Příklad rozúčtování nákladů na vytápění podle předpisů platných od r. 2016

Právě korekční koeficienty na polohu bytu způsobují mnohdy neodůvodnitelné nespravedlnosti v rozúčtování nákladů na teplo. Představte si dva byty pod střechou orientované shodně vůči světovým stranám. Nebýt korekčních koeficientů 50% pro oba byty, tak první byt by měl spotřebu 2000 dílků a druhý byt 5000 dílků. Po korekci mají spotřebu 1000 dílků a druhý byt 2500 dílků. Druhému bytu je odpuštěno korekcí 2,5 krát více dílků než prvnímu bytu. Korekce na polohu bytu by přece neměla být přímoúměrná odebranému teplu, ale poloze bytu! Oba byty by měly být korigovány shodně vzhledem k poloze bytu, ale to korekční koeficienty nesvedou, protože koeficient jako takový vyjadřuje v matematice velikost vztahu v přímé úměrnosti.

Kdo Vám ty korekční koef. stanovil?Před­pokládám, že to bylo stanoveno subjektivně, podle obdobých domů. Nechte si provést výpočet tepených ztrát všech bytových jednotek v celém domě a máte po problému. Koeficienty pak kopírují ztáty.

Ztráty tepla stěnami bytu jsou definovány fyzikálními zákony a jsou úměrné (závislost není vždy lineární, ale může být i vyššího řádu) součinitelům prostupu tepla, které jsou různé podle umístění, čili podle polohy bytu. Jsou např. jiné uprostřed domu a jiné pod střechou. A ztráty tepla se rovnají odebranému teplu (pokud uvažujeme rovnovážný stav). Proto poloha bytu a odebrané teplo spolu těsně souvisejí, jelikož vlastně vyjadřují jedno a totéž, a mohou tedy naprosto seriózně sloužit ke vzájemnému porovnání spotřeby tepla mezi byty v domě.

Pokud tedy mají oba byty skutečně úplně stejnou polohu vůči světovým stranám a stejné ohodnocení polohy i z hlediska prostupu tepla, pak musí být spotřební složka nákladů přímo úměrná počtu dílků, tzn. že první byt má 2,5 krát vyšší spotřební náklady než druhý byt. V absolutní výši však jsou náklady těchto bytů záležitostí porovnání s ostatními byty v domě, co závisí samozřejmě i na dalších okolnostech.

Musí být prováděna korekce podle polohy bytu? V našem SVJ se korekce nepočítají. Dále jelikož naše SVJ spravuje dvojdům se dvěma kotelnami, tak dosud se náklady na SV, TV a topení rozpočítávaly na každý dům samostatně. Za rok 2015 správce provedl změnu, ve které náklady a rozúčtování ve vyúčtování dal pod jednu položku (v členění SV, TV, topení), takže vyúčtování neprovedl podle skutečné spotřeby jednotlivého domu. Když jsem se ozvala, tak mi bylo sděleno, že oba domy jsou v jednom SVJ a mají přibližně stejné spotřeby a tak není potřeba rozúčtovat náklady na jednotlivý dům. Je to vpořádku? Skutečnost je taková, že přestože jsem za rok měla o čtvrtinu nižší spotřebu tepla a i náklady na plyn za SVJ byly nižší, tak jsem ve vyúčtování zaplatila na topení o 1000,– Kč více. Může vůbec správce rozhodnout, kdy bude rozúčtovávat náklady na SV, TV a topení dle skutečné spotřeby jednotlivých domů a kdy provést kumulaci těchto nákladů za oba domy se zdůvodněním, že je to jedno SVJ? Děkuji.

Dle vyhlášky: je zúčtovací jednotkou dům nebo jeho část, popřípadě domy nebo jejich části, které mají jedno společné, technologicky propojené odběrné tepelné zařízení a společné měření nebo stanovení množství tepla, nákladů na teplo na vytápění a nákladů na poskytování teplé vody.

Kritérium jedno SVJ zde není uvedeno, čili nemůže být důvodem ke sloučení obou domů do jedné zúčtovací jednotky. Když se správci nechce poctivě rozúčtovávat, tak ho vyměňte a dejte mu k úhradě způsobené škody.

