Dodatek (změna) prohlášení vlastníka u SVJ vzniklého dle z.č.72/1994 Sb.,
Dodatek č. 1 k Prohlášení vlastníka
IČ: 26832372, uzavírá v souladu s ust. § 1169 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník, dodatek č. 1 k Prohlášení vlastníka:
Oddíl A. Popis budovy se doplňuje o odstavce:
6. Budova se dělí na 7 samostatných vchodů, přičemž tyto vchody jsou rozlišeny podle čísla popisného a bytové jednotky k nim přináleží následovně: • Ke vchodu č.p. 165 přináleží bytové jednotky 165/01, 165/02, 165/03, 165/04, 165/05, 165/06, 165/07, 165/08, 165/09, 165/10, 165/11 a 165/12; • Ke vchodu č.p. 166 přináleží bytové jednotky 166/01, 166/02, 166/03, 166/04, 166/05, 166/06, 166/07, 166/08, 166/09, 166/10, 166/11 a 166/12; • Ke vchodu č.p. 209 přináleží bytové jednotky 209/01, 209/02, 209/03, 209/04, 209/05, 209/06, 209/07, 209/08, 209/09, 209/10, 209/11 a 209/12; • Ke vchodu č.p. 210 přináleží bytové jednotky 210/01, 210/02, 210/03, 210/04, 210/05, 210/06, 210/07, 210/08, 210/09, 210/10, 210/11 a 210/12; • Ke vchodu č.p. 238 přináleží bytové jednotky 238/01, 238/02, 238/03, 238/04, 238/05, 238/06, 238/07, 238/08, 238/09, 238/10, 238/11 a 238/12; • Ke vchodu č.p. 256 přináleží bytové jednotky 256/01, 256/02, 256/03, 256/04, 256/05, 256/06, 256/07, 256/08, 256/09, 256/10, 256/11 a 256/12; • Ke vchodu č.p. 313 přináleží bytové jednotky 313/01, 313/02, 313/03, 313/04, 313/05, 313/06, 313/07, 313/08, 313/09, 313/10, 313/11 a 313/12;
7. Nebytové jednotky, které přestavují garáže, jsou vedeny samostatně a patří k nim nebytové jednotky č. 165/100, 165/200, 166/100, 166/200, 166/300, 166/400, 209/100, 209/200, 210/100, 210/200, 210/300, 210/400, 238/100, 238/200, 256/100, 256/200, 256/300, 256/400, 313/100 a 313/200.
V původní verzi Prohlášení vlastníka, ke kterému je vytvořen tento dodatek, šlo o označení nebytových jednotek ve tvaru číslo popisné/číslo garáže, např. 165/1; toto se nyní mění, dle zápisu v Katastru nemovitostí na označení 165/100.
Oddíl C. Určení společných částí budovy se mění následovně:
1. Společnými částmi budovy jsou: 1.1. základy včetně izolací 1.2. obvodové a nosné zdivo; obvodové zděné stěny a balkony – lodžie se považují za součást společné vnější obvodové konstrukce domu 1.3. hlavní svislé a vodorovné konstrukce 1.4. střecha a stříšky včetně výplní výstupních otvorů, izolací, hromosvodů, dešťových žlabů a svodů venkovních či vnitřních 1.5. ležaté i svislé rozvody plynu po plynoměr 1.6. ležaté i svislé rozvody teplé vody až k poměrovým měřidlům pro byt (včetně) 1.7. domovní potrubí odpadních vod až po výpusť (zařízení) pro napojení potrubí odpadních vod z bytu 1.8. rozvody elektrické energie až k bytovému jističi za elektroměrem 1.9. celá soustava rozvodů tepla, včetně rozvodů v bytě, radiátorů a jiných otopných těles, včetně termostatických ventilů a zařízení sloužícího k rozúčtování nákladů na topení; části rozvodů umístěné v bytě, radiátory a termostatické ventily jsou ve výlučném užívání vlastníka jednotky jako společné části 1.10. systémy rozvodu a příjmu televizního signálu až k zapojení do bytu Všechny tyto společné části mají právo užívat a povinnost podílet se na jejich opravách a údržbě všichni spoluvlastníci z titulu svého spoluvlastnického práva. 