Novela 372/2001 Sb.

„zůstatek se rozdělí mezi ostatní příjemce služeb podle zákona“ – já tomu rozumím tak, že celkové náklady na vytápění se sníží o součet nákladů bytů s korigovaným výpočtem (s 80% nebo 200% průměru domu.

Takto snížené náklady se rozúčtují znova podle zákona tzn. vypočítá se základní složka a spotřební složka. Spotřební složka se rozpočítá podle náměrů. Do výpočtu už nebude zahrnuta podlahová plocha ani náměry bytů s korigovaným výpočtem. Pokud po provedeném výpočtu ještě někdo další překročí limity 80% nebo 200% provede se další výpočet stejným způsobem, při němž se opět sníží náklady na vytápění o tyto byty s korigovaným výpočtem a odečte se při výpočtu opět jejich podlahová plocha i náměry. V případě potřeby (pokud by někdo ještě nevyhovoval limitům) se provede výpočet v dalším kroku.

Pane Pivodo,

z popisu ve vyhlášce plyne naprosto srozumitelně, že vyhláška je paskvil a neobsahuje co má obsahovat – totiž použitelná pravidla rozúčtování služby vytápění s použitím náměrů indikátorů. Tato pravidla si tedy musíte vymyslet a schválit v domě sami, ať chcete či nechcete. Tím okamžikem ovšem přestane pro dům platit vyhláška č. 372/2001 Sb., protože máte vlastní schválená pravidla podle zákona č. 67/2013 Sb..

Na obsah vyhlášky se tedy můžete v tom okamžiku zvysoka – inu – jak to jen říci …
---------------------------------------------------------------------------------------

Pokud se nebudeme bavit o postupu rozúčtování (který ve vyhlášce chybí) a soustředíme se jen na postup (algoritmus) provádění úprav, pak míním, že jej vyhláška popisuje srozumitelně. Bude se postupovat takto:

1. Stanovíte si přípustnou konečnou chybu rozúčtování D [Kč], řekněme D = 5.
2. Vypočítáte průměrný náklad na vytápění na 1 m2 započitatelné podlahové plochy domu.
3. Celkové náklady Nc [Kč] se rozúčtují nějak neznámo jak (vyhláška neobsahuje postup neboli algoritmus rozúčtování s použitím náměrů!!!).
4. U bytů s náklady na 1 m2 nižšími než 80% průměru domu se provede korekce nákladů směrem nahoru na 80% průměru domu. Tím je rozúčtování pro tyto byty ukončeno.
5. U bytů s náklady na 1 m2 vyššími než 200% průměru domu se provede korekce nákladů směrem dolů na 200% průměru domu. Tím je rozúčtování pro tyto byty ukončeno.
6. Od částky celkových nákladů Nc se odečtou korigované náklady stanovené v krocích č. 4 a č. 5:
   Nc – suma(Nk) = Nz [Kč]
7. Je-li Nz ≤ D, rozúčtování je ukončeno pro všechny byty.
8. Je-li Nz > D, za celkové náklady se dosadí Nz, ze seznamu bytů se vyškrtnou ty, u kterých je rozúčtování ukončeno, a celý postup se zopakuje od bodu č. 3.

lake

Lake uvedl:

„Celkové náklady Nc [Kč] se rozúčtují nějak neznámo jak (vyhláška neobsahuje postup neboli algoritmus rozúčtování s použitím náměrů!!!).“

Vyhláška neobsahuje postup neboli algoritmus rozúčtování s použitím náměru záměrně z logického důvodu. Tento postup totiž upravuje sám zákon č. 67/2013 o službách účinný od 1.1.2016 v § 3 odst.2 a 3:

„(2) Pokud je jiným právním předpisem stanovena povinnost instalace stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům z náměrů vodoměrů na teplou vodu, rozdělí se náklady na vytápění v zúčtovací jednotce za zúčtovací období na složku základní a spotřební. Základní složka je rozdělena mezi příjemce služeb podle poměru velikosti započitatelné podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové započitatelné podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce. Spotřební složka je rozdělována mezi příjemce služeb úměrně výši náměrů stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění s použitím korekcí a výpočtových metod, zohledňujících i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou.“

„(3) Rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy nesmí překročit u příjemce služeb s měřením nebo zařízením pro rozdělování nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce hodnoty určené jako spodní a horní hranice oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období. V případě překročení přípustných rozdílů musí být provedena úprava výpočtové metody. Neumožní-li příjemce služeb instalaci stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, nebo přes opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich odečet, nebo je neoprávněně ovlivní, činí v daném zúčtovacím období u tohoto příjemce služeb spotřební složka nákladů trojnásobek průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadajících na 1 m2 započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky.“

Namítat můžeme, že neobsahuje přesná pravidla použití korekcí a výpočtových metod, zohledňujících i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou. To bylo zdůvodněno tím, že nejde takovými pravidly postihnout všechny případy vzhledem k rozmanitosti praktických řešení v jednotlivých domech.

Pane Jožine, píšete nesmysly.

Za prvé: Vyhláška č. 372/2001 Sb. nikdy neobsahovala – a ani dnes neobsahuje – určitá a srozumitelná pravidla (algoritmus) rozúčtování nákladů.

Za druhé: Ani vydání zákona č. 67/2013 Sb. (až po dvanácti letech od nabytí účinnosti vyhlášky) na této známé skutečnosti nic nezměnilo. Novela tohoto zákona, která nabude účinnosti dne 1.1.2016 také neobsahuje žádná určitá a srozumitelná pravidla (algoritmus) rozúčtování.