Program HC-A by byl použitelný, pokud jsou v jedné zúčtovací jednotce alespoň tři byty.

Děkuji, myslela jsem si totéž ale nevěděla jsem, zda je možné, aby shromáždění rozhodlo, že se rozúčtování pro dva domy bude kumulovat na rozúčtováni pro jedno SVJ. Ikdyž v našem případě o tom shromáždění nerozhodovalo. Ještě jednou děkuji.

Nevím, kdy bere ing. Černý tu jistotu, ale já bych tomu zas tak nevěřila. Jestliže jste jedno SVJ (dva vchody) s jedním IČem a s dodavatelem tepla máte uzavřen smluvní vztah pod tímto IČem pak tento dodavatel (a zřejmě i rozúčtovatel- tak je to u nás, provede vyúčtování a odešle po jednotlivých vlastnících správci)provede vyúčtování dle podmínek v uzavřené smlouvě. Jestliže by toto šlo teoreticky provést, tak musíte, dle mého názoru, svolat shromáždění, nechat o změně rozúčtování hlasovat a musíte mít 100% souhlas všech vlastníků, nikoliv těch co se dostaví na shromáždění. A pochybuji, že seženete 100% souhlas všech. Navíc jsou-li domy k sobě tzv. „přilepeny“, tak prostupy tepla jdou i mezi byty s různými vchody, které ale mají společné stěny.

Dobrý den, paní ik!

Zákon definuje zúčtovací jednotku dům nebo jeho část. Pokud se jedná o dvojdům, přičemž každý dům má zvlášť svou kotelnu a svůj měřič, není splněna podmínka společné zařízení ani společné měření.

Druhá věc je ta, že o změně způsobu rozúčtování může rozhodnout jedině shromáždění, jak jste správně napsala. Nikdy nemůže rozhodovat správce.

Moje vyjádření se týkalo centrálního vytápění, kdy dům nemá žádnou kotelnu a jedno společné měření (v jedné místnosti společ.prostorů) + v bytech na topeních IRTN.

V tom případě máte samozřejmě pravdu. Omlouvám se, myslela jsem, že jste reagovala na paní „?“, u které mají 2 kotelny.

Zodpovědnost za spravedlivé rozúčtování v žádném případě neházím na vyhlášku!!! Vyhláška dává jen obecné pokyny, které jsou spravedlivé a poskytují rozúčtovatelům obrovský prostor pro jejich realizaci:

…Spotřební složku rozdělí vlastník mezi konečné spotřebitele úměrně výši náměrů měřičů tepelné energie nebo indikátorů vytápění s použitím korekcí a výpočtových metod, které zohledňují i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou.

Jenomže zdaleka ne každý rozúčovatel dovede spočítat správný součinitel polohy, tzn. naplnit tyto pokyny tak, aby byl výsledek spravedlivý. Většinou nijak zvlášť nepřihlíží ke všem stavebním a jiným okolnostem, což má také odpovídající vliv na výsledek.

Samozřejmě bych také mohl celou složitou korekci hodnot naměřených na radiátorech sloučit do jednoho výsledného součinitele polohy, o čemž jsem také uvažoval, ale v zájmu průhlednosti, férovosti jsem volil otevřenější formu zveřejnění postupu, jak dosahuji spravedlnosti v rozúčtování, což je patrné i na množství údajů ve výpisu hodnot pro konečného spotřebitele.

Dovolím si překopírovat z poradny ARTAVU:

výpočet tepla dle metod.pokynu k 269/2015 otázka: Dobrý den, zkusila jsem si podle uvedeného příkladu v Metodickém pokynu k zákonu č. 67/2013 a k vyhlášce č.269/2015 Sb. provést vyúčtování. To znamená, že jsem nejprve vyúčtovala první skupinu bytů 1–4 včetně úpravy výpočtové metody. Ovšem druhá skupina bytů, na kterou zůstal náklad ve výši 138 400Kč, přičemž základní složka činí 55 360Kč a spotřební složka činí 83 040Kč, již nemá průměrný náklad u základní složky 80Kč/1m2, ale jen 70,97Kč/1m2 a průměrný celkový náklad nečiní 200Kč, ale jen 177,44Kč. Rovněž minimální náklad pak již není 160Kč/m2, ale 141,95Kč a maximální náklad na 1m2 není 400Kč, ale 354,87Kč. Jak si mám vysvětlit uvedený příklad. Není zachován jednotný náklad na 1m2 z celkových nákladů . Pokud bude ve druhé korekci opět nějaký byt upravován např. na minimální hranici bude jeho 80% z nových průměrných nákladů nižších než 80% z původních průměrných nákladů. Dtto u maximální hranice. V objektu tak budou např. dva byty s minimálním nákladem , ale s jinou cenou ?? Děkuji za vysvětlení uváděné metodiky. odpověď: O tomto problému víme. Postup rozúčtování uvedený ve vyhlášce 269/2015 Sb. evidentně nebyl domyšlen a bude v mnoha případech nepoužitelný. Ministernstvo pro místní rozvoj, přes naše naléhání, nedalo návrh vyhlášky Asociaci rozúčtobvatelů k posouzení a byli jsme s vyhláškou seznámení až po jejím vyjítí. Tím došlo k tomu, že ve vyhlášce je několik zřejmých chyb. Chyba, na kterou upozorňujete, je z nich nejzávažnější. Tak je potom vyhláška svými pokyny spravedlivá a poskytuje skutečně rozúčtovatelům obrovský prostor pro realizaci ???

Odpovědi poradny ARTAV považuji za profesionální a správné, uvedená odpověď je ale podle mého názoru výjimkou a považuji ji za nesprávnou.

Domnívám se, že je v odpovědi nesprávně uvedeno, že jde o chybu. Jde o nepochopení vyhlášky i metodického pokynu tazatelkou i odpovídajícím. Nevím, zda odpovídající četl uvedený metodický pokyn http://www.mmr.cz/…_14_1_16.pdf

V metodickém pokynu je uveden v Příloze č. 2 modelový příklad, o kterém tazatelka hovoří. Uvádí se tam „po provedení upraveného výpočtu se pouze opětovně zkontroluje dodržení přípustných tolerancí předpisem stanovených limitů od hodnoty průměrného nákladu na vytápění v zúčtovací jednotce i u zbývajících šesti bytů. Postup se opakuje, dokud stanoveným limitům nevyhovují všechny byty v zúčtovací jednotce.“

Při uvedené kontrole dodržení přípustných limitů po provedení upraveného výpočtu se totiž použije opět „Průměrný náklad na vytápění celé zúčtovací jednotky“ tj. 200,– Kč/1 m2 a nevypočítává se nový průměrný náklad na vytápění pro zbylých šest bytů, jak uvažuje tazatelka. Tzn., že zůstávají stejné i hodnoty limitů tj. 80,– a 160,– Kč/1 m2 a nikoliv 70,97 a 177,44 Kč/m2 jak uvádí tazatelka.

Pokud některý z šesti zbývajících bytů po upraveném výpočtu překročí limity, postup se opakuje, dokud stanoveným limitům nevyhovují všechny byty v zúčtovací jednotce. V každém dalším upraveném výpočtu se použije jako na začátku stejný „Průměrný náklad na vytápění celé zúčtovací jednotky“ tj. 200,– Kč/1 m2 a tedy i stejné i hodnoty limitů tj. 80,– a 160,– Kč/1 m2. Problém popsaný tazatelkou při tomto postupu vůbec nevznikne.

V poradně Artav už citovanou odpověď opravili a potvrzují v ní, že se při rozúčtování při přepočtu nákladů na jednotlivé vlastníky používá stále stejný původní „Průměrný náklad na vytápění celé zúčtovací jednotky“. V odpovědi ale upozorňují na problém, který může nastat v některých reálných případech, kdy nebude možné splnit u všech vlastníků doúčtování do přípustných limitů.

