Pořizování zvukového záznamu
Obecně je možné pořizovat zvukový záznam z jednání (úřadu, soudu, zasedání shromáždění vlastníků, telefonního hovoru). Zkušenější zde asi napíší, že nejenom že to je možné, ale lze to doporučit.
Jsou z toho nějaké výjimky? Jsou nějaké odlišnosti při jednání s policií? Jsou nějaké odlišnosti při pořizování zvukových záznamů účastníky řízení u soudního (dědického) řízení vedeného notářem proti jiným soudním řízením a kde je to upraveno?
Pokud vím, tak se zde už o tom diskutovalo.
www.portalsvj.cz/…omazdeni-svj
Použití zvukového záznamu 3 Vložil lake, 23. Květen 2012 – 5:30 Ano, máte právo pořizovat si nahrávku. Jde o shromáždění, takže jeho účastníci jsou si vědomi skutečnosti, že cokoliv řeknou budou slyšet všichni zúčastnění. Nejde tedy o projevy osobní povahy, které by spadaly pod ochranu osobnosti podle ObčZ. Navíc ze shromáždění se pořizuje oficiálně zápis. Kontrolu zda zápis věrně zachycuje průběh shromáždění není možno provést jinak, než porovnáním se zvukovým záznamem.
K obdobnému závěru došel i Nejvyšší soud v rozsudku 30 Cdo 64/2004 ze dne 11.05.2005 (http://kraken.slv.cz/30Cdo64/2004)"
- – – – – – – – – –
Jinak dle www.gdpr.cz/…i-s-uredniky
30. 11. 2023 – Pořizování nahrávek z jednání s úředníky
Odpověď není jednoduchá, protože rozhodování soudů není příliš konzistentní a také stanoviska Ministerstva vnitra jsou velmi opatrná, oscilují mezi odpovědí Ano a Ne, aniž by daly jednoznačnou odpověď.
Občanský zákoník Obecná úprava pořizování zvukových / obrazových záznamů fyzických osob (vč. pořizování záznamů pro osobní potřebu) je v § 84 až 90 NOZ.
Správní řád ani jiný zákon nezakazují (explicitně) pořizování zvukových / obrazových nahrávek úředních osob.
To potvrdil Nejvyšší správní soud v rozhodnutí z r. 2010 č.j. 5 As 37/2009–94:
„účastník řízení má právo realizovat svá procesní práva a oprávněné zájmy, a správní orgán je povinen umožnit účastníkům řízení uplatňovat (v rámci výkonu veřejné správy) jejich práva a oprávněné zájmy, které jim garantuje zákon.
Pořizování zvukových záznamů ústního jednání není správním řádem nijak upraveno
- ani ve vztahu ke správnímu orgánu,
- ani ve vztahu k účastníkům řízení či jiným zúčastněným osobám.
To však neznamená, že neexistuje-li pozitivní právní úprava, je (bez dalšího) takové jednání účastníka řízení nepřípustné, resp. zakázáno.“
Tento závěr je možné interpretovat dvojím způsobem:
Poslední komentáře