Asi jste si nevšiml, že neurčitý a nesrozumitelný text, který dnes obsahuje vyhláška č. 372/2001, se pouze přesunul do novelizovaného zákona č. 67/2013 Sb. K žádné další změně nedošlo. Pouhým zkopírováním nesrozumitelného a neurčitého textu z jednoho právního předpisu do druhého se tento text nestal ani srozumitelným, ani určitým.

V posledním odstavci vašeho příspěvku ostatně sám připouštíte, že celý text je naprosto nepoužitelný jako algoritmus pro rozúčtování. Totéž zde tvrdím i já. Tak o co Vám vlastně jde? Objevujete Ameriku?
--------------------------------------------------------------------------------------

Mimochodem, zcela Vám ušlo, že samotný zákonodárce považuje obsah zákona č. 67/2013 Sb. po novele za nepoužitelný, nesrozumitelný a neurčitý pro rozúčtování nákladů. Je to zcela zřejmé ze zmocňovacího ustanovení v novelizovaném zákoně:

Kdyby samotné ustanovení v zákonu č. 67/2013 Sb. bylo určité, srozumitelné, použitelné, a obsahovalo by všechny náležitosti, pak by určitě nemusel zákonodárce zmocňovat ministerstvo, aby obsah zákona ještě doplnilo pomocí vyhlášky, že?

lake

Pane Lake,

začnu tím nejabsurdnějším Vaším tvrzením, že samotný zákonodárce považuje obsah zákona č. 67/2013 Sb. po novele za nepoužitelný, nesrozumitelný a neurčitý pro rozúčtování nákladů a že je to zcela zřejmé ze zmocňovacího ustanovení v novelizovaném zákoně.

Prováděcí předpisy jsou běžnou legislativní záležitostí a zmocňují např. ministerstvo vyhláškou ke stanovení některých podrobností jenoduše proto, protože zákonodárci považuji za rozumné, aby o nich mohlo rozhodnout samotné ministerstvo. Výhodou je, že se nemusí při změnách zdlouhavě schvalovat v Parlamentu novela zákona. Tak je tomu i v tomto případě.

Zákon č. 67/2013 po novele spolu s plánovanou navrženou novelou vyhlášky č. 372/2001 s účinností od 1.1.2016 bude obsahovat navzdory Vašemu tvrzení určitá a srozumitelná pravidla (algoritmus) rozúčtování.

Co se týče pravidel použití korekcí a výpočtových metod, zohledňujících i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou – požadavek na přepočet údajů indikátorů umístěných na otopném tělese vyplývá podle technických parametrů z ČSN EN 834 a ČSN EN 835. Jedná se o korekci na velikost otopného tělesa, korekci na způsob připojení indikátoru k otopnému tělesu a korekci na projektovanou vnitřní teplotu v příslušném vytápěném prostoru. Mimo tyto korekce obě normy připouštějí použití dalších opravných koeficientů, ke kterým patří i přepočet údajů indikátorů zohledňující polohu objektu a jeho místností a jejich situování a orientaci ke světovým stranám. Pro uplatnění příslušných korekcí pro rozúčtování spotřební složky nákladů na jednotlivé spotřebitele se používají výpočtové metody, které vycházejí z technických podmínek výrobců a dodavatelů zařízení použitých pro měření nebo indikaci vytápění. V důvodové zprávě novely vyhlášky se k tomu uvádí:
„Použití korekcí i výpočtových metod přitom nebrání použití různých vzájemně odlišných systémů měření nebo indikace vytápění. Ve vyhlášce není možné, ani by nebylo správné uvádět druhy a velikosti korekcí, ani způsoby výpočtových metod používaných k vyhodnocení údajů měřičů a indikátorů vytápění vzhledem k rozdílnosti principů a technického řešení jednotlivých druhů měřičů a indikátorů,
rozdílnosti řešení a provedení ústředně vytápěných staveb,
rozmanitosti používaných rozúčtovacích metod.
Zveřejnění těchto údajů ve vyhlášce nemůže být nikdy kompletní, úplné a ve svém souhrnu by vedlo i k omezování vzájemné soutěže mezi jednotlivými firmami zajišťujícími výrobu, dovoz, montáž a vyhodnocování údajů měřičů a indikátorů vytápění a dále k omezování vývoje příslušných zařízení pro měření a indikaci vytápění včetně souvisejících vyhodnocovacích metod.“

Vaše tvrzení, že neurčitý a nesrozumitelný text, který dnes obsahuje vyhláška č. 372/2001, se pouze přesunul do novelizovaného zákona č. 67/2013 Sb. a k žádné další změně nedošlo, neodpovídá skutečnosti, patrně jste se podrobně oběma předpisy nezabýval.

Výpočtové metody se dosud lišily různým přístupem jednotlivých dodavatelských odborných firem a byly různé kvality. Po novelách dojde k sjednocení výpočtové metody, což je důležité pro zachování právní jistoty a zajištění potřebných důkazních materiálů, především v případě soudních sporů.