Opravená odpověď zde: http://www.artav.cz/poradna.php…

Prostě horor pro rozúčtovatele. Do mého programu stačí zadat vstupní hodnoty a pak už jen tisknout výsledky. Do výpočtu nemusí (ani nemůže) obsluha nijak zasahovat. Oproti uváděnému otrockému postupu per partes tisíckrát jednodušší a rychlejší a tudíž i levnější.

Pane Černý,

to přeháníte. Výpočet popsaný v úvodním příspěvku zvládne jednoduchý program třeba v excelu, a dovedu si představit, že řada SVJ by se i obešla bez rozúčtovacích fi­rem.

Samozřejmě záleží na tom, zda jsou správně stanoveny polohové a výkonostní koeficienty. Vy na svých srovnávacích grafech porovnáváte rozúčtování případu s nesprávně stanovenými polohovými koeficinty (ve vyšších poschodích díky nesprávně nastaveným polohovým koeficintům dojde k neobjektivnímu navýšení plateb). Je možné, že váš program díky vstupním zadáním si vliv polohových koeficintů upraví a odstraní neobjektivitu.

Mě by ale také zajímal srovnávací graf příkladu s objektivně nastavenými polohovými koeficinty. V takovém případě by se možná výsledný graf příkladu spočítaného podle metodického pokynu MMR a graf stejného příkladu spočítaného vaším programem příliš nelišily.

A co se týče obavy z prozrazení náměrů konkrétních osob kvůli ochraně osobních údajů, tak lze snad zveřejnit náměry i následující výpočty s anonymním označení bytů (náhodným očíslováním) bez uvedení konkrétních jmen, či skutečných čísel bytů. Při rozúčtování způsobem uvedeným v metodickém pokynu MMR by to neměl být problém.

Pane Oldo,

myslím si, že ani moc nepřeháním. Podle tržeb rozúčtovatelských firem je i jednoduchý program pro mnoho lidí nepřekonatelným problémem.

Ale jednoduchý program neznamená automaticky spravedlivý ať sestavený vlastními silami nebo nakoupený u velké softwarové firmy. Dovolávat se v programu vyhlášky v domnění, že to samo stačí k dosažení spravedlnosti, je naivní, přesto na to mnoho lidí skočí a viní z nespravedlnosti právě vyhlášku. Vyhláška ani metodický pokyn MMR však spravedlnosti nebrání, ale ani neřeší postupy, jak dosáhnout spravedlnosti v rozúčtování.

Ani obvyklé polohové nebo výkonnostní koeficienty samotné spravedlnost nezajistí.

V mém diagramu jsem zadal polohové součinitele pro názornost, jak se mohou zadávat, avšak jejich hodnoty jsou v intencích součinitelů, které jsem získal od rozúčtovatele k jednomu konkrétnímu domu. Při skutečném použití programu rozúčtovatel zadá součinitele, jaké odpovídají danému domu.

Jestli Vás OPRAVDU zajímá, jak by grafy vypadaly se součiniteli a dalšími údaji, jež máte k dispozici Vy, pak přece máte možnost si program v demoverzi objednat a vyzkoušet, místo laciného popichování zpoza rohu.

Pokud se týká prozrazování náměrů a dalších údajů z vyúčtování příjemců služeb, ověřte si praxi u kompetentních pracovníků bytových družstev, SVJ nebo rozúčtovatelů.

Postup uvedený ve vyhlášce je dle mého názoru správný a spravedlivý, protože podle mého programu všechny průměrné náklady vztažené na m2 započitatelné plochy vycházejí naprosto stejné pro jakoukoliv skupinu bytů v domě. Chyba, o které píšete, je zřejmě způsobena nesprávnou aplikací postupu podle vyhlášky.

Z matematického hlediska metoda rozúčtování která „žehlí hrboly nespravedlnosti“ na stávajícím grafu odběru je nekonečně mnoho. Pokud i já dám dohromady „tajný algoritmus“ obdobně fungující, kdo (jak) bude rozhodovat, která metoda je spravedlivější?

Vážený pane Poznamko,

co Vám brání, abyste takový algoritmus dal dohromady?

Podle mne jsou to v konečné instanci sami příjemci služeb, kteří rozhodnou, jaký způsob rozúčtování se jim jeví jako nejspravedlivější, protože jsou to oni, kdo náklady na vytápění platí. Samozřejmě v rámci zákona. A zákony záleží na tom, jaké si zvolíme zákonodárce.

