Vlastník neplatí do fondu oprav a na služby
Otázka
Odpověď
- Zaslat mu upomínku s hrozbou úroků nebo úroky přímo vyčíslit a uvést dlužnou částku již s úroky. Je možné také navrhnout splátkový kalendář.
- Nereaguje-li, zaslat druhou upomínku s vypočtenými úroky a hrozbou soudní žalobou. Zároveň jej upozornit, že se mu dluh zvýší o soudní poplatky a bude mu zřízeno zástavní břemeno na bytovou (nebo nebytovou) jednotku.
- Nereaguje-li, najít právníka a řešit soudní cestou. Doporučuji nechat zřídit zástavní břemeno k jednotce vlastníka.
Dobrý den chtěla bych se zeptat máme bytovku je tam víe než 20 jedotek askoro polovina neplatí nájem ani služby za vodu fond oprav a atd.. už je to několik let a vubec nic se tu neřeší ani právnička akorát se ji platí a nevíme za co na učtě tak vznikl dluh více než přes pul mil. a neni to domahatelné a odnášíme to my kteří ty nájmy platíme a ani nám nechtěj vyučtování vyplatit ,jde odstavit vodu vlastníkovi který neplatí ani zálohy?jak bych to měla řešit jako vlastník bytu a ne správce ty asi nemají zájem to řešit.děkukuji
Dobrý den,
chtěl bych se zeptat na konkrétní případ.
V domě máme pár lidí kteří pravidelně celý rok neplatí zálohy (anebo nedostatečně) nicméně na základě ročního vyúčtování víceméně vše řádně a včas úhradí (nedoplatky).
Je možné nějakým způsobem (i soudně) vymáhat platbu záloh v průběhu roku? Argumentace je vždy stejná, že záloha je vlastně jen záloha a nezakládá žádný právní nárok na vymáhání pokud je vyúčtování následně řádně uhrazeno.
Nicméně společenstvu v průběhu roku pak vznikají problémy s nedostatkem peněz na hrazení faktur.
Ptám se protože nejsem v tomto směru erudovaný – nejsem ani ve výboru, nicméně každý rok toto řešíme na shromáždění a správce nemovitostí vždy konstatuje problém s hotovostí v průběhu roku, nicméně ale že toto jednání je defacto nepostižitelné … že není žádná páka na tyto lidi.
Je tomu opravdu tak?
Děkuju za odpověd M.Hájek
Takto si poradili s neplatičkou v Bílině. Dlužila 58.502,12 Kč, rozsudek – výkon rozhodnutí prodejem nemovitosti povinné, byl vynesen v r. 2006. Usnesení – dražební vyhlášku najdete – www.cuzk.cz/…jSoubor.ashx?….
V katastru nemovitostí pak zjistíte, u bj.č.244/6 – Omezení vlastnického práva Typ _Exekuční příkaz k prodeji nemovitosti atd.atd.
a je to k něčemu než jako zajímavost?
Pokud máte i jiný průběh pak lze zkoumat. Zde je pouze ukázka
„dražební vyhlášky“.
Neměl by jste tedy postup: jak z CUZK získat info o konkrétní FO u níž
je v KN vidět že má exekuci?
Neználek
Pokud jste si otevřel odkaz, tak jasně čtete, že oprávněný ve věci je společenství vlatníků a o co asi tak tomu SVJ jde ? Ještě minulý rok, bylo možné stáhnout z webu usnesení čj. 35 E 712/2007–23, kde je ve výroku odkaz na rozsudek o.s. v Tcích čj. 17 C 383/2006–37 , odkaz již nalezen nebyl, ale mám to usnesení stažené . Na http://infosoud.justice.cz/…c/search.jsp můžete spisy najít, samozřejmě, že byste asi chtěl nejspíš totální polopatizmus, ale znovu opakuji – co asi by tak mohlo SVJ po svém členovi požadovat ? úhradu nějakých dluhů a jak jste viděl, madam o byt přijde a hlavní je to, že SVJ se ke svým penězům dostane a to je to nejdůležitější.
„…můžete spisy najít, samozřejmě, že byste asi chtěl nejspíš totální polopatizmus…“
- ten odkaz jste na webu CUZK našel na jaké stránce? …pokud se budu chtít informovat o stavu exekuce nejen o „Kuklíkové“, ale třeba o „Dragounová Ludmila“ – jak zjistím ID dražební vyhlášky ?
