Rozúčtování tepla

Vložil Bucek (bez ověření), 26. Duben 2021 - 14:55 ::

Je nějaké logické vysvětlení pro účetní, která změnila poměr základní složky 40% a spotřební složky 60% při rozúčtování tepla s odůvodněním, že toto nebylo možno provést, musela jsem použít v rozúčtování poměr 50/50. Buček

  • rozúčtování služeb

Štítky (beta): Přidejte nový štítek vepsáním, smažte kliknutím na křížek (pouze pro přihlášené). Zobrazte další diskuse s daným štítkem kliknutím na štítek. Seznam štítků.

Vložil Bucek (bez ověření), 17. Srpen 2021 - 12:05

Nevíte někdo vysvětlení pro laika důvody proč nešlo provést rozúčtování při poměru 40/60?

Vložil Alois- (bez ověření), 17. Srpen 2021 - 15:50

A proč se nezeptáte přímo účetní na konkrétní důvody, proč nešlo rozúčtování s poměrem 40/60 provést.

Vložil Bucek (bez ověření), 18. Srpen 2021 - 11:25

Dělala účetní fa. Enbra, která data neposkytuje ani zadavateli ať už to je SVJ nebo SBD. Bez nějakého paragrafu není šance!

Vložil Krupp, 17. Srpen 2021 - 18:20

To je přeci jednoduché. Paní účetní se naučila dělit dvěma. To se učí snad už v první třídě. Počítat procenta se ale učí mnohem později a tam už asi nedošla, takže to opravdu nebylo možné. Jirka

Vložil anonymouse (bez ověření), 17. Srpen 2021 - 16:26

Co má ta účetní společného s SVJ kromě toho, že pro ni provádí placenou činnost? Co má společného s členy SVJ/vlastníky jednotek? Kdo je odpovědný za správné účtování? Účetní nebo SVJ/resp. její statutární orgán? A teď mudruj „Álois“

Vložil Ite Race (bez ověření), 4. Květen 2021 - 12:37

Logické vysvětlení neexistuje, neboť o způsobu rozúčtování rozhoduje poskytovatel služby, v tomto případě nejspíš SVJ, přičemž změnu způsobu rozúčtování na jednotlivé vlastníky lze promítnout až pro následující zúčtovací období. Příklad: o změně rozúčtování rozhodne SVJ nyní, v květnu 2021, změna bude účinná až pro vyúčtování služeb za rok 2022, tj. doručené (zpravidla) do 30.4.2023.

Rozhodně nelze „zplnomocnit“ nějakou účetní, aby si to rozhodla, třeba podle toho, kolik nakonec zaplatí její kámoška, která víc topí, takže při poměru 40:60 má složka spotřební větší váhu než při poměru 50:50 (což je maximum pro % základní složky).

Dělám vyúčtování mj. i pro domy s přípravou teplé vody a topné vody s instalovanými IRTN. Pokud má někdo nějaké dotazy, sem s nimi.

Vložil Bucek (bez ověření), 6. Červen 2021 - 9:47

Kde najdu informaci nebo nějaký reklamační řád pro reklamaci rozúčtování tepla? Děkuji JB

Vložil . (bez ověření), 6. Červen 2021 - 9:55

Zákon č. 67/2013 Sb., §8.

Vložil Marketa Chvojkova (bez ověření), 12. Květen 2021 - 22:09

Dobrý den, v našem domě vlastníme dva byty. V jednom (3kk) bydlíme, druhý (2kk) pronajímáme. Včera přišlo roční vyučtování za 2020. U většího bytu máme nedoplatek skoro 8 tis., největší položka je teplo, samozřejmě. Jsme 4 členná rodina. Menší byt obývá nájemnice, po celý corona/lockdown rok byla na homeoffice. Nedoplatek přes 18 tis. V lednu 20 se v celém domě měnily kalorimetry. Nájemnice by částku zaplatila, i když je dost smutná. Nicméně nám to s manželem nedá a pátráme po příčině-není možné, aby měla téměř čtyřnásobek běžné spotřeby tepla (bydlí zde už třetí rok, takže srovnání máme). Necháváme zkontroloat kalorimetr, protože v tom vidíme problém. Ale! Kalorimetr kontroluje firma, která jej instalovala, takže moc nevěřím, že to bude nezávisle zkontrolováno. Prý to musí dělat jen certifikovaní technici. Mohu si objednat jiného, nezainteresovaného člověka? Mj.již nyní má nájemnice opět 2× větší spotřebu než my…děkuji za názor.

Vložil Ite Race L (bez ověření), 12. Květen 2021 - 22:33

okopírujte, anonymizujte a pošlete na iterace zavináč email cz 

jinak první, co doporučuji zkontrolovat: vyúčtování tepla běžně obsahuje také vyúčtování spotřeby studené a teplé vody – i tam může být zakopán pes

Vložil MartinII, 13. Květen 2021 - 9:11

„Kalorimetr kontroluje firma, která jej instalovala, takže moc nevěřím, že to bude nezávisle … . Prý to musí dělat jen certifikovaní technici. Mohu si objednat jiného, nezainteresovaného člověka? Mj.již nyní má nájemnice opět 2× větší spotřebu než my“

Předpokládám, že když si každý může objednat (a zaplatit) svůj posudek na cokoli, tak to platí i pro vyúčtování. Kvituji, že vás vyúčtování nájemníka zajímá, i když to snad ani ve smlouvě nemáte.

Odpověď Ite Race se snad týkala vašeho dotazu, nikoli úvodního dotazu p. Bucka.

Vložil Bucek (bez ověření), 4. Květen 2021 - 13:55

Děkuji za jasné vysvětlení, čekám odpověď na reklamaci rozúčtování. Můžete vysvětlit rozúčtování tepla, postup s náměry víc jak 200%? Náš současný formulář rozúčtování je zmateční a nějaká kontrola je marná. Není možné na ukázku poslat Váš vzorový formulář vyúčtování tepla? J

Vložil Ite Race (bez ověření), 4. Květen 2021 - 14:44

OK, pošlete na iterace@email.cz

Vložil Ite Race (bez ověření), 4. Květen 2021 - 14:36

Celková částka „náklady na teplo“ je konečná. Rozpočítá se mezi příjemce a nic se k ní nepřidává. To jen pro úplnost. Bytům pod 80% průměrných nákladů je do 80% nákladů dopočítáno. Tuto dopočtenou částku za všechny pod80% byty sečteme (většinou jde v domě o několik bytů, notoricky známých, které jsou buď nad kotelnou, nebo je obývají Eskymáci), vydělíme náměry na měřidlech (ale vyloučíme již náměry bytů pod80%) a každému podle jeho náměrů odečteme. Jelikož se může stát, že odečtěním nějaké částky se nějaký byt dostane pod 80% nákladů, tak pro byty, kde se nám to stane, opakujeme tento krok až do chvíle, kdy všichni vyhoví podmínce, aby vyhověli alespoň minimu, tj. 80% průměru na m2. Pokud jeden či více bytů topí tak, že přesáhnou 200% průměru nákladů na m2, je pro tyto byty stanovena hranice, a celková částka nad tuto hranici se v poměru náměrů měřičů zbylým bytům připočítá. Pokud topí nad hranici 200% více bytů, zvyšuje to celkové náklady na m2, takže se zároveň zvyšuje průměr. Snad neprozradím nějaké tajemství, když řeknu, že v nějakém třetím kroku se rozpočítávají drobné. Je tu taky otázka koeficientů, a to zejména K polohy. Nejde ovšem o polohu bytu, jak se občas mylně uvádí, ale o polohu jednotlivých vytápěných místností. Koeficienty dle polohy vertikální, horizontální a polohy vůči světovým stranám ovšem ve vyhlášce uvedeny nejsou, ačkoliv v jisté podobě u zúčtovatelů fungují, a velmi často dávají smysl. Ale o konečné podobě způsobu rozúčtování by mělo rozhodovat shromáždění SVJ nebo valná hromada družstva – s přihlédnutím ke stanovám a předchozím usnesením.

