Náklady na rozúčtování tepla

Vložil Tony, 31. Říjen 2024 - 23:03 ::

Dovolil jsem si reklamovat následující: Rozúčtování nákladů na vlastní rozúčtování není provedeno podle zákona (OZ a NV).(náklady na vlastní správní činnost musí být rozvrženy na každou jednotku stejně).

Od vedoucího regionálního centra Techem Čechy – Západ jsem dostal toto vyjádření: Dle vyjádření osloveného právního znalce z oboru, je výbor zcela kompetentní k odsouhlasení odchýlení se od ustanovení OZ §1180 (2) a určit jiný způsob rozúčtování nákladů vlastní správní činnosti, než jak je stanoveno zákonem.

Má „právní znalec z oboru“ oslovený Techemem, pravdu?

    Štítky (beta): Přidejte nový štítek vepsáním, smažte kliknutím na křížek (pouze pro přihlášené). Zobrazte další diskuse s daným štítkem kliknutím na štítek. Seznam štítků.

    Vložil Justitianus, 2. Listopad 2024 - 12:47

    Jen pro zajímavost:

    Další nesmysl v nařízení vlády: 2013/366/§17/e

    Dalším nesmyslem je tvrzení, že prý nákladem na vlastní správu jsou náklady spojené s poskytováním právních služeb týkajících se správy domu a pozemku. To je také totální kravina. Jde samozřejmě o typické náklady na správu domu a pozemku podle § 1180/1 NOZ.

    Blbové úředníci z ministerstva pro místní rozvoj nepochopili to základní: Podle § 1194/2 platí, že za dluhy společenství vlastníků ručí jeho člen v poměru podle velikosti svého podílu na společných částech. Jestliže tedy SVJ vymáhá dlužnou částku na neplatiči, nebo náhradu škody na škůdci, pak vlastníci jednotek mají na výsledku sporu ekonomický zájem, který odpovídá jejich spoluvlastnickým podílům podle § 1180/1. Nikoliv stejné částce na každou jednotku podle § 1180/2 !!!

    Justitianus

    Vložil Zdenek 22, 2. Listopad 2024 - 19:12

    Pane Justitiane,
    jistě vám ušlo, že vymáhaná dlužná částka nebo náhrada škody a oproti tomu náklady na vymáhání těchto částek jsou dvě různé položky, které se rozpočítávají každá jinak.

    Tak jako náklady na službu „teplo“ a náklady na odečty měřidel a rozúčtování nákladů na teplo.

    Vložil Justitianus, 3. Listopad 2024 - 11:20
    • Zdenek 22: „…vymáhaná dlužná částka nebo náhrada škody a oproti tomu náklady na vymáhání těchto částek jsou dvě různé položky, které se rozpočítávají každá jinak.“

    (1) Nikdo zde přece nerozporoval skutečnost, že jde o dvě různé položky. Čtěte co bylo napsáno, abyste se zbytečně nevymezoval proti něčemu, co zde nikdo netvrdil.

    (2) Použil jste typického argumentačního klamu (logical fallacy): Skutečnost, že jde o dvě různé položky, neznamená sama o sobě, že by se snad měly (musely) rozpočítávat „každá jinak“. Takový závěr z ničeho neplyne.

    (3) Naprosto se tedy mýlíte, když tvrdíte, že náklady spojené s poskytováním právních služeb týkajících se správy domu a pozemku (uvedené v 2013/366/§17/e) se rozpočítávají „jinak“. Toto překvapivé tvrzení jste ničím neprokázal, ani jste se o to nepokusil. Jde nepochybně o náklad na správu domu, a ten se rozpočítá podle spoluvlastnických podílů [1]. Jinak byste porušil zákon. Nediskutujte o této záležitosti, dokud si nepřečtete § 1180/1 a § 1189/1 občanského zákoníku.

    (4) Budu citovat z rozsudku Nejvyššího soudu 22 Cdo 1036/2020, ze dne 22.09.2020.

    Správce společné věci vystupuje v postavení příkazníka. Činnost příkazníka pro příkazce může být faktická, nebo může spočívat v právním jednání (hmotně právním i procesně právním); v případě právního jednání je přitom nutné rozlišovat mezi zastoupením přímým a nepřímým.
    Pro oba případy zastoupení je společné, že v něm zástupce činí vlastní projev vůle (právně jedná). Zatímco přímý zástupce činí právní jednání jménem zastoupeného na jeho účet, takže práva a povinnosti (jedná-li zástupce v mezích oprávnění) vznikají přímo zastoupenému, nepřímý zástupce jedná svým jménem, i když v konečném důsledku opět na účet zastoupeného. V důsledku toho nabývá nepřímý zástupce práva a povinnosti sám, je však povinen takto nabytá práva a povinnosti převést na zastoupeného.
    Jedná-li správce společné věci jako nepřímý zástupce spoluvlastníků, svým jménem uzavírá ohledně správy společné věci smlouvy s třetími osobami a plnění z těchto smluv pak dále poskytuje spoluvlastníkům, je vůči jednotlivým spoluvlastníkům aktivně legitimován k vymáhání toho, co jsou povinni za takto poskytnutá plnění (…) zaplatit.

    (5) Jestliže SVJ vede spor s neplatičem, jedná jako nepřímý zástupce vlastníků jednotek. Svým jménem právně jedná (např. podává žalobu) a uzavírá ohledně správy společné věci smlouvy s třetími osobami (např. o právním zastoupení). Náklady takto vzniklé je SVJ povinno převést na vlastníky, které nepřímo zastupuje, a to podle jejich spoluvlastnických podílů. Máte k tomu něco, Zdenku?

    Justitianus


    [1] Výjimkou z tohoto pravidla je případ, kdy v prohlášení bylo určeno jinak (2012/89/§1180/1), nebo jde o dohodu podle 1992/586/§4a/o

    Vložil Zdenek 22, 3. Listopad 2024 - 22:44

    Pane Justitiane,
    Nikdo nemusí prokazovat to, co je uvedeno v právních předpisech, i kdyby je kdokoliv pokládal za „vadné“. Mimochodem, údajně „vadný“ právní předpis je správný do té doby, než o něm rozhodne soud. Vaše tvrzení o jeho vadnosti na tom nic nezmění.

    Až budete mít v ruce rozsudek, který se bude řídit vašimi teoriemi o vlastní správní činnosti SVJ, dejte prosím vědět.

    A když budete mazat příspěvky, neodporující běžným pravidlům veřejných fór, které se vám ale nelíbí, nijak tím fakta a skutečnost nezměníte.

    Vložil Justitianus, 4. Listopad 2024 - 0:46
    • Zdenek 22: „… údajně „vadný“ právní předpis je správný do té doby, než o něm rozhodne soud.“

    To jsou bláboly, Zdebnku. V tomto případě jde o právní normu nižší právní síly, která je v rozporu se zákonem. Zákon má přednost: Náklady na správu domu se rozúčtují podle spoluvlastnických podílů, není-li v prohlášení či ve smlouvě o výstavbě sjednáno něco speciálního. Přečtěte si konečně ten §1180/1. Už jsem Vám to jednou poradil.

    Je tedy jisté, že právní norma 2013/366/§17/e je vadná. Navíc tato její část je dispozitivní, tedy je možné se od ní odchýlit. Nemusím čekat na soud, aby mi tuto triviální skutečnost sdělil. Zato Vy neumíte myslet vlastní hlavou. Lituji Vás.

    Stejně tak je to s náklady na vlastní správu právnické osoby. Vlastní správa – neboli správa sebe sama – zahrnuje pouze ty náklady, které by právnická osoba vydávala na pouhou svou existenci. Samozřejmě že sem nepatří ani náklady na hlavní činnost (správa domu a pozemku), ani žádný z nákladů na vedlejší činnosti SVJ (poskytování služeb, pojištění domu, činnost stavebníka, provozování technických zařízení, atd.).

    Totiž já – na rozdíl od Vás – nejsem osel, abych papouškoval zjevné nesmysly spáchané ministerskými úředníky.

