• § (bez ověření): „Justinovi ušlo, že na SVJ se vztahují ustanovení o spolku přiměřeně.“

Diskutující § (bez ověření) plácá nesmysly. Jemu (i Zdenkovi 22) totiž ušlo, že § 1221/1 stanoví toto: „Nevyplývá-li z ustanovení o společenství vlastníků něco jiného, použijí se přiměřeně ustanovení o spolku (…).“

➡️ Z uvedeného plyne, že právní úpravy spolku se lze dovolat pouze v případě, kdy zákon, stanovy nebo rozhodnutí shromáždění neobsahují něco jiného.

Zcela mu také ušlo, že podle § 1/2 NOZ platí: „Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.“

➡️ Z uvedeného plyne, že i kdyby stanovy SVJ byly v rozporu s obecnou právní úpravou spolků, mají přednost (nejde-li o ujednání zakázané) [1].

My přece víme od autora úvodního dotazu, že jeho SVJ má ve stanovách obsaženu výslovnou úpravu: Neexistuje vymahatelná povinnost pořizovat (ani archivovat, ani předkládat k nahlédnutí) písemné zápisy ze schůzí shromáždění. A takovou neexistující povinnost nelze dovozovat ani per analogiam z pouhé obecné podobnosti SVJ a spolku.

SVJ se tím připravilo o možnost jednoduše prokázat že proběhlo shromáždění, že bylo usnášeníschopné, že se na něm hlasovalo, o čem se hlasovalo a s jakým výsledkem. Neprokáže-li SVJ toto vše, nebude mít úspěch v případném soudním sporu ohledně rozsahu práv a povinností vlastníka jednotky. Pane § (bez ověření), můžtete nad tím vrtět hlavou a klepat si na čelo. Ale to je asi tak vše co můžete! Stanovy onoho SVJ změnit nedokážete.

Jinde jsem napsal, že shromáždění může přijmout rozhodnutí nepraktické, nerozumné, nesmyslné, hloupé. Toto je právě takový případ! Pouze členové SVJ mohou stanovy změnit, nejlépe hlasováním shromáždění. Teprve po neúspěchu takového hlasování [2] by se jednotlivý člen mohl obrátit na soud – musel by ovšem tvrdit a prokazovat, že jde o „důležitý důvod“ ve smyslu § 1209.

Justitianus

Poznámka 1: Obdobně Nejvyšší soud (29 Cdo 3399/2010) překvapivě judikoval, že je zcela v souladu s právem, jestliže stanovy neumožňují vlastníkovi jednotky, aby se nechal zastoupit jinou osobou na zasedání shromáždění. Změna nastala až s novým občanským zákoníkem, který výslovně zavedl ničím neomezené právo osoby nechat se zastoupit při právním jednání (§ 441). A přesto v roce 2019 se objevil judikát Nejvyššího soudu 26 Cdo 1657/2018, který konstatoval, že i přes znění NOZ mohou stanovy zakázat zastoupení vlastníka na zasedání shromáždění.

Poznámka 2: Neúspěchem hlasování míním případ, kdy shromáždění vůbec nerozhodlo pro nezpůsobilost shromáždění usnášet se (2012/89/§1209/3), nebo rozhodlo, avšak opačně než hlasoval přehlasovaný vlastník jednotky (2012/89/§1209/1).