Má smysl z příspěvků vyčleňovat vlastní správní činnost?
Jak se díváte na smysl vyčleňovat z příspěvků vlastníka zvláštní kategorii příspěvků na vlastní správní činnosti?
V letech 1994 – 2013 nic takového nebylo a přinejmenším v našem SVJ (180 bytů) to nikomu nescházelo a nikdo z vlastníků nic takového nepoptával.
My máme v našem prohlášení vlastníka z roku 1998 tuto větu: „Vlastníci jednotek jsou povinni přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku podle velikosti svých spoluvlastnických podílů.“
Podle § 4 odst. 2 písm. g) ZVB mělo prohlášení vlastníka obsahovat „pravidla pro přispívání spoluvlastníků domu na výdaje spojené se správou, údržbou a opravami společných částí domu, popřípadě domu jako celku“.
Podle § 15 odst. 1 ZVB byla povinnost přispívat „na náklady spojené se správou domu a pozemku“ poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu.
NOZ tuto koncepci nepřevzal zcela, resp. v § 1180 odst. 2 zavedl novou kategorii příspěvků na „vlastní správní činnosti“. Nicméně celý § 1180 je dispozitivní.
Když jsme po roce 2014 přizpůsobovali stanovy SVJ novému občanskému zákoníku, ponechali jsme pravidla přispívání tak, jak jsme je měli nastaveny podle vzorových stanov z roku 2000. Prohlášení vlastníka jsme také nepřeformulovávali.
Máme tedy na předpisu pravidelných měsíčních plateb jeden příspěvek (jednu položku) s tím, že aktuálně hradíme 38 Kč na metr čtvereční. Ročně takto vybereme cca 4,8 mil. Kč a z toho pokrýváme veškeré náklady na dům, tedy vč. rekonstrukcí, oprav, splátek úvěru, pojištění domu, odměn výboru a správci…
Nicméně teď se přistěhoval nový vlastník, je to právník, a vede s námi spor, že má „na vlastní správní činnost“ platit metodou „na každou jednotku stejně“. Pro něj by to bylo finančně výhodnější, jelikož má velký byt. Argumentuje, že doplácí na malé byty.
Museli bychom tedy přenastavit příspěvky a změnit stanovy a prohlášení vlastníka. On jako právník říká, že nemusíme měnit ani stanovy ani prohlášení, podle něj by stačilo pouhé přijetí usnesení shromážděním, jelikož § 1180 odst. 2 NOZ je podle něj kogentní. Pokud vím, tak Nejvyšší soud se dosud nevyjádřil, že by § 1180 odst. 2 byl kogentní, spíš převažuje názor, že je dispozitivní.
My se na to dosud dívali tak, že vyčleňovat z příspěvků novou kategorii „vlastní správní činnosti“ by mělo smysl v případě, pokud bychom tento samostatný příspěvek účtovali jako krátkodobou zálohu a vyúčtovávali ho každý rok (v rámci vyúčtování služeb, nebo samostatným vyúčtováním).
V minulosti jsme to dlouze diskutovali (diskuse o způsobu přispívání u nás probíhaly na několika shromážděních v letech 2002–2005), ale tehdy všichni vlastníci odmítli „krátkodobou zálohu“ (provozní a administrativní náklady) vyúčtovávat, protože by hrozilo, že by někdy mohl vzniknout nedoplatek, když by v některém roce byly nějaké nenadálé výdaje, se kterými by nepočítal roční rozpočet, protože přesné náklady nelze nikdy odhadnout (např. by se utratilo více na poštovném nebo na soudních výlohách). A nikdo nechtěl nedoplatek hradit. Tak jsme to nezavedli.
Také jsme se chtěli vyhnout sporům, do které kategorie dávat některé hraniční náklady (před rokem 2014 to nebylo jasné, teprve v roce 2014 vzniklo nařízení vlády č. 366/2013 Sb.), občas by se musely některé faktury rozúčtovávat a stoupaly by náklady na vedení účetnictví. Ve výsledku je „náš“ způsob efektivnější a jednodušší.
Tak se rozhodlo, že vyúčtovávat se nebude a že budeme vybírat „jeden poplatek“, tehdy to bylo 22 Kč na metr čtvereční (příspěvek se postupně zvyšoval až na aktuálních 38 Kč na metr čtverečních). Máme v předpisu jednu položku „příspěvek na správu domu a pozemku“ a částku podle metru plochy bytu, tedy třeba já platím 2736 Kč, protože mám 72 metrový byt.
Když jsem si nyní, po kritice toho vlastníka-právníka, počítal jednotlivé náklady, měl by příspěvek na vlastní správní činnost činit cca 800 Kč/byt.
Samozřejmě se nebráním po letech zavedenou praxi změnit, hledám věcné argumenty, ale v podstatě stále nevidím smysl vyčleňování samostatné kategorie „vlastní správní činnosti“. Měli jsme v červnu shromáždění, kde jsme o otázce hlasovali a z přítomných vlastníků pro její zavedení hlasovali jen dva vlastníci. Takže většina je stále proti.
Jak jste se s otázkou po rekodifikaci občanského práva (po roce 2014) poprali u vás?
Poslední komentáře