- pokud jsem jenom vlastník který ví, že
- dle §15/1 ZoVB se skládá mimo jiné na položku „rezerva na neplatiče“
- a který ví, že výše této položky je spočítána max. pro 2-neplatiče
- a který ví, že ale i tak ručí za závazky SVJ dle §13/7 ZoVB
pak se starám, abych když už SVJ podá návrh na exekuci – aby při neexistenci odpovědnosti výboru škodu dle §420/2 ObčZ (jak tady neustále uvádí LAKE) byl informován o průběhu a materiálech o kterých tvrdí výbor že mi je neukáže údajně kvůli zák.101/2000
Neználek
„..Ještě minulý rok, bylo možné stáhnout z webu usnesení čj. 35 E 712/2007–23…“
- to, co se stáhne z uvedeného odkazu je právě „35 E 712/2007–23“ ve kterém ale žádný odkaz na „17 C 383/2006–37“ uveden není.
„…můžete spisy najít, samozřejmě, že byste asi chtěl nejspíš totální polopatizmus…“
- samozřejmě, to bych chtěl… :) Jenomže na uvedeném odkazu žádné SPISY nejsou. Jsou tam jen evidenční data o konkrétním řízení, pokud znáte jeho spisovou značku a také soud kde se řeší
„…hlavní je to, že SVJ se ke svým penězům dostane a to je
to nejdůležitější…“
- opravdu? – > platební rozkaz byl vydán v r.2005; dražební jednání bylo nařízeno na 8.4.2010 – tedy skoro přede dvěma lety a stav v KN (ani po 7-dmi letech tj.k 20.3.2012) nevypovídá o změně majitele ze které by šlo odvodit, že SVJ konečně „něco“ inkasovalo.
„…oprávněný ve věci je společenství vlatníků a o co asi tak tomu SVJ jde…“
- to mi řekněte Vy. A mělo by to SVJ nějak zajímat? Zajímat to snad musí vlastníky, kteří dle §13/7 ZoVB za závazky SVJ ručí – jako vlastník-nečlen výboru by mne tedy zajímalo, proč je u „povinného-Kulíkové“ již skoro 2-hým rokem poznámka v KN „Nepravomocný exekuční příkaz o zřízení zástav. práva doručen“ – já to nevím, Vy to dokážete z něčeho dovodit?
Neználek
http://infosoud.justice.cz/…ic/search.do?…
Skončení věci Tzv. Spisová značka: 17 C 383 / 2006
Okresní soud Teplice Zahájení řízení Zahájení řízení je zápis
spisové značky do příslušného rejstříku 04.10.2005
Skončení věci a uložení na spisovnu nebo převedení pod jinou spisovou značku Stav věci : Odškrtnutá – evidenčně ukončená věc Datum : 28.12.2006
http://infosoud.justice.cz/…ic/search.do?…
Spisová značka: 35 E 712 / 2007
Okresní soud Teplice zpět Zahájení řízení 02.08.2007
Stav řízení: Odškrtnutá – evidenčně ukončená věc (od 07.06.2011)
Od zahájení u Okresního soudu v Teplicích do pravomocného rozhodnutí uplynulo 14 měsíců, to považuji za docela krátkou dobu. Proč SVJ otálelo s exekucí do 2.8.2007, to je otázka, no a proč se to válelo na exekuci tak dlouho, to je také otázka, na to by asi mohlo odpovědět přímo SVJ, stačí si je najít na internetu, v každém případě, šlo o to , jak se dostat k dlužné částce, důkaz o tom, že to jde , ikdyž to trvá roky, existuje.
A postup – v první řádě upomínky , po té platební rozkaz – viz např. http://www.platebnirozkazy.cz/vzory-zdarma-/ – podívejte se na vzor a na druhém listu je i poučení, na to nepotřebuje nikdo žádného advokáta.
Dobrý den, mám dotaz ohledně plateb do fondu oprav, nebo údržbu správu domu a bytu, nebo jak se tomu správně říká. Měsíčně nám tato částka byla vypočítána na 2000,–Kč, s tím, že nám bylo řečeno, že plastová okna si máme uhradit z vlastních zdrojů, v nejbližších 5-ti letech je v plánu pouze oprava výtahu a vchodových dveří, což mně je celkem jedno, jelikož výtah neužívám, protože bydlím v přízemí. Tato částka se mi zdá tedy přemrštěná, je možné se proti tomu nějak bránit? Děkuji
Jestli jste člen společenství, navrhněte shromáždění snížení plateb na správu Vašeho společného majetku. Shromáždění je schopné usnášení, jsou-li přítomni členové společenství, kteří mají většinu hlasů. K přijetí usnesení o změně příspěvků do tzv.fondu oprav, je zapotřebí nadpoloviční většiny hlasů přítomných členů společenství. Takže pokud jsou u Vás v SVJ členové zodpovědní, tak se nic snižovat nebude.