    Justitianus

    Vložil Zdenek 22, 4. Listopad 2024 - 8:37

    Pane Justitiane,
    § 1180/2 vyčleňuje ze všech nákladů na správu domu a pozemku podle § 1180/1 „náklady vlastní správní činnosti“, se které se mohou (a já mám za to, že musí) rozpočítávat jinak, než podle § 1180/1.
    Tyto náklady VSČ jsou dále konkretizovány v § 17 NV, které je zřetelně navázáno na část NOZ týkající se bytového spoluvlastnictví.
    V tom „jiném rozpočítávání“ vidím jasný úmysl zákonodárce (viz § 2/2 NOZ), protože tyto náklady nezávisí na velikosti jednotek, ale pouze na jejich počtu (viz též důvodovou zprávu k § 17 NV).

    Pokud ve výše uvedeném vidíte rozpor, na rozdíl od ostatních diskutujících, nebudu vám ho vyvracet. Myslím ale, že byste ho měl uvádět slovy „myslím si nebo jsem názoru…“. Alespoň do doby, než ho podpoříte rozsudkem soudu.

    Vložil Justitianus, 4. Listopad 2024 - 10:03
    • Zdenek 22: „§ 1180/2 vyčleňuje ze všech nákladů na správu domu a pozemku podle § 1180/1 „náklady vlastní správní činnosti“… “

    Za prvé: Jste totální právní analfabet, nebo lžete záměrně. Snažíte se překrucovat obsah zákona.

    • Náklad na správu domu a pozemku je definován v § 1180/1, ve spojení s demonstrativním výčtem v § 1189.
    • Náklad na vlastní správu právnické osoby ovšem není (podle NOZ) součástí nákladů na správu domu, Vy lháři prolhaný. Nic takového není v zákoně nikde uvedeno. Náklady VSČ jsou zmíněny zvlášť v samostatném § 1180/2 a jsou tedy jednoznačně odděleny od nákladů na správu domu podle § 1180/1.

    Má to svůj důvod, i když ten důvod je diskutabilní.

    Správa domu a pozemku zahrnuje to, co SVJ dělá jako správce cizího majetku pro vlastníka tohoto majetku. Vystupuje při tom vůči vlastníkovi domu z pozici podřízeného spravce a jedná jako jejich sluha. Je nepřímým zástupcem vlastníků jednotek. Vztahy mezi vlastníky navzájem se ovšem řídí obsahem prohlášení.

    Naopak vlastní správa SVJ zahrnuje to, co SVJ činí samo jako spolek a jako právnická osoba dle českého práva, a činí to vlastním jménem a na vlastní náklad. Při těchto činnostech SVJ nikoho nezastupuje, ani přímo ani nepřímo. Vystupuje při tom z pozice spolku (a) navenek vůči orgánům státu a (b) dovnitř při jednání vůči svým členům. Vztahy vůči státu se řídí zákonem (o účetnictví, o veřejných rejstřících, o daních z příjmů, atd.). Vnitřní vztahy mezi spolkem a jeho členy se řídí stanovami.

    Jak už jsem napsal víckrát, rozlišit to jde snadno: Do vlastní správy spolku náleží vše, co by SVJ dělalo, kdyby neexistoval žádný dům s jednotkami. Čemu na tom ještě nerozumíte?

    Z toho co jsem napsal je zřejmé, že ministerští úředníci a členové vlády byli za hlupáky, když nepochopili pojem „vlastní správa“. Ti blbové spletli dohromady dva (a dokonce tři!) druhy právních vztahů, které nepatří dohromady a nemají spolu nic společného[1].

    Vy pořád nechápete, že ustanovení § 17 písm. b) a e) nařízení vlády je nejen vadné. Ono je totiž celé toto ustanovení dispozitivní, takže ty nesmysly nejsou závazné pro nikoho. Každý je může ignorovat. Proč se tedy těmito pitomostmi stále zabýváte jako tvrdohlavý osel? To mi hlava nebere.

    Justitianus


    [1] Tyto tři druhy právních vztahů jsou: Za prvé: vztah sluhy, správce cizího majetku k vlastníkovi tohoto majetku podle § 1194 až § 1196. Za druhé: vztah spolku ke svým členům podle § 243 až § 267 přiměřeně. Za třetí: vztah poskytovatele služeb k příjemcům služeb podle zákona č. 67/2013 Sb..

    Vložil Krupp, 4. Listopad 2024 - 10:56

    ..Jak už jsem napsal víckrát, rozlišit to jde snadno: Do vlastní správy spolku náleží vše, co by SVJ dělalo, kdyby neexistoval žádný dům s jednotkami. Čemu na tom ještě nerozumíte?

    Nenapadlo vás, že kdyby žádný dům s jednotkami neexistoval, neexistovalo by žádné SVJ? Nemohla by tedy existovat ani žádná vlastní správa a tudíž by do ní nemělo patřit vůbec nic.

    Můj názor je, že vlastní správa je uměle vymyšlený pojem kvůli jistému zakomplexovanému Justitanovi, aby tu měl co vysvětlovat a všechny okolo urážet.

    Vložil Justitianus, 4. Listopad 2024 - 22:49
    • Krupp: „Nenapadlo vás, že kdyby žádný dům s jednotkami neexistoval, neexistovalo by žádné SVJ?“

    Pane Kruppe, nerad se bavím s hlupáky. Vy jste ovšem inteligentní člověk, a proto se tím více divím, že reagujete jako hlupák a hnidopich. Vy totiž víte velmi dobře co jsem napsal v této diskusi. Ocituji Vám to, abyste se nesnažil předstírat že jste to nečetl:

    Vlastní správa – neboli správa sebe sama – zahrnuje pouze ty náklady, které by právnická osoba vydávala na pouhou svou existenci.


    Nikdy a nikde jsem netvrdil, že by po zániku domu s jednotkami SVJ nezaniklo ex lege. Nikdy a nikde jsem netvrdil ani to, že by po zániku právnické osoby SVJ nadále vynakládalo nějaké náklady. Ale pokud se chcete za každou cenu stavět hloupým, pak je zbytečné Vám toto vysvětlovat.

    • Krupp: „Můj názor je, že vlastní správa je uměle vymyšlený pojem kvůli jistému zakomplexovanému Justitanovi …“

    V tom případě jste právní, ekonomický a účetní analfabet. Vlastní správa je v občanském zákoníku zmíněna na více místech. Začněte tedy laskavě tím, že si přečtete NOZ.

    1. § 338,
    2. § 358,
    3. § 403,
    4. § 1180.

    I osoba s rozumem průměrného člověka si z NOZ dokáže odvodit co je to „vlastní správa“ a „vlastní správní činnost“ právnické osoby. Není problém to rozeznat. Rozdíl je zejména v předmětu správy:

    • U správy cizího majetku je předmětem správy cizí majetek. (U SVJ je to cizí dům a cizí pozemek.)
    • U vlastní správy je předmětem správy sama právnická osoba a její vlastní jmění (aktiva i pasiva). K aktivům SVJ patří vlastní majetek – finanční částky v pokladně a na bankovním účtu, pohledávky za dlužníky, nároky na příjmy a výnosy ze smluv nebo z rozhodnutí soudů, nemovité i movité věci ve vlastnictví SVJ, atd.)

    Skutečně není problém rozlišit (1) kterými činnostmi právnická osoba vykonává správu cizího (svěřeného) majetku, (2) kterými činnostmi vykonává vlastní správu (správu sebe sama), a (3) které činnosti jsou poskytováním služeb podle jiného zákona.

    Pane Kruppe, nepište o záležitostech, o kterých nic nevíte. Vypadáte pak – inu, jako hlupák.

    Ale za to nemůže Justitianus.

    Justitianus

    Vložil Kolemjdoucí2 (bez ověření), 2. Listopad 2024 - 11:34

    Údajný právní znalec pravdu nemá. Výbor není kompetentní k odsouhlasení odchýlení od ustanovení OZ § 1180/(2).

