Vlastník neplatí do fondu oprav a na služby

MaF505 napsal: "Tedy skutečně i Výbor může vymáhat? (Jsme na Vzorových stanovách)."

Výbor nemůže nic vymáhat sám za sebe. Vymáhat může:
(a) společenství vlastním jménem; při tom samozřejmě jedná svým statutárním orgánem (§ 9a odst. 3 ZoVB),
(b) jednotlivý vlastník nebo skupina vlastníků (§ 13 odst. 2, § 15 odst. 3, § 16 odst. 1 a 2 ZoVB)

lake

Ano, tak tomu také rozumím. Asi jsem otázku neformuloval dostatečně precizně – Rozhodnutí o vymáhání musí NEJPRVE vzejít od Shromáždění, to pak POVĚŘÍ vymáháním výbor? Je to tak – výbor nemůže vymáhat z vlastní iniciativy?

Reagoval jsem na příspěvek výše, kde se píše: Penik: „Na vymáhání pohledávek nepotřebuje výbor souhlas shromáždění“. To mi přišlo v rozporu s doposud běžnou praxí v našem SVJ, proto jsem se tázal – šlo mi o to, zda si zbytečně nekomplikujeme ži­vot.

Tak takhle to tedy nechápu. Z toho, co napsal lake, to vypadá, že výbor jako statutární orgán SVJ za společenství vymáhat pohledávky může. Tedy nepotřebuje k tomu svolávat shromáždění a tam se domáhat nějakého souhlasu. Ve vzorových stanovách máme v článku VIII v odstavci 10 písmeno c) toto: „Výbor jako statutární orgán společenství zejména jménem společenství vymáhá plnění povinností uložených členům společenství“. Pak je tu i ZoVB, kde je v paragrafu 9a v odstavci 3 toto: „Společenství je oprávněno vlastním jménem vymáhat plnění povinností uložených vlastníkům jednotek k tomu příslušným orgánem společenství podle tohoto zákona“. Tedy v čem je problém? Dle mého názoru v ničem, výbor může začít okamžitě vymáhat.

Vybor samozrejme musi dluzne castky vymahat i bez souhlasu/nesouhlasu spolecenstvi. Tec­ka.

Je to jeho zakonna povinnost vyplyvajici z toho, ze ridi hospodareni spolecenstvi a RUCI ZA NEJ SVYM MAJETKEM. To znamena, ze pokud dluzne castky nevymahaji, tak kterykoliv clen spolecenstvi na ne muze podat trestni oznameni – myslim, ze to je „poruseni povinnosti pri sprave ciziho majetku“ a jejich majetek bude pouzit pro zaplaceni penez, o ktere prisli tim, ze nevymahali dluhy.

Co to je za nesmysl, že výbor ručí svým majetkem za porušení povinností při správě cizího majetku?! Zaprvé přímo nic nespravuje (podílí se na správě a hlavně plní usnesení shromáždění), zadruhé se nejedná o „cizí“ majetek, ale společný – tedy vše, co se týká společných prostor a zatřetí – svým majetkem ručí v SVJ všichni vlastníci! Tedy doporučuji zajímat se o neplatiče a řešit je na shromážděních, v případě špatné práce výboru ho vyměnit – zvolit jiné funkcionáře.

Dobrý den, děkuji za odpověď. V jakém zákoně je tato povinnost uložena?

Načtěte si ve vláknech „neplatič“ „dlužník“ a pod. Podat žalobu, promlčení je 2 roky. Horší pokud nemá majetek a byt již zastaven (třeba hypotéka) nebo vás někdo v žalobě předejde. Potom nepomůže ani vyhraná žaloba. Viz nedávno téma neplatič SVJ Jindřichův Hradec s hypotékou na bytě.

Dobrý den KarleIII, způsob jak donutit někoho platit je již popsán na začátku tohoto tématu. Nezbývá Vám nic jiného než dotyčnému napsat, že dluží určitou částku dle výpočtového listu. Předpokládám, že na shromáždění vlastníků jste si schválili výši příspěvku na správu objeku a že shromáždění bylo usnášení schopné a výši příspěvku na správu odsouhlasilo. Dalším krokem bylo prokazatelné předání výpočtových listů jednotlivým vlastníkům jednotek. Pokud nebude žádná reakce ze strany tohoto člověka budete opakovat písemně výzvu k tomu, aby začal platit a případně dohodnul způsob jakým zaplatí svůj rostoucí dluh. V tomto případě již doporučuji mu na to dát termín do kdy musí výbor kontaktovat a nastalou situaci řešit. Celé to ukončíte větou o tom, že pokud z jeho strany nebude aktivní přístup k nastalé situaci bude požádán soud o vydání Platebního rozkazu a soudní poplatky bude hradit on. Poplatek za Platební rozkaz tuším činí 2.100,–Kč . Pokud bude vydán Platební rozkaz tak vzhledem k tomu, že se jedná o jednostraný akt musí být dotyčnému prokazatelně doručen jinak nenabyde právní moci. Pokud ho převezme a nabyde právní moci můžete požádat soud, aby vydal zástavní právo na bytovou jednotku dlužníka ve prospěch Společenství. Toto je zaznaménáno do Vlastnického listu na Katastru nemovitostí. Dále to je již jiná kapitola.