- Za prvé dotaz je z října minulého roku, takže je nepravděpodobné, že tazatelka si jej někdy přečte.
- Za druhé si oba pletete zástavní právo s věcným břemenem.
- Za třetí obojí lze zřídit nejen dohodou s vlastníkem, ale též rozhodnutím soudu či rozhodnutím jiného veřejnoprávního subjektu. Zástavní právo může vzniknout i ze zákona.
lake
Přečetl jsem celou diskuzi, ale přesto bych se rád zeptal na některá upřesnění:
- předepsaná částka nezaplacena v jednom měsíci (březen),
v následujícím (duben) zaplacena:
= počítá se úrok od konce března nebo dubnová platba posune výpočet dluhu o měsíc? (tedy jako od dubna?)
- chápu využití repo sazby + 7 %; tento výpočet platí pro celé pololetí (výpočet se provádí z dlužné částky – předpokládám) a od nového pololetí se počíná s jinou repo sazbou; nebo jaké časové úseky se při výpočtu zvažují?
- jak se postupuje v případech, že neplatič měsíčně střídavě platí a neplatí?
Co je zhruba vhodná doba neplacení pro zásah proti neplatiči? Díky předem
Postup popsaný panem Lolkem nedoporučuji.
Poukázané platby se přednostně použijí na úhradu těchto položek:
(1) Úrok z prodlení
(2) Nedoplatek z ročního vyúčtování služeb
(3) Nedoplatky záloh na na služby (od nejstarších)
(4) Nedoplatky záloh na na správu domu (od nejstarších)
Důvod pro toto pořadí je naprosto zřejmý.
Z úroku z prodlení nenaskakují již žádné úroky, na rozdíl od dluhu na zálohách. Je tedy vždy nejvhodnější vyrovnat ty částky, které se neúročí.
Zálohy na služby mají přednost před zálohami na správu, neboť služby se většinou hradí dodavatelům mimo SVJ na základě smluv. Vypnutí vody nebo dodávky tepla pro celý dům by nebylo nic příjemného.
lake
pravidla máme složitější ale zhruba:
- „V případě, uhrazení platební povinnosti v jiné výši než bylo stanoveno, bude se nejprve považovat za splněný "nejstarší příspěvek na správu domu "PnSD a zbytek pak na "nejstarší příspěvek za služby“.
Takže dokud není předepsaná platba plně pokryta – počítáme pohledávky dle §121/3 ObčZ z příslušné alikvótní částky nezaplacené platby. O problému (kdy nebude vícekrát zaplaceno a pak bude placeno přesně) víme, a řešíme jej pravidelným „uznáním dluhu“.
- zásah? – u nás máme stanovenou „včasnost“ a to 12-měsíců (§110/3 ObčZ) před tím než se pustíme do „soudní a advokátní“ pakárny (exekuce).
lolek
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat na jednu věc: V naší bytové jednotce je 8 bytů (z toho dva byty o velikosti 1+kk jsou v suterénu) Majitelka suterénního bytu neplatí řadu let do fondu oprav. Exekutor nám sdělil, že má velké množství exekucí a že je to běh na dlouho trať a nemůžeme s tím nic dělat. Majitelka bytu s námi nekomunikuje a svůj byt pronajímá. Problém je v tom, že v bytě o tak malé rozloze bydlí zhruba 10 lidí, kteří jsou problémový, znečisťují nám chodby a prostor před barákem. Proto jsme se rozhodli, že vyměníme zámky u hlavního vchodu, tak, aby si je nemohli lidé pořád dokola přidělávat, obzvláště, když ani nevíme, kdo v bytě má platnou nájemní smlouvu. Majitelka nekomunikuje, tudíž jí nové klíče asi těžko předáme. Jak se máme zachovat? Dost mě tato situace tíží. Dále se chci zeptat: V suterénním bytě je hl. uzávěr vody pro celý dům. V tom bytě bydlí právě ony problematičtí nájemníci. Je vůbec možné, aby hl. uzávěr vody byl v baráku nepřístupný ostatním bytům??????? Děkuji za odpověď a omlouvám se za možná trapné dotazy. Děkuji.
