Nu, pane Zdenku, neshodneme se. V ZoVB nenacházím ani slovo o tom, že „musí existovat ve stanovách alespoň ustanovení o tom, jak se stanoví aktuální počet členů výboru.“.

Pokud stanovy SVJ(2000) toto neupravují, může shromáždění stanovit počet členů budoucího výboru usnesením podle § 11 odst. 2 ZoVB: „… k přijetí usnesení je zapotřebí nadpoloviční většiny přítomných hlasů“. Mohli bychom jistě diskutovat zda by bylo vhodnější určit tento počet „natvrdo“ ve stanovách, ale to by byla pouze akademická debata, bez vlivu na reálný svět a skutečný život.

• Řekněme, že proběhlo volební shromáždění, čtyři z kandidátů získali zákonem předepsaný počet hlasů a byli následně zapsáni do rejstříku jako členové výboru.
• Pan Neústupný se obrátí na soud s tím, že volba byla neplatná pro neurčitost: ve stanovách (které jsou přesně shodné se vzorovými) není uveden počet členů výboru.
• Soud nahlédnutím do ZoVB zjistí, že podle § 9 odst. 11 ZoVB „výbor musí mít alespoň 3 členy“. Soud dojde k závěru, že tuto zákonnou podmínku zapsaný výbor nepochybně splňuje.
• Dále soud může prozkoumat podle § 9 odst. 11 ZoVB, zda „na schůzi shromáždění byli přítomni vlastníci jednotek, kteří mají většinu hlasů, zda pro každého člena hlasovala nadpoloviční většina hlasů všech vlastníků a zda při hlasování byla rozhodující velikost spoluvlastnických podílů“.
• Jsou-li uvedené zákonné podmínky také splněny, pak volba výboru proběhla platně, složení výboru je známé a určité, počet členů výboru je znám a je určitý a je souladný se zákonem. Soud nemůže ani výkladem dospět k jinému závěru.

Nedovedu si představit, jak by za této situace soud odůvodnil tezi, že volba je neplatná pro neurčitost, že SVJ žádný výbor nemá a že je nutno všechny členy výboru vymazat z rejstříku.

lake