Velkou část zdůvodnění Vašeho návrhu úpravy vyhlášky tvoří výhrady vůči limitům odchylky nákladů na 1 m² plochy a zdůrazňování zajištění vyvážené otopné soustavy. Současně připomínáte možnost neobjektivního stanovení koeficientů, které má nepříjemné důsledky na uživatele. Chci připomenout, že právě pro možné chyby koeficientů je užší tolerance vhodná.
Vámi uváděné výhody řešení nejsou vlastností uvedeného postupu, ale samostatná zadání, která jsou podmínkou každého řešení a přínosem i v případech, kdy se měření neprovádí. Já bych nechal zásadní rozhodování na spoluvlastnících domů (k právům majitelů nájemních domů se nemohu nevyjadřovat), odborníkům bych přenechal odborné diskuze, osvětu a nabídku kvalitních služeb, právníkům a politikům stanovení obecných pravidel a nutných limitů pro ochranu občanů před nepoctivým jednáním kohokoliv.
Domnívám se, že vyhláška nemá řešit vyvážení otopné soustavy. Při rozdělování nákladů je na to pozdě, parametry musí definovat norma, závazná pro dodavatele stavby, inovace a vybavení domů. Podle mého názoru má zákon určit cíl, kterého má být dosaženo a hranice, které občan nesmí překročit, aby nepoškodil jiné. Musí zajistit ochranu nájemníků „děravých“ domů před neoprávněně vysokými náklady na teplo, umožnit vhodnou zainteresovanost na úsporách tepla a zabránit trestání nájemníků za nedostatky způsobené nemístným krácením nákladů při výstavbě nebo inovaci budovy. Nemá přikazovat zbytečné výdaje a sledování tam, kde jsou vyhovující podmínky již zajištěny. Narážím na Vaši větu „Nelze ji, za současného stavu legislativy, nařídit ale pouze uplatnit“. Proč nařizovat tam, kde je dovoleno přesvědčovat. Vámi navržená metoda je logická, ale využití denostupňů je dalším diskutabilním prvkem v této oblasti.
Zavádění dalších parametrů, stejně nejistých z hlediska objektivity, jako jsou již nyní zpochybňované, kterým většina lidí nerozumí a proto také nevěří, nepřinese spokojenost uživatelů. Naopak může způsobit méně průhlednými a průkaznými parametry větší a hůře zjistitelné poškození nájemníka, než mnohé uváděné příklady. Velké „krádeže“ tepla, uváděné v některých příspěvcích, jsou asi umožněny chybou v nastavení otopné soustavy, ale vyvážená soustava je podmínkou správného provozování, která platí také v případě, že se teplo neměří.
Nejsem odborník, ale sleduji prostředí a jeho změny. Uvedu své poznatky z našeho domu. Před zavedením regulačních ventilů byly původní ventily téměř trvale otevřeny a „regulovalo“ se větráním. Po regulaci a zavedení měření klesla spotřeba o 25%. Pro mne z toho vyplývá, že mnohonásobná spotřeba, vyvolaná častým větráním, není při zajištění řádných technických podmínek možná. Technickými podmínkami myslím otopná soustava, měření tepla a výpočet rozdělení nákladů.
Máme „děravý“ dům a ztráty prostupem činí 63 W/m² při vnější teplotě –15°C (při průměrné teplotě za topné období jsou asi poloviční). Tyto ztráty tvoří méně než polovinu celkových ztrát tepla. Po zateplení domu, které jsme po pěti letech konečně prosadili, bude prostup pouze asi 9 W/m² při –15°C. Proti ostatním ztrátám bude tedy téměř zanedbatelný a malá nepřesnost redukcí bytů znevýhodněných polohou nebude hrát roli, pokud vůbec bude redukce třeba. Také prostupy mezi byty nepovažuji za významné ze dvou důvodů. Teplotní rozdíl i plocha společných stěn bytů nejsou velké a ztráty jsou proto malé. Pokud mi to bude přesto vadit, mohu snadno ztráty snížit sám menším nákladem, než představuje nejistý soudní spor.
PS: domnívám se, že součet dvou koeficientů RTN v tabulce je matoucí. FrantaF
Poslední komentáře