Pak jde o užívání nezkolaudované bytové jednotky, případně užívání prostoru v rozporu s vymezením v kolaudačním rozhodnutí.
Děkuji za informace. Spíš mě ještě tíží situace ohledně toho, zda-li máme právo znát, kdo v baráku všechno bydlí a kdo má klíče od společných prostor. Předpokládám, že výměna klíčů není problém a je problém majitelky, že nekomunikuje, pak budou mít nájemníci smůlu a budou si jí muset uhnat sami.
K tomuto tématu bych měl jeden dotaz. Jaká je reálná naděje soudního vymožení dlužné částky vlastníka, který neplní své závazky vůči SVJ?? Již proběhlo upomínání, došlo i na uznání dluhu, zbývá soudní cesta. Ovšem vlastník je samoživitelka se 2 dětmi, na byt má hypotéku, kterou zřejmě platí řádně a včas. Domnívám se, že soudem může být nařízena jen částka (vzhledem k živ. minimu apod.), která naše nároky neuspokojí. Prosím, poraďte, přece někdo nemůže bydlet v bytě a neplnit si svoje povinnosti, nebo ano??? Díky Milan
Dobrý den, chci se zeptat, co neplacení do fondu oprav majitelem bytu přináší nájemníkům bytu? Bydlíme v bytě, kde paní už rok neplatí do fondu oprav a je to předáno již i na soud. Prosím o radu, zda je lepší se odstěhovat, nebo lze pohledávky za paní uhradit, abychom se nemuseli stěhovat? A zda hrozí, že nám náš majetek zabaví, když tam má paní hlášené trvalé bydliště? Děkuji
Šanci máte velkou. Vlastník je povinen se starat o svůj majetek a také přispívat na správu a opravy.
Tady nemá vliv osobní situace vlastníka (maximálně lze domluvit splátkový kalendář na úhradu již existujícího dluhu). Pokud nemá na náklady spojené s vlastnictvím bytu, bude jej muset prodat.
Nařízení vlády č. 142/1994 Sb. zavedlo novelou č. 33/2010 Sb. odlišný způsob vyčíslení úroku z prodlení, s účinností od 1. 7. 2010.
Pro výběr jednoho ze tří možných postupů pro počítání úroků z prodlení je rozhodující den, kdy se dlužník dostal do prodlení (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 5. 4. 2000, 25 Cdo 213/2000).
Stav do 27. 4. 2005
Výše úroků z prodlení, k němuž došlo před 28. 4. 2005, tedy od 15. 7. 1994 do 27. 4. 2005, se řídila nařízením vlády č. 142/1994 Sb., v původním znění před 28. dubnem 2005.
Podle tohoto předpisu činily ročně úroky z prodlení dvojnásobek diskontní sazby stanovené Českou národní bankou a platné k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu. Výše úroku byla tedy fixní po celou dobu trvání prodlení.
Stav od 28. 4. 2005 do 30. 6. 2010
Výše úroků z prodlení se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění novely č. 163/2005 Sb.
Výše úroků z prodlení odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. To znamená, že výše úroku se každý půlrok mění.
Stav od 1. 7. 2010
Výše úroku z prodlení vzniklého od tohoto dne se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění novely č. 33/2010 Sb..
Výše úroku z prodlení odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o sedm procentních bodů. Výše úroku při prodlení vzniklém od od 1. 7. 2010 bude tedy fixní.
------------------------------------------------------------------------------
Poznámka 1:
Chcete-li po neplatiči vymoci kromě dlužné částky též úroky z prodlení, je třeba, aby byly výslovně uvedeny v soudním rozhodnutí, kterým je dlužníkovi uložena platební povinnost. Nebude-li tomu tak, případná pozdější exekuce se bude týkat jen dlužné částky, nikoliv úroků z prodlení.
Poznámka 2:
Repo sazba ("2T repo sazba" neboli limitní sazba pro dvoutýdenní repo operace České národní banky) je uveřejňována ve Věstníku České národní banky.
lake
Dotaz. VBJ neplatí stanovené zálohy se zdůvodněním, že na zálohách má přeplatky, které mu vznikli nevyřízením reklamací ve vyúčtování služeb ze strany statutářů. jedná se o cca. 50000,– kč. Kdo zaplatí úroky z prodlení? Je možno vymáhat neplacení záloh?
