"ZBYTEČNÝ odklad" dle ZoSL
Zdravím v (http://www.portalsvj.cz/…byt-ci-nebyt) vyvstal pro mne problém s pojmem „ZBYTEČNÉHO odkladu“.
§ 12 ukládá „Příjemce služeb oznámí poskytovateli služeb písemně a bez ZBYTEČNÉHO odkladu změny v počtu osob rozhodných pro rozúčtování“
§ 13 odst. 1
„…zejména nesplní-li příjemce služeb povinnost oznámit změnu
počtu osob…“
Z uvedeného mně plyne, že příjemce služeb povinnost oznámit změnu počtu osob, která nastala např. 15.1./15.2./15.4./15.5./15.6./15.7./15.10./15.11. splní včas, oznámí li ji před koncem rozúčtovacího období tzn. do 31.12. (tedy, jeli rozhodné období shodné s kalendářním rokem) a to za všechna změnové okamžiky najednou (poskytovateli zašle seznam obsahující „datum změny“ + "počet rozhodnýh osob platných od "data změny"")
Já si vykládám pojem „ZBYTEČNÝ odklad“ tak, že: je to datum „oznámení dle §12 ZoSL“ doručené poskytovateli služeb PO skončení zúčtovacího období. Oznámení doručené PŘED datem „skončení zúčtovacího období“ je VŽDY VČASNÉ.
A dále si nejsem jist pojmem „ZBYTEČNÝ“.
Poskytovatel tím může chápat dobu D+x (tj. „x“ dní po dni „D“
kdy nastala změna v počtu osob dokdy chce být (vrchnostensky) informován
tzn. třeba do 14-dní od změny). Aplikuje li se §2/2 NOZ, pak je to
výklad šikanózní, neboť „ZBYTEČNOST“ v §12 má vztah k hodnotě
„ROZHODNÉ PRO ROZÚČTOVÁNÍ“. Je zřejmé však, že
„ROZÚČTOVÁNÍ“ nemůže započít před ukončením „zúčtovacího
období“ → tzn. podle mne lze jen šikanózně vykládat, že oznámení dle
§12 je nutné zasílat do data D+x, protože překročení lhůty D+x nemůže
„rozhodnost pro ROZÚČTOVÁNÍ“ ovlivnit …stejně jako je nemožné
„věštit“ kdy a zda vůbec, budou existovat osoby „…u kterých
lze mít za to, že…“.
Zjistit hodnotu „…počet osob u kterých lze mít za to,
že…“ objektivně, nelze „věštěním“ ale jen
„měřením“ – a „měření“ lze provést, až PO skončení děje,
který je třeba objektivizovat. Pojem „ZBYTEČNOST“ sankcionovaný v §13/1
ZoSL tak nemůže vyplývat z překročení lhůty D+x (nehledě na to, že
„x“ tzn „zbytečnost“ je pojem zcela neurčitý) ale nepochybně
z překročení lhůty „konce zúčtovacího období“ pro doručení
oznámení poskytovateli, neboť teprve pak může oprávněně začít plynout
doba mající vliv na v §12 zmíněné „ROZÚČTOVÁNÍ“.
Moje otázka je formou příkladu:
Nechť příjemce změny „rozhodné pro roúčtování“ → neoznámil tuto
skutečnost dle §12 ZoSL (např. změny nastalé v datech:
15.1./15.2./15.4./15.5./15.6./15.7./15.10./15.11.) ANI do data pro
předání vyúčtování v r.2017 za rok 2016 (příkladně do dne
30.4.2017.
Vyčíslete mi prosím (včetně postupu), kolik by poskytovatel vyměřil dle §13/2 ZoSL příjemci za uvedená zpoždění:
- metodou „po skončení zůčtovacího období“ (x=0, pokuta=50Kč)
můj propočet (30.4. – 1.1.) dává 119dní*50kč =5.950Kč - metodou D+x (x=0, pokuta=50Kč)
můj propočet (30.4.2017 … 15.1.2016) dává (472 +441 +381 +351 +320 +290 +198 +167)= 2620dní prodlení z každého změnového data *50kč =131.000Kč
Co je tedy správně?
Otázku považuji za zajimavou, ale zbytečnou. Je přece zjevné, že zákon neřeší vše.
- Neřeší vůbec seznam služeb, které je konkrétní SVJ oprávněno poskytovat a které je vlastník jednotky povinen odebírat a hradit.