Změny vysvětluje i důvodová zpráva návrhu novely vyhlášky č. 372/2001. Cituji:

„V průběhu prací na přípravě nové vyhlášky došlo ke konstatování, že zmocňovací ustanovení, obsažené v § 98a zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, neodpovídá skutečné potřebě pro vyjádření věcného obsahu právní úpravy rozúčtování nákladů na dodávku tepla a teplé vody. Konkrétně nebyl naplněn požadavek obsažený v čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky, aby byl prováděcí předpis vydán také na základě zákona a v jeho mezích. Energetický zákon žádné meze v podstatě pro obsah vyhlášky neupravuje. Byla proto zpracována novela zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty. Jde o zákon č. 104/2015 Sb. (dále jen „novela“)
Novela obsahuje zmocňovací ustanovení pro Ministerstvo pro místní rozvoj stanovit vyhláškou rozsah výše základní a spotřební složky u rozúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům a jejich rozdělení mezi příjemce služeb. Dále hodnoty určené jako spodní a horní hranice oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období a vymezení pojmů a dalších náležitostí k rozúčtování nákladů. Zmocnění umožňuje též zařadit do prováděcího předpisu náležitosti, které musí poskytovatel služeb uvést ve vyúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům.
Současně novela obsahuje ustanovení, kterým se ruší původní zmocňovací ustanovení v energetickém zákonu, konkrétně § 98a.
Významnou změnu přináší novela v části upravující rozúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům. Náklady na vytápění v případě, že není stanovena povinnost instalace měřidel nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění nebo na společnou přípravu teplé vody pro dům, se rozúčtují na základě ujednání poskytovatele služeb se všemi nájemci v domě. U družstevních bytů na základě ujednání družstva se všemi nájemci v domě, kteří jsou zároveň členy družstva. U společenství ujednáním všech vlastníků jednotek.
Ve stejné části je upraven i základ postupu pro takové rozúčtování s tím, že podrobnosti a podstatné náležitosti k rozúčtování stanoví prováděcí předpis.“

Důležitou změnou v novele zákona č.67/2013 o službách je § 13

㤠13
Pokuta za prodlení s nepeněžitým plněním
1)Jestliže poskytovatel služeb nebo příjemce služeb nesplní svoji povinnost stanovenou tímto zákonem, zejména nesplní-li příjemce služeb povinnost oznámit změnu počtu osob, nebo nedoručí-li poskytovatel služeb včas vyúčtování nebo nesplní povinnosti spojené s právem příjemce služeb nahlížet do podkladů k vyúčtování a povinnosti spojené s vypořádáním námitek, je povinen zaplatit druhé straně pokutu, ledaže by splnění povinností ve stanovené lhůtě nebylo spravedlivé požadovat nebo k nesplnění lhůty došlo zaviněním druhé strany.
2)Výši pokuty poskytovatel služeb ujedná alespoň s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě, nebo o ní rozhodne družstvo, anebo společenství. Ujednaná výše pokuty nesmí přesáhnout 50 Kč za každý započatý den prodlení. Nedojde-li k ujednání s nájemci nebo rozhodnutí družstva anebo společenství, činí výše pokuty 50 Kč za každý započatý den prodlení.“

Pane Jožine, napsal jste: „Zákon č. 67/2013 po novele spolu s plánovanou navrženou novelou vyhlášky č. 372/2001 s účinností od 1.1.2016 bude obsahovat navzdory Vašemu tvrzení určitá a srozumitelná pravidla (algoritmus) rozúčtování.“

Nemáte pravdu. A předpokládám, že nejste schopen prokázat, že tomu je jak píšete Vy. Pokud chcete prokázat Vaše ničím nedoložené tvrzení, musel byste zde uvést ta určitá a srozumitelná pravidla. Já tvrdím, že taková použitelná pravidla v zákonu a v návrhu vyhlášky nejsou obsažena.

Je na Vás, abyste prokázal co tvrdíte. Čekám – a pak se Vám k tomu rád vyjádřím a prokáži Vám rychle, že se mýlíte.

lake

Rozúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům

(1) Náklady na vytápění v případě, že není stanovena povinnost instalace stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, a náklady na společnou přípravu teplé vody pro dům z náměrů vodoměrů na teplou vodu podle jiného právního předpisu se rozúčtují na základě ujednání poskytovatele služeb se všemi nájemci v domě, u družstevních bytů na základě ujednání družstva se všemi nájemci v domě, kteří jsou zároveň členy družstva, u společenství ujednáním všech vlastníků jednotek. Pokud k dohodě nedojde, rozúčtují se náklady na vytápění a společnou přípravu teplé vody podle jiného právního předpisu upravujícího podrobnosti pro rozúčtování nákladů na dodávku tepla a společnou přípravu teplé vody v domě. Změna způsobu rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům je možná vždy až po skončení zúčtovacího období.

(2) Pokud je jiným právním předpisem stanovena povinnost instalace stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům z náměrů vodoměrů na teplou vodu, rozdělí se náklady na vytápění v zúčtovací jednotce za zúčtovací období na složku základní a spotřební. Základní složka je rozdělena mezi příjemce služeb podle poměru velikosti započitatelné podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové započitatelné podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce. Spotřební složka je rozdělována mezi příjemce služeb úměrně výši náměrů stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění s použitím korekcí a výpočtových metod, zohledňujících i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou.

(3) Rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy nesmí překročit u příjemce služeb s měřením nebo zařízením pro rozdělování nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce hodnoty určené jako spodní a horní hranice oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období. V případě překročení přípustných rozdílů musí být provedena úprava výpočtové metody. Neumožní-li příjemce služeb instalaci stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, nebo přes opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich odečet, nebo je neoprávněně ovlivní, činí v daném zúčtovacím období u tohoto příjemce služeb spotřební složka nákladů trojnásobek průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadajících na 1 m2 započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky.