Ještě jsem se zapomněl zeptat ohledně neplatič.Věcné břemeno je co a jak ho můžeme použit u neplatiče. Předem se omlouvám za laické otázky.

Domnívám se, že o zřízení věckého břemena Vám nejde, ale co to je se dočtete v Občanském zákoníku, který najdete zde v oddílu Legislativa

Zákon o vlastnictví bytů §11, 3: [cite]Při hlasování je rozhodující velikost spoluvlastnických podílů vlastníků jednotek na společných částech domu (§ 8 odst. 2); spoluvlastníci jednotky mají postavení vlastníka jednotky (jeden hlas). Při rovnosti hlasů nebo nedosáhne-li se potřebné většiny nebo dohody, rozhodne na návrh kteréhokoli vlastníka jednotky soud. Jde-li o důležitou záležitost, může přehlasovaný vlastník jednotky požádat soud, aby o ní rozhodl . Právo je nutno uplatnit u soudu do 6 měsíců ode dne přijetí rozhodnutí, jinak právo zanikne.[/cite]

Takže si laicky myslím, že můžete nechat hlasovat a po prohře požádat soud. Ale platit i tak musíte, společenství to po vás bude vymáhat a stoprocentně vyhraje.

Nenapsal jste důležitou věc: zda jste vlastníkem bytové jednotky (podle zákona o vlastnictví bytů), nebo jste koupil ideální podíl na nemovitosti a jste jejím spoluvlastníkem podle Občanského zákoníku? Ve vaší kupní smlouvě je to uvedeno. Je v ní označen správce domu?

lake

Dobry den, jsem vlastnikem idealniho podilu na nemovitosti, ve smlouve zadny spravce domu neni.

diky

V případě spoluvlastnictví domu podle Občanského zákoníku neexistuje "fond oprav" a spoluvlastníci nejsou povinni skládat předem pravidelné zálohy na budoucí údržbu a opravy domu (pokud se tak neusnesli).

Samozřejmě zůstává zachována povinnost spoluvlastníků podílet se společně na nákladech na správu, údržbu a opravy společného majetku.

Ve vašem případě bude nutné domluvit se s ostatními spoluvlastníky. Rozhodnutí se přijímají po předchozím projednání nadpoloviční většinou hlasů (počítáno ne podle osob, nýbrž podle spoluvlastnických podílů).

lake

Děkuji za rychlé odpovědi. Ještě bych se rád zeptal:

1. Je to teda chyba, ze není uveden žádný správce ve smlouvě, nebo ne?
2. Povinost spoluvlastníků podílet se společně na nákladech na správu, údržbu a opravy společného majetku je dána zákonem? Jak se vypočítá víše záloh? Jsou částky záloh počítány ze spoluvlastnických podílů, nebo jsou pro všechny stejné?

Pro Honza8:

1. Není to chyba. Můžete, ale nemusíte mít správce. Není-li, znamená to jen, že není určena osoba, které byste měli platit zálohy a která by jménem spoluvlastníků jednala s firmami. Vše zůstává na domluvě mezi spoluvlastníky.

2. Občanský zákoník, zejména oddíl Podílové spoluvlastnictví (§137 a následující). Zálohy nebo platby za práce pro opravy, údržbu a správu domu se stanoví podle spoluvlastnických podílů. Stejná částka by byla jen tehdy, jsou-li podíly spoluvlastníků stejné.

Pokud někdo neplatí, vzniká mu dluh vůči ostatním spoluvlastníkům. Nedoporučuji platit "z ruky do ruky", protože není-li řádná evidence, nedá se zpětně prokázat kdo kdy co platil ani kdo kolik dluží do společné pokladny.

Platíte-li též zálohy na společné služby (např. vodné a stočné, plyn pro společnou kotelnu), výše těchto záloh se jednotlivým spoluvlastníkům stanoví jiným způsobem - každému jednotlivě s přihlédnutím k jeho předpokládané spotřebě. Celková roční částka záloh na služby musí pokrýt náklady, nejlépe s určitou rezervou. Přeplatky se vracejí jednou ročně.

lake

Dobrý den, jsem nucen opět využít Vaše služby, jelikož jsem už celkově seznámen se situací v našem společném domě a ta je naprosto hrozná…

Jenom připomenu, že jde především o neplacení záloh na společné prostory (el. na chodbě, vodárna, septik atd.).