2. Odstavec se vypouští. 3. Spoluvlastnické podíly vlastníků jednotek na společných částech budovy se řídí vzájemným poměrem podlahové plochy jednotek k celkové ploše všech jednotek v domě (bytových i nebytových). Spoluvlastnické podíly vyjádřené zlomkem jsou uvedeny u každé konkrétní jednotky (dle oddílu
- a vztahují se ke všem společným částem domu včetně pozemku, pokud by
4. Společnými částmi každého vchodu jsou: 4.1. vstupní dveře vchodu, schodiště daného vchodu, lodžie přístupné ze schodiště daného vchodu 4.2. venkovní schody 4.3. okna a dveře přístupné ze společných částí daného vchodu 4.4. chodby daného vchodu, vnější strany vstupních dveří a vnějších oken daného vchodu 4.5. prádelny, mandlovny a sušárny dle stávajícího členění 4.6. místnosti pro kola, kočárky a sklady dle stávajícího členění 4.7. klubovna, společenská místnost a tělocvična dle stávajícího členění 4.8. veškerá zařízení vzduchotechniky až k zapojení do bytu, pokud by byla pořízena jako společná 4.9. ležaté i svislé rozvody studené vody až k poměrovým měřidlům pro byt (včetně) 4.10. rozvody telefonu, domácí zvonek daného vchodu 4.11. kamerové systémy daného vchodu, pokud by se staly jeho součástí 4.12. společné technické a jiné zařízení daného vchodu (vybavení koláren, sušáren, prádelen, tělocvičny) Všechny tyto společné části daného vchodu mají právo užívat a povinnost podílet se na jejich opravách a údržbě všichni spoluvlastníci daného vchodu z titulu svého spoluvlastnického práva. Na základě většinového souhlasu spoluvlastníků daného vchodu mohou určité konkrétní prostory přináležející danému vchodu využívat bezplatně i ostatní vlastníci, a to k činnostem, které budou předem jasně specifikované (např. tělocvična nebo společenská místnost ke schůzím výboru SVJ apod.). Souhlas musí být buď na dobu určitou anebo na dobu neurčitou s výpověďní lhůtou 2 měsíce, která počíná běžet první den následujícího měsíce poté, co byl většinový souhlas odebrán. Na základě většinového souhlasu daného vchodu mohou určité konkrétní prostory přináležející danému vchodu využívat bezplatně pouze jednotliví vlastníci výhradně pro své účely, nikoli však k výdělečným činnostem (jako sklad apod.). Souhlas musí být buď na dobu určitou anebo na dobu neurčitou s výpověďní lhůtou 2 měsíce, která počíná běžet první den následujícího měsíce poté, co byl většinový souhlas odebrán. Výbor SVJ musí mít k dispozici duplikát klíče od takto využívaných prostor.
Oddíl F. Hospodaření domu se mění v bodech 1, 6, 7 a 9 následovně:
- Vlastníci jednotek jsou povinni přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku.
- Vyúčtování záloh provede správce nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období, přičemž splatnost případných přeplatků je nejpozději do čtyř měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb.