Vložil Justitianus, 3. Květen 2021 - 12:27

Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 372/2001 Sb. (účinná do dne 31.12.2015)

Je-li tepelná energie používána v zúčtovací jednotce také k jinému účelu než na vytápění a na poskytování teplé užitkové vody, účtuje náklady na tuto energii vlastník na základě jejího měření nebo odborného posouzení zvlášť každému příslušnému konečnému spotřebiteli.

Metodický pokyn Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 15. 12. 2017 k zákonu č. 67/2013 Sb. a k vyhlášce č. 269/2015 Sb. (účinná ode dne 1.1.2016)

Je-li teplo v zúčtovací jednotce využíváno jinak než pro vytápění a přípravu teplé vody, musí se takto využívané teplo od celkově dodaného tepla do zúčtovací jednotky odečíst a teprve zbývající část tvoří náklady na vytápění a přípravu teplé vody.

Z obou uvedených citací je zřejmé, že náklady na vyplýtvané teplo nesmějí být rozúčtovány jako náklad na vytápění. Náklad na vyplýtvané teplo musí být předem oddělen, a tento náklad musí SVJ naúčtovat každému plýtvači zvlášť. Pouze zbylá částka se pak rozúčtuje jako náklad náklad na službu vytápění.

  • Vyhláška č. 372/2001 Sb. stanovila limit účelně vynaložených nákladů na řádné vytápění bytu na hodnotu 140% průměru zúčtovací jednotky.
  • Vyhláška č. 269/2015 Sb. stanovií limit účelně vynaložených nákladů na řádné vytápění bytu o něco benevolentněji, a to na hodnotu 200% průměru zúčtovací jednotky.

Pokud některé SVJ neodděluje náklady na vyplýtvané teplo od nákladů na vytápění, pak SVJ porušuje celostátně platný právní předpis. Pokud některé SVJ směšuje náklad na plýtvání teplem s nákladem na službu vytápění, pak toto SVJ porušuje celostátně platný právní předpis a okrádá vlastníky jednotek, kteří čerpají službu vytápění řádně.

Zeptejte se vlastníků jednotek ve vašem SVJ, zda skutečně chtějí platit vyplýtvané teplo za plýtvače, nebo zda rozhodnou v souladu s právním předpisem, že náklad na plýtvání si zaplatí pouze ten kdo plýtval. Proč se jich na to nezeptáte? Vyhláška jednoznačně říká, že náklad nad 200% průměru zúčtovací jednotky není nákladem na vytápění. Byl tedy vyplýtván bez užitku.

Justitianus

Vložil JoPa (bez ověření), 14. Září 2021 - 16:07

Vážený pane, i „vyplýtvané teplo“ je teplem pro vytápění, tak proč tady uvádíte takovou kravinu s odkazem na Metodický pokyn MMR, kdy se takové teplo má od nákladů odečíst ?? Lépe čtěte !!!

Vložil Nadhled (bez ověření), 14. Září 2021 - 20:15

„proč tady uvádíte takovou kravinu“ (Vložil JoPa (bez ověření), 14. Září 2021 – 16:07)

Pane JoPa,

zjevně jste tu nový. Takovýchto kravin je tu spousta. Berte to, prosím, s nadhledem, stejně jako činíme my ostatní. Ty největší většinou někdo uvede na pravou míru, takže zase tolik škody nezpůsobí.

Vložil Bucek (bez ověření), 12. Květen 2021 - 9:56

Tak kde je pravda? Použil jsem v dotazu na ARTAV některé Vámi uvedené citace a jejich odpověď https://artav.cz/…la-smernice/ Ptal jsem se nepřesně? Pokud ano, tak prosím o radu. Určitě nebudu sám, koho by zajímala výměna názoru dvou specialistů na rozúčtování nákladu na teplo. Nebudu zastírat, že spravedlivé rozúčtování tepla, které popisujete, bych si přál! Buček

Vložil Ite Race L (bez ověření), 12. Květen 2021 - 22:27

Dobrý večer!

  1. z ARTAV Vám odpověděli – ani vyhláška 269/2015 Sb., ani zákon 67/2013 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) žádné takové tvrzení neobsahuje, tudíž závěry některých zdejších specialistů jsou mylné
  2. ve Vašem vyúčtování za rok 2020 jsou náklady na vytápění nově rozúčtovány podle klíče 50/50. Za rok 2019 to bylo 40/60. Vidím špatný postup pouze v tom, že to zřejmě rozhodl někdo jiný, než ten, kdo je k tomu oprávněn. 
  3. ve Vašem vyúčtování 2020 je 80% průměrných nákladů rovno 6.456,96 Kč

  • při použitém poměru základní/spotřební 50/50 se Váš náklad před první iterací rovná 6.640,48 Kč (82,27%) Něco málo Vám bude odečteno v poměru Vašich dílků k celkové částce, která byla přičtena bytům nedosahujícím 80%. Je možné, že Vám bude i ale něco málo přičteno za byty přesahující 200% nákladů. 
  • pokud by byl užit poměr 40/60 (jako ve vyúčtování 2019), Váš náklad by byl 6362,82 Kč, t.j. nedosahoval byste 80% průměrných nákladů, takže by Vám do 6456,96 Kč bylo dopočteno (konkrétně by se Vám dopočetlo 94,14 Kč).

Protože ale znám částku, která Vám byla za teplo vyúčtována – 6.423,06 Kč, a která je pravděpodobně správná – což ale nelze ověřit, protože některé údaje nejsou k dispozici), konstatuji, že při letos užitém poměru 50/50 jste ve výhodě oproti poměru 40/60 o celých 33,90 Kč. Od Vašich „skutečných“ nákladů Vám bylo iterací celkem odečteno (v poměru k Vašim 1427,71 přepočteným dílkům) 217,42 Kč.
Zdraví L.

Vložil Bucek (bez ověření), 15. Květen 2021 - 8:21

Děkuji ještě jednou za jasné vysvětlení rozúčtování spotřeby tepla. Je pro mě zarážející, jak správce tohoto portálu nechá šířit polopravdy a bludy jak tomu je u rozúčtování tepla nad limit 200%. https://artav.cz/…la-smernice/ Buček

Vložil Petr, 12. Květen 2021 - 13:30

Pane Bucku, o jak vysoký rozdíl se u vás konkrétně jedná ? Já tu napočítal už 100 příspěvků. To je už hodně vynaloženého času a energie. Pokud usoudíte, že jste se dozvěděl pravdu a správný postup, budete se soudit ?

Vložil Oponent (bez ověření), 3. Květen 2021 - 17:05

Ne každý dokáže interpretovat text vyhlášky. Text, který si Justinian vycucal z prstu ve vyhlášce vůbec není. Vyhláška 269, §3, odst. 2, zní takto: 

  1. hodnota nákladu na vytápění příjemce služeb, jehož rozdíl překročil stanovenou limitní hodnotu, vztažená na 1 m2 započitatelné podlahové plochy příjemce služeb, se upraví na limitní přípustnou hodnotu nákladů na vytápění na 1 m2 započitatelné plochy, tedy 80 % průměrné hodnoty za zúčtovací jednotku, v případech, kdy nebyla dodržena spodní hranice 20 %, nebo 200 % průměrné hodnoty za zúčtovací jednotku v případech, kdy nebyla dodržena horní hranice 100 %,
  2. upravený náklad na vytápění příjemců služeb je pak násobkem výměry započitatelné podlahové plochy a hodnoty upravené a
  3. takto stanovená upravená hodnota nákladů na vytápění příjemce služeb se odečte od celkové částky nákladů na vytápění a zůstatek se rozdělí mezi ostatní příjemce služeb podle zákona, dokud všichni příjemci služeb nevyhoví stanovené přípustné odchylce rozdílu v nákladech na vytápění připadající na 1m2 započitatelné podlahové plochy v zúčtovací jednotce v daném zúčtovacím období.