Správce tedy určeného nemáme, je tu jakási paní X která se o toto starala cca 10 let a v tom je kámen úrazu. Tato paní X vybýrala pravidelné měs. zálohy ve výši 500,–Kč na tyto služby od 9 spoluvlastníků. Peníze vybírala na stvrzenky osobně i když prý byl po dohodě na začátku zřízen účet kam měla tato paní X peníze po té posílat (pro mě trochu nepochopitelné, ale je to tak). Z počátku to asi fungovalo, ale postupem času se tato pí. X přestala domlouvat s ostatními spoluvlatníky a s penězy začala nakládat dle svého rozhodnutí a začala se dále chovat nadřazeně, stylem: „o tom tady rozhoduju já!“. Jelikož je tu hodně starších lidí, tak se nikdo na nic nezmohl a čas plynul. Po nějaké době se ozval jeden ze spoluvlastníků, že by rád věděl kolik je ve fondu a jak se taky hospodařilo po celou dobu s penězi. Paní X se zasekla, že nikomu nic říkat nebude a dodnes nepředložila výkaz za cca 3 poslední roky. Proto ostatní lidé přestali postupně platit a tato situace trvá dodnes. Je tu vážné podezření ze zpronevěry, protože paní X je asi 10 let bez práce a na domě se za poslední roky nedělalo nic dražšího a podle ostatních by ve fondu mělo být cca 200 tis., ale na onom účtu je prý dnes cca 50 tis. Paní X neotvírá dveře, nereaguje na poštu a když ji náhodou potkám (už ani nevychází), tak se chová arogantně. Prosím poradtě, zda je nějaký způsob, jak s tou ***** zatočit.

Jěstě by mě zajímalo, zda mám „nárok“ na peníze, které zaplatil do fondu předchozí majitel mého bytu. Myslím tím, že pokud ve fondu z těch peněz něco zbylo, tak pokračuji dál v placení, ale ne od nuly.

Vše jsem napsal hodně zjednodušeně, abych tu nepopsal 3 stránky, tak se nezlobte a moc děkuji za pomoc, je skvělé, že něco takového tu dnes funguje zadarmo a tak dobře.

S pozdravem Honza8

Podejte ihned na paní trestní oznámení, případně si tu nechte poradit s nástinem žaloby. Žalobu můžete také hledat na internetu, jsou tam všelijaké vzory. Horší bude, když paní nemá majetek (např. vlastní byt).

No tak sem celou věc ještě řešil s kamarádkou „právničkou“ a ta me zdělila, že trestní oznámení podat nelze, jelikož není uzavřena žádná smlouva, která by tuto paní X určovala zprávcem domu a tudíž ji opravňovala k vybírání těchto poplatků od ostatních. Už se v tom opravdu docela ztrácím…

Trestní oznámení lze podat vždy. Jiná otázka je, že většina podaných trestních oznámení je odložena.

Pokud uvedete, že pachatele neznáte, ale jisté osoby by jím podle Vašeho názoru být mohly, nevystavujete se navíc žádnému postihu.

Právník

To je velice chytré (Pokud uvedete, že pachatele neznáte, ale jisté osoby by jím podle Vašeho názoru být mohly, nevystavujete se navíc žádnému postihu.), děkuji Vám za rychlou odpověď. Jdu do toho a budu Vás zde informovat jak to celé dopadlo.

Děkuji za rychlou odpověď, rád si nechám poradit z nástinem žaloby, pokud někdo pomůže budu rád. Ještě pár dotazů…

1. Můžu podat žalobu sám, nebo je lepší, když nás bude víc?

(je tu hodně starších lidí, asi budou mít strach z tahanic po soudech a policii, ani já s tím nemám žádnou zkušenost)

1. Musíme paní X ještě naposled před žalobou nějak písemně vyzývat k předložení vyúčtování?
2. Může paní X popř. žalovat Nás za křivé obvinění?

Když jsem o tom ještě přemýšlel, tak mě napadlo, zda by nebylo jednodušší zbavit pí. X „funkce“ domovníka, odhlasovat nového a následně ji „požádat“ o předání a předložení všech dokumentů a peněz…, ale pokud jde podat trest. ozn. i bez toho, tak na nic nečekám, mám ji totiž plny zuby. Honza8

Vzor žaloby je na také na internetu. Hromadná žaloba je dle mého názoru vhodná, pokud je stejný obsah pro všechny žalobce, což v tomto případě asi ano. Obsah žaloby se nazývá tuším petit. Viz např. např. www.vzory.cz, www.zbynekmlcoch.cz/info, epravo.cz, ipravo.cz. Vyzvat paní doporučeně bezpochyby je lepší. Žalovat může, pokud neprokážete že máte pravdu (není doklad že peníze vybírala, předloží doklad že vyúčtování předkládalaú.

