Vláda včera schválila nový zákon o účetnictví

Trefile,

když se tvořil paskvil NOZ, tak absence definic pojmů byla vydávána za přednost zákona (např. chybí definice domácnosti).

Nyní se zase tvrdí, že definice pojmů jsou důležité (s tím souhlasím), ale záleží na tom, jak jednoznačné jsou definice pojmů

Např.:

"§ 8

Aktuálnost

Účetní informace je aktuální, pokud není zastaralá k okamžiku, od kterého je způsobilá ke zpřístupnění externímu uživateli."

To je vypečená definice pojmu.

Ale možná dojde ke zlepšení.

To co vláda „schválila“ 27.11.2025 jsou zastaralé materiály z 16.7.2025. Pos­lancům bude předána jiná varianta po zapracování připomínek LRV.

To „schválení“ je PR akce pro nezasvěcené, aby se mohlo deklarovat, že zákon, který se připravuje asi 10 let, tato vláda konečně úspěšně dokončila.

Hezký den!

Pavel

Když už se zde bavíme o vymezení pojmů v právních předpisech, pak realita je mnohem barvitější.

Soudy a hloupí soudci totiž ignorují definice pojmů uvedené v právních předpisech.

Typickým příkladem je ignorování skutečnosti, že balkon, lodžie či terasa nemůže být nikdy součástí bytu. Je-li takto balkon označen v prohlášení vlastníka budovy, pak prohlášení je v této části neplatné. Čeští soudci v tom chybují už třicet let.

• Podle definice pojmu „jednotka“ v § 2/h ZoVB totiž platí, že jednotkou je byt nebo nebytový prostor (…) jako vymezená část domu podle tohoto zákona.
• Podle definice pojmu „byt“ v § 2/b ZoVB platí, že bytem je místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k bydlení.
• Balkon, lodžie ani terasa však nejsou místnostmi, ani nejsou určeny k bydlení.

Dalším majstrštykem hloupých českých soudců je neznalost zákona – u jednotek podle ZoVB nejsou schopni rozpoznat zásadní rozdíly definované v dříve platném zákoně č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (OZ).

• Podle § 120/1 OZ platilo, že součástí věci je vše, co k ní podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila. Balkon, lodžie či terasa tedy nikdy není součástí bytu, protože tyto prostory nesplňují definici bytu, nikdy se nestaly jeho součástí a ostatně – byt může plnit všechny funkce bytu i bez nich. Tvrdí-li prohlášení vlastníka budovy opak, je v této části nulitní.
• Podle § 121/1 platilo, že příslušenstvím věci jsou věci, které náležejí vlastníku věci hlavní a jsou jím určeny k tomu, aby byly s hlavní věcí trvale užívány. Balkon, lodžie a terasa však nejsou věcmi v právním smyslu slova: Jde o prázdný prostor ohraničený konstrukčními prvky budovy. Nejedná se ani o věc nemovitou, zapsanou ve veřejném seznamu, ani o věc movitou, a neexistuje ani definice hranice mezi společnými částmi domu a tzv. „balkonem“, „lodžií“ či „terasou“. Proto tyto prázdné otevřené prostory nemůže vlastník jednotky vlastnit; může je pouze užívat (a to buď společně, nebo výlučně, je-li tak uvedeno v prohlášení).
• Podle § 121/2 platilo, že příslušenstvím bytu jsou vedlejší místnosti a prostory určené k tomu, aby byly s bytem užívány. Označení balkonu, lodžie či terasy v prohlášení jako „příslušenství bytu“ tedy neříká naprosto nic o vlastnictví tohoto bytového příslušenství. Jde o pouhé užívací právo. Z existence užívacího práva nelze žádným trikem dovodit právo vlastnické.

Obdobný totální zmatek panuje okolo takzvaného „střetu zájmů“ kandidáta na premiérské křeslo Andreje Babiše (psáno 02.12.2025). Všechny mluvící hlavy – zejména president Pavel – mluví opakovaně o jakémsi střetu zájmů, jako by to byla hotová věc [1].

President republiky tedy ignoruje definici pojmu uvedenou v zákoně č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů. Ve skutečnosti občan Babiš žádný střet zájmů nemá, ani mu nemůže v budoucnu vzniknout jako předsedovi vlády.

• Podle § 4/1 zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, platí, že veřejný funkcionář (…) nesmí a) podnikat nebo provozovat jinou samostatnou výdělečnou činnost, b) být členem statutárního orgánu, členem řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu právnické osoby, která podniká (dále jen „podnikající právnická osoba“), pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, nebo c) být v pracovněprávním nebo obdobném vztahu nebo ve služebním poměru, nejde-li o vztah nebo poměr, v němž působí jako veřejný funkcionář.
• Tento výčet je taxativní.
• Andrej Babiš tedy není (ani v budoucnu nebude) ve střetu zájmů, protože je pouhým akcionářem Agrofertu. Jako pouhý držitel akcií nesplňuje žádnou z podmínek uvedených v § 4 zákona o střetu zájmů. (Nepodniká, neprovozuje samostatnou výdělečnou činnost, není členem orgánu právnické osoby, není v pracovněprávním ani obdobném vztahu ani ve služebním poměru.) Ustavení § 4/1 zákona o střetu zájmů se tedy na něj nevztahuje.