    Když se měnilo v OZ k 1.7.2020 us­tanovení § 1180 je v důvodové správě k této změně uvedeno:

    „Stávající § 1180 odst. 2, který upravuje další část příspěvku, se také zachovává. Pravidlo pro stanovení této části příspěvku je také dispozitivní a napříště bude možné se od něho odchýlit pouze v prohlášení.“

    Jak byly u Vás posuzovány náklady vlastní správní činnosti dle ustanovení § 1180 (2) před 1.7.2020? Pokud už v té době nebyly rozvrženy na každou jednotku stejně, pak by k tomu podle mě nestačilo rozhodnutí výboru, muselo by to být minimálně upraveno stanovami či prohlášením „vlastníka“.

    Ostatně co máte ve vašich stanovách uvedené v příspěvcích určených na odměňování osoby, která dům spravuje, nebo členů jejích orgánů, na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činnosti?

    Vložil Zdenek 22, 1. Listopad 2024 - 13:52

    Pane Toni,
    náklady na odečty měřidel a rozúčtování tepla jsou náklady vlastní správní činnosti podle § 1180/2 NOZ ve spojení s § 17 NV, které se rozvrhnou na jednotky stejně.

    Pokud jste reklamoval nesprávné rozúčtování těchto nákladů, měl jste je reklamovat u SVJ.

    O tom, zda je možné od způsobu rozúčtování nákladů vlastní správní nčinnosti odchýlit se od § 1180/2 NOZ, se tady vedou spory (viz historie). Já se domnívám, že se jedná o kogentní ustanovení, od kterého není možné se odchýlit.

    Zda se budete řídit radami mými nebo kohokoliv jiného, je jen na vás.

    Vložil Justitianus, 2. Listopad 2024 - 12:42
    • Zdenek 22: „náklady na odečty měřidel a rozúčtování tepla jsou náklady vlastní správní činnosti… “

    Zdenek 22 se mýlí. Hloupí úředníci nevědí co je to vlastní správa právnické osoby, a hloupí členové vlády ten nesmysl podepsali. Ale to ještě neznamená, že bychom si měli i my hrát na další hlupáky v řadě a že bychom tyto nesmysly měli snad brát vážně.

    Jen osel přebírá zjevně nesprávná tvrzení. A jen totální blb je ještě šíří dál.


    Pane Zdenku, představte si dům, ve kterém je 10 bytů, a jejich vlastníkům SVJ poskytuje služby „vytápění“ a „centralizovaná příprava teplé vody“. Jak víme, právě tyto dvě služby jsou neoddělitelně spojeny se dvěma dalšími službami:

    • služba Pravidelné informování o spotřebě tepla na vytápění
    • služba Pravidelné informování o spotřebě tepla na centralizované poskytování teplé vody

    V tomtéž domě jsou dva nebytové prostory, které jsou sice přímo vytápěné, ale není do nich zavedena teplá voda.

    V tomtéž domě jsou 4 nebytové prostory (garáže), které nesousedí s vytápěnými místnostmi, není v nich otopné těleso a není do nich zavedena teplá voda.

    Prosím citujte celostátně účinný právní předpis, podle kterého by bylo možné vymáhat náklad na službu „Pravidelné informování o spotřebě tepla na vytápění“ od těch, kterým není poskytována služba „vytápění“. Tato služba se jim přece nerozúčtuje a nevyúčtuje a žádné náměry indikátorů se se neodečítají.

    Prosím citujte celostátně účinný právní předpis, podle kterého by bylo možné vymáhat náklad na službu „Pravidelné informování o spotřebě tepla na centralizované poskytování teplé vody“ od těch, kterým není poskytována teplá voda. Tato služba se jim přece nerozúčtuje a nevyúčtuje a žádný vodoměr se neodečítá.

    Pokud snad tvrdíte, že to nebude platit nikdo z vlastníků jednotek, pak tedy kdo? A z jakého zdroje? Náklady na správu domu a pozemku to určitě nejsou – k tomu si přečtěte definici správy domu v 2012/89/§1189/1.

    Je vidět, že jste právní analfabet a neznáte občanský zákoník. Citujte laskavě celostátně účinný právní předpis, který by tyto náklady podřazoval jinam nežli pod služby spojené s užíváním bytů. Nápověda: Takovým předpisem není zjevně vadný 366/2013 Sb., spáchaný úředníky Ministerstva pro místní rozvoj, a podepsaný lhostejnými a/nebo hloupými členy Rusnokovy vlády.


    Justitianus

    Vložil Justitianus, 1. Listopad 2024 - 11:25

    Pokud jsem dobře pochopil co jste vlastně reklamoval, pak šlo zřejmě o to, že se Vám nelíbí způsob rozúčtování nákladů na

    • odečty stavů indikátorů, použité k rozúčtování služeb,
    • odečty náměrů měřidel, použité k rozúčtování služeb,
    • rozúčtování nákladů na služby mezi příjemce služeb,
    • vyhotovení a doručení vyúčtování služeb.

    Naprosto se mýlíte, jestliže se domníváte, že toto má něco společného s vlastní správní činností. Nemá.


    (1) Vlastní správa SVJ zahrnuje – jak je ostatně z tohoto označení zřejmé – pouze správu sebe sama. To jest vlastní správu samotné právnické osoby SVJ. Jednoduše řečeno: jde o náklady, které by SVJ vynakládalo, i kdyby neexistoval žádný dům s jednotkami a kdyby nebyly poskytovány žádné služby.

    (2) Do nákladů vlastní správy lze zahrnout náklady na vedení účetnictví, na sestavování účetních závěrek, plnění povinností vůči státu a jeho orgánům, povinné statistické výkaznictví, náklady na vedení bankovního účtu SVJ, dále náklady na vnitřní „spolkový“ život, to jest příprava, organizace a uskutečňování schůzí shromáždění, informování členů, tvorba a rozesílání pozvánek a zápisů, odměňování statutárů za tyto činnosti, atd. – zkrátka veškeré „spolkové“ činnosti které pro své členy vykonává kterákoliv osoba typu spolek.

    (3) Je naprosto absurdní tvrdit, že typická činnost nerozlučně spojená s poskytováním služeb by měla být zařazena někam jinam nežli pod poskytování služeb. Jde nepochybně o činnosti podle zákona 2013/67/§3/1. Výslovně jsou tyto činnosti zmíněny i v ustanovení 2012/89/§1181, cituji: „plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby)“.

    ☀ Tím jsme určili o jaký druh nákladů se jedná a kam je zařadit účetně.


    (4) Způsob rozúčtování nákladů na služby neurčuje v žádném případě občanský zákoník, nýbrž lex specialis (zvláštní zákon) 2013/67. Podle ustanovení 2013/67/§5/1 platí, že způsob rozúčtování poskytovatel služeb ujedná s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě, nebo o něm rozhodne družstvo, anebo společenství. Z uvedeného plyne, že rozhodnutí o způsobu rozúčtování nákladů na služby přijímá společenství [vlastníků].

    ☀ Tím jsme naše pátrání zúžili na dva orgány SVJ: statutární orgán a nejvyšší orgán.


    (5) Podpůrně se zde uplatní ustanovení občanského zákoníku o rozhodování shromáždění: Podle 2012/89/§1208/d platí, že do působnosti shromáždění patří schválení druhu služeb a způsobu rozúčtování cen služeb na jednotky.

    (6) Tato záležitost je svěřená zákonem do pravomoci shromáždění. Z uvedeného plyne a contrario, že o tom nemůže rozhodovat statutární orgán samotný. Vyřešeno! (Nic nebrání tomu, aby tento náklad byl rozúčtován stejnou částkou na každou jednotku, rozhodne-li tak shromáždění.)


    ☀ Osoba označovaná jako „právní znalec z oboru“ se mýlí. Nebyl schopen rozpoznat typický náklad na poskytování služeb. Nebyl schopen rozpoznat dokonce ani to, že vůbec nejde o náklad podle § 1180/2, nýbrž o náklad na služby podle § 1181 občanského zákoníku.