Rozúčtování nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce

(1) Základní složka nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce činí 30 % až 50 % a zbytek nákladů tvoří spotřební složku. Výši základní složky určí poskytovatel služeb.

(2) Rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy nesmí překročit u příjemců služeb, kde jsou instalována měřidla podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, v zúčtovací jednotce hodnotu 20 % jako spodní hranici a hodnotu 100 % jako horní hranici oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období. Pokud dojde k překročení přípustných rozdílů, provede poskytovatel služeb úpravu výpočtové metody u příjemců služeb, u nichž došlo k překročení některé stanovené hranice. U ostatních příjemců služeb se vychází pouze z náměrů měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění. Poskytovatel služeb provede úpravu výpočtové metody takto

1. hodnota nákladu na vytápění příjemce služeb, jehož rozdíl překročil stanovenou limitní hodnotu, vztažená na 1 m2 započitatelné podlahové plochy příjemce služeb, se upraví na limitní přípustnou hodnotu nákladů na vytápění na 1m2 započitatelné plochy, tedy 80 % průměrné hodnoty za zúčtovací jednotku, v případech, kdy nebyla dodržena spodní hranice 20 %, nebo 200 % průměrné hodnoty za zúčtovací jednotku v případech, kdy nebyla dodržena horní hranice 100 %,
2. upravený náklad na vytápění příjemců služeb je pak násobkem výměry započitatelné podlahové plochy a hodnoty upravené a
3. takto stanovená upravená hodnota nákladů na vytápění příjemce služeb se odečte od celkové částky nákladů na vytápění a zůstatek se rozdělí mezi ostatní příjemce služeb podle zákona, dokud všichni příjemci služeb nevyhoví stanovené přípustné odchylce rozdílu v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy v zúčtovací jednotce v daném zúčtovacím období.

(postup tohoto odstavce vysvětluje blíže Vítek ve svém příspěvku výše)

(3) V zúčtovací jednotce, ve které u příjemců služeb nejsou instalovány měřidla podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, poskytovatel služeb spotřební složku rozdělí mezi příjemce služeb stejným způsobem jako složku základní

Jožine, tak už rozumíte?

Podle pana Blekoty je algoritmus určitý zřejmě jen tehdy, pokud jej ON umí beze změny nahrát jako mobilní aplikaci do smartfounu nebo zadrátovat do nějakýho švába v kalkulačce obecné aritmetiky.

Blekotovi, nestačí říct sečti A s B, protože zkoumá zda je A stejně vysoké jako B. Hledá jen jak prudit.

Jak prokázat, že jde jen o prudiče? Jednoduše: Blekota tvrdí že vyhl.372/2001 neobsahuje určitý algoritmus ale za celou dobu nám neukázal ani jeden judikát potvrzující, že nějaký jiný blboun uspěl u soudu (kterékoliv instance) s nápadem, že nesouhlasí s vyúčtováním podle vyhl.372/2001 jen proto, že se ve své pomatenosti domnívá, že „to bez algoritmu nejde“.

Pan Blekota, nikdy neuvedl jak se teplo rozúčtovává u něj v SVJ (pokud vůbec !! je členem nějakého SVJ). Jeden by řekl, že pokud je členem nějakého SVJ alespoň tolik let, kolik zde lze zjistit, že je členem serveru „PortalSVJ“ (cca 6-let), že za celou tu dobu ještě nezaplatil řádně za dodávku tepla a teplý vody, protože podle toho co tu píše, bezpochyby po prvním vyúčtování reklamoval a po splatnosti vyúčtování požádal o vrácení nezúčtovaných záloh a protože mu je nevrátili tak dokola (ob rok) provádí zápočet jako svýho času tvrdila zde „Magda3“.

Tento postup opakuje ob rok – jednoduše proto, že nenašel jemu určitý a jemu srrrozumitelný „algoritmus“. On ho ale nikdy nenajde. Protože nechce. Protože ho hledá v California-legislative-Information a podobných obskurních předpisech cizích jurisdikcí.

Pan Blekota, si zde chce na PortalSVJ jen „povídat“ (přesněji chce z druhých dělat červy – protože neradí jednotlivcům ale „jak to podle něj má být správně“. Jak už bylo víécekrát uvedeno: zde nehledají rady členové většin nebo členové SVJ „u vesla“, ale menšiny, většinou jednotlivci. A hledají je před tím, než se odhodlají navštívit vyžrané advokáty – ti jim většinou poradí ještě větší hlouposti, než získají zde „zadarmo“, ale za peníze.

Takže to shrnu, pane Jožine: Nejste schopen prokázat, panu Blekotovi cokoliv, neboť neexistuje nikdo chytřejší a zdělanější než je pan Blekota (který nás tu občas krmí pohádkami „O VESELÝCH PRASÁTKÁCH“ nebo o „oslíkovi Hýkálkovi“). Stejně jako pan Blekota není schopen předložit jakýkoli rozsudek, který by podpořil výplody bezesných nocí.

Pane Pube, píšete zde kraviny. Popisujete jakési fiktivní stav, který jste si sám vymyslel. Prosím, ušetřete nás Vašich popletených fantasmagorií.

Tvrdit, že některý celostátně platný právní předpis obsahuje určitý a srozumitelný algoritmus rozúčtování nákladů na vytápění – to může jen blb, který to pochopit neumí, nebo troll, který to pochopit nechce.