Pane Anonymousi, nejsme právníci. Každý zde radí dle svého uvážení, znalostí a praxe. Můžete radit lépe. Na dotaz o hromadné žalobě jsem sdělil, že pokud je obsah žaloby stejný Na dotaz o křivém obvinění jsem sdělil, že pokud žalobce neprokáž, že má pravdu Na dotaz o výzvě jsem napsal, že by to bylo lepší

Dle me jde o Bezdůvodné obohacení, § 451

Na uvedených webech vzory jsou. Hledat lze i v rozhodnutích Nejvyššího soudu http://www.nsoud.cz/ klik Rozhodnutí, vyhledat: Bezdůvodné obohacení místo „Všechny“ zadat např. „2009“ klik Hledat

Pane Petře, poslední doubou se zde hojně vyskytují Vaše příspěvky. Mám na ně spíše skeptický názor. V tomto příspěvku mi však zřejmě něco uniká. Můžete, prosím, upřesnit své rady ? Dle Vašich odkazů jsem žádný KONKRÉTNÍ vzor nenašel. Děkuji.

„Pokud někdo neplatí, vzniká mu dluh vůči ostatním spoluvlastníkům.“

Jinde se tady uvádí, že dluh vzniká vůči společenství.

Nemají SVJ. Občanský zákoník, oddíl Podílové spoluvlastnictví (§137 a následující)
lake

„Rozhodnutí se přijímají po předchozím projednání nadpoloviční většinou hlasů“

Nic o předchozím projednání v občanském zákoně není.

1. „občanským zákonem“ asi myslíte „občanský zákoník“.
2. je pravda, že v § 139 se nic o předchozím projednání neříká, stejně tak je pravda, že pan lake neříká, že předchozí projednání je v občanském zákoníku uvedeno.
3. v praxi je velmi časté, že se návrhy nejdříve projednávají i když nevylučuji, že se vlastníci mohou rovnou „rozhodnout“ bez předchozího projednání.

Hezký den!

Pavel

P.S. prosím pište do Předmětu název, jinak se automaticky kopírují první slova. Děkuji.

Pro pana . a pana Pavla doplním ohledně rozhodování spoluvlastníků o společné věci:

Při dohodě spoluvlastníků nebo rovnosti hlasů nebo nedosažení většiny při hospodaření se společnou věcí musí být menšinovému spoluvlastníku hospodářský záměr ostatními spoluvlastníky předestřen, aby se tak mohl vyjádřit k tomu, zda s ním souhlasí či nikoliv (a také případně uvážit možnost zrušení a vypořádání spoluvlastnického vztahu). Pokud by menšinovému spoluvlastníku vůbec nebyla dána možnost vyjádřit se k zamýšlenému úkonu představujícímu hospodaření se společnou věcí, pak i za situace, kdy by s takovým úkonem souhlasila většina spoluvlastníků, počítaná podle velikosti podílů, nejde o rozhodnutí většiny ve smyslu § 139 odst. 2 ObčZ. V takovém případě by šlo z hlediska hospodaření spoluvlastníků se společnou věcí o neplatný právní úkon. To platí i pro rozhodování většinového spoluvlastníka o hospodaření se společnou věcí.

rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 277/2005 ze dne 4. srpna 2005

Pane ., nestačí číst jen Občanský zákoník. Právo se tvoří i jinak ...

P.S.: Domnívám se, že uvedený judikát je možno vztáhnout i na rozhodování spoluvlastníků podle ZoVB.

lake

Děkuji, pane lake, Nejvyšší soud tady píše jasně.

Jak je to podle ZoVB? Nemáte po ruce také nějaký judikát? Musí být rovněž „menšinovému spoluvlastníku hospodářský záměr ostatními spoluvlastníky předestřen, aby se tak mohl vyjádřit k tomu, zda s ním souhlasí či nikoliv“? Třeba v situaci pěti vlastníků s podíly 60 %, 10 %, 10 %, 10 %, 10 %.

Zajímavější je otázka, zda podle ZoVB musí rozhodnutí předcházet projednání návrhu.

(Podle ObčZ tomu tak není, jak jsme shodně konstatovali.)

Domnívám se, že ZoVB to neřeší.

Já to řeším tak, že jako řídící shromáždění přednesu problém, zdůvodním ho a přednesu návrh usnesení. Pak vyzvu přítomné k dotazům, připomínkám, protinávrhům.

Velmi často se o návrhu diskutuje.

Někdy se stane, že nikdo nic nemá a tak dám hlasovat.

