Judikát je zde. Toto je odstrašující ukázka neschopnosti českých soudců.
Záležitost byla jasná od počátku: SVJ nebylo poskytovatelem služeb spojených s užíváním bytů. Z toho bylo třeba vyjít. Takže nemohla vůbec vzniknout povinnost SVJ doručit vyúčtování služeb, a samozřejmě ani povinnost uhradit pokutu podle § 13 zákona č. 67/2013 Sb..
SVJ tedy nebylo k žalobě pasivně legitimováno, takže již nalézací soud měl žalobu odmítnout pro nedostatek pasivní legitimace žalovaného. Namísto toho jak soud nalézací, tak i soud odvolací rozhodly špatně – v příkrém rozporu s právem. Zmatkaři.
Ani soud dovolací se nevyznamenal. Namísto aby žalobu shodili čistě z důvodu nedostatku pasivní legitimace, zabývali se popletové Brzobohatá, Dýšková a Ferák zcela zbytečnými a nepřehlednými úvahami:
- o obsahu vyúčtování obecně,
- o řádnosti a neřádnosti vyúčtování obecně,
- o povinnostech poskytovatele služeb,
- o nesplnění povinnosti příjemce služeb nahlásit počet osob,
- o výši pokuty a její možné moderaci z různých důvodů,
- o tom zda na pokutu vzniká nárok i když nevznikla škoda.
Samé zbytečné kecy.
Přitom stačilo napsat jen pár větiček:
| Jak plyne z provedeného dokazování, SVJ nebylo v postavení poskytovatele služeb. Proto nebylo povinno vyúčtovat žalobci služby podle § 7 a nevznikla mu ani povinnost hradit žalobci pokuty podle § 13. Žaloba se zamítá. |
Justitianus
Poslední komentáře