Náklady na měsíční vykazování spotřeby tepla
Na stránkách MMR je uvedeno:
Dotaz:
„Zpracování informací k měsíčnímu vykazování spotřeby tepla a její poskytnutí či zaslání něco stojí. Jsou tyto výdaje součástí celkových nákladů na teplo? Kdo to platí?“
Odpověď MMR:
„Náklady spojené se sběrem dat a poskytováním informací o spotřebě tepla nelze zahrnovat do nákladů na vytápění a teplou vodu, patří do nákladů spojených se správou domu. S výjimkou zasílání v listinné podobě, náklady na jejich zasílání jdou k tíži příjemce služeb.“
Jak tomu rozumět? Rozumím tomu správně, že náklady na zasílání v listinné podobě hradí příjemce služeb? A může příjemce služeb odmítnout zasílání v listinné podobě (i v elektronické podobě), aby se vyhnul placení za listinné zasílání?
Jozefe, úředníci z MMR Vám lžou. Jedině naprostý blb nebo podvodník může tvrdit, že náklady na službu spojenou s užíváním bytu nepatří pod náklady na službu spojenou s užíváním bytu.
- Jde o náklad, který se povinně vynakládá v přímé souvislosti se dvěma službami spojenými s užíváním bytu: „vytápění“ nebo „dodávka teplé vody“. Je vyloučeno poskytovat tyto služby bez poskytování informací o spotřebě.
- Jde jednoznačně o povinnou součást poskytování těchto dvou služeb podle zákona č. 67/2013 Sb., o službách.
- Tento náklad vzniká pouze u poskytovatele některé z obou služeb, nikoliv u každého SVJ.
- Tento náklad nesou pouze příjemci služby, kteří jsou zároveň adresáty informací o spotřebě. Nikoliv všichni vlastníci jednotek [1]. Opačné tvrzení je v rozporu se zákonem.
- Nejedná se o náklad na správu domu a pozemku podle § 1180/1. Opačné tvrzení je v rozporu se zákonem (s definicí správy domu a pozemku).
- Podle § 5a zákona č. 67/2013 platí, že jestliže příjemce služeb dostává informace písemně, je povinen uhradit náklady s tím spojené. Tím spíše tedy platí, že příjemce služeb je povinen uhradit tyto náklady i při poskytování stejných informací dálkovým přístupem. Poskytovatel služby může – stejně jako u jiných služeb – žádat zálohu na úhradu u nákladů na poskytování informací.
Povinné poskytování informací je možno považovat za samostatnou službu „poskytování informací“. A za každou službu platí pouze příjemci služeb [2].
Justitianus
[1] Podle 2012/89/§1189/1 platí, že správa domu a pozemku zahrnuje vše, co nenáleží vlastníku jednotky a co je v zájmu všech spoluvlastníků nutné nebo účelné pro řádnou péči o dům a pozemek jako funkční celek a zachování nebo zlepšení společných částí; správa domu zahrnuje i činnosti spojené s přípravou a prováděním změn společných částí domu. Poskytování informací k příjmu služby však nelze považovat ani za péči o dům a pozemek jako funkční celek, ani nejde o zachování nebo zlepšení společných částí, ani toto nelze podřadit pod přípravu a provádění změn společných částí domu. Z uvedeného plyne, že poskytování povinných informací individuálnímu příjemci služeb nelze nijak podřadit pod správu domu. Jde tedy o náklad na službu podle zákona o službách, protože nic jiného nepřipadá v úvahu.
[2] K tomu viz kogentní 2013/67/§2/1/b. Představme si dům s jednotkami: byty a garáže. V garážích není zavedena teplá voda, proto vlastníci garáží se nepodílejí na nákladech na poskytování teplé vody, a samozřejmě ani na nákladech na poskytování informace o spotřebě společně připravované teplé vody za období kalendářního měsíce. Nelze tyto náklady zaúčtovat ani jako náklady na správu domu (§ 1180/1), ani jako náklady na správu právnické osoby SVJ (§ 1180/2). Jde jednoznačně o náklad na poskytování služby podle § 1181 občanského zákoníku.
Náklady na měsíční vykazování jsou vždy, je jedno, v jaké formě se budou dělat, ten někdo to přece nebude dělat zdarma. Nebude je nikdo zdarma umísťovat ani na nějakém webu, kam se vlastník může připojit, když nechce dostat papír. Takže to, co si můžete odečíst sám na vodoměru nebo na indikátoru tepla musíte někomu zaplatit. Je jedno, v jaké formě ty zbytečné informace dostanete.
Na měsíčním vykazování informací mně vadí to, že jde o povinné vykazování. Nic bych proti němu neměl, pokud by šlo o dobrovolné vykazování měsíčního vykazování, tzn. že by o jeho uplatnění mohlo rozhodnout samotné SVJ.
Pro objektivitu jen uvedu, že sice si můžete sledovat vaše měsíční spotřeby na vodoměru nebo na indikátoru tepla, ale z toho nezjistíte, jak se odchylujete od průměrné spotřeby ostatních uživatelů v domě, i když se to bude týkat jen spotřební složky. V těch zasílaných měsíčních informacích jste informování o vaší odchylce od průměru, což má určitou informační hodnotu hlavně u vytápění, u kterého pak při ročním rozúčtování nákladů záleží na max. 30 % úspoře a max. překročení ve výši 100 % oproti průměru celkových nákladů přepočtených na 1 m2.
V zákoně nic o odchylce od průměru v rámci měsíčního informování nevidím. Je tam pouze informace o spotřebě.
A k čemu je dobré znát odchylku od průměru. V těch zasílaných měsíčních informacích jste informování o vaší odchylce od průměru, což má určitou informační hodnotu hlavně u vytápění, u kterého pak při ročním rozúčtování nákladů záleží na max. 30 % úspoře a max. překročení ve výši 100 % oproti průměru celkových nákladů přepočtených na 1 m2. Vůbec netuším o čem mluvíte. My žádnu úsporu 30% nesledujeme ani nesledujeme překročení o 100 %.Jak může někdo překročit o 100% průměrné náklady nebo mít úsporu o 30%. Vždyť jsou to nesmysly.
Co vy sledujete nebo nesledujete mě vůbec nezajímá. V naprosté většině bytových domů, ve kterých jsou instalována měřidla podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, postupují podle § 3 Vyhlášky č. 269/2015 Sb.
V uvedeném § 3 se mimo jiné uvádí:
„Rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy však nesmí u příjemců služeb, u kterých jsou instalována měřidla podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, překročit v zúčtovací jednotce hodnotu o 30 % nižší a hodnotu o 100 % vyšší oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období (dále jen „limitní hodnota“). Pokud dojde k překročení přípustných rozdílů, provede poskytovatel služeb úpravu výpočtové metody takto: …:“
Je úplně běžné, že při rozúčtování nákladů na vytápění (především v domech s více byty) se po prvém kroku výpočtu rozdělení spotřební složky mezi příjemce služby vyskytne několik bytů, ve kterých dojde k překročení přípustných rozdílů.




Poslední komentáře