V obou případech se domnívám, že bod jednání byl projednán.

Osobně se domnívám, že pokud členové SVJ nejsou nesvéprávné ovce, tak že by neprošlo jen přednesení návrhu a zahájení hlasování bez možnosti jakýchkoliv připomínek.

Hezký den!

Pavel

Také není žádný důvod, aby byl v kupní smlouvě uveden správce nemovistosti.

U domů se společenstvím je správcem ze zákona společenství.

Pane AnonymousB,
(k Vašemu příspěvku 20. Prosinec 2009 - 20:50)

Napsal jste: "Také není žádný důvod, aby byl v kupní smlouvě uveden správce nemovistosti."

Naopak. Dům v podílovém spoluvlastnictví podle ObčZ může mít správce. Prodávající jistě může v kupní smlouvě zavázat kupujícího, aby souhlasil s touto správou. Právě proto se osoba pověřená správou běžně uvádí v kupní smlouvě.

Napsal jste: "U domů se společenstvím je správcem ze zákona společenství."

Není tomu tak vždy. Prohlášení vlastníka obsahuje povinně označení osoby pověřené správou domu. Nemůže zde být označeno společenství, které v době vkladu Prohlášení do katastru ještě neexistuje. Pověření správce je pojistkou proti bezvládí v případě, že po vzniku společenství budou vlastníci nečinní a nezvolí orgány SVJ. Správu domu přebírá SVJ teprve volbou svého statutárního orgánu.

lake

Nestačí myslet, je třeba znát :)

Správa i služby se mohou rozpočítávat různými způsoby:

1. dle závazné vyhlášky (teplo, teplá voda)
2. způsob rozúčtování/přis­pívání je vždy zakotven v dokumentu Prohlášení vlastníka budovy
3. způsob rozúčtování/přis­pívání pak může být změněn rozhodnutím vlastníků potřebnou většinou (kromě případů ad 1)

„Fond oprav“ (fond odměn??) bývá obvykle placen dle spoluvl. podílů.

G.X.

Vážení,

opětovně musím konstatovat, že mimo tepla k otopu a ohřevu TUV, pro společenství neplatí žádný právní předpis pro určení nákladů správy a nákladů služeb a způsobu rozúčtování mimo ustanovení §13 ZoVB.

Co dělají členové výboru? Vykonávají správu domu, případně kontrolní činnost. Pro některé činnosti si sjednali odborné fyzické či právnické osoby. Odměna členům výboru či revizní komisi je tedy náklad správy domu.

Společenství vlastníků si musí samo určit „Pravidla …“ buď jako součást stanov – část hospodaření, nebo jako příloha stanov, pro stanovení příspěvků na správu a na služby včetně způsobu jejich rozúčtování, tato pravidla nelze okopírovat pro kterýkoliv dům, musí se „ušít na míru“ daného domu. Ano, jsou náklady na správu, které by se měli určit odlišně od ZoVB, tedy ne podle velikosti spoluvlastnického poměru, ale pro každou jednotku stejným dílem nebo dle počtů kusů vybavení – tedy nezáleří jestli je jednotka velá 40m2 nebo 120m2; jedná se např.:

• většinou každá jednotka/ byt má 1 ks vodoměru SV a 1 ks vodoměru TUV,
• každý vlastník poukazuje 1 platbu měsíčně na účet – jedna účetní operace,
• výbor koná pro každou jednotku stejně; atd.

Společenství hospodaří se zálohami svých členů., takže můžeme hovořit o krátkodobé záloze a dlouhodobé záloze.

Krátkodobá záloha se jednotlivým členům pravidelně vyúčtovává proti skutečným nákladům, zpravidla 1× ročně, takže rozdíl nákladů a záloh je členům vrácen jako přeplatek nebo je členy doplacen jako nedoplatek.

Dlouhodobá záloha se pouze zúčtovává proti skutečným nákladům, pouze v případě že jsou náklady celkově vyšší je řešen způsob vyrovnání například mimořádným vkladem členů.

Postupuji vám motivační příklady k zapracování do stanov (číslování se rozházelo, ale posloupnost a obsah zůstal):

ČÁST PÁTÁ HOSPODAŘENÍ SPOLEČENSTVÍ Pravidla pro tvorbu rozpočtu společenství, pro přispívání na správu domu a pozemku a pro úhradu cen služeb poskytovaných na základě smluv sjednaných společenstvím

ČI. XVI Hospodaření společenství a způsob nakládání s jeho majetkem

1. Společenství hospodaří s finančními prostředky poskytovanými členy společenství jako:

• a) krátkodobá záloha na úhradu nákladů za služby spojené s užíváním jednotek, správu a pojištění,
• b) příspěvek na dlouhodobou zálohu na úhradu nákladů na správu a údržbu domu a pozemku jakožto společných částí; k uvedenému účelu společenství zřizuje Účet (Fondy), např. Účet (Fond) oprav a Účet (Fond) společenství. Společenství hospodaří s dalšími finančními prostředky získanými v rámci činnosti společenství.