Vy jste nikdy neprováděl žádné rozúčtování. Jinak byste věděl, že podle vyhlášky to dnes nejde (pro její neurčitost) a že podle zákona č. 67/2013 Sb. a prováděcí vyhlášky to po 1.1.2016 také nepůjde (pro jejich neurčitost). Prosím, zdržte se tedy hodnocení problematiky, které zjevně vůbec nerozumíte.
---------------------------------------------------------------------------

A teď jak je to podle práva:

Podle § 11 odst. 4 ZoVB si způsob rozúčtování schvaluje shromáždění, a to tříčtvrtinovou většinou přítomných, případně to najdete ve stanovách SVJ(2000). Kdybyste znal právo, věděl byste to.

Podle § 1208 NOZ platí, že do působnosti shromáždění patří schválení způsobu rozúčtování cen služeb na jednotky. Kdybyste znal právo, věděl byste to.

V každém SVJ je dnes nepochybně používán nějaký postup (algoritmus) k provedení rozúčtování, ale bez jeho znalosti nelze říci jaký. Postup může být případ od případu různý, protože právní předpis toto nikdy nedefinoval.

V každém SVJ má každý vlastník právo na to, aby mu byl poskytnut ten konkrétní algoritmus, který se v daném SVJ používá. Musí jít o algoritmus jednoznačný a určitý, včetně všech použitých koeficientů a vstupních hodnot, jinak nelze zkontrolovat správnost vyúčtování.
---------------------------------------------------------------------------

Zákon či vyhláška stanoví sice nějaký rámec a mantinely (nepřekročitelné rozdíly), ale to samozřejmě nepostačuje. Bez konkrétního algoritmu nelze k rozúčtování přímo použít ani vyhlášku, ani zákon. Opak jste neprokázal. Neurčitý a nejednoznačný právní předpis nedefinuje použitelná pravidla rozúčtování (algoritmus). Opak jste neprokázal ani Vy, ani Jožin. Co konkrétně v právním předpisu chybí jsem už napsal.

V každém SVJ je dnes nepochybně používán nějaký postup (algoritmus) k provedení rozúčtování, ale bez jeho znalosti nelze říci jaký. Postup může být případ od případu různý, protože právní předpis toto nikdy nedefinoval.

Jediný rozdíl do budoucna je v tom, že ode dne 1.1.2016 bude definovaný způsob cyklického opakování (nedefinovaného) výpočtu při překročení přípustných rozdílů.

lake

Chlape jeden, nemám teď čas vyhledat zde v historii „jak si nevidíte na špičku nosu“, tak uvedu jen toto:

§11/4 ZoVB se nevztahuje na služby upravené vyhláškou 372/2001 tj. teplo a teplou vodu. Vyhláška 372/2001 je ve stejné podobě od 1.1.2002 a bylo podle ní a „know-how“ různých firem, firmiček a/nebo „na SVJ-koleně“ vyrobeno přes 50.000 rozúčtování každý rok (tedy již 13-ctou sezónu). To je přes 650.000 rozúč­tování. A kupodivu nenašel se žádný ťulpas, který by se hnal k soudu s tvrzením, že podle vyhlášky 372/2001 mu nelze rozúčtovat, protože ON tam ten „algoritmus“ nenašel. Zjevně ani Vy ne. A jestli Vy, jste si – a teplo a teplou vodu i před rokem 2014 – rozúčtovávali nějakým super-algoritmem přijatým podle §11/4 ZoVB a který byl odlišný od toho algoritmu, který JE uveden ve vyhl.372, tak jen proto, že Vy jste členem toho SVJ a zřejmě jste byl i členem výboru. Ale to je přeci jejdanánku zcela obdobná situace jako v tisících jiných SVJ kde vládnou despoticky místní psychopati. V mém SVJ to samozřejmě není výjimka. Rozpočítáváme tady podle „slunečních hodin“ (eufemismus!) – a také s tím jednotlivci (tj. menšina nic nenadělá).

Jo, já jsem nikdy neprováděl žádné rozúčtování. Ale to proto, že nejsem zaměstnancem rozúčtovací firmy, která třeba v mojím městě, jako jedna ze čtyř – prohrobek OPBH, rozúčtovává cca 900 SVJ-ček. A jejímu jednateli je úplně u pr… nějaký nářky i výpady o tom jak nemohou podle vyhl.372 rozúč­továvat. Prostě to rozúčtují, zatlučou co jde, a prachy za správu a rozúčtování k nim od SVJček tečou dál. Odpovědnost jim totiž zřejmě nebyla smluvně dána (samozřejmě SVJ-kormidelníky, ať již z hlouposti nebo záměrně).

Prosím, zdržte se tedy hodnocení mého a jiných osob – dokud nevytáhnete nějaký platný a věci se týkající judikát. O Vašich smyšlenkách, demagogických a nepoužitelných z různých zdrojů vytržených citací a Vašich OSOBNÍCH, svéhlavých a pro jednotlivce (menšiny) nepoužitelných výkladů práva, se debata nevede.

Takže, Vy přestaňte napadat diskutující a přestaňte trollovat ⇒ jestli jste si nevšiml, předchozí příspěvek jsem věnoval Jožinovi z Bažin a o Vás „panu Lakem, mistrovi všech mistrů, nadanému filipikou a neomylnému vykladači všehomíra“ jsem se přeci ni slůvkem nezmínil.

Netahejte si tedy triko na můj úkor. Kapišto?

Pane Pube, Vy jste nikdy žádné rozúčtování z náměrů indikátorů nesestavil. Vím to: To byste totiž věděl, že jen podle vyhlášky to prostě nejde.

