Právě korekční koeficienty na polohu bytu způsobují mnohdy neodůvodnitelné nespravedlnosti v rozúčtování nákladů na teplo. Představte si dva byty pod střechou orientované shodně vůči světovým stranám. Nebýt korekčních koeficientů 50% pro oba byty, tak první byt by měl spotřebu 2000 dílků a druhý byt 5000 dílků. Po korekci mají spotřebu 1000 dílků a druhý byt 2500 dílků. Druhému bytu je odpuštěno korekcí 2,5 krát více dílků než prvnímu bytu. Korekce na polohu bytu by přece neměla být přímoúměrná odebranému teplu, ale poloze bytu! Oba byty by měly být korigovány shodně vzhledem k poloze bytu, ale to korekční koeficienty nesvedou, protože koeficient jako takový vyjadřuje v matematice velikost vztahu v přímé úměrnosti.