Pane Černý,

i kdyby byla pravda, že váš způsob rozúčtování je mnohem spravedlivější než ten daný vyhláškou, tak bohužel, ten daný vyhláškou je za současné legislativy závazný a neumožňuje legálně uplatnit Váš způsob rozúčtování. To by se musela změnit příslušná ustanovení zákona o službách a vyhlášky.

Vyhláška se nezabývá konkrétními způsoby rozúčtování jednotlivých rozúčtovatelů, stanoví pouze základní zásady rozúčtování. Je ale fakt, že z pohledu možností mého programu by vyhlášce prospěly určité úpravy.

Můj způsob rozúčtování očividně není v rozporu s vyhláškou, právě naopak:

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR mi „děkuje za nabídku programu HC-A pro rozúčtování nákladů na vytápění a doporučuje, abych se s nabídkou obrátil na subjekty, které se rozúčtováním zabývají, případně na bytová družstva a společenství vlastníků jednotek, která si rozúčtování provádějí sama“.

Ministerstvo životního prostředí, jemuž jsem rovněž zaslal podrobnou nabídku programu HC-A, „vítá využití mojí metody, která povede k objektivnějšímu rozúčtování nákladů na vytápění“.

http://teplo.wgz.cz/

Pane Černý,

vy uvádíte principy, ale konkrétní výpočetní algoritmus je součástí chráněného kvow-how. Tzn., že po zadání výchozích údajů váš program vyplivne rozúčtované náklady na jednotlivé byty, které si ovšem nikdo z příjemců služby vytápění nebude schopen sám spočítat a tedy zkontrolovat.

V důvodové zprávě se ale uvádí, že přesně daný způsob rozúčtování daný vyhláškou má umožnit všem příjemcům služby výtápění zkontrolovat vlastní výpočet rozúčtování na jednotlivé byty, na rozdíl od dosavadního postupu rozúčtovatelů nákladů na vytápění s jejich utajovanými know-how často pochybné kvality, které neumožňovaly provést kontrolu konkrétních výpočtů.

Nahoře uvedený příklad při postupu rozúčtování dle vyhlášky umožňuje každému zkontrolovat výpočet rozúčtovaných nákladů na každý byt.

Pane Rudy, máte pravdu,

výše uvedený příklad je z metodického pokynu MMR http://www.mmr.cz/…_14_1_16.pdf

a domnívám se, že není moc prostoru pro lidovou tvořivost. Pokud nebude přijato ujednání ve smyslu § 6 odst. 1 zákona o službách nastupuje

…rozúčtují se náklady na vytápění a společnou přípravu teplé vody podle jiného právního předpisu upravujícího podrobnosti pro rozúčtování nákladů na dodávku tepla a společnou přípravu teplé vody v domě.

takže program Ing. Černého je pro rozúčtování nepoužitelný, neboť jak sám uvádí … jsou rozúčtovány přednostně sousedním bytům…

zatímco vyhláška říká, že

…takto stanovená upravená hodnota nákladů na vytápění příjemce služeb se odečte od celkové částky nákladů na vytápění a zůstatek se rozdělí mezi ostatní příjemce služeb podle zákona, dokud všichni příjemci služeb nevyhoví stanovené přípustné odchylce rozdílu v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy v zúčtovací jednotce v daném zúčtovacím období.

vyhláška nepřipouští jakékoliv rozúčtování sousedním bytům, nýbrž „šetřílky“ dopočítá do 80%, jejich náklad se odečte od celkového nákladu a zbytek se rozdělí postupem dle vyhlášky.

Prostě o úsporu (hodnota dopočtu) jedněch nelze snížit náklady sousedů, nýbrž se sníží náklad všech bytům.

Výpis údajů pro konečného spotřebitele obsahuje víc údajů než požaduje zákon. Podle nich si lze snadno (pomocí matematických úkonů z obecné školy, tj. násobením, dělením a sečítáním – doporučuji kalkulačku) se špetkou dedukce zkontrolovat vypočtené hodnoty. Jelikož je rozúčtování přesnější, je výpočet také delší.