2. Finanční prostředky zálohově poskytnuté vlastníky jsou závazkem společenství vůči vlastníkům jednotek. 3. Finanční prostředky dle odstavce 1. písm.a) tohoto článku, se za daný hospodářský rok vyúčtují jednotlivým vlastníkům dle ustanovení čl.XVII těchto stanov proti skutečně vynaloženým nákladům. 4. Nevyčerpané finanční prostředky dle odstavce 1. písm.b) tohoto článku v daném hospodářském roce se převádí do následujícího hospodářského roku. 5. V případě převodu nebo přechodu vlastnických práv jednotlivých jednotek se zůstatky dle odstavce 1. písm.b) tohoto článku nevyúčtovávají. 6. …

ČI. XVII Úhrada nákladů spojených se správou domu a pozemku a úhrada za služby

1. Vlastníci jednotek jsou povinni vždy do 15. dne daného měsíce na účet společenství poukazovat předepsanou finanční částku, jež obsahuje:

1. krátkodobou zálohu na úhradu nákladů za služby spojené s užíváním jednotek, správu a pojištění dle Čl.XVI odstavce 1. písm.a) těchto stanov, stanovenou výborem dle předpokládaných nákladů pro dané období,
2. příspěvek na dlouhodobou zálohu na úhradu nákladů na správu a údržbu domu a pozemku dle Čl.XVI odstavce 1. písm.b) dle těchto stanov; výši příspěvků si určí vlastníci jednotek na shromáždění zpravidla vždy na kalendářní rok dopředu tak, aby byly finančně zajištěny předpokládané náklady spojené s údržbou, opravami a revizemi domu, jakož to společných částí domu a jejich zařízení, včetně pozemku:

• Údržba – údržbou se rozumí soustavná činnost, kterou se zpomaluje fyzické opotřebení a předchází poruchám a odstraňují se drobnější závady, není-li obsahem provozních nákladů dle odst.1 písm.a) tohoto článku.
• Oprava – opravou se odstraňují účinky částečného fyzického opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu, není-li obsahem provozních nákladů dle odst.1 písm.a) tohoto článku. Uvedením do provozuschopného stavu se rozumí provedení opravy i s použitím jiných než původních materiálů, dílů, součástí nebo technologií, pokud tím nedojde k technickému zhodnocení.
• Rekonstrukce – rekonstrukcí se rozumí zásahy do majetku, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů.
• Modernizace – modernizací se rozumí rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku.

2. Záloha na náklady za služby spojené s užíváním jednotky, správu a pojištění dle odstavce 1. písm.a) tohoto článku sestává z nákladů: vodné a stočné, teplo pro otop a ohřev TUV, provoz výtahu, odvoz likvidace TKO, elektrická energie za osvětlení společných prostor a společných zařízení, úklid společných prostor (chodeb a schodiště, chodníku), pojištění domu, provozní náklady zvláštních technických zařízení – ohříváku TUV, odměna správci domu. Výše této zálohy se stanovuje podle nákladů předcházejícího roku v návaznosti na vývoji cen. Vlastník jednotky může v odůvodněných případech dohodnout odlišnou výši stanovení těchto záloh. Rozúčtování nákladů za služby spojené s užíváním jednotky se provádí podle obecně závazných předpisů. Zálohové platby na náklady za služby spojené s užíváním jednotky se každoročně vyúčtovávají jednotlivým vlastníkům dle skutečné výše nákladů a záloh za jednotlivé služby vždy za kalendářní rok nejpozději do čtyř měsíců po uplynutí hospodářského roku. Přeplatek se vrátí do 1 měsíce po vyúčtování jednotlivým vlastníkům, ve stejné lhůtě je vlastník povinen uhradit vyúčtovaný nedoplatek na účet společenství. Tento postup platí, pokud není obecně závazným předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu stanoven jiný postup.

Při absenci obecně závazných předpisů se rozúčtování provede takto:

Bytové jednotky a nebytové komerční jednotky

• a) Náklady za vodné a stočné se rozúčtují dle faktury vodárenské společnosti na jednotlivé jednotky v poměru dle naměřených hodnot poměrových vodoměrů studené a teplé vody v jednotce.

Pravidla rozúčtování vodného a stočného jsou uvedena v příloze č.2 těchto stanov.

