• Kurýr: „Není to náhodou vyřešeno, a to tak, že datová schránka je co do doporučenosti na úrovni (nejméně) doporučeného dopisu?“

Ne, není tomu tak. Datová schránka je pouze schránka, tedy technický prostředek k odesílání a dodávání datových zpráv. Datová zpráva je pouze obálka, která obsahuje informace a přílohy. Dopis může být přílohou datové zprávy.

Pojem „dopis“ není v českém právním řádu definován – může se tedy jednat o jakoukoliv adresnou písemnost [1]. Dopisem může tedy být i elektronická písemnost v příloze datové zprávy.

Pojem „doporučený“ není jednoznačně definován. Rozumí se tím asi písemnost, u které odesilatel může prokázat, že ji svěřil (poručil) třetí osobě k doručení. Při tom takzvaná „poštovní terminologie“ je bezvýznamná – týkala by se pouze doručování prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb Česká pošta.

Dopis odeslaný prostřednictvím systému datových schránek je nepochybně „doporučený“, neboť systém uchovává metainformace o odesilateli, o okamžiku odeslání datové zprávy, o obsahu datové zprávy včetně příloh, o datové schránce příjemce a o okamžiku dodání.

Justitianus

☀ Poznámka 1: Slovo „dopis“ se skládá z předpony „do“, což označuje adresnou písemnost, určenou konkrétnímu adresátovi. (Naopak neadresná písemnost by byla taková písemnost, kterou se původce obrací k neurčitému okruhu adresátů – leták, plakát, inzerát, zápis, hanopis, soupis, veřejná nabídka, volební program). Druhá část slova „do-pis“ označuje písemnost, jejíž obsah je vyjádřen písmem. (Dopisem tedy není hlasové sdělení, vzkaz na zvukovém záznamníku, video, grafická kresba, plán, fotografie či soubor fotografií. Toto jsou dokumenty, nikoliv však „dopisy“.)