    Justitianus

    Vložil Kolemjdoucí2 (bez ověření), 6. Listopad 2024 - 15:55

    Justitianus: „Podle ustanovení 2013/67/§5/1 platí, že způsob rozúčtování poskytovatel služeb ujedná s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě, nebo o něm rozhodne družstvo, anebo společenství.“

    Justianus, dávám Vám pětku za neznalost zákona.

    Rozúčtování nákladů na vytápění řeší ustanovení 2013/67/§6 nikoliv § 5/1, jak jste uvedl. Tak si to laskavě nastudujte, protože v obsahu obou ustanovení je zásadní rozdíl.

    Vložil Kolemjdoucí2 (bez ověření), 4. Listopad 2024 - 16:50

    Pane Justitianus napsal jste:

    " Způsob rozúčtování nákladů na služby neurčuje v žádném případě občanský zákoník, nýbrž lex specialis (zvláštní zákon) 2013/67…"

    Ovšem ve vámi citovaném zákoně č.67/2013 Sb. je v § 7 (4) uvedeno:

    „(4) Náklady na vyhotovení a doručení vyúčtování podle odstavce 1 nelze zahrnout do nákladů na služby.“

    Vložil Justitianus, 4. Listopad 2024 - 20:18
    • Kolemjdoucí2: "„(4) Náklady na vyhotovení a doručení vyúčtování podle odstavce 1 nelze zahrnout do nákladů na služby.“

    To napsal blb, a opakuje to hlupák. Zkuste stejně pitomou větu uplatnit v jiných oborech ekonomických činností:

    Náklady na mzdy řidičů nelze zahrnout do nákladů na provozování autobusové dopravy.
    Náklady na měření vydaného množství pohonných hmot, na vytištění účtenky a na mzdu obsluhy čerpací stanice nelze zahrnout do nákladů na prodej pohonných hmot.
    Náklady na odměňování automechanika, účetní, vrátného a vedoucího autoservisu nelze zahrnout do nákladů na poskytování služby „oprava automobilů“.
    Náklady na elektroměr, na jeho pravidelné ověření, na jeho odečítání a na vyhotovení vyúčtování nelze zahrnout do nákladů na distribuci elektrické energie.

    Stejně jako v případě podle 2013/67/§7 je možno zvolat:

    A kdo by to krucinál hergot tedy měl zaplatit, když ne konečný zákazník (odběratel, příjemce služby) ???

    Na tuhle logickou otázku však odpovědět nedovedete. Viďte že ne?



    Baví mne nesmírně, když místní blbečci dokola opakují zjevnou lež, ale nedokáží si nijak představit realizaci toho nesmyslu v praxi.

    Nejde jen o nesmysl – jde o podvod. Rozúčtovatelská lobby ucítila před deseti lety „těžký prachy“. Namísto odečtů a vyúčtování jednou ročně začali lobbisté v EU tlačit na povinné odečty a vyúčtování každý měsíc. Bylo ovšem jasné, že lidé se vzbouří, když se jim napíše o kolik víc budou kvůli tomu zbytečnému nesmyslu platit. Podplacení europoslanci tedy uzákonili, že tyto peníze navíc „nelze zahrnout do nákladů na služby“. Tím chtěli zabránit tomu, aby se tyto částky objevily lidem ve vyúčtováních služeb. Problém ovšem nezmizel tím, že se na základě nařízení EU vyškrtl a nesmí se o něm mluvit. Ekonomická pravidla platí bez ohledu na švindl podplacených europoslanců.

    TYTO ČINNOSTI SPOJENÉ S DODÁVKOU SLUŽEB NEJSOU ZADARMO. NĚKDO TO PŘECE NAKONEC ZAPLATIT MUSÍ!


    Justitianus

    Vložil Tony, 5. Listopad 2024 - 22:33

    Zaplatit „rozúčtování ITN“ (termín z doručeného dokumentu s názvem „rozúčtování“) je asi možné několika způsoby – který z nich je dobře, když o tom není v prohlášení ani ve stanovách žádná zmínka?

    1. Z „955“ (z FO jako náklad na správu domu a pozemku) tj. podle SVP (to bych platil 3,04 % nákladů na rozúčtování) – pozn. ve všech jednotkách je alespoň jedno topné těleso s ITN, tj. všem jednotkám je poskytována služba „teplo“
    2. podle „vadného“ NV – vlastní správa, na každou jednotku stejně (to bych platil 2,12 %)
    3. podle počtu ITN – to platím 3,62 % – tl skoro dvojnásobek oproti předchozímu
    4. zahrnout do vlastního „tepla“ – i tak to možná někde dělají

    Co je správně? – zatím nejde o peníze, jde o umravnění výboru, který si dělá co chce a kašle na vlastníky. Až to bude každý měsíc, už půjde i o prachy. Také jde o heslo: kdo se nestará a nehájí svoje práva, ten o ně přichází.

    Pro Zdenka – reklamoval jsem samozřejmě u SVJ, leč systémem padajícího lejna to dostal správce, ten to poslal Techemu a já dostal vyjádření od něj. Na rozdíl od Vás se (také jako právní analfabet) domnívám, že příslušné ustanovení není kogentní a že se od něj odchýlit lze. Ovšem se změnou musí souhlasit všichni (museli by se dohodnout, že se jim NV nelíbí, že se jím nechtějí řídit – nemůže mi však nikdo nařídit, že ho nemám dodržovat) takže o tom nemůže rozhodnout ani většinové hlasování na shromáždění (výjimkou by jistě byla 100% účast a 100% souhlas).

    Pro Kolemjdoucího – se změnou rozúčtovatele, kterou výbor provedl, došlo i ke změně rozúčtování nákladů. Předtím byly náklady na každou jednotku stejné.

    Děkuji za příspěvky – výživné, i když se diskuse tak trochu zvrhla. T.

    Vložil Kolemjdoucí2 (bez ověření), 6. Listopad 2024 - 14:35

    Jestliže stanovy ani prohlášení rozúčtování ITN (indikátory topných nákladů) ani rozúčtování nákladů na vlastní správu neřeší, pak platí ustanovení § 1180/2 NOZ, tj. rozúčtování na každou jednotku stejně tj. vámi uvedený bod 2.

    Argumentujte, jak jsem už napsal, důvodovou zprávou, v niž je uvedeno: „K bodu 11 (§ 1180 odst. 1)“ „Stávající § 1180 odst. 2, který upravuje další část příspěvku, se také zachovává. Pravidlo pro stanovení této části příspěvku je také dispozitivní a napříště bude možné se od něho odchýlit pouze v prohlášeníKe změně poměru výše příspěvků v prohlášení je potřeba zpravidla 100% souhlas vlastníků jednotek, který je nezbytný, protože určení poměru výše příspěvků lze považovat za stanovení základní povinnosti vlastníka jednotky podílet se na správě společných částí domu a pozemku, které neoddělitelně souvisí s předmětem vlastnictví a o kterém tedy nelze rozhodovat bez souhlasu dotčeného vlastníka, jde tedy o změnu, která se dotýká práv a povinností vlastníka jednotky (srov. odůvodnění k § 1169 v bodě 2).“

    Celou důvodovou zprávu najdete zde:
    https://www.zakonyprolidi.cz/…ile38294.pdf?…

    To tedy znamená, že by k odchýlení nestačilo jen rozhodnutí výboru, dokonce ani rozhodnutí shromáždění byť se souhlasem všech vlastníků. Musela by být provedena souhlasem všech vlastníků změna prohlášení.

    Vložil Justitianus, 6. Listopad 2024 - 15:12
    • Kolemjdoucí2: „… by k odchýlení nestačilo jen rozhodnutí výboru, dokonce ani rozhodnutí shromáždění byť se souhlasem všech vlastníků. Musela by být provedena souhlasem všech vlastníků změna prohlášení.“

    Kolemjdoucí2, opět Vám dávám Vám pětku za neznalost zákona.


