Rozhodnutí mimo zasedání
Zdravím,
§1212 NOZ zní:K platnosti hlasování se vyžaduje vyjádření vlastníka jednotky s uvedením dne, měsíce a roku, kdy bylo učiněno, podepsané vlastní rukou na listině obsahující plné znění návrhu rozhodnutí.(1) Je nebo není v rozporu se zněním §1212 NOZ článek stanov uvádějící mimo jíné k per-rollam toto:
Nedoručí-li člen společenství ve lhůtě třiceti dnů od doručení návrhu členů společenství statutárnímu orgánu svůj souhlas s návrhem usneseni, platí, že s návrhem nesouhlasí
Tím „rozporem“ je podle mne že jde o znění, popírající kogentní ustanovení §1212 NOZ neboť, pouhé nedoručení-vůle (jehož forma ani jeho prokazatelnost není stanovena) nahradí vůle-odmítnutí. A znění §1212 dále ukládá, že k PLATNOSTI HLASOVÁNÍ je třeba písemný projev vůle (ať již PRO nebo PROTI) vlastníka. Stačí tedy aby jedna vůle v písemné podobě scházela a HLASOVÁNÍ NENÍ PLATNÉ. ANO nebo NE?
(2) lze mít za to, že při per-rollam (svolaná klidně opětovně, jen na vývěsce) je usnášeníschopnost vždy =100%?
(3) je nějaký rozdíl mezi „ne-usnášeníschopností“ a „ne-hlasovatelností“?
Resp. už se nám stalo, že se sešlo 51% vlastníků a když došlo na hlasování se kterým nesouhlasili, nehlasovali PROTI ale ze shromáždění odešli. Shromáždění se tedy stalo neusnášeníschopné. Shromáždění ale neskončilo a byl probírán další bod. Na ten se vlastníci zase vrátili a jednání zase bylo usnášeníschopné. Takže se mohlo hlasovat o dalších bodech. Jakmile ale došlo na repete těch neusnesených bodů – opět a už definitivně odešli
A teď jde o to zda výše popsaný §1212 NOZ je nebo není způsobem, jak mimo zasedání prohlasovat nehlasovatelné body, protože (i když se bodě-2 jen ptám), tak se domnívám, že per-rollam má vždy 100%-usnášeníschopnost
Společenství dále zajišťuje zejména … a) vymáhání plnění povinnosti uložených členům společenství k tomu příslušným orgánem společenství přičemž bude probíhat … s využitím institutu rozhodčího řízeníCo to znamená přesně, to nevím. Ale už teď mám husí kůži (už počítám roky, jen na prstech jedné ruky, kdy můj byt přejde do vlastnictví správce a kdy budu vystěhován pod most). Má ve svých stanovách něco takového? Nebo ví k uvedenému, někdo něco relevantního?
K Vaší ostázce: „A znění §1212 dále ukládá, že k PLATNOSTI HLASOVÁNÍ je třeba písemný projev vůle (ať již PRO nebo PROTI) vlastníka. Stačí tedy aby jedna vůle v písemné podobě scházela a HLASOVÁNÍ NENÍ PLATNÉ. ANO nebo NE?“
Jestliže se v § 1212 uvádí, že „K platnosti hlasování se vyžaduje vyjádření vlastníka jednotky…“, tak je tím myšlena platnost hlasování totoho jednoho konkrétního vlastníka. Nevyjádří-li se, je jeho hlasování neplatné, což má pro celkový výsledek hlasování stejný význam, jako text ve Vašich stanovách, podle kterého platí, že s návrhem nesouhlasí. Tzn., že nevyjádří-li se některý vlastník nebo více vlastníků, nemá to vliv na celkovou platnost hlasování.
Usnášeníschopnost je tedy vždy 100% za předpokladu, že byly všichni vlastníci s návrhem seznámeni postupem uvedený ve stanovách podle § 1211 „Návrh musí obsahovat alespoň návrh usnesení, podklady potřebné pro jeho posouzení nebo údaj, kde jsou uveřejněny, a údaj o lhůtě, ve které se má vlastník jednotky vyjádřit. Neurčí-li stanovy delší lhůtu, platí, že lhůta činí patnáct dní.“
Hlasováním per-rollam tak můžete tedy řešit ty záležitosti, kdy někteří vlastníci odchodem způsobili neusnášeníschopnost řádného shromáždění, a zabránili tak o věci hlasovat. Rozhodující pro výsledek hlasování per-rollam je vyjádření potřebného počtu hlasů vlastníků pro. Vlastníci, kteří jsou proti návrhu, nohou hlasovat proti (vyjádří se proti návrhu), anebo se nevyjádří vůbec.