Justitianus

☀ Poznámka 1: Směšné je, že k tomuto neexistujícímu „střetu zájmů“ se rozsáhle vyjadřoval i sám Andrej Babiš a jeho nejbližší spolupracovníci (např. Schillerová). Tato skutečnost ovšem neříká nic o právním stavu. Svědčí to pouze o zmatku, který panuje v hlavách českých politiků, a který pomáhá šířit i Babiš spolu s funkcionáři hnutí ANO.

Střet zájmů nastane, pokud bude občan Babiš jmenován do 18.12.2025 pre­miérem a to mu umožní jet 18.12.2025 na Radu EU, která má mj. schválit „půjčku“ Ukrajině ve výši 3,4 bilionu Kč. Tím dojde ke střetu zájmů zbrojařů, zastupovaných panem Kolářem s přítelem po boku panem Pavlem, a premiérem Babišem, který má zastupovat zájmy občanů ČR.

Neměl byste ale zapomenout uvést, že pokud by Andrej Babiš držel více než 25% akcií Agrofertu, tak by podle zákona nemohl být Agrofert příjemcem žádných dotací a účastník veřejných zakázek. Je jasné, že to by Andrej Babiš rozhodně nechtěl, protože by Agrofert už nebyl ziskový.

Je logické, že se Andrej Babiš proto neohání tím, že nebude ve střetu zájmů, protože je pouhým akcionářem Agrofertu. A navíc je tu ještě střet zájmů dle předpisů EU týkajících se dotací z EU. Proto slíbil, že to bude řešit a oznámí to před jmenováním předsedou vlády. Problém je ale, že nejčistší řešení prodej Agrofertu Andrej Babiš odmítá a chystá patrně převod do nějakých fondů. Takové řešení ale naše zákony už neumožňují, tak patrně Andrej Babiš přistoupí na převod do nějakých zahraničních fondů podle zahraničního práva, což vyvolá řadu otázek a sporů o legálnosti takového řešení. Tak se máme opět na co těšit.

• Kolemjdoucí (bez ověření): „Neměl byste ale zapomenout uvést, že pokud by Andrej Babiš držel více než 25% akcií Agrofertu, tak by podle zákona nemohl být Agrofert příjemcem žádných dotací a účastník veřejných zakázek …“

Jste zjevně popleten! Na nic jsem nezapomněl. To pouze Vy nerozumíte obsahu zákona. V tom jste zajedno s presidentem Pavlem.

Skutečnost kterou uvádíte nemá naprosto žádnou spojitost s neexistujícím „střetem zájmů“ občana Babiše. Proto jsem se o tom nezmínil.

Právní skutečnost (kdy právnické osobě zanikne nárok na dotace) je uvedena v zákoně a působí erga omnes (vůči všem). Pouhým dodržením celostátně účinné právní normy nevzniká nikomu střet zájmů. Andrej Babiš není povinen nic „odstranit“ či „vyřešit“, natož prý do třiceti dnů.

Justitianus

Je to prosté, češi si neumí vládnout.Vymýšlí tisíce a tisíce predpisů, pokynů a nařízení, aby to nefungovalo, aby se v tom nikdo nevyznal. Pak si může úředník vládnout jak sám chce. Potřebují mít nad sebou habska, pouze toho budou poslouchat. Jinak nejmenovaní vlády z různých nesmyslných důvodů je pouze záměr, nic jiného v tom není. No, když jim to lid dovolí…

„Účetní informace je aktuální, pokud není zastaralá“

Pane Pavle,

rád Vám Vámi citovanou větu přeložím do srozumitelštiny. Vámi citováná věta totiž říká právě toto:

Účetní informace je aktuální, pokud není ne-aktuální.

A to se dá učinit ještě více srozumitelným. Vámi citovaná věta totiž říká právě toto:

Účetní informace je aktuální, pokud je aktuální.

Proti tomu už nemůžete namítnout vůbec nic.

Rád jsem zde přispěl do hodnotné diskuse.

„To co vláda (v demisi) schválila 27.11.2025 je … z 16.7.2025. Pos­lancům bude předána jiná varianta po zapracování připomínek LRV“

• – – – – – – – – –

https://cs.wikipedia.org/…ké_republiky

Legislativní rada vlády je poradní orgán vlády ČR v oblasti její legislativní činnosti. Zřízena může být dle § 28a Zákona o zřízení ministerstev… . O zřízení rozhoduje vláda, která schvaluje i status. Činnost (kromě statutu) určují hlavně Legislativní pravidla vlády.