    Náklady na služby jsou upraveny pouze v lex specialis – a tím je zákon č. 67/2013 Sb.. To je triviální skutečnost, o které se nediskutuje. Občanský zákoník se o služách zmiňuje jen okrajově (a topouze o případné povinnosti příjemce služeb hradit zálohy).

    Podle 2013/67/§5/1 platí, že „[z]působ rozúčtování poskytovatel služeb ujedná s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě, nebo o něm rozhodne družstvo, anebo společenství“.

    Z uvedeného plyne, že Vaše fantazijní názory nejsou obecně platné. Nikdy a nikde jsem ještě neslyšel takovou pitomost, že by ke změně způsobu rozúčtování služeb byla snad nutná změna prohlášení. Taková nutnost by nastala pouze v případě, kdy způsob rozúčtování služeb je v prohlášení stanoven výslovně. Jedině v tom případě by – pochopitelně – byla nezbytná změna prohlášení.

    Justitianus

    Vložil Kolemjdoucí2 (bez ověření), 6. Listopad 2024 - 16:13

    Justitianus: „Podle ustanovení 2013/67/§5/1 platí, že způsob rozúčtování poskytovatel služeb ujedná s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě, nebo o něm rozhodne družstvo, anebo společenství.“

    Justianus, opět Vám dávám pětku za neznalost zákona.

    Rozúčtování nákladů na vytápění řeší ustanovení 2013/67/§6 nikoliv § 5/1, jak jste uvedl. Tak si to laskavě nastudujte, protože v obsahu obou ustanovení je zásadní rozdíl.

    Mimochodem, uniklo vám, že jsem psal o změně prohlášení v souvislosti s příspěvky na vlastní správu dle § 1181/2. To psal i Tony v úvodním příspěvku, když se ptal, zda má „právní znalec z oboru“ oslovený Techemem pravdu, když tvrdí, že je výbor zcela kompetentní k odsouhlasení odchýlení se od ustanovení OZ §1180 (2) a určit jiný způsob rozúčtování nákladů vlastní správní činnosti, než jak je stanoveno zákonem.

    Vložil Justitianus, 6. Listopad 2024 - 17:13
    • Kolemjdoucí2: „Rozúčtování nákladů na vytápění řeší ustanovení 2013/67/§6 nikoliv § 5/1, jak jste uvedl.“

    Jste zjevně nechápavý. Zde se nebavíme ani o rozúčtování služby „centralizované poskytování teplé vody“, ani o rozúčtování služby „vytápění“. To jste ještě nepochopil?

    Celou dobu se zde bavíme pouze o nákladech na odečty indikátorů, rozúčtování nákladů (na všechny poskytované služby), vystavení a doručení vyúčtování (všech poskytovaných) služeb, měsíční informování o spotřebě. O těchto nákladech se vámi zmíněný § 6 nezmiňuje ani jediným slovem. Zkuste se v tom zorientovat; máte to zapotřebí.

    • Kolemjdoucí2: „Mimochodem, uniklo vám, že jsem psal o změně prohlášení v souvislosti s příspěvky na vlastní správu dle § 1181/2.“

    Neuniklo mi, že jste totální právní analfabet, a pletete si náklady na vlastní správu právnické osoby s náklady na poskytování služeb. Směšný omyl hlupáků na ministerstvu, hlupáků ve vládě, i omyl Váš. Nemá tedy smysl abych se s Vámi o tomto tématu ještě dále bavil.

    Justitianus

    Vložil Kolemjdoucí2 (bez ověření), 6. Listopad 2024 - 17:38

    Justitianus: „Zde se nebavíme ani o rozúčtování služby „centralizované poskytování teplé vody“, ani o rozúčtování služby „vytápění… Celou dobu se zde bavíme pouze o nákladech na odečty indikátorů, rozúčtování nákladů (na všechny poskytované služby), vystavení a doručení vyúčtování (všech poskytovaných) služeb…“

    Samozřejmě, že se celou dobu v diskusi bavíme o rozúčtování nákladů na službu vytápění. Už v úvodním dotaze označeném „Náklady na rozúčtování tepla“ je to zcela zřejmé. Holt někdo se neumí přiznat k chybě.

    Vložil Zdenek 22, 6. Listopad 2024 - 9:39

    Pane Tony,
    ptáte se, jak se mají rozpočítat náklady na rozúčtování tepla a co je správně? Odpovědi jste dostal, a jak tomu často bývá, odpovědi rozdílné. Je jen na vás, k čemu se přikloníte. Zda budete pokládat některá ustanovení NV a ZoS za vadná, a případně o tom přesvědčíte i soud, nebo se budete řídit všemi ustanoveními relevantních právních předpisů tak, jak jsou napsána. Já si dovolím tipnout, že takto bude postupovat i případný soudce, pokud se rozhodnete váš případ dotáhnout až k soudu.

    Ještě poznámku k této vaší myšlence:
    Na rozdíl od Vás se domnívám, že příslušné ustanovení není kogentní a že se od něj odchýlit lze. Ovšem se změnou musí souhlasit všichni…
    Neříkáte tím nepřímo, že příslušné ustanovení je kogentní? Ono totiž od každého kogentního ustanovení se mohou ti, na které dopadá, odchýlit v případě, že s tím všichni souhlasí. Kde není žalobce, není i soudce.
    Když se v SVJ všichni dohodnete, že všechny náklady na správu domu a pozemku ponese jeden vlastník (jednotka) a ten s tím pochopitelně bude souhlasit, proč by to tak nemohlo být (v rozporu s § 1180)?

    Vložil Kolemjdoucí2 (bez ověření), 6. Listopad 2024 - 11:18

    Napsal jste:

    „Ono totiž od každého kogentního ustanovení se mohou ti, na které dopadá, odchýlit v případě, že s tím všichni souhlasí.“

    Od kogentního ustanovení se nemůžete odchýlit ani souhlasem všech. Chcete říct, že od kogentního ustanovení NOZ § 1204 „Společenství vlastníků vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku.“ se můžete odchýlit? Nebo odchýlit od ustanovení, že nejvyšším orgánem společenství je shromáždění, nebo se odchýlit od ustanovení § 1208 o tom, co patří do působnosti shromáždění atd.?

    Vložil Justitianus, 6. Listopad 2024 - 15:22
    • Kolemjdoucí2: „Od kogentního ustanovení se nemůžete odchýlit ani souhlasem všech. “

    Kolemjdoucí2, dávám Vám pětku za neznalost zákona.


    Podle 2012/89/§1/2 platí, že „nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti“.

    • Nelze se odchýlit od kogentního ustanovení NOZ § 1204 o tom, že SVJ vzniká jako právnická osoba dnem zápisu do veřejného rejstříku (porušení veřejného pořádku).
    • Nelze se odchýlit od kogentního ustanovení, že nejvyšším orgánem společenství je shromáždění (porušení práva týkajícího se postavení osob).
    • Zda se lze odchylit od ustanovení § 1208 o tom, co patří do působnosti shromáždění – to netuším, protože vaše zadání je neurčité. Neuvedl jste čeho konkrétně se toto odchýlení má týkat.

    Obecně tedy platí, že odchýlit se je možné. Samozřejmě i u ustanovení, která Vy chybně (z neznalosti) považujete za kogentní, i když kogentní ve skutečnosti nejsou. Tři výjimky z obecné možnosti odchýlit se jsou uvedeny v 2012/89/§1/2.

    Justitianus

    Vložil Zdenek 22, 6. Listopad 2024 - 12:29

    Pane Kolemjdoucí2,
    Když se vlastníci dohodnou, tj. všichni(!), že budou dům spravovat bez vzniku SVJ (viz § 1191 a násl.), i když v rozporu s § 1198/1, kdo je donutí založit SVJ?

    Ale zkuste vnímat to, co jsem výše napsal, v poněkud reálnějších souvislostech.