Předem děkuji Fanda
Pane lake, děkuji za vyčerpávající odpověď. Byť jsem tento dotaz nepokládala já, odpověď pomohla i mně. Není mi ale jasná ještě jedna věc: jestliže některý z vlastníků neplatí předepsané měsíční zálohy, je v pravomoci výboru SVJ začít po takovém vlastníkovi dluh vymáhat, anebo musí výbor nejprve svolat shromáždění a tam si zajistit souhlas ostatních vlastníků?Ptám se proto, že přesně toto je náš případ. Několik vlastníků neplatí a výbor po nich dlouho nic nevymáhal, až v poslední době se rozhodl oslovit advokátní kancelář a pohledávky vymáhat (nevím, jak je možné, že dřív to nešlo a teď to jde). Dosud nám výbor tvrdil, že vymáhat nic nemůže, protože nemá souhlas ostatních vlastníků. Na druhou stranu ale když má výbor vracet přeplatky (jak jsem psala v jiném vlákně), tak to nečiní (respektive platby neustále odkládá), ale zde už výboru nevadí, že nemá k pozastavení plateb souhlas ostatních vlastníků. Zde se jednoduše výbor rozhodl sám. Je postup výboru v pořádku, když tvrdí, že nemůže pohledávky vymáhat, protože nemá souhlas ostatních vlastníků? Domnívala jsem se, že od toho je zde výbor, aby dbal o plnění všech uložených povinností, ale možná se pletu.
Na vymáhání pohledávek nepotřebuje výbor souhlas shromáždění a dokonce tuto povinnost má ze zákona. To samé platí o přeplatcích, kde jsou dokonce dané termíny, do kdy mají být vráceny (pokud nemáte uvedeno jinak).
Myslel jsem, že platí Čl. VII Vzorových stanov, bod (3) Do výlučné působnosti shromáždění náleží rozhodování o … (písm. i) vymáhání plnění povinností uložených členům společenství k tomu příslušným orgánem společenství podle zákona o vlastnictví bytů a podle těchto stanov, pokud tuto činnost nesvěří do působnosti výboru nebo pověřeného vlastníka,
Tedy skutečně i Výbor může vymáhat? (Jsme na Vzorových stanovách).
Děkuji.
MaF505 napsal: "Tedy skutečně i Výbor může vymáhat? (Jsme na Vzorových stanovách)."
Výbor nemůže nic vymáhat sám za sebe. Vymáhat může:
(a) společenství vlastním jménem; při tom samozřejmě jedná svým statutárním orgánem (§ 9a odst. 3 ZoVB),
(b) jednotlivý vlastník nebo skupina vlastníků (§ 13 odst. 2, § 15 odst. 3, § 16 odst. 1 a 2 ZoVB)
lake
Ano, tak tomu také rozumím. Asi jsem otázku neformuloval dostatečně precizně – Rozhodnutí o vymáhání musí NEJPRVE vzejít od Shromáždění, to pak POVĚŘÍ vymáháním výbor? Je to tak – výbor nemůže vymáhat z vlastní iniciativy?
Reagoval jsem na příspěvek výše, kde se píše: Penik: „Na vymáhání pohledávek nepotřebuje výbor souhlas shromáždění“. To mi přišlo v rozporu s doposud běžnou praxí v našem SVJ, proto jsem se tázal – šlo mi o to, zda si zbytečně nekomplikujeme život.
Tak takhle to tedy nechápu. Z toho, co napsal lake, to vypadá, že výbor jako statutární orgán SVJ za společenství vymáhat pohledávky může. Tedy nepotřebuje k tomu svolávat shromáždění a tam se domáhat nějakého souhlasu. Ve vzorových stanovách máme v článku VIII v odstavci 10 písmeno c) toto: „Výbor jako statutární orgán společenství zejména jménem společenství vymáhá plnění povinností uložených členům společenství“. Pak je tu i ZoVB, kde je v paragrafu 9a v odstavci 3 toto: „Společenství je oprávněno vlastním jménem vymáhat plnění povinností uložených vlastníkům jednotek k tomu příslušným orgánem společenství podle tohoto zákona“. Tedy v čem je problém? Dle mého názoru v ničem, výbor může začít okamžitě vymáhat.