- Neřeší podrobná pravidla rozúčtování služeb. Náhradní postup, který zákon obsahuje pro případ nerozhodnutí společenství, není zpravidla dostatečně určitý (například nedočtete se jak postupovat, jestliže při odečtech vodoměrů se zjistí, že vodoměr v bytě paní Voráčkové je zaseknutý a nenačítá).
- Neřeší se ani co znamená výraz „oznámí bez zbytečného odkladu“.
Je třeba přestat mudrovat, pane Pube. Je třeba si ve vašem SVJ schválit jednoznačná a určitá pravidla poskytování a rozúčtování služeb, nejlépe jako součást stanov (protože jen tak to bude závazné i pro další nabyvatele jednotek v domě). V těchto pravidlech bude uvedeno i do kdy je vlastník jednotky povinen oznámit změnu v počtu osob. A máte vymalováno.
lake
pane Lake, kdyby ofce v mém Ofčíně chtěly „vymalovat“, asi bych se zde neměl na co ptát (jen doufám, že chápete, že jednotlivec ani menšina „vymalovat“ nemůže. Vždy „maluje“ většina.). Vzhledem k tomu, že naším (v Ofčíně) oblíbeným sportem je, vrážet si kudlu do zad, mám mnou uvedený příklad za zcela reálný a případný, a mohu domnívat, že i ostatní může zajímet jak hluboko může ta kudla „vniknout“ – zda jen „6mm“ nebo „130mm“.
Domníváte li se Vy, že soud nárok SVJ v obou případech odmítne (protože já tedy dobrovolně neuhradím ani 6 natož pak 130 tisíc – tím netvrdím, že mám tento problém), tak byste k tomu měl předložit víc, než jen Vaši anonymní vyřídilku (jen neexistence pravidel pro rozúčtování jistě nebude na zamítnutí požadavku pokuty ad-2 nebo ad-1 postačovat, stejně jako rozsudky občas nijak nezpochybňují pojem „fond oprav“ i když je zřejmé, že jde o příspěvky). Svoje „argumenty“ má nakonec každý, až dokud mu nezatne tipec vyřídilka soudce.
Takže já položil zcela jasnou otázku zda z §12 ZoSL plyne metoda výpočtu ad-1 nebo ad-2 , protože některá z nich to bezpochyby bude. Neptal jsem se na to, co ze zákona nevyplývá.
Chcete li zde „malovat“ Vy, řekněte bez zbytečného odkladu, zda „bez ZBYTEČNÉHO odkladu v §12“ je obsaženo v definici „x“ v metodě ad-1 nebo ad-2 nebo ad-3 (v metodě ad-4 to třeba obsaženo „je“, ale tu jsem prve nepředkládal)
Hele já chápu, že se to někomu zdá buzerační, ale většinou bejvá ve stanovách že se změny hlásí do 30 dnů. Vosobně moc dobře vim, co se stane když se na to lidi vykašlou, a tady to jasně vysvětlim na konkrétním příkladu (fakt se podobně stalo):
Dva roky starej barák, 5 bytů, pět lidí, zálohy na opravy malý (1500 Kč měsíčně za celej dům), měsíční zálohy na služby podle spotřeby předchozích let 1200 Kč na osobu teda 6000 Kč za dům. Všecko klapalo, vyúčtování plus minus nula. Pak se ale během prvních měsíců jednoho roku do domu přistěhovalo osum lidí, co by to někdo bez zbytečnýho odkladu hlásil že jo, a začlo to.
Faktury vod dodavatelů služeb do tý doby v klidu pokrytý těma 6000 Kč narostly na víc jak dvojnásobek, v dubnu se to eště zvládlo, v květnu se použily prachy co byly na účtě na zálohách na opravy, v červnu na půlku faktur nebylo a v červenci začly chodit výhrůžky vodstřižením. Začal teda milej předseda obíhat barák cože se teda děje.
Vodpovědi byly ve stylu „ježiš dyk já bych ty čtyry osoby v prosinci poctivě nahlásil předsedo, i nedoplatek samozřejmě zaplatim, se zas tak moc neděje ne?“ Na votázku co budou platný uhrazený nedoplatky v srpnu 2016 když neni na faktury v červnu 2015 a kde vycucat chybějících 50 litrů na druhý pololetí čuměli jak tele na nový vrata.
Brečet tady nad pokutama mi teda přijde dost mimo mísu, vono to chce použít selskej rozum a hned by bylo jasný, že tady nejde vo nějaký zatěžování chudáků vlastníků zbytečnejma povinnostma, ale vo to že SVJ rezervy na hrazení služeb za nenahlášený vosoby prostě nemá a českýho člověka dokopat k plnění ani rozumnejch povinností jinak než sankcema nejde.