- Úhrady nákladů na správu domu a pozemku:
7.1. Náklady hrazené spoluvlastnickým podílem vlastníky všech jednotek: 7.1.1. opravy a údržba základů domu a pozemku včetně vnější izolace domu proti vlhkosti 7.1.2. opravy a údržba vnějších obvodových zdí včetně fasády 7.1.3. opravy a údržba hlavních svislých a vodorovných konstrukcí 7.1.4. opravy a údržba střechy a stříšek včetně výplní výstupních otvorů, izolací, hromosvodů, lávek, dešťových žlabů a svodů venkovních či vnitřních 7.1.5. opravy a údržba hromosvodů 7.1.6. pojištění domu 7.2. Náklady hrazené spoluvlastnickým podílem vlastníky bytových jednotek: 7.2.1. opravy a údržba ležatých i svislých rozvodů plynu po plynoměr 7.2.2. opravy a údržba ležatých i svislých rozvodů teplé vody až k poměrovým měřidlům pro byt (včetně) 7.2.3. opravy a údržba ležatých i svislých rozvodů studené vody až k poměrovým měřidlům pro byt (včetně) 7.2.4. opravy a údržba domovního potrubí odpadních vod až po výpusť (zařízení) pro napojení potrubí odpadních vod z bytu 7.2.5. opravy a údržba rozvodů elektrické energie až k bytovému jističi za elektroměrem 7.2.6. opravy a údržba celé soustavy rozvodů tepla, včetně rozvodů v bytě, radiátorů a jiných otopných těles, včetně termostatických ventilů a zařízení sloužícího k rozúčtování nákladů na topení 7.2.7. opravy a údržba systému rozvodu a příjmu televizního signálu až k zapojení do bytu 7.3. Náklady hrazené spoluvlastnickým podílem vlastníky daného vchodu: 7.3.1. opravy a údržba vnitřních nosných i nenosných zdí a omítek ve společných prostorách daného vchodu 7.3.2. opravy a výměna vstupních dveří, vnitřních dveří od společných prostor, schodišťových oken a dalšího vybavení ve společných prostorách daného vchodu 7.3.3. náklady na opravy a výměnu sklepních oken 7.4. Náklady hrazené paušální částkou vlastníky všech jednotek: 7.4.1. revize hromosvodů 7.4.2. revize elektřiny 7.4.3. revize požární techniky, hasičských přístrojů a hydrantů 7.5. Náklady hrazené paušální částkou vlastníky bytových jednotek: 7.5.1. zařízení na měření odběru tepla – indikátory 7.5.2. zařízení na měření studené vody a teplé užitkové vody v bytě 7.5.3. revize plynu 7.5.4. náklady na umožnění příjmu rozhlasového a televizního signálu; v případě dvou kabelových zásuvek platí vlastník dvojnásobek 7.6. Náklady hrazené paušální částkou vlastníky daného vchodu: 7.6.1. opravy a revize zařízení a rozvodů domovních zvonků a elektronického vrátného; na vlastní náklady si vlastník spravuje vyzváněcí a ovládací jednotku v bytě a tlačítko před bytem 7.6.2. zakoupené žárovky
9. Kromě záloh dle bodu 6 odd. F je vlastník povinen hradit správci stanovenou částku za výkon správy domu. Pravidla pro přispívání na náklady správní činnosti: 9.1. Náklady hrazené paušální částkou vlastníky všech jednotek: 9.1.1. náklady na zřízení, vedení a zrušení bankovních účtů společenství vlastníků 9.1.2. náklady na pořízení majetku sloužícího pro vlastní správní činnost, např. počítač včetně softwarového vybavení a jeho odpisy 9.1.3. náklady kanceláře osoby odpovědné za správu domu a pozemku, například vybavení, kancelářské potřeby, poštovné 9.1.4. náklady spojené s poskytováním právních služeb týkajících se správy domu a pozemku 9.1.5. náklady na správní poplatek za jednotku 9.1.6. náklady na odměňování členů výboru
Oddíl F. Hospodaření domu se doplňuje o body 12 a 13 následovně:
12. Pravidla pro rozdělení nákladů na služby
12.1. náklady na společnou elektřinu a osvětlení jsou rozpočítány podle
počtu osob v bytě k celkovému počtu osob ve vchodu; změnu počtu osob
v bytě je vlastník povinen ohlásit správci
12.2. v případě sjednání úklidu společných prostor ve vchodu je
náklad na úklid rozúčtován paušální částkou na byt
v daném vchodě
13. Náklady plně hrazené jednotlivými vlastníky: Platí zásada, že vše, co je uvnitř jednotky, případně je příslušenstvím jednotky, je majetkem vlastníka nebo je ve výlučném užívání vlastníka jednotky. Opravy, údržbu a servis těchto částí, zařízení a vybavení si vlastník zajišťuje a hradí sám.
