Stanovy SVJ k posouzení
Uvádím odkaz
http://leteckaposta.cz/730420815
na stanovy SVJ (2000) přijaté před platností NOZ. Jsou tyto stanovy
v pořádku a platí i dnes po přijetí NOZ a může se jimi SVJ
nádále řídit?
Děkuji za odpovědi. Přivítám i názory, které by obsahovaly i dílčí případné výhrady k některým bodům stanov.
Zveřejnil někdo zaručeně správné stanovy? (Zaručeně správné znamená zcela v souladu se zákonem, nikoliv hodící se pro všechna SVJ. Takovéto universální stanovy asi sepsat nelze.)
Pane „lake“, kéž byste měl chuť a čas popsat ještě další listy papíru s výhradami ke stanovám z Prahy; ony se týkají i stanov u nás v Hradci (a možná i u více SVJ). Díky předem.
Článek 1: Základní ustanovení máte špatně. Zcela bytečně jsou vyjmenovány některé novely ZoVB, a další klíčové novely téhož zákona jsou bezdůvodně opomenuty. Raději nic než neúplný výčet.
Neexistuje nic takového jako „společní vlastníci jednotek“. Pojem „společný vlastník“ žádný zákon nezná. Existuje sice pojem „plurální vlastník“, což je více osob-spoluvlastníků jedné věci, ale ve stanovách nemá ani to co dělat.
Služby máte uvedeny pouze příkladmo.To považuji za zásadní chybu. Má být taxativně vyjmenováno jaké konkrétní služby SVJ poskytuje a tedy co je povinností vlastníka odebírat a hlavně hradit.
Nevím proč ke změnám stavby se vyžaduje souhlas všech – je tokrajně nepraktické. ZoVB již před deseti lety zmírnil toto kvorum na souhlas tří čtvrtin všech vlastníků jednotek. Ale pokud jste si to takto schválili, platí to.
Orgány společenství máte uvedeny neurčitě, v rozporu se zákonem o veřejných rejstřících. Počet členů statutárního orgánu musí být určitý. Takémusí být uvedeny názvy funkcí ve statutárním orgánu.
Ustanovení o kontrolní komisi je neurčité a tedy neplatné. Buď ji máte, a pak udejte její složení jednoznačně a určitě (počet členů). Nebo KK nemáte a pak zmínka o ní ve stanovách nemá co dělat.
Článek VI odst. 2 (o tom, kdo může být členem voleného orgánu) je diskriminační a tedy absolutně neplatná. Vylučuje totiž z možnosti být volen spoluvlastníky jednotky a právnické osoby. Takové omezení je ovšem bezdůvodné.
Článek VI odst.4 je v rozporu s NOZ – ustanovení o právnických osobách umožňuje zastoupení.
Článek VI odst. 11je obsoletní (nadbytečný) a zcela nepoužitelný. Jakýsi „náhradní výbor“ nefungoval ani za platnosti ZoVB, protože neměl žádnou oporu v tehdy platném právu a ZoVB neuváděl jak vlastně ti „náhradní výboři“ mají fungovat. Jde o ustanovení naprosto nepoužitelné, které ve stanovách nemá co dělat. Dnes je to řešeno jinak: právnické osobě může soud ustanovit opatrovníka.
Ze stanov vyhoďte nesmyslné ustanovení o tom, že výbor není schopen fungovat, poklesne-li počet členů pod tři. Není to pravda a nebyla to pravda ani za platnosti ZoVB.
Článek VII odst. 1 je formulován nevhodně: shromáždění tvoří vlastníci jednotek. Nikoliv členové společenství! Toto platilo za účinnosti ZoVB (i když to v ZoVB nebylo uvedeno výslovně) a platí to stejně i podle NOZ pro SVJ(2012), viz § 1206 odst. 1 NOZ. Stačí si uvědomit, že shromáždění se koná i v domech, kde SVJ nevzniklo. V těcto domech nebyli a nejsou žádní „členové společenství“.
Článek VII odst. 3 písm. a) je zavádějící z hlediska ZoVB a Ústavy ČR. ZoVB nikdy nedal SVJ právo rozhodovat o změnách prohlášení!!! Opačný názor je omyl, který se rozšířil jako mor. ZoVB pouze ve svém § 11 odst. 4 zmiňuje: „K přijetí usnesení o věcech, které jsou obsahem prohlášení podle § 4, (…) je zapotřebí tříčtvrtinové většiny přítomných hlasů“. ZoVB tedy pouze stanovil jakou většinou se přijímají usnesení, které se týkají obsahu prohlášení. Je však vyloučeno,aby se většinovým hlasováním měnily vlastnické poměry v domě. Ostatně i NOZ to stanoví obdobně, když sice dává shromáždění vlastníků právo měnit prohlášení, ale teprve po získání písemného souhlasu těch, kterých se změna dotýká.
Článek VII odst. 9: zmínku o pověřeném vlastníkovi zrušit. Máte statutární orgán buď jednočlenný, nebo vícečlenný. Člen statutárního orgánu nemůže být nikdy „pověřený“, nýbrž musí být vždy zvolený.
Článek VII odst. 11: nesmyslné. Neexistuje nic takového jako „velikost spoluvlastnických podílů členů společenství na společných částech domu“. Spoluvlastnický podíl má vlastník jednotky, nikoliv člen společenství.
Článek VII odst. 12: domnívám se,že tato část je po změně právních poměrů již překonána. Právo spoluvlastníka obrátit se na soud je podrobně upraveno v NOZ, část o spoluvlastnictví, viz § 1126 až § 1133 a zejména § 1139. Soudy totiž nejsou povinny řídit se tím, co je uvedeno ve stanovách. Stanovy mohou pouze určovat vztahy mezi vlastníky navzájem a mezi vlastníkem a SVJ. Stanovy však nemohou nařizovat soudu zda a v jaké časové lhůtě se má soud zabývat řešením spoluvlastnických sporů.