• b) Úhrada nákladů dešťovného, bude-li účtováno, se rozúčtuje v poměru dle velikosti spoluvlastnických podílů vlastníků jednotek na společných částech domu.
• c) Náklady tepla na otop se dělí na složku základní a spotřební. Základní složka činí 40% nákladů na otop a rozúčtuje se na jednotlivé jednotky v poměru podle velikosti vytápěné plochy jednotky. Spotřební složka činí 60% nákladů na otop a rozúčtuje se na jednotlivé jednotky podle naměřených hodnot RTN – rozúčtovačů topných nákladů.

Pravidla rozúčtování otopu jsou uvedena v příloze č.3 těchto stanov.

• d) Náklady tepla na ohřev TUV se dělí na složku základní a spotřební. Základní složka činí 30% nákladů na ohřev TUV a rozúčtuje se na jednotlivé jednotky v poměru podle velikosti plochy jednotky. Spotřební složka činí 70% nákladů na ohřev TUV a rozúčtuje se na jednotlivé jednotky podle naměřených hodnot poměrových měřičů – vodoměrů TUV. Pravidla rozúčtování ohřevu TUV jsou uvedena v příloze č.3 těchto stanov.
• e) Náklady za provoz výtahu se rozúčtují na jednotlivé bytové jednotky od 2.NP v poměru dle počtu osob v jednotkách, přitom platí, že členem domácnosti v jednotce jsou osoby, které tvoří společnou domácnost a jiné osoby, které byt nebo část bytu užívají po dobu, která v součtu činí nejméně 3 měsíce v kalendářním roce, minimálně však 1 osoba.

Do nákladů se zahrnují provozní náklady za elektrickou energii, náklady za komplexní servis výtahu, dozorce výtahu, poplatky za telefon a běžné opravy výtahu včetně vandalismu.

• f) Náklady za likvidaci TKO, budou-li hrazeny společenstvím, se rozdělí na jednotlivé bytové jednotky v poměru dle počtu osob v jednotkách, přitom platí, že členem domácnosti v jednotce jsou osoby, které tvoří společnou domácnost a jiné osoby, které byt nebo část bytu užívají po dobu, která v součtu činí nejméně 3 měsíce v kalendářním roce, minimálně však 1 osoba.
• g) Náklady za elektřinu na osvětlení společných prostor a provoz společných zařízení v domě, mimo elektrické energie výtahu a DPS – ohříváku TUV, se rozdělí na jednotlivé bytové jednotky v poměru dle počtu osob v jednotkách, přitom platí, že členem domácnosti v jednotce jsou osoby, které tvoří společnou domácnost a jiné osoby, které byt nebo část bytu užívají po dobu, která v součtu činí nejméně 3 měsíce v kalendářním roce, minimálně však 1 osoba.

Do nákladů se zahrnují především náklady na elektrickou energii, výměny žárovek, opravy či výměny schodišťových automatů a osvětlovacích těles. Rovněž jsou zahrnuty opravy venkovních zvonků a ovládání domovních dveří.

• h) Náklady za úklid společných prostor v domě, budou-li účtovány, se rozdělí na jednotlivé bytové jednotky v poměru dle počtu osob v jednotkách, přitom platí, že členem domácnosti v jednotce jsou osoby, které tvoří společnou domácnost a jiné osoby, které byt nebo část bytu užívají po dobu, která v součtu činí nejméně 3 měsíce v kalendářním roce, minimálně však 1 osoba.

Do nákladů se zahrnují náklady spojené s běžným úklidem včetně generálních úklidů a na odvoz nekomunálního odpadu ze společných prostor.

• i) Náklady za úklid společných prostor – chodníku a údržby zeleně přináležící k domu, budou-li účtovány, se rozdělí na jednotlivé jednotky v poměru dle velikosti spoluvlastnických podílů vlastníků jednotek na společných částech domu.
• j) Náklady za pojištění domu se rozúčtují v poměru dle velikosti spoluvlastnických podílů vlastníků jednotek na společných částech domu.
• k) Náklady za správu domu, budou-li účtovány, se rozdělí na jednotlivé bytové jednotky stejným dílem.

Součástí nákladů na správu domu jsou i náklady na provádění odečtů podružných měřidel tepla a vody a rozúčtování nákladů.

3. Pro příspěvek na dlouhodobou zálohu na úhradu nákladů na správu a údržbu domu a pozemku dle odstavce 1. písm.b) tohoto článku společenství zřizuje tyto Účty (Fondy):

1. Příspěvek do Účtu (Fondu) oprav, ze kterého se hradí náklady spojené s údržbou, opravami a revizemi domu, jakož to společných částí domu a jejich zařízení, včetně pozemku.

Výše příspěvku jednotlivých vlastníků jednotek do Účtu (Fondu) oprav se odvíjí od výše spoluvlastnických podílů na společných částech domu.