Tento dodatek č. 1 byl schválen na zasedání shromáždění dne 22.11.2017 a nabývá účinnosti dnem schválení.
K tomu můžu jen dodat,že v původním prohlášení vlastníka je uvedeno toto:
Celková plocha společných prostor činí 1 430,52 m2. Všechny tyto společné části mají právo užívat a povinnost podílet se na jejich opravách a údržbě všichni spoluvlastníci z titulu svého spoluvlastnického podílu.
Účast na shromáždění vlastníků, na kterém se schválil dodatek (změna) prohlášení vlastníků:
Shromáždění se účastnilo 52 vlastníků jednotek, což je 60,3 % spoluvlastnického podílu.
Ing. Mgr…, vysvětlila podrobně význam jednotlivých ustanovení návrhu Dodatku č.1 k Prohlášení vlastníka. Proběhla diskuse k bodům 9.1.5. a 9.1.6. o důsledcích hrazení nákladů na správní poplatek za jednotku a hrazení odměňování členů výboru paušální částkou versus spoluvlastnickým podílem. O tom, který způsob placení vlastníci preferují, bylo hlasováno. Shromáždění hlasovalo následovně:
Pro paušál: 67,5%
Pro spoluvlastnický podíl: 26,7%
Zdržel se: 5,8%
Vlastníkem jednotky… (vchod 210) byla navržena změna bodu č. 4.1. tak, aby znění „vstupní části daného vchodu“ byly nahrazeny zněním „vstupní dveře vchodu“. Proběhla diskuse k tomuto pozměňovacímu návrhu, o kterém bylo následně hlasováno s tím, že pozměňovací návrh byl jednomyslně schválen.
Následně bylo přistoupeno k hlasování o přijetí Dodatku č.1 k Prohlášení vlastníka, který byl shromážděním schválen se změnou v bodě č. 4.1. a s okamžitou účinností v poměru:
Pro 91,3%
Proti 8,1%
Zdržel se 0,6%
V tomto zápise ze shromáždění mi zcela chybí zmínka či doklad o písemné dohodě všech vlastníků jednotek(členů SVJ),že souhlasí se změnou prohlášení vlastníků,po které už nebudou moci užívat všechny společné části domu a pozemku a že jednotlivé vchody budou zřejmě vést samostatné účetnictví.Mám za to ,že účetní jednotka(SVJ) zůstává stále pouze jedna.Mně to připadá,že zde vzniká nějaký „kolchoz“,kde se bude účtovat podle jednotlivých vchodů (středisek),tak jak to dnes běžně dělají SBD,která vedou účetnictví SVJ.
Můžete mi ,prosím,napsat názory a zkušenosti se vznikem tohoto „kočkopsa“.Děkuji.
JaVa, proč jste to zde uveřejnil, co od nás požadujete? Žádný dodatek (změna) Prohlášení vlastníka se nekoná. Koná se pouze odstranění vad Prohlášení vlastníka. Pokud tam máte převod nějakých části, které byly v původním prohlášení ve vlastnictví vlastníka jednotky a v té vaší „opravě“ je máte jako společnou část domu, tak musíte mit podpis všech vlastníků u notáře, protože vlastníkovi nelze bez jeho souhlasu nic odejmout. Pokud některý vlastník nebude souhlasit, tak se žádná změna ani odstranění vad nekoná.
Cituji z dosud platného prohlášení vlastníka(rozdělění na jednotky bylo před 1.1.2014).Nové znění ještě není na KN uloženo.
Součástí bytu je veškerá jeho vnitřní instalace/potrubní rozvody vody a plynu,ústředního vytápění,elektroinstalace,apod.kromě stoupacích vedení/.Uzavírací ventily a a hlavní jistič pro byt patří k bytu.
K vlastnictví jednotky dále patří podlahová krytina nenosné příčky,vnitřní dveře,vnitřní strana vstupních dveří a vnějších oken.