A teď vysvětkení jednotlivých bodů především pro Justiniana, aby tu nadále nešířil svoje bludy:

  1. zjistí se, čí náklady se pohybují mimo stanovené meze, tedy 80% nebo 200%.
  2. vypočte se náklad 80% nebo 200% průměrného nákladu na 1m2 započitatelné plochy
  3. hodnoty vypočtené v předchozím bodu se odečtou od nákladu a spočítá se náklad podle měřidel pro všechny ostatní příjemce (ty, jejichž spotřeba se pohybuje mezi danými hranicemi). 

Pro inteligentní je jasné, že se odečítá právě jen hodnota 200% a to, co tuto hodnotu překračuje, zúůtává součástí nákladů na teplo a dělí se mezi ostatní. Všichni ostatní, a snad nakonec i Justnian, pochopí, že v opačném případě by celá akce byla zbytečná, protože při postupu podle váženého Justiniana by plýtvač zaplatil celou naměřenou spotřebu spotřebu úplně stejně, jako kdyby neexistoval limit žádný. Takže celý tento poměrně složitý výpočet by byl pro kočku, neboť výsledek bez něj i s ním, by byl naprosto stejný. To by obecně platilo pro jakkkoliv stanovenou horní hranici.

Justimu se nepodařilo zodpovědět dotaz, jak je to s dolní hranicí, jestli, to, co bylo „ušetřeno“ se taky vrací těm šetřílkům, nebo jestli tady mazaně vymyslel postup jiný, takže jsem se v předchozím odstavci věnoval především horní hranici.

Takže Justi, ono by se ti vyplatilo, nejen si zopakovat matematiku základní školy, ale mohl by sis tu základní školu celou, abys porozuměl psanému textu. Doufám, že jsem tě urážel jenom mírně, protože na tvoji úroveň rozhodně klesnout nechci. 

Vložil Justitianus, 4. Květen 2021 - 13:49

Oponente, vypadá to, že jste buď blb, nebo troll.

Píšete o jakémsi textu, který jsem si údajně „vycucal z prstu“. Zcela Vám ovšem ušlo, že jde o texty dva. A žádný z nich jsem si odnikud nevycucal. Oba texty jsou veřejně přístupné a já jsem je pouze citoval, a označil jsem u obou zdroj. Takže nediskutujete korektně, vymýšlíte si.

  • První z obou textů byl součástí celostátně účinného právního předpisu (vyhlášky č. 372/2001 Sb. k rozúčtování služeb) od roku 2002 až do dne 30.12.2015.
  • Druhý text je součástí aktuálního metodického pokynu, který k vyhlášce o rozúčtování služeb zpracovalo ministerstvo jako autor vyhlášky č. 269/2015.

Nikdy a nikde jsem netvrdil, že některý z těchto textů je přímo uveden v účinné vyhlášce. Takže lžete.


Zcela zbytečně popisujete obsah vyhlášky. Z mého vysvětlení i z citací které jsem uvedl je zřejmé, že k oddělení nákladu na jiný účel dojde ještě před zahájením rozúčtování. Oddělení nákladu použitého k jinému účelu je přece podmínkou řádného vyúčtování. Je to výslovně uvedeno jak v mých příspěvcích, tak i ve vyhlášce č. 372/2001, v metodickém pokynu k vyhlášce č. 269/205, a také přímo v zákoně č. 67/2013 Sb. (viz § 2 2 písm. f).

Předmětem rozúčtování služeb je pak pouze ten náklad, který byl skutečně použit na službu. Nikoliv náklad na vyplýtvané teplo. Ale chápu, že jste-li blb, přesahuje tato jednoduchá úvaha Váš duševní obzor.


Vzhledem k tomu, že se zde profilujete jako blb nebo troll, budete mazán.

Justitianus

Vložil Obdivovatel (bez ověření), 4. Květen 2021 - 15:49

Justi, jsem blb a troll, posluž si. Krásná urážka, potěšil jsi mě a doufám, že se tvoje sebevědomí dotklo nebes. Jsi prostě jednička. Příště ale prosím tě přidej. Už se opakuješ. A teď k problému. Pokud je součástí nákladu na teplo třeba ohřev teplé vody, nebo vytápění trávníku, či případně další spotřeby použité k jinému účelu, pak by to bylo něco jiného. Tyto náklady se musí samozřejmě odečíst. Teplo, které bylo vykázáno prostřednictvím radiátoru ÚT bylo naprosto jednoznačně spotřebováno na topení. A je jedno, jestli byla spotřeba nižší než 80%, v rozsahu 80 – 200% nebo nad 200%. Cituj, kde je uvedeno, že by to bylo nějak jinak. Naopak ve vyhlášce 269/2015 je naprosto jasně a snad tedy i pro každého srozumitelně napsáno, že rozdíl nákladů, které jsou mimo meze se přičítá k nákladům těch, jejich spotřeba leží uvnitř mezí. Teorie, že právě spotřeba nad 200% je plýtvání, není ničím podpořena. Kde je napsáno, že je to právě 200%? Proč ne třeba 184%. A pořád jsi neodpověděl, jak je to s nákladem na teplo šetřilů pod 80%? To se jim přeci nevrací, nebo to vidíš jinak? Není to analogické s plýtvači, když je ve vyhlášce uvedeno obojí v téže větě? Sestup z nebes mezi nás blby a trolly a zamysli se znova.

Vložil Justitianus, 4. Květen 2021 - 18:23

Nikoliv. Zase to všechno pletete! Není můj problém, že nerozumíte základům práva.

Žádný zákon – ani jiný celostátně účinný právní předpis – se nezmiňuje o právu na úhradu neúčelně vynaložených nákladů. To by totiž bylo v rozporu s dobrými mravy.

Zákon přiznavá vždy právo pouze na úhradu účelně vynaložených nákladů. Vy to sice netušíte, ale jen v občanském zákoníku je to zdůrazněno devětadvacetkrát:

  • § 250: Spolek uhradí členovi pouze účelně vynaložené náklady.
  • § 1084 odst. 1: Vlastník pozemku nahradí osobě, která zřídila na cizím pozemku stavbu v dobré víře, účelně vynaložené náklady.
  • § 1135: Správci náleží náhrada náleží mu náhrada účelně vynaložených nákladů.
  • § 1924: Kdo uplatňuje pavo z vady věci, náleží mu i náhrada nákladů účelně vynaložených při uplatnění tohoto práva.
  • § 1953: Dlužníkovi náleží účelně vynaložené náklady spojené s náhradním splněním.
  • § 2043: náhradě nákladů, které v souvislosti s výkonem zajišťovacího převodu práva účelně vynaložil.
  • § 2044: Věřitel vydá vše, co z převedeného práva získal nebo co k němu přibylo, proti náhradě nákladů, které účelně vynaložil .
  • § 2056: Ten, kdo obdržel slib daru, má právo, aby mu slibující nahradil náklady účelně vynaložené.
  • § 2120: Kdo uchovává věc pro druhou stranu, může ji zadržet, dokud mu druhá strana neuhradí účelně vynaložené náklady spojené s uchováním věci.
  • § 2208: Nájemce může provést opravu také sám a požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů.
  • § 2250: Provede-li pronajímatelsta­vební úpravy, může se s nájemci dohodnout o může se s nájemci dohodnout o zvýšení nájemného, nejvýše však o deset procent z účelně vynaložených nákladů ročně.
  • § 2264: Nájemce má právo na náhradu nákladů účelně vynaložených při zabránění vzniku další škody.
  • § 2428: Nevyzvedne-li ukladatel věc, skladovatel si může odečíst skladné a účelně vynaložené náklady.
  • § 2436: Příkazce nahradí příkazníkovi náklady účelně vynaložené při provádění příkazu.
  • § 2469: komitent komisionáři náklady, které ten při obstarání jeho záležitosti účelně vynaložil.
  • § 2480: Zasílateli kromě toho náleží i náhrada nákladů účelně vynaložených při plnění smlouvy.
  • § 2559: Odesílatel nahradí však dopravci účelně vynaložené náklady
  • § 2597: Cenu věci a náklady účelně vynaložené s jejím opatřením objednatel zhotoviteli zaplatí.
  • § 2622: Zhotovitel může požadovat zvýšení ceny, objeví-li se při provádění díla potřeba činností do rozpočtu nezahrnutých, oč nevyhnutelně převýší náklady účelně vynaložené zhotovitelem náklady zahrnuté do rozpočtu.
  • § 2656: Kontrolor má právo na náhradu nákladů, které při provedení kontroly účelně vynaložil.
  • § 2797: Pojistitel právo na náhradu nákladů účelně vynaložených na šetření skutečností.
  • § 2852: Oprávněná osoba si může odečíst náklady účelně vynaložené na odstranění závad.
  • § 2908: Kdo odvracel hrozící újmu, má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů.
  • § 2960: Škůdce hradí též účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného, s péčí o jeho osobu nebo jeho domácnost tomu, kdo je vynaložil.
  • § 2969: Při určení výše škody na věci se vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit.
  • § 2970: Při poranění zvířete nahradí škůdce účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví zraněného zvířete tomu, kdo je vynaložil.
  • § 3007: Obstará-li někdo, ač k tomu nebyl povolán, cizí záležitost, aby odvrátil hrozící škodu, pak mu ten, jehož záležitost byla obstarána, nahradí účelně vynaložené náklady.
  • § 3008: Osobě, která zachrání cizí věc od nevyhnutelné ztráty nebo zkázy, náleží přiměřená odměna, a náhrada účelně vynaložených nákladů.
  • § 3009: Ujme-li se někdo záležitosti ve prospěch jiné osoby bez jejího svolení, nahradí mu tato osoba účelně vynaložené náklady, zařídil-li záležitost k jejímu převážnému užitku.

Možná nechápete že je zásadní rozdíl mezi nákladem účelně vynaloženým na službu vytápění a nákladem neúčelně vynaloženým. Plýtvač nemůže od ostatních požadovat, aby mu platili jeho neúčelné plýtvání.

Hranici mezi účelným vytápěním a neúčelným plýtváním stanoví vyhláška č. 269/2015 Sb. jednoznačně. Touto hranicí je právě limit 200% průměru domu, uvedený ve vyhlášce. Může se Vám to nelíbit, ale je to fakt, se kterým nic nenaděláte.

Justitianus

Vložil Obdivovatel (bez ověření), 4. Květen 2021 - 21:28

Ač jsem blb a troll, umím číst. Jestliže je ve vyhlášce napsáno: …takto stanovená upravená hodnota nákladů na vytápění příjemce služeb se odečte od celkové částky nákladů na vytápění a zůstatek se rozdělí mezi ostatní příjemce služeb ....... tak to znamená jediné. To, co přesahuje 200% se rozdělí mezi ostatní. Rozhodně se to nedá vykládat tak, že se to nechá zaplatit tomu plýtvači.
Ono s tím plýtváním to tak horké není. Jedná se jedině o indikátory tepla a to jsou přístroje prapodivné, jakž takž měří jen v určitém rozsahu a když indikátor indikuje 200%, mělo by v místnosti být cca 40 st. C, což prakticky není možné a za druhé spousta tepla uniká v tom případě do sousedních bytů. A to by měli ti, kdo v nich bydlí docela spravedlivě zaplatit. A kromě toho jste opět neodpověděl na hloupý dotaz, proč stejný přístup neuplatňujete u šetřílků pod 80%. Vyhláška platí jednoznačně stejně pro všechny, kteří topí mimo stanovené limity.
A jistě jste si všiml, že ze všech příkladů, které jste uvedl, se žádný netýká rozúčtování nákladů na teplo.

Vložil Justitianus, 5. Květen 2021 - 6:42

Opravdu jste blb.

Nejméně čtyřikrát jsem zde vysvětlil, že náklad nad 200% u jednotlivého příjemce služeb není účelně vynaloženým nákladem na vytápění. Proto musí částka přesahující 200% u jednotlivého příjemce být odečtena od nakladů domu na vytápění, a to ještě před začátkem rozúčtování.

Předmětem rozúčtování podle vyhlášky bude pouze náklad očištěný od těch nákladů, které nebyly účelně vynaloženy na službu „vytápění“. Neúčelně vynaložený (vyplýtvaný) náklad je škodou, kterou SVJ musí vymáhat na škůdci v plné výši.

  • K rozlišení nákladů účelně vynaložených a neúčelně vynaložených jsem zde citoval 29krát ze zákona č. 89/202 Sb.
  • Citoval jsem příslušnou část vyhlášky č. 372/200 Sb., která tuto problematiku výslovně upravovala v letech 2002 až 2015.
  • Citoval jsem metodický pokyn k vyhlášce č. 269/2015 Sb., který obsahuje doslovně totéž co bylo uvedeno ve vyhlášce č. 372.

Vy však zase píšete ty Vaše pitomosti o nějakém rozúčtování nákladu, který ovšem vůbec nepatří do nákladů na vytápění. To je tupost a pohrdání právem, pane. Ten náklad nesmí být zahrnut do rozúčtování nákladů služby. SVJ by porušilo zákon. Vy jste si nepřečetl můj příklad se spotřebou paliva u automobilů?

Justitianus

Zákon č. 946/1811 zák. soud., obecný zákoník občanský (ABGB), ze dne 1. června 1811
§ 21
Kdož pro nedostatek let, pro duševní vadu nebo jiné poměry nejsou způsobilí sami své záležitosti řádně spravovati, jsou pod zvláštní ochranou zákonů. Sem náležejí: (…) zuřiví, šílení a blbí, kteří jsou užívání svého rozumu buď zcela zbaveni, neb alespoň nejsou s to poznati následky svých činů (…).