Pokud se týká přeúčtování podílu na úspoře nákladů od sousedního nedostatečně vytápěného bytu, k výchozím údajům o výši nákladů na vytápění sousedova bytu nemá konečný spotřebitel přístup (bohužel nebo bohudík, prostě zákony to nedovolují).

Kromě toho dle vyhlášky: vlastník seznámí konečného spotřebitele na jeho žádost s podklady, ze kterých vyúčtování vychází, případně se způsobem rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi ostatní konečné spotřebitele v zúčtovací jednotce.

Rozúčtovatel má tyto podklady pochopitelně k dispozici.

Podklady vyúčtování obdrží každý konečný spotřebitel ve výpisu. Ty podklady, k nimž nemá právo konečný spotřebitel, zpřístupní rozúčtovatel oprávněné kontrolující instituci. Popis algoritmu rozúčtování je zveřejněn na internetu, viz kapitola „Nový způsob rozúčtování nákladů na vytápění, odd. a), b)“.

Uvedený algoritmus rozúčtování je uplatňován pro všechny byty v domě a součty sedí do haléře.

Pro všechny případy je v programu a ve výpisu k dispozici údaj „celkové náklady – kontrola“. Kdyby v programu vznikla nějakým neoprávněným zásahem chyba, tento údaj by vykázal odlišnou hodnotu od údaje „celkové náklady“.

V zákoně není napsáno, že rozúčtovatel je povinen zveřejnit nebo rozdávat svůj rozúčtovací program.

Kdo nevěří, ať tam běží. :) Máte-li zájem, můžete si program objednat. Demoverze je zdarma.

http://teplo.wgz.cz/

„Popis algoritmu rozúčtování je zveřejněn“

Kde přesně? Patrně jsem to zatím přehlédl.

Popis algoritmu rozúčtování je zveřejněn na internetu, viz kapitola „Nový způsob rozúčtování nákladů na vytápění, odd. a), b)“.

Jedná se o slovní vyjádření fyzikálních dějů srozumitelných pro lidi nejméně se středoškolským odborným vzděláním a matematických operací srozumitelných po 9. tř. základní školy.

Zejména v odd. b), kdybyste v 9. třídě základní školy dostali takové slovní zadání, musely by vám vaše znalosti postačovat k tomu, abyste si sestavili potřebné obecné vzorce a pak do nich dosadili konkrétní čísla. Výsledkem je sice rozsáhlá soustava rovnic s mnoha proměnnými, ale vždy s jednoznačným řešením. Pro jedničkáře určitě maličkost.

Dobrý den, pane Černý, je-li oním algoritmem

Výchozí náklady na vytápění bytů, které překročí zákonnou hranici –20 % od průměru, tj. nadměrné úspory nákladů, jsou v souladu s fyzikálními zákony přednostně přiděleny bezprostředně přiléhajícím bytům (nad a pod bytem, vedle bytu) jako kompenzace za nákladnější vytápění těchto bytů, a to v poměru podle styčné plochy stěn a podlah (stropů). Uvedené úspory jsou ale přiděleny pouze těm přiléhajícím bytům, jež byly řádně vytápěny, tj. v poměru, v jakém náklady na vytápění těchto bytů převyšují dolní hranici nákladů na vytápění. Zbylá část úspor, kterou nelze podle uvedených kritérií přidělit bezprostředně přiléhajícím bytům, je rozdělena mezi ostatní řádně vytápěné byty v domě.

pak je to v rozporu s § 3 odst. 2 vyhlášky…

vyhláška žádné přednostní přidělení v souladu s fyzikálními zákony nezná

buď je rozúčtování v souladu s vyhláško nebo není.

Program samozřejmě respektuje ustanovení vyhlášky: …zůstatek se rozdělí mezi ostatní příjemce služeb podle zákona, dokud všichni příjemci služeb nevyhoví stanovené přípustné odchylce rozdílu v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy v zúčtovací jednotce v daném zúčtovacím období.

