Výpis údajů pro konečného spotřebitele obsahuje víc údajů než požaduje zákon. Podle nich si lze snadno (pomocí matematických úkonů z obecné školy, tj. násobením, dělením a sečítáním – doporučuji kalkulačku) se špetkou dedukce zkontrolovat vypočtené hodnoty. Jelikož je rozúčtování přesnější, je výpočet také delší.
Pokud se týká přeúčtování podílu na úspoře nákladů od sousedního nedostatečně vytápěného bytu, k výchozím údajům o výši nákladů na vytápění sousedova bytu nemá konečný spotřebitel přístup (bohužel nebo bohudík, prostě zákony to nedovolují).
Kromě toho dle vyhlášky: vlastník seznámí konečného spotřebitele na jeho žádost s podklady, ze kterých vyúčtování vychází, případně se způsobem rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi ostatní konečné spotřebitele v zúčtovací jednotce.
Rozúčtovatel má tyto podklady pochopitelně k dispozici.
Podklady vyúčtování obdrží každý konečný spotřebitel ve výpisu. Ty podklady, k nimž nemá právo konečný spotřebitel, zpřístupní rozúčtovatel oprávněné kontrolující instituci. Popis algoritmu rozúčtování je zveřejněn na internetu, viz kapitola „Nový způsob rozúčtování nákladů na vytápění, odd. a), b)“.
Uvedený algoritmus rozúčtování je uplatňován pro všechny byty v domě a součty sedí do haléře.
Pro všechny případy je v programu a ve výpisu k dispozici údaj „celkové náklady – kontrola“. Kdyby v programu vznikla nějakým neoprávněným zásahem chyba, tento údaj by vykázal odlišnou hodnotu od údaje „celkové náklady“.
V zákoně není napsáno, že rozúčtovatel je povinen zveřejnit nebo rozdávat svůj rozúčtovací program.
Kdo nevěří, ať tam běží. :) Máte-li zájem, můžete si program objednat. Demoverze je zdarma.
Poslední komentáře