Vložil Obdivovatel (bez ověření), 5. Květen 2021 - 13:29

Justi, nesmírně vás obdivuji za způsob, jakým ostatním dokazujete, že jsou naprostí blbci. Přesto si nesměle dovoluji s vámi nesouhlasit. Napsal jste řadu argumentů, které s daný problémem vůbec nesouvisí a pochybuji, že tím někoho přesvědčíte. Zkuste nám raději vysvětlit, proč byl vymyšlen limit 200% průměrného nákladu, aby pak ten, kdo jej překročí zaplatil naprosto stejně, jako by žádný limit stanoven nebyl. Nebo to radši ani nevysvětlujte. Buď to pochopíte, nebo nikoliv. Položte si otázku, proč zákonodárci vymysleli počítat nějakou hranici a používat zbytečně složitý systém výpočtu, aby při tom byl výsledek stejný, jako bez těchto složitostí. A položte si otázku, proč je ve vyhlášce výslovně napsáno, že se to překročení naúčtuje ostatním spotřebitelům. Skutečně si myslíte, že by to nemohlo znamenat právě to, co je tam napsáno? Proč myslíte, že zákonodárce napsal do vyhlášky nějakou větu proto, aby znamenala něco opačného? Není to od vás naprosto šílená konstrukce?
Kdybyste se někdy zabýval měřením tepla a jeho sdílením, znal byste, na čem to závisí. Kromě toho byste věděl, že indikátory tepla vůbec neměří množství tepla, ale jakési dílky, které jsou nějakou funkcí povrchové teploty topného tělesa, případně jeho nominálního výkonu. Z toho se nepříliš exaktním způsobem, s velkou nepřesností, vypočítává množství tepla dodaného příslušným topným tělesem. To jen částečně odpovídá teplu dodaného do místnosti. Dodat do místnosti 200% průměrného tepla je prakticky vyloučeno, pokud je topná soustava jakž takž vyregulovaná. Z toho důvodu byla stanovena horní hranice 200%. O dolní hranici zřejmě nevíte nic, proto jí necháme bez povšimnutí. Tak prosím přestaňte blbnout čtenáře, že se náklad překračující 200% napočítá dotyčnému, jako nějaká zvláštní platba. Mohl byste vědět, že u ostatních typů měřidel, především u denostupňové metody, která omezuje chyby způsobené sdílením tepla mezi jednotlivými místnostmi, k překročení obou krajních mezí nedochází.
Zklamal jste mě. Snažíte se diskutovat o něčem, čemu vůbec nerozumíte, místo, abyste mě zahrnul sérií neopakovatelných urážek a potěšil mě tím. Polepšete se Justi. Váš věrný obdivovatel.

Vložil Zdeno (bez ověření), 5. Květen 2021 - 14:08

V mnoha věcech s Justitianusem souhlasím (i když většina obvykle ne co je znát na mínusech), ale v tomto případě také ne. Zjišťoval jsem na více místech a každý chápe ten horní limit tak, že se provede „úprava“ (tj. fix maxima * započitatelná podlahová plocha).

Viz např. https://mmr.cz/…itni-hodnoty . Je fakt, že tam víc do detailu rozebírají spodní hranici (která je ale celkem jasná) a o horní se tam tolik nezmiňují – pouze okrajově větami: „Horní hranice +100 % by měla působit motivačně na uživatele bytů, kteří se nechovají energeticky vědomě. Tato horní hranice však není teplotně nijak omezena – pouze výkonem otopné soustavy.“

Zde bych souhlasil s Justitianusem v tom, že toto nedává velký (alebo žádný) smysl – jak přesně to má někoho motivovat chovat se „energeticky vědomě“, pokud je pevně daný limit a mimo něj se aplikuje „úprava nákladu na vytápění“. Asi proto tam napsali „by měla působit motivačně“, ale ve skutečnosti je to jinak, vlastník který je nad +100% šetří (tím že nezaplatí celou svou spotřebu).

Dodat do místnosti 200% průměrného tepla je prakticky vyloučeno

Ani náhodou to není vyloučeno, těch možností je spousta a přitom ani nemusí představovat plýtvání (a kvůli nim ta horní hranice existuje – pro jistou spravedlnost) – typicky „šetřílci“ ve vedlejších jednotkách netopící vůbec a do toho např. ještě rohová jednotka a je to ihned… pak vytápíte i ty sousedy a jste rád za 22° a 200% průměru překročíte lehce.

Ovšem do toho spadne i příklad s plýtváním – topení naplno a okno otevřené na větračku. Zde bych také souhlasil, že v takovém případě by vlastník měl uhradit celou spotřebu. Jenže to má potenciál na solidní (i soudní) spor (vlastník bude tvrdit, že neplýtval) – leda by někdo neustále pořizoval důkazní materiál (jenže fotky nestačí – vlastník řekne, že zrovna v ten moment větral, takže video (ideálně asi time-lapse video)? Neumím si to představit, jsem rád, že takový případ v domě nemáme a doufám že mít ani nebudeme…

Závěr: jednoznačný není. Limit (horní) tam má své opodstatnění, ale není všemocný – pokud se někdo chová jako pako… možnosti jak plýtvání eliminovat jsou jen značně omezené – víceméně jen na to, že vlastník bude s takovým vyúčtováním, kde to má celou /nad/spotřebu k úhradě, souhlasit. Pokud ne, na soud bych s tím osobně nešel, nemyslím si že se to dá vyhrát (argumenty, které Justitianus uvedl, jsou hezké, ale pak je bude třeba prokázat – co se asi nepodaří a kromě úhrady části vyplýtvaného tepla uhradíte i soudní výlohy a advokáta…)

Vložil Obdivovatel (bez ověření), 5. Květen 2021 - 19:23

Konečně střízlivý pohled a bez urážek.
Souhlasím s vámi z větší části. Ten případ s rohovým bytem by neměl nastat se správně nastaveným polohovým koeficientem. A pokud jsou okolo šetřílci, kteří vůbec netopí, nebo dokonce prázdná jednotka, tak samozřejmě musí topit víc, ale nevěřím 200%. Ale hlavně právě proto je určena ta horní hranice. To Justimu naprosto uniklo.
Já mám v ložnici pořád okolo 16, přitom topení je 365 dní v roce vypnuto a většinou celou noci větrá. Kromě největších mrazů i v zimě skoro pořád. Nikdo mě nemůže nutit topit, ani nevětrat, když se mi spí líp v chladu. Větrám, neplýtvám, prostě se naměří nula a zaplatím těch 80%.
Máme v domě taky dva případy, kteří standardně překračují 200%. Takže ano, možné to je. Jedni říkají, že mají rádi teplo a topí naplno. Jejich volba. Vytápějí i okolní byty, tak je spravedlivé jim tu spotřebu na těch 200% snížit. Přeci nebudu nikoho fízlovat, jestli má rád teplo, pěstuje marjánku, nebo hodně větrá. Vyhláška ale stanoví, že to, co je nad 200%, se rozdělí ostatním. Tak to tak děláme. Rozhodně nebudu nikomu radit, aby porušoval vyhlášku, jako Justi. Jeho argumenty jsou naprosto mimo. Kdyby bylo úmyslem zákonodárce, aby někdo zaplatil veškero spotřebu, tak by nestanovil žádnou hranici. Nemá přeci žádný smysl, stanovit nějakou hranici, počítat průměrné spotřeby, počítat překročení a pak to nechat zaplatit, jako jinou položku. To by stačilo, žádné hranice nestanovit a zaplatilo by se totéž rovnou. A hlavně by tam nebylo napsáno, že se to má rozdělit těm ostatním. Justi tu nabádá, aby se porušovala vyhláška a toho, kdo s ním nesouhlasí, bezostyšně uráží. Mě to jeho chování nesmírně vytáčí. Napřed urazí a pak někdy možná i poradí.
Já bych v takovém případě doporučil žádné překročení neplatit a čekat na žalobu. Tu bych vyhrál naprosto jistě.

Vložil Vlastik (bez ověření), 6. Květen 2021 - 8:46

Definujte správně nastavený polohový koeficient…

Běžně bývá co jsem viděl za každou ochlazovanou stěnu nad jednu koeficient o 0,1 snížen, takže rohová a pod střechou má 0,8

Vložil Obdivovatel (bez ověření), 6. Květen 2021 - 9:24

Mohu sloužit se dvěma byty. V jednom jsme do roku 2018 neměli měřáky a počítali jen podle plochy a teď tam máme měřidla VIPA a tam je tento problém ošetřen. Takže vlastní zkušenost pro takový případ nemám.
A koukal jsem do vyúčtování služeb druhého domu a tam je nejmenší koef. 0,6 – panelák, pokoj v rohu pod střechou na sever a totéž v přízemí. Tím jsem se moc nezabýval, stanovila nám to firma, která dělá rozúčtování a vím, že brali v úvahu i orientaci. Vím jen, že i na sever se koef. snižoval.