Zmíněný algoritmus pouze při rozúčtování bere ohled na přestupy tepla nejen vnějšími stěnami, konstantní navždy, jak jsme byli dosud zvyklí a nikomu nevadí, nýbrž i na přestupy tepla vnitřními stěnami, platné pouze pro jednu topnou sezónu, což je novinka a pro řadu lidí šok.

A také by bylo dobře si už konečně přiznat, že základní složka nákladů je výrazně ovlivňována stoupačkami a můžeme využít plný význam věty ve vyhlášce: … Výši základní složky určí poskytovatel služeb…A zbytečně se neomezovat zužujícím výkladem vyhlášky.

Pane Černý, je nutno vycházet i ze znění § 6 odst. 2 věta poslední ZoSl

Spotřební složka je rozdělována mezi příjemce služeb úměrně výši náměrů stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění s použitím korekcí a výpočtových metod, zohledňujících i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou.

což chápu tak, že zbývající náklad na spotřební složku vytápění rozdělím dle náměru. Nevidím nikde prostor pro spravedlivější rozúčtování, jak tvrdíte, že provede Váš program.

Je-li náklad spotřební složky 100 Kč, celkový součet zbývajícíh náměrů 50, tak jeden dílek připadá 2 Kč, naměřená spotřeba v mém bytě 8 dílků, tak mám spotřebu 16 Kč bez ohledu na to zda sousedím s bytem co šetří nebo plýtvá…

Jakýkoliv z vlastníků má nárok znát celkový postup provedení rozúčtování, nejen výsledek svého bytu.

Nepochybně ve svém výpočtu vnímáte jen první část věty: Spotřební složka je rozdělována mezi příjemce služeb úměrně výši náměrů stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění…

Druhá část věty: …s použitím korekcí a výpočtových metod, zohledňujících i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou.

podle mne poskytuje právě neomezený prostor pro spravedlivější rozúčtování a je na každém rozúčtovateli, jakým způsobem se s tím vypořádá a jak o své představě spravedlnosti přesvědčí příjemce jeho služeb.

Právě tak jako Vy bych si také vroucně přál mít nárok znát celkový postup provedení rozúčtování, nejen výsledek svého bytu, ale zkuste o tom diskutovat raději se svým poskytovatelem služeb nebo se zákonodárci.

„…Ty podklady, k nimž nemá právo konečný spotřebitel, …“

Pane Inženýre, můžete uvést, které to jsou?
Na které podklady nemá příjemce služeb nárok? Opravdu mne to zajímá.

Mám na mysli údaje o konkrétních nákladech na vytápění jiných příjemců služeb. Ty se nezveřejňují.

Pane inženýre,

Vaše příspěvky jsou bohužel bez informační hodnoty. Píšete zde opakovaně pouze to, že umíte rozúčtovat náklady na teplo. To umí a dělá každý správce nemovitostí. Na dotazy neodpovídáte. Opakujete se. Jednu stručnou větu umíte vyjádřit osmi odstavci. To je pozoruhodná dovednost. Patrně pracujete ve státní správě. Přestaňte, prosím. Kromě toho jde o reklamu.

Pro laika moje příspěvky nikdy nemohou mít jakoukoliv hodnotu. Zde mě zajímá samozřejmě pouze tato problematika rozúčtování nákladů na vytápění, co jiného. Každý dovede brnkat na klavír, ale ne každý umí zahrát sonátu. Zatím shledávám, že na dotazy odpovídám. A děkuji za pochvalu. Někdo dá jednovětnou otázku, ale za ní se často skrývá složitý problém, a já se snažím odpovídat seriózně a v souvislostech, proto ty obsáhlejší odpovědi. Ve státní správě jsem nikdy nepracoval, jen v těžkém průmyslu, v těsném spojení s nebezpečným provozem (asi proto dbám na pečlivost a důkladnost, to se vyplácí). A za svou práci – program HC-A – ani totožnost se nestydím.

„na dotazy odpovídám“

Jistě si sám vyhledáte zde položené dotazy, na které zde odpověď dosud chybí. Zde se diskutuje a odpovídá.

Pane Černý, přestaňte s tou reklamou. Budete mazán.