    Mimochodem, já nikomu neradím, aby dohodou všech prolamoval jakékoliv kogentní ustanovení. Taková dohoda má totiž platnost jen do doby, než se změní kterýkoliv její kontrahent. Ale pokud se už k tomu nějaké společenství uchýlí…

    Vložil Anonymoussss (bez ověření), 6. Listopad 2024 - 11:58

    Na spamera Zdenek22 je lepší nereagovat. Jinak ho to vybudí k dalším nesmyslnému spamu.

    Vložil Justitianus, 6. Listopad 2024 - 13:32

    Tony, mám pár poznámek.

    • Tony: „Zaplatit „rozúčtování ITN“ (termín z doručeného dokumentu s názvem „rozúčtování“) je asi možné několika způsoby – který z nich je dobře …“

    Tony, v první řadě je třeba pochopit, že odečty indikátorů, rozúčtování nákladů, vystavení a doručení vyúčtování, měsíční informování o spotřebě – to je vše nedílnou součástí poskytování služeb podle zákona 2013/67. Nemá to nic společného se správou domu a pozemku.

    V obvyklé situaci jsou všechny tyto náklady hrazeny povinně ke splnění zákonných povinností poskytovatele služeb. Ty činnosti přece ukládá poskytovateli služeb zákon. Proto jsou nedílnou součástí nákladů na poskytování služeb. Náklad se rozúčtuje (jako ostatně každá služba) pouze na ty osoby, které službu přijímají.

    To má právní a daňové důsledky zejména u pronajímatelů: Své vynaložené náklady na služby si pronajímatelnesmí uvést v daňovém přiznání jako náklady na pronájem, a úhrady přijaté od nájemce za služby nejsou příjmem z pronájmu a nezdaňují se.


    Zcela jiná je otázka jak náklad na tyto služby rozúčtovat příjemcům služeb. Například náklad na odečty indikátorů/měřidel. Způsob č. 1 je nejpřesnější, způsob č. 2 je nejméně přiléhavý.

    1. stejnou částkou na každý jednotlivý indikátor/měřidlo,
    2. stejnou částkou na byt, bez ohledu na počet odečítaných indikátorů a měřidel,
    3. shodně jako náklad základní složky nákladů na vytápění, tedy podle započitatelných podlahových ploch bytů.

    Způsoby č. 2 a 3 ovšemže obsahují určitou nespravedlnost. Ústavní soud to v nálezu Pl. ÚS 25/12 ze dne 17. dubna 2013 označil jako „akceptovatelná míra nespravedlnosti“. Je to podobné jako u služby „užívání výtahu“ – nikdo neočekává, že bude tuto službu hradit přesně v nákladech za každou jízdu.

    Naprosto nepřijatelné by ovšem bylo švindlovat v účetnictví a náklad na služby podřazovat pod náklad na správu domu a pozemku. Toto je už trestný čin podvodu, spáchaný ve skupině.

    Služba „informování o spotřebě“ podle § 7, (pokud ji nechcete podřadit rovnou pod dvě služby týkající se spotřeby tepla) lze rozúčtovat jako samostatnou službu:

    1. stejnou částkou na každý indikátor/měřidlo,
    2. stejnou částkou na byt (protože pro každý byt je zpracována jednou měsíčně stejná informace)
    3. shodně jako náklad základní složky, tedy podle započitatelných podlahových ploch (kdo topí na větší ploše, platí víc i za informace o spotřebě).

    Je možné náklady na všechny tyto nutné činnosti (odečty indikátorů, rozúčtování nákladů, vystavení a doručení vyúčtování, měsíční informování o spotřebě) shrnout do jediné extra služby jako jednu souhrnnou částku, která se rozúčtuje příjemcům služeb jako samostatná služba „zákonný servis poskytování služeb“.

    Justitianus

    Vložil Jasný (bez ověření), 6. Listopad 2024 - 17:16

    Justitianus:

    „Naprosto nepřijatelné by ovšem bylo švindlovat v účetnictví a náklad na služby podřazovat pod náklad na správu domu a pozemku. Toto je už trestný čin podvodu, spáchaný ve skupině.“

    Tady se už někdo zbláznil. Jak už bylo v diskuzi popsáno, v zákoně o službách je v § (4) uvedeno, že náklady na vyhotovení a doručení vyúčtování podle odstavce 1 nelze zahrnout do nákladů na služby. Že by zákon o službách nabádal k trestnému činu?

    Jal už bylo uvedeno v diskuzi, v NV č. 366/2013 Sb. jsou náklady na rozúčtování a vyúčtování plnění spojených s užíváním jednotek, včetně provedení odečtů hodnot z poměrových měřidel spotřeby vody a ze zařízení sloužících k rozúčtování nákladů na teplo vymezeny jako náklady vlastní správní činnosti. Že by NV nabádalo k trestnému činu?

    Jak už bylo také v diskuzi uvedeno, v metodickém pokynu MMR se uvádí, že uvedené náklady nelze zahrnout do nákladů na služby a že jde o náklady vlastní správní činnosti. Že by MMR nabádalo k trestnému činu?

    Vložil Kolejdoucí2 (bez ověření), 5. Listopad 2024 - 11:11

    Mně je úplně jedno, která loby se postarala o prosazení ustanovení § 7(4) ZS do zákona.ZS schválili zákonodárci ČR a oni také v DZ uvedli, kdo to zaplatí.

    V DZ je uvedeno:

    „K bodu 8 [§ 7 odst. 4]
    Navrhuje se uvést, že náklady na vyhotovení a doručení vyúčtování podle odstavce 1 nelze zahrnout do nákladů na služby, protože se jedná o činnost spojenou se správou zúčtovací jednotky (domu).“

    MMR k tomu na svých webových stránkách uvádí v Metodickém pokynu MMR:

    „K odst. 4 – Náklady na vyhotovení a doručení vyúčtování Úprava účinná od 1. 1. 2023 Upravuje otázku nákladů na vyhotovení a doručení vyúčtování. ZS jednoznačně stanoví, že tyto náklady nelze zahrnovat do nákladů za služby. Tímto způsobem je zajištěno, že náklady na vyhotovení a doručení vyúčtování jsou odděleny od nákladů za poskytované služby, jedná se o činnost spojenou se správou domu, s výkonem vlastnických práv (a povinností). V případě vlastníka domu – pronajímatele (jak klasické nájemní, tak družstevně nájemní bydlení) je situace popsána v OZ, u SVJ to upravuje § 17 NVBS kdy je vymezeno, že náklady vlastní správní činnosti (uvedenými v § 1180 odst. 2 OZ) se rozumí zejména náklady na rozúčtování a vyúčtování plnění spojených s užíváním jednotek, včetně provedení odečtů hodnot z poměrových měřidel spotřeby vody a ze zařízení sloužících k rozúčtování nákladů na teplo.“

    Napsal jste, že vás baví nesmírně, když místní blbečci dokola opakují zjevnou lež, ale nedokáží si nijak představit realizaci toho nesmyslu v praxi.

    V naprosté většině SVJ nemají na základě uvedeného nejmenší problém s realizací ustanovení § 7 (4) zákona o službách, § 17 NVBS§ a metodického pokynu MMR.

    Vložil Justitianus, 5. Listopad 2024 - 14:10
    • Hlupáci poslanci: "Navrhuje se uvést, že náklady na vyhotovení a doručení vyúčtování podle odstavce 1 nelze zahrnout do nákladů na služby, protože se jedná o činnost spojenou se správou zúčtovací jednotky (domu).“

    To je přece lež hlupáků poslanců. O tom není sporu. Milí čtenáři, jste opravdu tak naivní či hloupí, že neumíte poznat, když jste státem podváděni a voděni za nos? Nejde o činnost správy domu ani náhodou. Jde o činnost (chcete-li službu), nerozlučně spojenou s poskytováním dalších služeb spojenych s užíváním bytů.