Chcete-li, dělejte ze sebe blba dál, bránit Vám nemohu. Já – na rozdíl od Vás – vím o čem píšu.

Pletete si navzájem nesouvisející věci: Běžně se rozúčtují náklady na vytápění, ale to přece neznamená, že existuje jednoznačný a určitý zákonem stanovený algoritmus pro takové rozúčtování. Také je směšné když se pokoušíte nějak spojovat údajnou neexistenci judikátů o rozúčtování s údajnou existencí nějakého neznámého algoritmu v celostátně platném právním předpisu.

Rozúčtuje se, samozřejmě. Ale nějakými mnoha způsoby. Každé SVJ a každý rozúčtovatel si rozúčtuje po svém, má nějaká svá vlastní pravidla, své vlastní dělení nákladů na část základní a spotřební, své vlastní koeficienty, své vlastní výpočetní metody, svou vlastní úpravu výpočtu metody při překročení přípustných rozdílů. Vy toto nevíte? Mohu se tedy zeptat, co vlastně víte?

Ta různost postupů a metod je nejspíše výsledkem toho, že žádný jednotný algoritmus v žádném celostátně platném předpisu není uveden. Víme?

Ale když jste tuto jednoduchou pravdu nepochopil ani napotřetí, nepochopíte ji asi nikdy. Mějte se pěkně.

lake

Píšete „Rozúčtuje se, samozřejmě. Ale nějakými mnoha způsoby. Každé SVJ a každý rozúčtovatel si rozúčtuje po svém, má nějaká svá vlastní pravidla…“ – ano, protože existuje mnoho měřících systémů nebo zařízení pro rozdělování nákladů a budou vznikat další vývojem měřící techniky. Vyhláška předpokládá, že každý takto instalovaný systém stanoví na příjemce služby poměrový ukazatel odběru tepla charakterizující jeho relativní podíl. Je pochopitelné, že tyto konkrétní algoritmy stanovující relativní podíl odběrného místa v obecné vyhlášce být uvedeny nemohou. Vyhláška řeší až další postup rozdělování nákladů, metody náhradní atd.
Hledat v obecné vyhlášce specifika pro jednotlivé měřící systémy je stejný omyl, jako jako hledat specifická ustanovení pro SVJ v obecných účetních předpisech.

Problém je, že žádná vyhláška neřeší „tyto postupy“. A o to tu jde.

Zbytečně mlátíte prázdnou slámu. Nejste schopen citovat tu část některého zákona či vyhlášky, která by obsahovala jednoznačný, určitý a použitelný postup (algoritmus) rozúčtování nákladů.

To už jste zde třetí popleta. Ještě se někdo hlásí, komu to stále nedošlo?

lake

Jsou dána pravidla, který určují jak se má postupovat. V určitých záležitostech ponechávají na rozhodnutí každého SVJ jak bude postupovat (to se týká redukcí). Po započtení vlivu redukcí na zjištěné náměry pravidla už určují jednotně další postup, od kterého se nelze odchýlit – to je hlavní rozdíl od současného stavu, který neurčoval jednotný postup při rozpouštění rozdílů vzniklých z nadlimitních náměrů některých vlastníků jednotek mezi ostatní vlastníky, což umožňovalo různý přístup jednotlivých dodavatelských odborných firem s různou kvalitou.

Pane Viléme,

Nejste schopen citovat tu část některého zákona či vyhlášky, která by obsahovala jednoznačný, určitý a použitelný postup (algoritmus) rozúčtování nákladů.

To už jste zde čtvrtý popleta. Ještě se někdo hlásí, komu to stále nedošlo?

lake

Pane Jožine, zbytečně zde opisujete dlouhé odstavce. Vaše tvrzení se Vám prokázat nepodařilo. Namátkou uvádím některé záležitosti, které ve Vašem textu nejsou definovány a zůstávají neurčité:

Rozúčtování bez povinnosti k instalaci přístrojů má být na základě ujednání, takže zde neexistuje jednoznačný a určitý algoritmus.

Rozúčtování při existenci povinnosti k instalaci přístrojů je nejednoznačné a neurčité, z těchto zcela zjevných důvodů:

1. Nejsou vyjmenovány korekce, které mají být použity.
2. Nejsou definovány postupy k použití těchto korekcí.
3. Nejsou nijak definovány výpočtové metody, které se mají použít.
4. Neurčité a nesrozumitelné je i zohlednění rozdílné náročnosti vytápěných místností. Jak konkrétně se má zohlednit? Jak zohlednění aplikovat při výpočtu?

Takže to shrnu, pane Jožine: Nejste schopen prokázat, že by existoval jednoznačný, určitý a srozumitelný algoritmus výpočtu k rozúčtování nákladů na vytápění. To, co jste zde citoval, takovým algoritmem není.

Vaše neznalost zjevně vychází z toho, že jste nikdy neprogramoval, ani jste nikdy nesestavil tabulku v programu Excel či Calc, ani jste nikdy nepočítal rozúčtování nákladů pro dům. To byste věděl, že s takovými neurčitými a nesrozumitelnými podklady nelze nic ani naprogramovat, ani žádnou použitelnou tabulku sestavit, ani nic prakticky rozúčtovat. Ve Vašem textu chybí snad všechny potřebné informace a vstupní hodnoty.

Netušíte co je algoritmus neboli postup výpočtu. Algoritmus je určitý pouze tehdy, když kdokoliv při použití shodných vstupních údajů dojde vždy ke shodnému výsledku. V tomto případě algoritmus zcela chybí, a bez něj žádný výpočet podle zákona a vyhlášky nelze provést.