Charakteristika

Svou působnost vykonává prostřednictvím zasedání, předsedy a pracovních komisí. Při výkonu své působnosti posuzuje legislativní návrhy, tj. věcné záměry zákonů, návrhy zákonů a návrhy nařízení vlády, zda jsou:
v souladu s ústavním pořádkem a s ostatními součástmi právního řádu České republiky,
v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána,
v souladu s právem Evropské unie,
ve všech svých částech a jako celek nezbytné,
přehledně členěny, srozumitelně a jednoznačně formulovány,
v souladu s ostatními závaznými pravidly legislativního procesu.

Zasedání rady se konají dle potřeby, zpravidla jednou za dva týdny. Zasedání svolává předseda, který stanoví místo, čas a program zasedání. Připojí materiály, které byly radě předloženy k projednání, a návrh stanoviska rady vypracovaný odborem vládní legislativy Úřadu vlády. Není-li návrh stanoviska k dispozici, zašle jej odbor dodatečně.

Vedení V čele Legislativní rady vlády ČR stojí předseda, který je od účinnosti zákona č. 272/1996 Sb. (listopad 1996) členem vlády.[2] Ta ho jmenuje svým usnesením. Před rokem 1989 stál v čele po většinu času místopředseda vlády. V roce 1990 byla krátce funkce formálně vykonávána předsedou vlády, přičemž následně se v čele vystřídali ministři zastávající post ministra spravedlnosti. V letech 1992 až 1996 stál v čele Legislativní rady vlády ČR místopředseda vlády pověřený řízením Úřadu pro legislativu a veřejnou správu České republiky (úřad zanikl výše zmíněným zák. 272/1996 Sb.). Od té doby bývá předsedou zpravidla ministr bez portfeje (ministr pro legislativu) nebo ministr spravedlnosti. Ve vládě Petra Fialy zastává post předsedkyně Legislativní rady ministryně spravedlnosti Eva Decroix.

Seznam předsedů Legislativní rady vlády (v rámci československé federace)

https://vlada.gov.cz/…vlady-25264/

Legislativní rada vlády, stránka na webu Úřadu vlády České republiky

Pokud je předsedkyní LRV paní Eva Decroix, tak to mnohé vysvětluje. Tato paní neoprávněně užívala titul Mgr., i když měla jen nějaké právnické kurzy z Francie. A když bylo zamítnuto zvýšení důchodů, tak vzala z mezinárodní fotobanky fotku usměvavého důchodce a zfalšovala text, jak je rád, že mu nebyl zvýšen důchod. A po Donu Pablovi uklízela pomocí časové osy. Holt hodnotově orientovaná politička.

Snížení administrativní zátěže si představují např. tak, že sníží počet prováděcích vyhlášek k novému zákonu.

To znamená, že podnikatelské subjekty budou účtovat podle stejné vyhlášky jako nepodnikatelské subjekty (spolky, SVJ, nadace, církve, politické strany, ops a další).

A snížení počtu vyhlášek je snížení, ne?

Hezký den!

Pavel

„A snížení počtu vyhlášek je snížení, ne?“ (Vložil Pavel, 28. Listopad 2025 – 12:49)

Snížení počtu vyhlášek je snížení čeho?

Ministerští nám to říkali při sloučení vyhlášky pro podnikatele a pro nezisk. Když jsme oponovali, že vyhláška pro podnikatele a vyhláška pro velmi různorodou skupinu neziskovek jsou skutečně něco jiného, tak nám řekli, že takové je politické zadání. Musí se snižovat a zjednodušovat!

Připomíná mi to situaci před několika roky při snižování počtu výjimek v dani z příjmů. Tam zrušili osvobození příjmů prezidenta a exprezidentů (celkem 3 ks v ČR). Ale na tiskovkách se to vydávalo jako zjednodušení daňového systému, protože se snížil počet výjimek.

Hezký den!

Pavel

Spojení účetní vyhlášky pro podnikatele a účetní vyhlášky pro různorodou skupinu nepodnikatelů lze hodnotit jako smysluplné, avšak s určitými výhradami.

V České republice je přibližně 42 000 účinných právních předpisů, přičemž tento počet neustále roste.

§,

údaje o počtu předpisů se různí.

Jen krajských a obecních předpisů může být 100 000.

Zajímavější než počet předpisů je počet normostran a to prý bylo k 1 miliónu:

https://mv.gov.cz/…publice.aspx

Hezký den!

Pavel

Milion normostran přečtete za méně než deset let. Takže pohoda.

(Počítáno se čtením v běžné pracovní době obvyklou rychlostí.)

Když se budete trochu zamýšlet a dělat si výpisky, tak Vám postačí méně než sto let. Taky pohoda.