Vložil Zdeno (bez ověření), 6. Květen 2021 - 8:39

Ten případ s rohovým bytem by neměl nastat se správně nastaveným polohovým koeficientem. A pokud jsou okolo šetřílci, kteří vůbec netopí, nebo dokonce prázdná jednotka, tak samozřejmě musí topit víc, ale nevěřím 200%.

Věřte těm 200% (nebo „odchylka nad +100% průměru), pokud jde o rohovou jednotku a okolní jednotky netopí. Znamená to, že všechny 4 stěny / do všech stran jsou ochlazovány (prostor za nimi nevytápěn), to jsou solidní ztráty, navíc pokud je to v přízemí, kde jednotku ani zespodu nikdo "nevytápí“. Polohové koeficienty by to možná trochu zachránili, pokud by se ve vedlejších jednotkách vytápělo.

U nás máme taky takovou jednu jednotku, ale je to opravdu trochu extrémní případ – jde o komerční nebytovou jednotku, částečně v „suterénu“ (cca 40 cm pod úrovní terénu), pod ní jen základová deska, navíc rohová jednotka, zvenčí z ulice prakticky samé sklo (80% plochy dvou stěn do ulice je sklo), z druhé strany v domě je pouze v části zdi schodiště (jen temperovaný prostor) a dál (větší část zdi) společná garáž (nevytápěný prostor)… Tj. všechny stěny této jednotky jsou ochlazovány, jen část jedné je ochlazována „o cosi méně“. Pán tam u sebe nijak nepřetápí, v jednotce má mezi 21–22°C, i tak jeho odchylky za poslední roky (před úpravou) byli: +20,8% (=ovšem kvůli Covidu musel mít značnou část roku zavřeno, ani tam nebyl a netopil, jen temperoval), +209,7%, +131,57%, +168,4% … Tam s tím nic nenadělá a opravdu to nepovažuji za plýtvání (tak nám trochu temperuje schodiště a garáž). Nechci si ani představit, jaké by měl spotřeby pokud by tam chtěl mít 25°C.

Vložil Obdivovatel (bez ověření), 6. Květen 2021 - 8:58

Já vám věřím. Mám taky byt, který má pokoj v rohu, venkovní stěny na sever a východ a nad ním terasa. Je tam radiátor, který má dvojnásobek článků, než ostatní stejné pokoje v domě a topit se tam musí hodně. Je to ale vyřešeno koeficientem.
Mě jde hlavně o to, že Justinianus svým typickým způsobem poučuje a neví o tom vůbec nic. Takže Justi, přečti si konečně tu vyhlášku a budu ti fandit ještě víc. A kdybys někdy taky dokázal přiznat chybu, tak budeš u mě king.

Vložil Justitianus, 6. Květen 2021 - 9:22

Pro natvrdlého Obdivovatele pošesté: Nepsal jsem nic o vyhlášce, nýbrž o odečtení nákladů použitých k jinému účelu než ke službě vytápění. Tato úprava nákladů se musí provést ještě před zahájením rozúčtování podle vyhlášky.

Viz § 3 odst. 2 vyhlášky č. 372/2001 Sb. (účinná do 3.12.2015). Viz str. 5 odst. 2 metodického pokynu ze dne 15. 12. 2017 k zákonu č. 67/2013 a k vyhlášce č. 269/2015 Sb.. Z obou předpisů jsem zde už citoval: http://www.portalsvj.cz/…ani-tepla-27#….

Justitianus

Vložil Obdivovatel (bez ověření), 6. Květen 2021 - 9:54

No dík. alespoň drobnou urážečku jsem si zasloužil. Tak až budete mít jeden jediný judikát, že plýtvání teplem je využití energie na jiný účel, tak bude mít smysl se bavit.

Vložil Vlastik (bez ověření), 6. Květen 2021 - 8:53

Ale to jsou docela značné rozdíly +209,7%, +131,57% Čím to?

Ostatně, pokud kupuje jednotku, která je ze 2 stěn prosklená, tak kdo by to měl zaplatit?

Pokud chápu správně, platí +100% a předposlední rok jste těch 109,7% “za něj” doplatili solidárně … ve výsledku jde o pár korun, ne?

Ten náklad na teplo nikoho asi nedonutí tam dát trojsklo :-)

Vložil Zdeno (bez ověření), 6. Květen 2021 - 11:08

Ale to jsou docela značné rozdíly +209,7%, +131,57% Čím to?

Asi tím, že na průměrný náklad mají vliv všechny jednotky, nejen tato. Ta má spotřeby (v absolutních číslech) celkem vyrovnané (až na vyúčtování 2020, ale to jsem zmiňoval). Měření je kalorimetry…

Pokud chápu správně, platí +100% a předposlední rok jste těch 109,7% “za něj” doplatili solidárně … ve výsledku jde o pár korun, ne?

Ano, chápete to správně a ano, „solidárně“ se ta „nadspotřeba“ rozečetla všem… nejde zrovna o pár korun, ale ani nejde o „spotřebu na jiný účel než vytápění“.

Vložil Vlastik (bez ověření), 6. Květen 2021 - 15:02

… ale ani nejde o „spotřebu na jiný účel než vytápění“?

A co když tam bude na radiátorech sušit křížaly? Pak by šlo o „spotřebu na jiný účel než vytápění“? :-))

Nicmene dosahnout na 309% prumerne spotreby jak uvadite se mi zda take divne a mozna jsou spatne nadefinovane korekce nebo nadimenzovane radiatory?

Vložil Justitianus, 6. Květen 2021 - 12:30

Zdeno, pokud máte takovéto rozdíly v nákladech na 1 m2, pak to znamená že jsou nesprávně (fušersky) stanovené koeficienty. Odpovídá za to SVJ jako poskytovatel služby.

Tomu pánovi by se vyplatilo dvojité zasklení výloh, kdybyste ho nedotovali. Takto se jen zachovává stav, kdy jednotka je nedostatečně izolovaná a on není nijak motivovaný aby s tím něco udělal.

A mimochodem:
Jestliže jsou na vstupu do každého bytu/nebytu kalorimetry, pak nic nebrání aby SVJ poskytovalo namísto služby „vytápění“ službu „dodávka tepla“, která se hradí pouze podle náměrů kalorimetrů (to jest bez korekcí a bez koeficientů). V tom případě bude SVJ odběratelem služby „dodávka tepla“ pro společné prostory domu a pro ztráty v rozvodech tepla uvnitř domu. Tuto část nákladu rozúčtuje jako základní složku podle spoluvlastnických podílů (nikoliv podle započitatelných podlahových ploch).

V tom případě si každý zaplatí teplo které odebere, takže byty/nebyty v nevýhodných polohách budou hradit podstatně víc.

V právních státech na západ od ČR je takové hrazení nákladů běžné, na nějaké korekční koeficienty se tam nehraje. Ovšem zvýšený náklad na provoz takového nadměrně proskleného bytu je předem známý, takže se samozřejmě odráží v kupní ceně toho bytu.

Justitianus

Vložil Zdeno (bez ověření), 6. Květen 2021 - 20:38

Zdeno, pokud máte takovéto rozdíly v nákladech na 1 m2, pak to znamená že jsou nesprávně (fušersky) stanovené koeficienty.