„…je tím myšlena platnost hlasování totoho jednoho konkrétního vlastníka…“
a to jste prosím, vyčetl z důvodové zprávy nebo odkud? Domnívám se, že zvláště u per-rollam je značný rozdíl mezi „nevyjádřit se“ a „neseznat vůli“. Proto jsem zmínil §1212 NOZ a tam uvedený písemný projev. Co by bránilo výboru vůli vlastníka ignorovat a nahradit „jeho vůli“ údajným „jeho odmítnutím“ resp. co by bránilo oznámit formu per-rollam jen těm spoluvlastníkům, o kterých se již dopředu může očekávat jejich souhlas a u těch u kterých se může očekávat odpor, ti osloveni nebudou ale bude pro předmětné rozhodování využit fakt usnášeníschopnosti?
Neměl byste zapomínat, že přehlasovaný vlastník (někdy, když padá hvězda) prostě může uspět s nápadem u soudu na platnost předmětného usnesení. A protože se zde bavíme o stanovách – nehledejte v tom že se to stát nemůže.
„…za předpokladu, že byly všichni vlastníci s návrhem seznámeni …“
Podle mne nemáte pravdu. §1210/1 uvádí: „…může osoba, která je oprávněna shromáždění svolat, navrhnout v písemné formě do jednoho…“ – jestli Vy ano, pak já v tom ale nespatřuji žádnou povinnost „osoby oprávněné shromáždění svolat“, tedy povinnost že „…že byly všichni vlastníci s návrhem seznámeni …“ ta není. To je jen zbožné přání.
Že by mohlo být ustanovení § 1212 myšleno tak, že by jeden vlastník mohl záměrně zneplatnit celé hlasováni per rollam tím, že se prostě písemně nevyjádří, mně připadá naprosto absurdní. To by hlasování per rollam postrádalo téměř smysl, a nebylo by východiskem neusnášeníschopného řádného zasedání shromáždění, jak je uvedeno v § 1210.
Píšete: " co by bránilo oznámit formu per-rollam jen těm spoluvlastníkům, o kterých se již dopředu může očekávat jejich souhlas a u těch u kterých se může očekávat odpor, ti osloveni nebudou…?"
Rozhodování mimo zasedání (per rollam) je pořád rozhodování shromáždění vlastníků, z toho analogicky vyplývá povinnost uvědomit všechny vlastníky stejně tak, jako při svolávání řádného zasedání shromáždění.
ad1. Rozdíl vidím jen kosmetický. V každém případě platí, že není-li vyjádřen souhlas, není vlastník pro přijetí usnesení. A pro výsledek hlasování je relevantní jen množstí, kteří jsou „PRO“.
ad2. Ano, v NOZ není žádná podmínka. Nicméně „daň za to“ je skutečnost, že rozhodnutí se přijímá většinou hlasů VŠECH vlastníků jednotek.
ad3. Nevidím rozdíl. Nastínil jste novým pojem „nehlasovatelnost“, přitom jen popisujete přerušující se usnášeníschopnost.
A samozřejmě rozhodování mimo shromáždění je tu právě proto, jak vyřešit problém se neusnášení se schopností.
Jsou li pro hlasování relevantní jen hlasy PRO, jak prokáže vlastník, který bude chtít usnesení napadnout obdobně dle §11/3 ZVB že hlasoval proti. Byl li bych výbor, tvrdil bych, že mi „vůle vlastníka“ nebyla doručena a kdyby snad vlastník dokazoval opak podacím lístkem (což ale není po něm zákonem požadováno), nebál bych se jako výbor argumentovat tvrzením, že obálce žádné sdělení nebylo vloženo. Zřejmě proto znění §1212 NOZ „vyžaduje vyjádření vlastníka jednotky s uvedením dne, měsíce a roku, kdy bylo učiněno, podepsané vlastní rukou na listině obsahující plné znění návrhu rozhodnutí“ vyžaduje písemný projev vůle. Ne?
„…Nastínil jste novým pojem „nehlasovatelnost“, přitom jen popisujete přerušující se usnášeníschopnost…“
Nikoliv. Neusnášeníschopnost v našem případě nikdy neznamená, že při jejím dosažení shromáždění ukončíme, zabalíme saky-paky a rozejdeme se. Prostě se jedná o dalších bodech. Jde prostě o svérázný způsob hlasování – jako ve sněmovně, prostě bráníte projednání bodu. Čemu na této taktice nerozumíte? Popsal jsem její reálný průběh nějak nesrozumitelně?
Taktika slouží k tomu aby kontroverzní bod, mohl být projednán zákulisně (tedy per-rollam), jelikož je při automatické, 100% usnášeníschopnosti, vyšší naděje na jeho prosazení.
„..rozhodování mimo shromáždění je tu právě proto…“
No to jste bohužel nečetl pořádně §1210/2 NOZ „V jiných případech lze mimo zasedání rozhodnout, pokud to připustí stanovy.“ a podle mne jde v právě tomto případě (který popisuji v bodě-1) o nastolení „jiného stavu“. Tj. ex-lege se řeší usnášeníschopnost a ex-stanovy ruší nutnost písemného projevu vůle dle §1212 NOZ. Můj dotaz tedy měl ověřit, zda opravdu jde o nově do stanov vsouvanou šikanu.
Poslední komentáře