Vybor samozrejme musi dluzne castky vymahat i bez souhlasu/nesouhlasu spolecenstvi. Tecka.
Je to jeho zakonna povinnost vyplyvajici z toho, ze ridi hospodareni spolecenstvi a RUCI ZA NEJ SVYM MAJETKEM. To znamena, ze pokud dluzne castky nevymahaji, tak kterykoliv clen spolecenstvi na ne muze podat trestni oznameni – myslim, ze to je „poruseni povinnosti pri sprave ciziho majetku“ a jejich majetek bude pouzit pro zaplaceni penez, o ktere prisli tim, ze nevymahali dluhy.
Co to je za nesmysl, že výbor ručí svým majetkem za porušení povinností při správě cizího majetku?! Zaprvé přímo nic nespravuje (podílí se na správě a hlavně plní usnesení shromáždění), zadruhé se nejedná o „cizí“ majetek, ale společný – tedy vše, co se týká společných prostor a zatřetí – svým majetkem ručí v SVJ všichni vlastníci! Tedy doporučuji zajímat se o neplatiče a řešit je na shromážděních, v případě špatné práce výboru ho vyměnit – zvolit jiné funkcionáře.
Dobrý den, jsme svj o 8 bytových jednotkách. Všichni platíme do fondu oprav a za služby atd. ale je tu jeden člověk, který nám odmítá platit… pry nemáme právo po něm cokoliv chtít, je to problémový a agresivní člověk. Chtěl jsem se zeptat, jak se dá tohoto neplatiče přimět aby platil, případně jestli existují úspěšné donucovací metody.Jsme zoufalí, potřebujeme moc pomoc. Děkuji předem za případné odpovědi. Karel
Načtěte si ve vláknech „neplatič“ „dlužník“ a pod. Podat žalobu, promlčení je 2 roky. Horší pokud nemá majetek a byt již zastaven (třeba hypotéka) nebo vás někdo v žalobě předejde. Potom nepomůže ani vyhraná žaloba. Viz nedávno téma neplatič SVJ Jindřichův Hradec s hypotékou na bytě.
Dobrý den KarleIII, způsob jak donutit někoho platit je již popsán na začátku tohoto tématu. Nezbývá Vám nic jiného než dotyčnému napsat, že dluží určitou částku dle výpočtového listu. Předpokládám, že na shromáždění vlastníků jste si schválili výši příspěvku na správu objeku a že shromáždění bylo usnášení schopné a výši příspěvku na správu odsouhlasilo. Dalším krokem bylo prokazatelné předání výpočtových listů jednotlivým vlastníkům jednotek. Pokud nebude žádná reakce ze strany tohoto člověka budete opakovat písemně výzvu k tomu, aby začal platit a případně dohodnul způsob jakým zaplatí svůj rostoucí dluh. V tomto případě již doporučuji mu na to dát termín do kdy musí výbor kontaktovat a nastalou situaci řešit. Celé to ukončíte větou o tom, že pokud z jeho strany nebude aktivní přístup k nastalé situaci bude požádán soud o vydání Platebního rozkazu a soudní poplatky bude hradit on. Poplatek za Platební rozkaz tuším činí 2.100,–Kč . Pokud bude vydán Platební rozkaz tak vzhledem k tomu, že se jedná o jednostraný akt musí být dotyčnému prokazatelně doručen jinak nenabyde právní moci. Pokud ho převezme a nabyde právní moci můžete požádat soud, aby vydal zástavní právo na bytovou jednotku dlužníka ve prospěch Společenství. Toto je zaznaménáno do Vlastnického listu na Katastru nemovitostí. Dále to je již jiná kapitola.
Ještě jsem se zapomněl zeptat ohledně neplatič.Věcné břemeno je co a jak ho můžeme použit u neplatiče. Předem se omlouvám za laické otázky.