K vlastnictví jednotky dále patří spoluvlastnický podíl o velikosti…/… na společných částech domu.
Pokud čtu dobře,tak v dodatku k PV je bez 100% písemného souhlasu všech vlastníků jednotek v domě „vyvlastněn“ vlastníkům jednotek „hlavní jistič a uzavírací ventily k jednotce.“
Pro mě to znamená,že je zde naplněno Vaše tvrzení:
„Pokud tam máte převod nějakých části, které byly v původním prohlášení ve vlastnictví vlastníka jednotky a v té vaší „opravě“ je máte jako společnou část domu, tak musíte mít podpis všech vlastníků u notáře, protože vlastníkovi nelze bez jeho souhlasu nic odejmout.“
a tudíž je tento „dodatek k prohlášení vlastníka“ neplatný a pro členy SVJ právně nevymahatelný.
Je to samozřejmě pouze můj pohled na věc a budu vděčný za každý nový zákonem či judikátem podložený názor.
Děkuji a přeji hezký zbytek víkendu. JaVa
Nevím, zde existuje nějaký judikát, vím pouze to, že odejmout vlastníkovi cokoliv, co je v původním prohlášení nemůže ani soud svým rozhodnutím. Vlastník sám, pouze sám, může podepsat, že to něco má být jinak. Pouze sám se toho může vzdát. Pokud statutární orgán udělá podvod a něco vlastníkovi odejme (Katastrální úřad to zapíše, protože to nezkoumá), tak vlastník podá žalobu na určení vlastnictví a to „něco“, co mu bylo odejmuto mu soud vrátí zpátky do jeho vlastnictví. Na to není potřeba vyhledávat judikát, to Ústava, to je právo vlastníka vlastnit to, co mu jednou bylo dáno do vlastnictví (např. lodžie).
…odejmout vlastníkovi cokoliv, co je v původním prohlášení nemůže ani soud svým rozhodnutím.
I může, a to podle § 1168 odst. 1 NOZ: Vymezuje-li prohlášení jednotku neurčitým nebo nesprávným způsobem a neodstraní-li je původce prohlášení bez zbytečného odkladu poté, co ho na vadu upozornila osoba, která na tom má právní zájem, mohou vadu odstranit vlastníci dotčených jednotek společným prohlášením. Nedojde-li k tomu, rozhodne o odstranění vady soud na návrh osoby, která na tom má právní zájem.
Vy ale v tom původním příspěvku píšete: …odejmout vlastníkovi cokoliv, co je v původním prohlášení nemůže ani soud svým rozhodnutím. Podle mého názoru, např. opravou chybné výměry (např. ze 172 m2 na 72 m2), ke které stačí postupovat podle NOZ § 1168, ;-) odejmout může (tj. v tomto případě 100 m2, které byly uvedeny navíc v původním prohlášení).
Usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 29 Cdo 406/2010 Vložil Martina Kmošková, 17. Únor 2012 – 19:32
doplňuji textem
Shromáždění společenství vlastníků bytových jednotek nemůže svým rozhodnutím změnit prohlášení vlastníka budovy v části vymezení budovy na bytové jednotky a společné části.
(Usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 29 Cdo 406/2010, ze dne 30.11.2011)
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce L. M., proti žalovanému Společenství vlastníků H., se sídlem v L., zastoupenému JUDr. R. V., advokátem, se sídlem v L., o určení neplatnosti usnesení shromáždění, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci, pod sp. zn. 39 Cm 139/2008, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 20. října 2009, č. j. 14 Cmo 125/2009–69, tak, že dovolání se odmítá.
Z odůvodnění:
V záhlaví označeným rozsudkem Vrchní soud v Praze potvrdil k odvolání žalovaného rozsudek ze dne 29. ledna 2009, č. j. 39 Cm 139/2008–34, ve výrocích I. a III., jimiž Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci zrušil usnesení, přijaté shromážděním Společenství vlastníků H., konaným dne 21. června 2007, pod bodem 10 zápisu, jímž shromáždění rozhodlo o změně prohlášení vlastníka budovy v části vymezující bytové jednotky a společné části budovy tak, že se v části B (vymezující bytové jednotky) vypouští slova „okna a parapety“ a v části C (určující společné části budovy) doplňuje text „okna a parapety přístupná z bytových jednotek“ (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok III).