Článek VII odst.14 nespadá do právní způsobilosti právnické osoby SVJ. O záležitostech podle § 11 odst. 5 ZoVB (kromě oprav) rozhodují vlastníci jednotek mezi sebou a technicky vzato to vůbec nepatří do stanov právnické osoby.
Článek VIII odst. 2 a dále na více místech: změnit „právní úkon“ na „právní jednání“.
Článek VIII odst.9 – zapomněli jste ve výčtu činností výboru úplně na sdělování výše záloh na správu domu podle § 15 odst. 2 ZoVB.
Článek VIII odst. 10: Výbor nečiní právní úkony, není to osoba!!! Členové statutárního orgánu právnickou osobu zastupují. Nejednají jejím jménem.
Bylo by toho nejspíše více, ale už jsem popsal papír až do konce.
lake
Děkuji pane Lake za Váš komentář uvedených stanov.
Na vysvětlenou ještě dodám, že tyto stanovy byly přijaté už v r. 2007, a jejich přizpůsobení zákonu o veřejných rejstřících a NOZ je teprve čeká. Ale i tak jste popsal některé závažné nesrovnalosti i se zněním ZOVB.
Ve výboru SVJ je právníčka, autorka řady odborných publikací, článků a vysokoškolských učebnic z oboru pracovního práva a působí také jako externí vysokoškolská lektorka. Proto mě překvapuje tolik Vámi popsaných rozporů ve stanovách.
Podle rejstříku SVJ je uvedenou právníčkou JUDr. Věra Hrouzková a je předsedou výboru SVJ.
Překvapivé je, že JUDr. Věra Hrouzková, zatím jako jediná osoba z obce právníků s titulem JUDr. veřejně publikovala názor (http://www.linde-nakladatelstvi.cz/…13D24B19.pdf), že SVJ vzniklá za účinnosti zákona o vlastnictví bytů, tedy před účinností NOZ, se budou i nadále řídit zrušeným zákonem o vlastnictví bytů, svými stanovami a ve vyjmenovaných otázkách NOZ. To samozřejmě za předpokladu (člověk nikdy neví), že je na uvedeném odkazu uvedeno správné jméno a titul autorky.
Jednalo by se zatím o jedinou JUDr. s takovým názorem, o které se zmínili diskutující na tomto portále. Další zmíněnou byla Mgr. Brosková, a Ing. Radek Hampl Ph.D. bez titulu JUDr.
„shromáždění tvoří vlastníci jednotek. Nikoliv členové společenství!“
Shromáždění se koná i v domech, kde společenstí vlastníků nevzniklo. Předmětné stanovy se bezesporu týkají domu, kde SVJ vzniklo. Platí v domech, kde společenství vlastníků vzniklo, vlastníci jednotek = členové společenství? Mám za to, že ano. Členství ve společenství je navázáno na vlastnictví jednotky, společně s ním vzniká i zaniká, jinak vzniknout ani zaniknout nemůže. Nebo mi něco uniká?
Pane Zájem, uniklo Vám pět zásadních skutečností:
- Podle § 9 odst. 7 ZoVB platí: „(7) Orgány společenství jsou (…) shromáždění vlastníků jednotek (dále jen „shromáždění“), …“
- Podle § 11 odst. 2 ZoVB platí: "Shromáždění je schopné usnášení, jsou-li přítomni vlastníci jednotek, kteří mají většinu hlasů;…
- Podle § 11 odst. 3 ZoVB platí: „Při hlasování je rozhodující velikost spoluvlastnických podílů vlastníků jednotek na společných částech domu.“
- Podle § 1206 odst. 1 NOZ platí: „(1) Shromáždění tvoří všichni vlastníci jednotek.“
- Podle § 1206 odst. 2 NOZ platí: „Shromáždění je způsobilé usnášet se za přítomnosti vlastníků jednotek, kteří mají většinu všech hlasů. K přijetí rozhodnutí se vyžaduje souhlas většiny hlasů přítomných vlastníků jednotek, …“
Pokud v tom vidíte problém, je to pouze Váš umělý problém. Já raději pojmy označuji přesně tak, jak jsou označeny v celostátně platném právním předpisu, který byl schválen parlamentem, senátem, podepsán presidentem a zveřejněn ve Sbírce předpisů.
lake
Pane Lake,
Vámi uváděné citáty ze zákonů odpovědí na mou otázku nejsou. Členství ve společenství je upraveno následovně (k tomu si můžete připojit unikly Vám dvě zásadní zkutečnosti, k diskusi to ale nepřispěje):
- Členství ve společenství vzniká a zaniká současně s převodem nebo přechodem vlastnictví jednotky. (72/1994 Sb. § 9 odst. 5 věta prvá)
- Členství ve společenství vlastníků je neoddělitelně spojeno s vlastnictvím jednotky. (89/2012 Sb. § 1194 odst. 2 věta prvá)
Členství ve společenství je jednoznačně upraveno zákonem a pojem je v zákoně obsažen. Nezodpovězená otázka tak zůstává: Proč se domníváte, že neplatí vlastníci jednotek = členové společenství. Napište, prosím, argumentaci, citace ze zákonů jsme si již připomenuli. Jinak formulováno, napíšu-li seznam vlastníků jednotek a seznam členů společenství, podle Vás se může jednat o nestejné seznamy. Můžete, prosím, uvést příklad, kdy toto nastane? Nedokážu takový příklad sestrojit. Děkuji.
Poslední komentáře