Zdenku, vaše amatérsky formulovaná „kontrolní otázka“ mne vůbec nezajímá. Netýká se nijak určení která právní norma NOZ je kogentní a která dispozitivní.
Citujete z důvodové zprávy k NOZ pouze část: vytrhl jste (snad schválně) tu nejdůležitější větu. Vaše svévolná manipulace s textem je očividná. Celá příslušná část důvodové zprávy zní takto:
„Konečně se navrhuje jasně vyjádřit zásadní kogentnost úpravy práv věcných i práva dědického a stanovit, že od ustanovení druhé části zákona se lze s účinky vůči třetím osobám odchýlit jen, připouští-li to zákon. Jakkoli tedy např. ustanovení o vlastnickém právu upravují podrobně sousedská práva, nebrání sousedům v odlišných ujednáních – ta ovšem budou zavazovat jen kontrahenty a nedotknou se třetích osob (ledaže ujednání získá svou věcněprávní podobu, např. jako služebnost). Rovněž to je pravidlo uznávané v teorii i v soudní praxi již dnes.“ |
Připomínám, že je to právě prohlášení (vlastníka budovy), které je ujednáním, které získalo svou věcněprávní podobu (tím, že bylo vloženo do katastru a byly podle něj zapsány do veřejného seznamu nemovité věci – jednotky).
Obsah prohlášení nepochybně zavazuje i třetí osoby, nikoliv pouze samotného autora prohlášení. K tomu viz § 978. Na toto jsem zde opakovaně upozornil. Tuto skutečnost uznávají soudy všech stupňů, včetně soudu ústavního.
Justitianus
Poslední komentáře