Náklady na měsíční vykazování spotřeby tepla

MMR nelže viz NV 366/2013 Sb. Paragraf 17 písm b.

Jozefe, úředníci z MMR Vám lžou. Jedině naprostý blb nebo podvodník může tvrdit, že náklady na službu spojenou s užíváním bytu nepatří pod náklady na službu spojenou s užíváním bytu.

• Jde o náklad, který se povinně vynakládá v přímé souvislosti se dvěma službami spojenými s užíváním bytu: „vytápění“ nebo „dodávka teplé vody“. Je vyloučeno poskytovat tyto služby bez poskytování informací o spotřebě.
• Jde jednoznačně o povinnou součást poskytování těchto dvou služeb podle zákona č. 67/2013 Sb., o službách.
• Tento náklad vzniká pouze u poskytovatele některé z obou služeb, nikoliv u každého SVJ.
• Tento náklad nesou pouze příjemci služby, kteří jsou zároveň adresáty informací o spotřebě. Nikoliv všichni vlastníci jednotek [1]. Opačné tvrzení je v rozporu se zákonem.
• Nejedná se o náklad na správu domu a pozemku podle § 1180/1. Opačné tvrzení je v rozporu se zákonem (s definicí správy domu a pozemku).
• Podle § 5a zákona č. 67/2013 platí, že jestliže příjemce služeb dostává informace písemně, je povinen uhradit náklady s tím spojené. Tím spíše tedy platí, že příjemce služeb je povinen uhradit tyto náklady i při poskytování stejných informací dálkovým přístupem. Poskytovatel služby může – stejně jako u jiných služeb – žádat zálohu na úhradu u nákladů na poskytování informací.

Povinné poskytování informací je možno považovat za samostatnou službu „poskytování informací“. A za každou službu platí pouze příjemci služeb [2].

Justitianus

[1] Podle 2012/89/§1189/1 platí, že správa domu a pozemku zahrnuje vše, co nenáleží vlastníku jednotky a co je v zájmu všech spoluvlastníků nutné nebo účelné pro řádnou péči o dům a pozemek jako funkční celek a zachování nebo zlepšení společných částí; správa domu zahrnuje i činnosti spojené s přípravou a prováděním změn společných částí domu. Poskytování informací k příjmu služby však nelze považovat ani za péči o dům a pozemek jako funkční celek, ani nejde o zachování nebo zlepšení společných částí, ani toto nelze podřadit pod přípravu a provádění změn společných částí domu. Z uvedeného plyne, že poskytování povinných informací individuálnímu příjemci služeb nelze nijak podřadit pod správu domu. Jde tedy o náklad na službu podle zákona o službách, protože nic jiného nepřipadá v úvahu.

[2] K tomu viz kogentní 2013/67/§2/1/b. Představme si dům s jednotkami: byty a garáže. V garážích není zavedena teplá voda, proto vlastníci garáží se nepodílejí na nákladech na poskytování teplé vody, a samozřejmě ani na nákladech na poskytování informace o spotřebě společně připravované teplé vody za období kalendářního měsíce. Nelze tyto náklady zaúčtovat ani jako náklady na správu domu (§ 1180/1), ani jako náklady na správu právnické osoby SVJ (§ 1180/2). Jde jednoznačně o náklad na poskytování služby podle § 1181 občanského zákoníku.

Náklady na měsíční vykazování jsou vždy, je jedno, v jaké formě se budou dělat, ten někdo to přece nebude dělat zdarma. Nebude je nikdo zdarma umísťovat ani na nějakém webu, kam se vlastník může připojit, když nechce dostat papír. Takže to, co si můžete odečíst sám na vodoměru nebo na indikátoru tepla musíte někomu zaplatit. Je jedno, v jaké formě ty zbytečné informace dostanete.