    Jde o odlišnou činnost, která má odlišný obsah, provádí se podle odlišného zákona, účastníky právního vztahu jsou (mohou být) odlišné osoby, účastníkům právního vztahu vznikají odlišné povinnosti a mají odlišná práva. Jen naprostý blb a čeští poslanci to nedovedou rozeznat.



    ☀ Odlišná činnost: Obsahem poskytování služeb spojených s užíváním bytů je poskytování služeb spojených s užíváním bytů, bez ohledu na vlastnické vztahy.
    Naproti tomu podstatou správy domu a pozemku je správa cizího majetku, což se řídí vlastnickými vztahy, bez ohledu na to zda vlastník majetku odebírá či neodebírá nějaké služby od kohokoliv.

    ☀ Odlišný obsah: Podstatou činnosti poskytování služeb je poskytovat jednotlivému uživateli (nájemci či vlastníkovi) některá technická plnění, potřebná či schválená k užívání bytu.
    Naproti tomu podstatou správy domu a pozemku je vše, co je v zájmu všech spoluvlastníků nutné nebo účelné pro řádnou péči o dům a pozemek jako funkční celek a zachování nebo zlepšení společných částí (§ 1189/1 NOZ).

    ☀ Odlišný zákon: Poskytování služeb je upraveno zákonem č. 67/2013 Sb. a jeho prováděcí vyhláškou 269/2015 Sb..
    Správu domu upravuje jiný zákon – občanský zákoník č. 89/2012 Sb. v části o bytovém vlastnictví.

    ☀ Odlišný právní důvod: Poskytovatelem služeb může být kdokoliv – právnická i fyzická osoba bez omezení, a to na základě soukromoprávní smlouvy.
    Osobou odpovědnou za správu domu je společenství vlastníků a nevzniklo-li, pak odpovědnou osobou je správce, a to ze zákona.

    ☀ Odlišný poskytovatel plnění: ÚOsobou odpovědnou za poskytování služeb je kterákoliv osoba, zajišťující některou ze služeb – může to být kterýkoliv poskytovatel, vlastník budovy, (npř. bytové družstvo), může to být i libovolný jiný poskytovatel, vlastník jednotky v domě, nevlastník jednotky v domě, správce, anebo společenství vlastníků jednotek. Poskytovatelů služeb pro jeden byt může být i více – pro každou službu jiná osoba.
    Naproti tomu osobou odpovědnou za správu domu a pozemku je vždy jediná osoba, a to buď vlastník budovy (družstvo či jiný vlastník), správce (zpravidla vlastník jednotek s největším podílem, pokud nevzniklo společenství vlastníků), nebo právnická osoba společenství vlastníků jednotek.

    ☀ Odlišný příjemce plnění: Účastníkem právního vztahu na straně příjemce služeb může být vlastník, nájemce, podnájemce, nebo kterákoliv osoba, která oprávněně užívá cizí byt (např. výměnkář, bezúplatný uživatel cizího bytu).
    Účastníkem právního vztahu týkajícího se správy jeho majetku je pouze vlastník bytu. Nikdo jiný.

    ☀ Odlišné povinnosti poskytovatele služeb: Poskytovatel služeb jednána základě soukromoprávní smlouvy, s povinnostmi vyjmenovanými v zákoně č. 67/2013 Sb.
    Osoba odpovědná za správu domu jedná na základě zákonného zmocnění, obsaženého v zákoně č. 89/2012 Sb., dále na základě rozhodnutí shromáždění, případně podle obsahu stanov.

    ☀ Odlišné povinnosti příjemce služeb: Povinnosti příjemce služeb (přijímat službu, hradit za ni, hradit zálohy, umožnit odečty, …) ukládá příjemci služeb zákon č. 67/2013 Sb., a pokud jde o povinnost hradit zálohy na služby, jejich výši určuje poskytovatel služeb; při tom se (pouze podpůrně) uplatní § 1181 občanského zákoníku.
    Naproti tomu povinnosti vlastníka jednotky (přispívat na správu domu a pozemku v poměru odpovídajícím jeho podílu na společných částech, řádně spravovat svůj majetek, neobtěžovat, umožnit přístup do bytu, oznámit nabytí jednotky, oznámit stavební úpravy, atd.) stanoví občanský zákoník „natvrdo“.
    (Pramenem povinností příjemce služeb i povinností vlastníka jednotky může být prohlášení, případně smlouva o výstavbě, což jsou soukromoprávní smlouvy sui generis).

    ☀ Odlišná práva poskytovatele služeb: Právem poskytovatele služeb (podle zákona č. 67/2013 Sb.) je poskytovat službu, předepisovat a vymáhat platby za službu, stanovit výši záloh na službu a vymáhat tyto zálohy, právo dostat informace o počtu osob užívajících byt, pokud je tento údaj používán při rozúčtování.
    Naopak práva osoby odpovědné za správu domu jsou vyjmenována v zákoně č. 89/2012 Sb. a zahrnují oprávnění která se službami nemají naprosto nic společného.

    ☀ Odlišná práva příjemce služeb: Právem příjemce služeb je dostávat služby řádně, obdržet vyúčtování a případný přeplatek, a obdržet reakci na svou případnou námitku týkající se vyúčtování služby. Žádné z těchto práv se netýká správy domu a pozemku.
    Práva vlastníka jednotky týkající se správy domu jsou samozřejmě naprosto odlišná a nemají se službami nic společného, viz zákon č. 89/2012 Sb. (např. právo nahlížet do účetních knih, dokladů SVJ a do smluv ve věcech správy, právo účastnit se rozhodování shromáždění ohledně společného majetku, právo na vyúčtování správy a případné vrácení přeplatků, jestliže tak rozhodlo shromáždění, atd.).



    Justitianus

    Vložil Kolemjdoucí2 (bez ověření), 5. Listopad 2024 - 15:12

    A co má jako podle vás běžný vlastník dělat, když jsou mu náklady na rozúčtování vyúčtovány jako náklady na vlastní správu a nikoliv jako náklady na službu?

    Zaplatit náklady rozúčtování musí vlastník tak jako tak, může vzniknout mezi oběma způsoby nějaký rozdíl, ale copak to stojí vlastníkovi zato, aby se kvůli tomu soudil a případně odvolával s nejistým výsledkem?

    Vložil € (bez ověření), 5. Listopad 2024 - 8:49

    "TYTO ČINNOSTI SPOJENÉ S DODÁVKOU SLUŽEB NEJSOU ZADARMO. NĚKDO TO PŘECE NAKONEC ZAPLATIT MUSÍ!

    Justitianus"

    Nemusí, pokud nejsou vykonávány.

    Vložil Justitianus, 5. Listopad 2024 - 14:48
    • Vložil € (bez ověření): „Nemusí, pokud nejsou vykonávány.“

    Vidíte, pane € (bez ověření): zde se najdou pitomci, kteří věří, že poskytování služby musí být placeno, i když vlastník jednotky není příjemcem služby.

    Podle těchto pitomců se má vlastník jednotky podílet na nákladech služby, která muu není vůbec poskytována. Snaha označit náklad na službu za náklad správy domu by měla ten následek, že by se na těchto nákladech povinně podílel každý vlastník jednotky, bez ohledu na to, zda je či není příjemcem služby. Platil by za nic – za neposkytovanou a nepřijímanou službu, a to jen z toho důvodu, že vlastní nemovitou věc.

    • Jde tedy o pokutu za vlastnictví jednotky, uloženou bez právního důvodu.
    • Nebo o nucené omezení vlastnického práva, což je ovšem přípustné pouze ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu (viz Listina základních práv a svobod, čl. 11.)
    • Nebo jde o daň či jakýsi poplatek, ovšem ty mohou být uloženy pouze na základě zákona (viz Listina základních práv a svobod, čl. 11).

    Toto se u amerických gangsterů nazývalo racketeering: vybírání výpalného bez právního důvodu, pod pohrůžkou újmy na majetku. Jde o zjevné porušení Listiny základních práv a svobod v souběhu s trestným činem vydírání.