Takže mám pravdu já, a Vy nikoliv. Mějte se pěkně.

lake

Pane lake,

nejdřív jste uváděl (v reakci na p. Pivodu), že vyhláška neobsahuje použitelná pravidla rozúčtování služby vytápění s použitím náměrů indikátorů. V dalším příspěvku jste za pravidla vložil do závorky (algoritmus). O „algoritmu“ ale zákon o službách ani vyhláška nehovoří. I já jsem pak ve své argumentaci převzal Vaše slova „pravidla“ a „algoritmus“. Argumentovat slovem „algoritmus“ však nebylo vhodné. O „algoritmu“ zákon o službách ani vyhláška nehovoří. Následně pak opíráte své námitky o neexistenci jednoznačného, určitého a srozumitelného algoritmu. Zůstaňme tedy u „pravidel“.

Vaše první připomínka, „Rozúčtování bez povinnosti k instalaci přístrojů má být na základě ujednání, takže zde neexistuje jednoznačný a určitý algoritmus.“

Toto pravidlo umožňuje při rozúčtování bez povinnosti k instalaci přístrojů ujednat vlastní pravidla (pokud nedojde k ujednání, zákon a vyhláška určují další pravidlo, jak postupovat). No a co, že zákonodárci nechali v tomto případě na vlastnících jednotek (v případě SVJ), ať si sami rozhodnou? To přece není s ničím v rozporu, pravidlo je jasné a jednoznačné a podle mého názoru i rozumné vzhledem ke specifickým případům vyjímek z povinnosti instalovat „měřiče“. Požadavek na jednoznačný a určitý algoritmus je v tomto případě neoprávněný.

Další Vaše připomínky se týkají korekcí. Ty pravidla skutečně nedefinují podrobně a umožňují použití různých druhů a velikosti korekcí. NO a co? Zákonodárci tak rozhodli záměrně z důvodů uvedených v důvodové zprávě (to snad není v rozporu s právem).

Z důvodové zprávy:
„Použití korekcí i výpočtových metod přitom nebrání použití různých vzájemně odlišných systémů měření nebo indikace vytápění. Ve vyhlášce není možné, ani by nebylo správné uvádě t druhy a velikosti korekcí, ani způsoby výpočtových metod používaných k vyhodnocení údajů měřičů a indikátorů vytápění vzhledem k rozdílnosti principů a technického řešení jednotlivých druhů měřičů a indikátorů, rozdílnosti řešení a provedení ústředně vytápěných staveb, rozmanitosti používaných rozúčtovacích metod. Zveřejnění těchto údajů ve vyhlášce nemůže být nikdy kompletní, úplné a ve svém souhrnu by vedlo i k omezování vzájemné soutěže mezi jednotlivými firmami zajišťujícími výrobu, dovoz, montáž a vyhodnocování údajů měřičů a indikátorů vytápění a dále k omezování vývoje příslušných zařízení pro měření a indikaci vytápění včetně souvisejících vyhodnocovacích metod.“

Pane Jožine, jsem rád, že jste i s pomocí důvodové zprávy pochopil, že v žádném celostátně platném právním předpisu neexistují srozumitelná, určitá a přímo použitelná pravidla ani algoritmus rozúčtování. Takže jste se konečně dopracoval k tomu, co jsem napsal už 30. července.

Až doposud jste zde tvrdil tento nesmysl: „Zákon č. 67/2013 po novele spolu s plánovanou navrženou novelou vyhlášky č. 372/2001 s účinností od 1.1.2016 bude obsahovat navzdory Vašemu tvrzení určitá a srozumitelná pravidla (algoritmus) rozúčtování.“.

Nyní připouštíte, že mám pravdu, a že ani v zákonu, ani ve vyhlášce nelze nalézt určitý a srozumitelný postup. Tím můžeme ukončit tuto naprosto zbytečnou diskusi s Vámi.

lake

cit.: Pro místní blbečky: Vyhláška č. 372/2001 Sb, neobsahovala nikdy žádný algoritmus a neobsahuje jej ani dnes, a nebude jej zřejmě obsahovat ani po 1.1.2016. Nikdo nebyl schopen zde uvést takovýto algoritmus. Takže nikdo nevyvrátil mé tvrzení, že nic takového neexistovalo a neexistuje.

Takže vidíte, sám velký lake má vždy pravdu a vy místní blbečci mu nesaháte ani po kotníky :-)

Lake: „…se rozúčtují nějak neznámo jak (vyhláška neobsahuje postup …“

vyhl.: „…Spotřební složku rozdělí vlastník mezi konečné spotřebitele úměrně výši náměrů měřičů tepelné energie nebo indikátorů vytápění …“

vyhl.: „…Pokud dojde k překročení přípustných rozdílů, provede vlastník úpravu výpočtové metody uvedené v odstavci 3…“

Pub: v prvním kroku je algoritmus určen zcela určitý. V druhém kroku se náklad rozúčtuje v SVJ(2000) podle podílů (nebo podle svévůle rozúčtovatele, který je z obliga protože tupé hlavy ve výboru tuto šlendriánskou práci převezmou)

Závěr: „…se rozúčtují nějak Lakovi neznámo jak (vyhláška neobsahuje postup, kterému by Lake porozuměl…“

Pane Pube,

poněkud mi připomínáte potrhlého Papírníka z knihy Alenka v říši divů. Přečtěte si laskavě pozorně úvodní příspěvek. Celá tato diskuse je o návrhu vyhlášky, která je dnes pod číslem 372/2001 a v novém znění má nabýt účinnosti od 1. ledna 2016. Text návrhu vyhlášky neobsahuje nic z toho, co zde uvádíte jako údajné citáty. Diskutujte laskavě o tom, o čem zde diskutujeme my ostatní. Děkuji.