Zkuste to více rozvést, co myslíte pod tím „takovéto rozdíly v nákladech“.

Pokud jde o to, že jednotka měla odchylku až +209,7% od průměru – co by (zejména z fyzikálního pohledu) na věci měnilo, pokud by se uplatnil např. koeficient 0.5 ? Spotřebovaná tepelná energie v jednotce by byla naprosto stejná (a i při koeficientu 0.5 by to bylo stále víc než o +100%, takže pořád by se aplikovala „úprava“ :)

Pokud jde o ty „rozdíly“ za minulé roky (+209,7%, +131,57%, +168,4%), tak tam koeficienty nic neřeší (leda by se přepočítávali každý rok) – tam šlo „jen“ o zhody náhod (při těch +209: o něco vyšší spotřeba této jednotky vs. nižší spotřeby jiných, a tím že jednotka není moc velká /39 m2/ to na průměru udělá hodně).

Jestliže jsou na vstupu do každého bytu/nebytu kalorimetry, pak nic nebrání aby SVJ poskytovalo namísto služby „vytápění“ službu „dodávka tepla“.

O tom vím, ale není zájem o tuto změnu – mělo by to zásadní dopady na mnoho dalších jednotek. Sám navíc nejsem zástancem „dodávky tepla“ – zase kvůli fyzice, ono to zní lákavě že si každý zaplatí „své“ odebrané teplo, v bytovém domě je těch prostupů tepla mezi jednotkami docela dost a nedá se jim zabránit, resp. dá ale složitě a nákladně – a zbytečně… Pak by jen hodně přibylo sporů „soused netopí a já mám proto vyšší spotřebu, pomozte / vyřešte…“, děkuji, neprosím. Podobné stavy mají v jiném domě, kde nemají vůbec službu vytápění, ale každá jednotka má svůj plynový kotel a platí si sama plyn – když někdo vedle netopí, odebere ho hodně…

V našem případě by bylo řešením jen kdyby se pouze to té zmíněné komerční jednotky dodávalo teplo a ostatním služba vytápění, ale to asi nebude zcela korektní :)

Vložil Justitianus, 7. Květen 2021 - 1:25
  • Zdeno, ptáte se: „Zkuste to více rozvést, co myslíte pod tím „takovéto rozdíly v nákladech“.“

Zdeno, existují koeficienty a součinitele pro polohu místnosti. Cílem těchto úprav je odstranit „nespravedlnost“ u místností v nevýhodné poloze (rohové, nad základovou deskou, pod střechou, nad průjezdem, s orientací na sever (bez tepelných zisků z oslunění), ve vyšším podlaží (intenzivnější ochlazování větrem), místnosti nadměrně zasklené, místnosti sousedící s nevytápěnými společnými místnostmi neizolovanou stěnou, koeficienty pro různou vnitřní výpočtovou teplotu (v prodejně není třeba topit jako v bytě), atd…).

Napřiklad koeficient pro nadměrné zasklení je obecně zmíněn v § 2 odst. 10 písm. d vyhlášky č. 194/2007 Sb..

Tvrdit a prokazovat že máte „spravedlivě“ určené koeficienty pro všechny tyto vlivy – to je povinností SVJ. Cílem ke jakýsi komunismus: aby všichni platili pokud možno stejnou částku za 1 m2 při stejné (srovnatelné) tepelné pohodě uvnitř místností. A to samozřejmě při různých tepelných ztrátách místností, různých výkonech instalovaných radiátorů a velmi různých náměrech na indikátorech.

Je-li v jednom bytu či v nebytu celá stěna prosklená (a dokonce jednoduchým zasklením), pak už jen tento jediný údaj mi říká, že tepelné ztráty budou někde kolem 300% hodnoty místnosti s oknem běžné velikosti s dvojsklem. To byste tedy měli vlastníkovi kompenzovat koeficientem (například) 0.3333. Když už tedy uplatňujete ten komunismus v oblasti vytápění. A k tomu ještě přistupuje koeficient pro nevytápěnou podlahu, pro ochlazované další stěny, pro vyšší strop, atd.

Přesný výpočet tepelných ztrát místností vám provede každý projektant ústředního topení. Je to jejich džob, mají na to počítačové programy. Není třeba bastlit koeficienty na koleně ani je opisovat z jiných domů (kde byly určeny taky nějak amatérsky odhadem). Ostatně na toto téma se zde už podrobně psalo, viz Koeficienty polohy podle počítače (vložil lake, 11. Leden 2015 – 14:57).

Abyste mohli uplatňovat meze –20% a +100% (tedy 80% a 200% podle vyhlášky), musíte mít napřed pořádek v korekčních koeficientech a v koeficientech výkonů radiátorů.

Justitianus

Vložil Zdeno (bez ověření), 7. Květen 2021 - 8:39

Děkuji, tedy ano, platí co jsem uvedl, (korekční) koeficient možná upraví nějaké to číslo, ale stále by asi nebyl tak „malý“ aby se pro jednotku neuplatnila úprava (alespoň ne za r.2019, za 2018 by to už možná vyšlo). A na reálný odběr tepelné energie to nemá vliv už vůbec žádný… (zde souhlasím s Vámi, že je to tak trochu „komunizmus“).

Jinak skla v té jednotce by měla být dvojitá, s U skla = 1,3 W/m2K. Což není úplně špatný parametr, problém je v tom „m2“ že je tam toho skla hodně. A také další ochlazované zdi. Celá jednotka je 1 místnost (malou místnůstku pro WC nepočítám).

Projekt pro topení s určením tepelných ztrát vypracován byl pokud vím, podle toho se také stanovoval výkon jednotlivých radiátorů. Proč z toho nevypadli nějaké další korekční koeficienty nevím (možná právě kvůli měření kalorimetry…). Koeficienty na započitatelnou plochu by měly být aplikovány (pak by tedy ale měl vyjít trochu lepší výsledek na 1 m2 než vyšel, takže toto zkusím ověřit).

Abyste mohli uplatňovat meze –20% a +100% (tedy 80% a 200% podle vyhlášky), musíte mít napřed pořádek v korekčních koeficientech a v koeficientech výkonů radiátorů.

Pokud bych Vás prakticky citoval, tak bych poprosil o „celostátně platný právní předpis“, který stanovuje tuto „podmínku“. Já vím jen o vyhlášce č. 269/2015 Sb., kde je (aspoň podle mne) povinnost dodržet uvedené meze dána obecně, bez ohledu na cokoliv…

Vložil Justitianus, 7. Květen 2021 - 11:43
  • Zdeno, napsal jste: „Proč z toho nevypadli nějaké další korekční koeficienty nevím (možná právě kvůli měření kalorimetry…).“

Tomu se mi nechce věřit. V tom případě by totiž vaše SVJ porušovalo zákon a máte totální bordel v rozúčtování nákladů na vytápění. Jak už jsem napsal, jsou dvě legální možnosti:

  1. Rozúčtuje se služba „dodávka tepla“ podle kalorimetrů. V tom případě je pouze věcí vlastníka jednotky co se svým teplem udělá, zda je pouští otevřenými okny, zda má byt nadměrně prosklený nebo v nevýhodné poloze, atd.
  2. Rozúčtuje se služba „vytápění“ s použitím kalorimetrů či indikátorů a obecně známých a řádně stanovených korekčních koeficientů. Zde se o nich psalo mnohokrát, nebudu to opakovat; najdete to i na webu, např. https://www.mpo-efekt.cz/…i-ekis/65364.