Domnívám se, že o zřízení věckého břemena Vám nejde, ale co to je se dočtete v Občanském zákoníku, který najdete zde v oddílu Legislativa
Dobrý den. Asi osm let jsme podílový spoluvlastníci domu s pěti byt. jednotky (původně 6 byt. jednotky), na žádném úřadě nejsme nijak evidovaný.A na fond oprav se přispívalo 500kč měsíčně, bez ohledu na metry čtver. Tři bytové jednotky vlastní přímý příbuzný ( otec, matka, syn, dcera ). Jedna z osob z této rodiny vybírá poplatky a fond na opravy. Přestal jsem platit z důvodu : Osoba která vybírá poplatky, spoluvlastní původně 2 bytové jednotky, které jsou propojeny, jako jednu byt. jednotka a platí jako za jednu byt. jednotku. Chci se vás zeptat, jestli by měla platit, jako za dvě byt. jednotky, i když propojení bytu bylo provedeno před koupě domu. Při opravách domu, jsem nebyl nikdy seznámen a nebo mi lhali o částkách na opravu nebo o firmách (kdo) to bude opravovat. Co má z oprav jsou akorát faktury, žádná dohoda o práci s námi ani s nikým jiným. Vždy přijde, až když je hotovo. Má cenu hlasovat, když jsou spolumajitelé domu přímý příbuzný, už předem je jasné jak to dopadne. A nemělo by se platit podle metrů čtverečních? Problémů tu máme ještě spoustu, zdělím vám už poslední. Měli jsme na starosti chodbové světlo, když přišla roční faktura, tak jsem každému sdělil kolik má zaplatit. Nesouhlasili s tím, že prý chodili se svítilnami, tak jsem byl donucen zaplatit sám. 1000 položky by po mě chtěli, ale sami mi nejsou schopní mi uhradit 10 korunové částky. Co s tím mohu udělat? Děkuji moc. Martin Balog.
Zákon o vlastnictví bytů §11, 3: [cite]Při hlasování je rozhodující velikost spoluvlastnických podílů vlastníků jednotek na společných částech domu (§ 8 odst. 2); spoluvlastníci jednotky mají postavení vlastníka jednotky (jeden hlas). Při rovnosti hlasů nebo nedosáhne-li se potřebné většiny nebo dohody, rozhodne na návrh kteréhokoli vlastníka jednotky soud. Jde-li o důležitou záležitost, může přehlasovaný vlastník jednotky požádat soud, aby o ní rozhodl . Právo je nutno uplatnit u soudu do 6 měsíců ode dne přijetí rozhodnutí, jinak právo zanikne.[/cite]
Takže si laicky myslím, že můžete nechat hlasovat a po prohře požádat soud. Ale platit i tak musíte, společenství to po vás bude vymáhat a stoprocentně vyhraje.
Dobrý den, nedavno jsem koupil byt ve „společném vlastnictví“ a zjistil, ze v domě nejsou určeny vůbec žádná pravidla o placení vlastníků do FO a na společné prostory. Je zde jakási paní, která vybere asi od 2 lidí měsíčně po 500,– Kč a zbytek (7) lidí samozrejmě neplatí. Dům je starý a potřebuje opravy, nikoho to nezajímá a nikdo to taky neřeší…Vůbec nevim co mám dělat. Můžete prosím poradit, jsem ještě mladý a moc se v tom neviznám. Děkuji
Nenapsal jste důležitou věc: zda jste vlastníkem bytové jednotky (podle zákona o vlastnictví bytů), nebo jste koupil ideální podíl na nemovitosti a jste jejím spoluvlastníkem podle Občanského zákoníku? Ve vaší kupní smlouvě je to uvedeno. Je v ní označen správce domu?
lake
Dobry den, jsem vlastnikem idealniho podilu na nemovitosti, ve smlouve zadny spravce domu neni.
diky
V případě spoluvlastnictví domu podle Občanského zákoníku neexistuje "fond oprav" a spoluvlastníci nejsou povinni skládat předem pravidelné zálohy na budoucí údržbu a opravy domu (pokud se tak neusnesli).
Samozřejmě zůstává zachována povinnost spoluvlastníků podílet se společně na nákladech na správu, údržbu a opravy společného majetku.
Ve vašem případě bude nutné domluvit se s ostatními spoluvlastníky. Rozhodnutí se přijímají po předchozím projednání nadpoloviční většinou hlasů (počítáno ne podle osob, nýbrž podle spoluvlastnických podílů).
lake
Děkuji za rychlé odpovědi. Ještě bych se rád zeptal:
- Je to teda chyba, ze není uveden žádný správce ve smlouvě, nebo ne?
- Povinost spoluvlastníků podílet se společně na nákladech na správu, údržbu a opravy společného majetku je dána zákonem? Jak se vypočítá víše záloh? Jsou částky záloh počítány ze spoluvlastnických podílů, nebo jsou pro všechny stejné?
Poslední komentáře