    Justitianus

    Vložil Bdělý (bez ověření), 5. Listopad 2024 - 15:27

    Napsal jste:

    „Podle těchto pitomců se má vlastník jednotky podílet na nákladech služby, která muu není vůbec poskytována. Snaha označit náklad na službu za náklad správy domu by měla ten následek, že by se na těchto nákladech povinně podílel každý vlastník jednotky, bez ohledu na to, zda je či není příjemcem služby. Platil by za nic – za neposkytovanou a nepřijímanou službu, a to jen z toho důvodu, že vlastní nemovitou věc.“

    Ustanovení § 1180 odst. 1 i 2 o příspěvcích na správu jsou přece dispozitivní ustanovení. Není nic jednoduššího, než si v SVJ odsouhlasit svoje vlastní pravidla příspěvků na správu jak vám vyhovují, podle nichž by část přesně vymezených nákladů všichni vlastníci platit nemuseli.

    Vložil Krupp, 5. Listopad 2024 - 15:35

    No právě, vždyť je celá diskuse úplně o ničem. Někdo ji vede proto, aby jiné urážel, někdo proto, aby ho popíchl a ve skutečnosti se o nic nejedná, pokud se to řeší s rozumem.

    Vložil Krupp, 4. Listopad 2024 - 23:21

    Vy jste manipulant. Nikdo přeci netvrdí, že se náklady nezaplatí. Jen to nemusí být nutně v rámci dané služby. Náklad na odečty je možno zahrnout do příslušné služby, nebo taky někam jinam. Jestliže je ve vyhlášce o rozúčtování uvedeno, že nákladem pro vyúčtování nákladů na teplo a TUV je náklad na teplo a náklad na vodu, tak bych to tak dělal a náklady na odečty zařadím jinam. Vždyť je to v podstatě jedno. Představte si třeba, že odečty provádí údržbář družstva a náklady jsou zahrnuty v části jeho platu. Jak je stanovíte? A dalších možností, které účtování nákladů na služby by mohly dělat ještě komplikovanější, je víc. To bych tam měl počítat třeba i náklad na kontrolu a platbu faktur za teplo a vodu? Je to stejný nesmysl, jako dělit náklady na provoz a údržbu a na vlastní správu. Je mi úplně jedno, že náklad na vlastní správu zákon v textu 3× uvádí. Pro mne je zásadní, že nikde není uvedena jeho definice. A vaši definici, jako závaznou, rozhodně neberu. A protože toto všechno považuji v rámci účetnictví i vyúčtování služeb za naprostou malichernost, tak s touto diskuzí končím.
    Já bych se do této diskuze nezapojoval, kdybyste ji, jako obvykle, nezneužil k léčení svých komplexů a urážení ostatních diskutujících, což mě velice irituje. Tak se mějte.

    Vložil § (bez ověření), 5. Listopad 2024 - 14:37

    „Je to stejný nesmysl, jako dělit náklady na provoz a údržbu a na vlastní správu.“ (Vložil Krupp, 4. Listopad 2024 – 23:21)

    On to je nejenom nesmysl, ale zejména škodlivý nesmysl a protiprávní nesmysl, a to ve více směrech.

    Argumenty zde již byly vícekráte uvedeny. Naštěstí neplatí automaticky, ve starých SVJ toto dělení nebylo a pokud to samo SVJ nezměnilo, tak dosud není.

    Kdo je autorem tohoto nesmyslu?

    Vložil Justitianus, 5. Listopad 2024 - 5:36
    • Krupp: „Představte si třeba, že odečty provádí údržbář družstva a náklady jsou zahrnuty v části jeho platu.“

    Pane Kruppe, že jste totálně popleten – to ukazuje Vaše zmínka o „údržbáři družstva“.

    SVJ je poskytovatelem služeb. Služby neposkytuje příjemcům služeb ani družstvo, ani jakýsi údržbář družstva, Vy popleto. Náklad na službu zůstává u SVJ nákladem na službu, bez ohledu na to, že SVJ platí za ty odečty družstvu, a družstvo odměňuje svého zaměstnance-údržbáře.


    • Krupp: „Nikdo přeci netvrdí, že se náklady nezaplatí. Jen to nemusí být nutně v rámci dané služby.“

    Zjevně netušíte ani o čem se zde diskutuje. Asi nečtete co bylo napsáno. Takže znovu:

    ☀ Náklad na službu „centralizovaná příprava tepé vody“, včetně odečtů vodoměrů, vyúčtování služby a povinného měsíčního poskytování informací o spotřebě určitě NENÍ nákladem na vlastní správu právnické osoby. Jde o typický náklad na poskytování služby spojené s užíváním bytů. Právní norma 2013/366/§17/b je v § 17 vadná a rozporná se zákonem. Je třeba tuto čast NV ignorovat.

    ☀ Náklad na službu „vytápění“, včetně odečtů indikátorů, vyúčtování služby a povinného měsíčního poskytování informací o spotřebě určitě NENÍ nákladem na vlastní správu právnické osoby. Jde o typický náklad na poskytování služby spojené s užíváním bytů. Právní norma 2013/366/§17/b je v § 17 písm. b) vadná a rozporná se zákonem. Je třeba tuto čast NV ignorovat.

    ☀ Náklady „spojené s poskytováním právních služeb týkajících se správy domu a pozemku“ určitě NEJSOU nákladem na vlastní správu právnické osoby. Jde samozřejmě o náklady týkající se správy domu a pozemku. Právní norma 2013/366/§17/e je v § 17 písm. e) vadná a rozporná se zákonem. Je třeba tuto čast NV ignorovat.


    Pane Kruppe, teprve až si uvědomíte, že NV je vadné a v této části nepoužitelné, můžeme začít diskutovat o tom podle jakého klíče ty náklady na služby rozúčtovat příjemcům služeb. U nákladů na správu domu a pozemku (zmíněných v § 17/e NV) však o ničem diskutovat nemusíme. Uznáváte, že způsob rozúčtování nákladů na správu domu a pozemku stanoví pouze § 1180/1 zákona, a nikoliv vadné nařízení vlády?


    Justitianus

    Vložil Krupp, 5. Listopad 2024 - 10:42

    Asi jste to nepochopil. Já v tomto s vaším názorem nepolemizuji. Rozhodně nepovažuji náklady na odečty, na vytápění, ani na poskytování právních služeb za náklady na vlastní správu. Nechápu, proč mi to připisujete, možná jsem se špatně vyjádřil, možná jste špatně pochopil, co jsem psal a především je mi to jedno.
    Nelogičnosti v právních normách rovněž vnímám. Nemám ale problém si s tím poradit a pokud bych to chtěl změnit, nedělal bych to tady a neurážel ostatní. Mrzí mě, že jsem se tu zapojil do této diskuze, která je v podstatě o hov.. . Vám jsem jen chtěl napsat, že byste měl přestat ostatní urážet. Škodíte tím jen sám sobě. To byl jediný smysl mých příspěvků. Ostatní byla jen zbytečná vata kolem.
    Přeji vám hezký den.

    Vložil , (bez ověření), 5. Listopad 2024 - 0:37

    Odečty provádí údržbár družstva. Proč by měl údržbář provádět odečty. Vše má být zorganizované tak, aby to mělo hlavu a patu, proč do toho tahat jakéhosi údržbáře. Ten s tím logicky nemá vůbec nic společného.

    Vložil Krupp, 5. Listopad 2024 - 11:46

    Tak si škrtněte slovo družstva, nebo jej nahraďte výrazem SVJ. Hlavně mi řekněte, jak stanovit náklad na odečet, když má plat celý rok stejný. A pokud jste takový hnidopich, tak slovo údržbář nahradte třeba slovem údržbovodoate­ploodečtář. Ten už by s tím logicky něco společného mít mohl?

    Vložil , (bez ověření), 5. Listopad 2024 - 13:29

    Údržbář není kompetentní dělat odečty a vůbec mit co do čienění s rozúčtováním nákladů na teplo.

    Volby prohlížení komentářů

    Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".