Pokud jste snad mínil vyhlášku č. 372/2001 Sb. v účinném znění, ta neobsahuje a nikdy neobsahovala určitý a srozumitelný postup (algoritmus) k rozúčtování nákladů na vytápění. Přečtěte si vyhlášku a snad pochopíte co vám píši.

lake

Použití označení „příjemce služeb“ je naprosto v pořádku, protože to přesně odpovídá označení, které je použito v zákonu č. 67/2013 Sb. o službách.

Je pravdou, že podle stávajícího znění vyhlášky jednoznačně platí, že součástí (řádného) vyúčtování jsou i „podíly nákladů připadající na konečné spotřebitele“. Tedy podíly nákladů všech konečných spotřebitelů v domě jsou součástí vyúčtování každého konečného spotřebitele. Bez toho není vyúčtování řádné.

Navržené znění vyhlášky je v této části neurčité, neboť umožňuje dva odlišné výklady. Ovšem každý příjemce služeb má i tak právo nahlédnout do podkladů vyúčtování, což nepochybně bude i tabulka, ve které je zachyceno rozúčtování celkového nákladu na jednotlivé odběratele služeb podle schválených kriterií a za použití schválených pravidel.

O informaci tedy příjemce služeb nepřijde, jen o ni musí pokaždé individuálně požádat.

lake

Předpokládám, že jste oslovil „ministerské tupohlavce“. Ale nechápu proč svůj názor zveřejňujete zde. Zdejší diskutující nic ovlivnit nemohou.

1. pracuji vždy s oficiálními návrhy, buď z veřejných nebo jiných zdrojů
2. veřejné připomínkování bylo v roce 2012, nyní jsou připomínky vypořádány a tak nic nebrání, aby byla novela vyhlášky schválena a publikována
3. připojil jsem důvodovou zprávu ve které jsou některé připomínky

Hezký den!

Pavel

Pan Pavel sděluje, že navrhovaný text novelizace této vyhlášky byl připomínkován v roce 2012 a nyní jsou připomínky vypořádány, takže nic nebrání zveřejnění. Asi opomenul, že poslední novelizace energetického zákona uvádí, že prováděcí vyhlášky k němu připraví MMR. Takže žádné užití starých textů, ale nové připomínkování. Máme červenec, a při pracovní rychlosti ministerských úředníků se obávám, že to časově asi nevyjde, nebo to bude zmatečné, jako původní vyhláška z roku 2001. .

Vladimíre,

poslední novelizace energetické zákona s účinností od 1.1.2016 zrušila v energetickém zákoně původní zmocnění § 98a odst. 3, podle kterého „(3) Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví vyhláškou pravidla pro rozúčtování nákladů na teplo na vytápění a nákladů na poskytování teplé vody mezi konečné spotřebitele.“

Zrušila proto, protože „Rozúčtování nákladů na vytápění“ je nově řešeno už schválenou novelizací zákona o službách č. 67/2013 v § 6 s účinností od 1.1.2016. Tato novelizace také zmocnila MMR v § 14a zákona o službách stanovit vyhláškou:

1. rozsah výše základní a spotřební složky u rozúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům, jejich rozdělení mezi příjemce služeb, hodnoty určené jako spodní a horní hranice oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období, vymezení pojmů a další náležitosti k rozúčtování nákladů,
2. náležitosti, které musí poskytovatel služeb uvést ve vyúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům.

Uvedená novelizace zákona o službách (č. 108/2015) je platná od 4.5.2015 s účin­ností od 1.1.2016.

Uvedenou novelizaci záklona o službách připravuje MMR už od r. 2012 proto, protože se počítalo se změnou pravidel rozúčtování už v předchozích letech. Novela zákona o službách s účinností od 1.1.2016 je už schválena, takže vyhláška musí být schválena se stejnou účinností tj. od 1.1.2016. Po vypořádání připomínek je pravděpodobné, že bude vyhláška brzy shválena a zveřejněna. Podrobnosti jsou uvedeny v důvodové zprávě https://apps.odok.cz/…KORN9YDGSUX2

Vladimíre,

nic jsem neopomenul.

Podle mých informací již žádné připomínkování nebude.

Pokud máte jiné informace, tak se podělte.

Hezký den!

Pavel

Pro Pavla: Toto je odpověď z MMR ze dne 13.7.2015 na můj uctivý dotaz stran přípravy této vyhlášky:

"Vážený pane xxxxxx,

nová vyhláška provádějící zákon 104/2015 sb., je nyní ve schvalovacím procesu legislativní rady vlády. Přepdokládáme, že by měla vejít v účinnost spolu s novelizovaným zákonem č. 104/2015 sb., od 1.1.2016.

Přejeme Vám příjemný den Informační centrum MMR"

(ale v EKLEPu jsem návrh zatím nenašel).

Pardon, omlouvám se – už tam je:

https://apps.odok.cz/kpl-detail…

Mám stejné informace z MMR i když ne na papíře, ale obsah je stejný.

Termínů již bylo několik. Ale v současné době se žádné další připomínkování nechystá a tak termín 1.1.2016 může být i reálný.

Hezký den!

Pavel