Ostatní

Dobrý den, považuje se za externího správce nečlen SVJ, který vykonává také i funkci předsedy výboru? Jak to potom bude se zpracovatelskou smlouvou kvůli GDPR?

§ 9 občanského soudního řádu
(2) Krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně

12. ve věcech jednání shromáždění společenství vlastníků a sporů

Žaloba o umožnění nahlédnout do zápisu ze shromáždění a jeho příloh se podává k okresnímu či krajskému soudu?

Dobrý den

Tak jsem „na to kývl“ a jsem předsedou kontrolní komise v našem SVJ. Nejsem na to pyšný, ale někdo to dělat musí, že?

No, můžete mi, prosím, dát tipy (web linky), kde uceleně hledat info o povinnostech i pravomocech předsedy KK?

…zejména jak je to s onou hmotněprávní odpovědností za výkon služby/ případně škody, pokud výbor laicky řečeno „neuhlídám“.

Děkuji mnohokrát

Dotaz: je normální a v souladu se zákonem, když placený předseda svj, mmj. nevlastník, odměnu bere bezmála 30000 za rok, odmítá zaslat na písemnou opakovanou zdvořilou žádost nebydlícímu vlastníku pozvánku (emailem, poštou, datovou schránkou, sms) na schůzi s tím, že stačí pozvánka vyvěšená na vývěsce, s odvoláním na stanovy?

Ve stanovách je napsané, že se oznamuje vyvěšením na vývěsce.

Setkal se někdo s takovým výkladem, že předseda id*ot dělá naschvály a jak se efektivně bránit?

Dobrý den! Podle zápisu v katastru nemovitostí má dům 20 bytových jednotek a garáž. Garáž je rozdělena na garážová stání. Majitelé garážových stání jsou zapsáni v katastru nemovitostí. Někteří Majitelé některých bytových jednotek nemají garážové stání. Garáž má vlastní elektroměr. Osvětlení ani další spotřebiče v garáži nejsou společnou částí domu. Na shromáždění SVJ bylo odhlasováno, že za elektřinu v garáži budou podle velikosti bytu platit majitelé všech bytových jednotek v domě. Tedy také ti, kteří garážové stání nemají.

Dobré dopoledne,

snažím se dopátrat informace, zda je usnesení 100% vlastníků schválené Shromážděním cca v roce 2006 závazné i pro nové vlastníky, kteří v následných letech odkoupili byty. Jednalo se o usnesení o jiných pravidlech pro tvorbu dlouhodobé zálohy a z nich hrazených oprav oproti zákonem a v prohlášení vlastníka předepsané výši podle velikosti spoluvlastnického podílu. Toto nové pravidlo je pro 75% vlastníků velmi nevýhodné, nechápu, jakým způsobem výbor prezentoval návrh usnesení, že byl 100% přijat. Samozřejmě těch zbylých 25% vlastníků, kteří na tomto systému rozdělení zálohy „vydělávají“ (ušetří), byli a někteří dosud jsou členy výboru.

Dobrý den, mohl by mi někdo na email zaslat vzor – dohoda o zvýšením nájemného. Děkuji moc.

Dobrý den, žádám Vás o radu ve věci Plné moci. Vlastník bytu (je v jeho osobním vlastnictví) mě z pozice předsedkyně SVJ požádal o součinnost ve věci vystěhování osoby z jeho bytu, vlastník bytu žije delší dobu v zahraničí a nemá nikoho bližšího koho by k tomu zmocnil. Byt pronajímal a pronájemce nyní zemřel, bohužel osoba, která žila se zemřelým nechce byt opustit. S touto osobou vlastník bytu není ve smluvním vztahu jeho byt obývá tato osoba nezákonně. Plánuji požádat o pomoc Policii a nevím jestli Plná moc, kterou by mi chce vlastník udělit musí být úředně ověřena nebo stačí bez úředního ověření.

Jak podává nález Ústavního soudu ze dne 13.3.2001, sp. zn. Pl. ÚS 128/2001 je zákon č. 72/1994 Sb. založen na tzv. spoluvlastnické koncepci, kde hlavním předmětem je dům a vedlejším předmětem jednotka, která není reálně oddělitelnou částí domu a ke spoluvlastnictví domu tak přistupuje vlastnictví jednotky. Takové vymezení odpovídá tzv. dualistické teorii bytového vlastnictví ve spoluvlastnickém pojetí, kdy za primární je považováno spoluvlastnictví, ze kterého je teprve odvozeno vlastnictví. Vlastnictví jednotky je potom z podstaty věci nutně omezeno v rozsahu, ve kterém je třeba respektovat nutnost hospodaření s domem jako celkem. Práva jednotlivých vlastníků jsou omezena stejným vlastnickým právem ostatních vlastníků jednotek. V tomto pojetí má tedy spoluvlastnické právo přednost před právem vlastnickým.

Dobrý den, maminka vlastní bytovou jednotku v domě, kde další vlastník má dvě bytové jednotky. Oba vlastnící mají společné prostory vymezené. Dost nešťastně. Maminka vlastní 13m na půdě a 8 metrů v suterénu. V suterénu je bývalá prádelnička 20m, která chátrá a plesnivý. Maminka nabídla spoluvlastnici podíl na půdě, výměnou za podíl v prádelně, kterou by opravila a využívala jako dílničku, nebo ateliér. Spoluvlastnice jí odmítla podíl vyměnit a zároveň nemá na rekonstrukci tohoto prostoru peníze. Dá se nějak bránit? Děkuji, třeba máte podobné starosti.