Jestliže snad používáte rozúčtování nákladů metodu č. 2, ale bez uplatnění korekčních koeficientů, pak je to tototální nesmysl. Nedivím se, že vám pak pro jednotlivé byty vycházejí bláznivá „hausnumera“ s rozdíly jednotkových nákladů ve stovkách procent.

V takovém případě nejste schopni ani přibližně určit zda někdo plýtvá, nebo svůj byt nedotápí. Jste směšně popleten. Uplatňovat horní a spodní limit můžete teprve až budou v pořádku vstupní údaje a korekční koeficienty.

Pokud si myslíte, že zprasíte nějaký nevěrohodný a chybný výpočet a pak budete ten nesmysl upravovat podle limitů uvedených ve vyhlášce – to je jako šlápnout do hovna a pak si podrážku čistit v obýváku o koberec. Tím se přece nic nevyřeší.

Justitianus

Vložil Zdeno (bez ověření), 7. Květen 2021 - 11:46

Rozúčtovává se služba „vytápění“, za použití „měřidla podle zákona o metrologii (kalorimetry)“. Jaké byste si tam představoval korekční koeficienty (pro jednotlivé radiátory či místnosti)? Jaký by podle Vás měli smysl, snad nemusím detailně vysvětlovat princip fungování a měření kalorimetrem…

Koeficienty pro stanovení započitatelné podlahové plochy použity jsou. Takže v globálu – evidentně podle vyhlášky 269/2015 také legální možnost, i když podle Vás ne (ale Vy také /jako jediný/ tvrdíte, že vše nad +100% odchylky si má platit daný vlastník, takže…)

Takže kdo je tu pak směšně popleten?

Nedivím se, že vám pak pro jednotlivé byty vycházejí bláznivá „hausnumera“ s rozdíly jednotkových nákladů ve stovkách procent.

To jsem nepsal a ani to tak není – pro ostatní jednotky v domě to vychází „bezproblémově“, od začátku zde píšu, že problém je jen v té jedné jednotce, která představuje opravdu extrémní případ šílenosti z výstavby. Ale stává se… developer měl svoji ideu, že na rohu do ulice se bude komerční prostor „hodit“, co tam po tepelných ztrátách :)

Pokud Vás to zajímá (vím že ne, ale neva), za ostatní jednotky – maximum cca +50% (ale o té jednotce vím, že „mají rádi teplo“, topí na 25°C), většina je v intervalu –10 až +15, několik je „šetřílků“ co měli pod –20 (u kterých došlo k úpravě na limit –20), nikdo jiný krom té komerční nad +100 v domě není…

Vložil Justitianus, 7. Květen 2021 - 12:08

Zdeno, pokud jsou použity pouze koeficienty pro započitatelnou podlahovou plochu, pak vaše SVJ porušuje zákon. Tyto koeficienty se uplatní pouze u základní složky nákladů. O těchto koeficientech se zde ale nebavíme!

Jste tedy směšně popleten, když nedokážete rozpoznat co je základní složka nákladů a co je spotřební složka nákladů a které koeficienty korigují kterou složku.

Poslyšte, Zdeno, jste Vy vůbec členem výboru? Vždyť Vy netušíte co obsahuje vyhláška, nerozeznáváte rozdíl mezi základní a spotřební složkou, nevíte co jsou koeficienty a které to jsou.

Justitianus

Vložil Zdeno (bez ověření), 7. Květen 2021 - 12:51

Nevím zda vám to dělá dobře, ale přece víte, že jsem členem výboru. Představte si, že znám rozdíl mezi základní složkou a spotřební složkou a také o koeficientech.

Vyhlášku znám evidentně lépe než vy, pokud si myslíte, že započitatelná podlahová plocha se uplatňuje jen u základní složky – představte si, že nikoliv – tak zpátky do studia vyhlášky, např. § 3 odst. (2). Definici najdete v § 2 e) a aplikované koeficienty v Příloze.

Dál rozvíjet tuto nikam nevedoucí diskusi nemá smysl, klidně si urážejte koho chcete, na množství tepla v té jednotce to i tak nic nezmění (a rozúčtování máme taky správné :)

Vložil Justitianus, 7. Květen 2021 - 13:32

Zdeno, jedině potvrzujete že jste úplně mimo a vůbec nerozumíte obsahu vyhlášky. A co je horší, neznáte ani zákon č. 67/2013 Sb., k jehož provedení byla vyhláška vydána.

67/2013 Sb. § 6 odst. 2

[N]áklady na vytápění v zúčtovací jednotce za zúčtovací období [se rozdělí] na složku základní a spotřební. 

Základní složka je rozdělena mezi příjemce služeb podle poměru velikosti započitatelné podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové započitatelné podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce. 

Spotřební složka je rozdělována mezi příjemce služeb úměrně výši náměrů stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění s použitím korekcí a výpočtových metod, zohledňujících i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou.

Bez znalosti zákona nemůžete porozumět obsahu vyhlášky. Už jsem Vám napsal, že započitatelné podlahové plochy se používají pouze k rozúčtování základní složky nákladů. Je třeba číst zákon.

Justitianus

Vložil Zdeno (bez ověření), 7. Květen 2021 - 13:38

I tento zákon znám, si představte. A jak jsem psal, započitatelná plocha neslouží jen k rozúčtování základní složky – viz § a ods. který jsem Vám již dal – vypadne vám z toho i ta odchylka od průměru, že.

Ale víte co, je to jedno, jdu napsat našemu rozúčtovateli, že to má podle Justinianuse celé špatně :) a nejen toto poslední vyúčtování, ale všechny… :) (je to jinak firma, která při výstavbě řešila i ten projekt vytápění, od té doby vykonává rozúčtování, které výbor „jen“ kontroluje – párkrát jsme našli nějaké drobnosti, ale jinak tvrdím, že je to dobře. Ale co na tom, když jsem mimo, že).

Vložil Misme, 7. Květen 2021 - 10:12

Projekt pro topení s určením tepelných ztrát vypracován byl pokud vím, podle toho se také stanovoval výkon jednotlivých radiátorů. Proč z toho nevypadli nějaké další korekční koeficienty nevím (možná právě kvůli měření kalorimetry…).

Zamyslete se, Zdeno, nad smyslem všech těch předpisů ohledně vytápění, výpočtů okolo topných soustav, regulací… a možná přestanete hledat v korekčních koeficientech tajemno. Případně se seznamte s tím, jaké údaje projektant topné soustavy zadává do výpočtů a nejspíše dospějete ke stejnému závěru, jaký zde uvádím dále.

Máte-li výkon jednotlivých radiátorů ke konkrétní stavbě stanoven projektem, tzn. na podkladě tepelných ztrát, a přesně podle projektu realizován, pak toto je garance, měla by být, že ta v ZoSl obecně definovaná rozdílná náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou je vykompenzována právě instalací radiátorů s adekvátním výkonem a tudíž žádné koeficienty nejsou třeba – projektem máte dánu garanci adekvátní dodávky tepla vzhledem ke ztrátám. Problémem je naše česká polovičatost, tj. že např. zateplíme dům, ale na topnou soustavu nesáhneme. To je situace, kterou by měly napravit koeficienty, protože stavba jako taková změnila parametry, ale topná soustava zůstala původní. Z logiky věci plyne, aspoň teda pro mne, že jediný způsob, jak se koeficientů dobrat, je jejich stanovení výpočtem, a to prostřednictvím „projektu“, tzn. nejlépe projektantem přes danou problematiku. Řečeno jinak, „odbornými firmami“ ochotně (a úplatně) univerzální koeficienty vycucné z prstu zásadně nebrat, chcete-li se vyhnout sporům v ;-) „zúčtovací jednotce“.

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".