1. Příspěvek do Účtu (Fondu) společenství, na činnost Společenství vlastníků, jakož to právního subjektu, z kterého se hradí nezbytné náklady spojené se správou domu (administrativa, poštovné, poplatky z vedení účtu, SIPO, odměna notáři, odměna za výkon funkce, apod.). Výše příspěvku jednotlivých vlastníků do Účtu (Fondu) společenství je za každou jednotku shodná.

Matějka

Vracím se k původní otázce-co dělat s neplatičem. Je právem každého vlastníka, nemusí to být tedy jen výbor SVJ,aby byl využit §l4 z.č.72/1994 Sb v platném znění,který umožňuje za pomoci soudu, prodej jednotky. Záměrně neopisuji,vyh­ledejte na liště pod „legislativa“u­vádění ZoVB.. Samozřejmě musíte neplatiče upozornit na skutečnost,že vzhledem k jeho zasahování do chodu SVJ bude podán soudu návrh na prodej JEHO jednotky. Nebojte se toho, že prodeji musí předcházet rozhodnutí soudu.Jakmile je máte, tak není problém zaslat soudu návrh,kde je uvedeno, že dlužník neplní uložené rozhodnutí soudu.Je to krajní řešení,ale když uděláte jen polovinu,tak v domě neplatiči nebudou.

Takové vyhlášky vydávají obce a platí pro domy ve vlastnictví obce. Většinou zakazují připevňovat sušáky na fasádu a z balkonů (to je opravdu ohavnost). Mohou ale platit pro všechny pokud je k tomu důvod (například památková reservace).

V každém případě balkon není váš, je to společná část domu společná všem vlastníkům jednotek. Obraťte se na výbor SVJ s návrhem usnesení, které se bude týkat sušení prádla. Na schůzi shromáždění to proberete a pak hlasováním rozhodnete. Vzhledem k tomu, že se jedná o společnou část, musíte se rozhodnutí podřídit. Do 6 měsíců se pak můžete obrátit na soud. Pochybuji ale, že u soudu uspějete.

Anonimo – a je to tady znova… V našem prohlášení vlastníka není balkón přístupný z bytu( bytový balkón) společná část domu. Je součástí vlastníctví jednotlivých vlastníků. Rekonstrukci těchto balkónů jsme řešili finančně 50% z tzv. fondu oprav a 50% si platili vlastníci mimořádným vkladem. Co se sušení prádla týče , zakazovat někomu sušit prádlo na balkóně, který není směrem do hlavní ulice – to je šikanování vlastníků. Ale je to můj názor, můžu se mílit ale v našem SVJ se na balkóny díváme jako na vlastnictví jednotlivých vlastníků . Tak je to u nás a původní prohlášení měnit nebudu a vlastníky to ani nezajímá, balkóny jsou jednotné a nikoho u nás nešikanujeme. JarekSVJ

Ve vašem domě bych teda bydlet nechtěl. Když má někdo balkon v havarijním stavu a hrozí zřícení, tak opravu zaplatí sám. To se mu to sušení pěkně prodraží.

Obecně platí, že kdo platí, ten rozhoduje. Jestliže opravy platí SVJ, pak rozhoduje SVJ. A třeba i o sušení prádla, když na to přijde.

Ostatně v dotazu šlo o ty všudypřítomné hnusné sušáky visící z oken a balkonů. Takové lidi bych moc rád šikanoval.

Co to znamená „balkón, který je určen pouze jako sušák na prádlo (má 5 šňůr)“? Jak si takový pětišňůrák představujete?

Anonimo, určitě zde nehodlám diskutovat o sušení prádla. Jenom nevím kde jsi došel " Když má někdo balkon v havarijním stavu a hrozí zřícení, tak opravu zaplatí sám." ???? Podívej, jak jsem psal, v našem SVJ jsou balkony v Prohlášení – vlastníků ale rekonstrukci jsme prováděli jednotně a platba 50% tzv.FO a 50% mimořádný vklad, k vůli tobě se podruhé opakuji. Tak to děláme u nás a když se ti to nelíbí tak to je tvůj problém, ani mě nezajímají nějaké žvásty místních rádoby právnických dědů vševědů – kteří tvrdí že balkony – bytové jsou společný prostor. PRO VLASTNÍKY V NAŠEM DOMĚ JE PODSTATNÉ, ŽE BALKONY JSOU PO REKONSTRUKCI, JEDNOTNÉ A TAK BUDEM POSTUPOVAT I V BUDOUCNU. JarekSVJ.

Omlouvám se za své dlouhé vedení. Po třech dnech se mi konečně rozsvítilo v kebuli. Pochopil jsem, že ve vašem domě nepotřebujete ani zákony ani prohlášení vlastníka. Všechno domluvíte tak nějak po sousedsku a všichni jsou spokojeni. To musím smeknout klobouk.