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jež Nejvyšší soud podle ustanovení § 243b odst. 5, § 218 písm. c/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), odmítl jako nepřípustné.
Dovolání proti potvrzujícímu výroku rozhodnutí ve věci samé může být přípustné pouze podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. (o situaci předvídanou v ustanovení § 237 odst. 1 písm. b/ o. s. ř. nejde), tedy tak, že dovolací soud – jsa přitom vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně jejich obsahového vymezení (§ 242 odst. 3 o. s. ř.) – dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam.
Odvolací soud založil své rozhodnutí na (dovoláním zpochybněném) závěru, podle něhož do působnosti shromáždění společenství vlastníků bytových jednotek nespadá rozhodování o změně prohlášení vlastníka budovy v částech obsahujících rozdělení budovy na jednotky a společné části domu (§ 4 odst. 2 písm. b/ a c/ zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů).
Jak Nejvyšší soud již opakovaně vysvětlil, rozhodnutí odvolacího soudu nečiní zásadně právně významným otázka, jejíž řešení je zcela zjevné a jež nečiní v soudní praxi výkladové těžkosti (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. ledna 2001, sp. zn. 22 Cdo 1603/99 a ze dne 30. května 2006, sp. zn. 29 Odo 462/2005, ze dne 24. května 2007, sp. zn. 29 Cdo 48/2007 či ze dne 9. prosince 2009, 29 Cdo 5295/2008). Tak je tomu přitom i v projednávané věci.
Nejvyšší soud totiž považuje za zcela zjevné, že shromáždění společenství vlastníků bytových jednotek nemůže svým rozhodnutím změnit prohlášení vlastníka budovy v části vymezení budovy na bytové jednotky a společné části (§ 4 odst. 2 písm. b/ a c/ zákona o vlastnictví bytů), a že takové oprávnění nelze dovozovat ani z ustanovení § 11 odst. 4 zákona o vlastnictví bytů. Je tomu tak již proto, že způsobilost společenství vlastníků bytových jednotek mít práva povinnosti, jakož i způsobilost k právním úkonům je omezena na věci správy domu a další činnosti vymezené v ustanovení § 9 odst. 1 zákona o vlastnictví bytů. Do pravomoci shromáždění jakožto orgánu právnické osoby s takto omezenou způsobilostí přitom nemohou spadat úkony, k nimž společenství není způsobilé (a jimiž navíc bez výslovné zákonné úpravy zasahuje do již nabytých vlastnických práv vlastníků jednotek).
Uvedený závěr považuje Nejvyšší soud za natolik jednoznačný, že neshledává důvodu k jeho potvrzení připustit v projednávané věci dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř.
IČ: 26832372, uzavírá v „SOULADU“ s ust. § 1169 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník, dodatek č. 1 k Prohlášení vlastníka:
Změna prohlášení se uskutečňuje ve dvou fázích. První fází je
dohoda vlastníků dotčených jednotek o změně jejich práv a povinností.
Tato dohoda musí být uzavřená v písemné formě.
Druhou fází se v tomto případě netřeba zabývat, neboť jak vyplývá
z výsledků hlasování, ani při cca 60% účasti nedošlo ke 100% shodě,
přičemž se vyžaduje dohoda všech vlastníků, nejenom přítomných na
shromáždění.
K tomu, aby to bylo všechno OK stačí vyměnit pouze slovo „souladu“ za „nesouladu“. Otázkou zůstává, jak na tuto „změnu“ reagovat? Zda se obrátit na soud, jako přehlasovaný vlastník, nebo se řídit radou Lakeho, že není třeba dělat nic, neboť se jedná o rozhodnutí nicotné.
Poslední komentáře