„…Brečet tady nad pokutama …“
„páčko“ z tvýho slovníku soudím, že se cejtiš jako „pořádně
tvrdej řizek“ …tak zkus, jen tak proformu, citovat z čeho v mým dotaze
„cejtíš brečení nad pokutama“ …?
Moje otázka zněla (alespoň si to myslím, i kdyš nejsem takovej
drsoň jako ty) zda je správně propočet ad-1 nebo ad-2.
A neztotožnil li byses, mohls uvést vlastní …ad-3. Lamentace nad jiným
cashflow jiného SVJ není v tomto kontextu nijak smysluplná
(řízkovštinou: „je to vo něčom jiným, čéčé“).
Z tvýho projevu soudím, že jsi zřejmě pro variantu ad-2.
Pube, vážně jsem se tě nechtěl dotknout a jsem smutnej že tě muj styl irituje, jenom mi z tvýho textu nějak vyplynulo že se ti povinnost hlášení změn nebo pokuty nelíběj. Tak jsem chtěl jemně naznačit proč je důležitý ty změny hlásit a znal jsem případ kdy to bylo fakt vo držku.
Trvam si ale na tom že se to takhle promítá do cashflow každýho baráku akorát u větších se třeba změny plus mínus vyrovnaj. Ale třeba taky ne. Tak jsem prostě chtěl aby to laskaví čtenáři vlastníci měli možnost vidět z jinýho pohledu než je nesmyslná buzerace a zásahy do soukromí.
Že po pohledu třeba na dvojnásobnou fakturu za vodu stráví předseda několik hodin nebo desítek hodin svýho volnýho času pobíháním po baráku a hledáním úniku vody nebo nějakýho aspoň trochu logickýho vysvětlení to asi taky nikdo nevidí. To taky nasere, hlavně když to předseda dělá zadáčo.
Když na účtě v prosinci nejsou prachy na havarijní opravu střechy i když účetní stav záloh říká že jo, to taky musí řešit předseda a ostatnim je to u prdele. V lepšim případě dostane držkovou, v horšim ho někdo práskne že neni dobrej hospodář nebo že defrauduje a eště ho popotahujou policajti.
U dalšího konkrétního případu kdy si jeden exot přistěhoval bez nahlášení na jaře rodinu ze Slovenska a pak se z něj musel soudně lámat nedoplatek přes dvacet tisíc taky nebyl předseda nadšenej povinným pobíháním po soudech, zas ve volnym čase a zadáčo. Von tyhle věci málokdo z vlastníků vidí.
Takže já vosobně souhlasim a dokonce strašně vítam že zákonodárce už aspoň někde poznal že když řekne Á teda že vlastník něco musí tak musí taky říct Bé co se stane když to vlastník nesplní a toho vlastníka to prostě musí bolet aby ho to donutilo zvednout prdel a udělat to.
Čili když vyjdu ze vzorovejch stanov co je velká část SVJ opsala kde je na tohle 30 dnů tak bych se klonil k modifikovaný variantě 2 s odečtem těch 30 dnů u každý položky a excel mi vyplivnul částku pokuty 118.600 Kč. Jako jo, je to darda, ale když to bude pár korun tak mizí ta motivační složka.
Už si aspoň trochu rozumíme?
Hele Drsoni, to jsou hospodský kecy. Mně je jedno kdo má co „u prdele“ nebo jestli dostane „držkovou“ či „se zelím“ nebo „se šípkama“. Já jsem uvedl jak já rozumím §12 ZoSL:
- metoda D+x (x=„po skončení zůčtovacího období“, pokuta=50Kč)
- metoda D+x (x=„0 nebo ASAP“, pokuta=50Kč)
- metoda D+x (x=„30“, pokuta=50Kč) → Páčkova parametrizace
- metoda D+x (x=„není třeba ˇurčovat“, pokuta=0Kč)
- …
metodu-4 jsem nenabízel a nad metodama ad-1 a ad-2 nebrečel, takže „mimo mísu“ jsou jen poznámky „vo brečení nad pokutama“. Já nejsem proti sankcím PŘI NEPLNĚNÍ povinností, jenže ono za delší konec stýbla tahá většinou SVJ a ofce zlostně bečí jen tím směrem, kam jim zástupce ofčína (SVJ) ukáže. Dej vědět, až ty zaplatíš metodou ad-3, jaký to bylo.
PS: a nebuď smutnej. Si prostě chlapák, a já jen musel najít tu
správnou tóninu, na který si budeme rozumět alespoň natolik, že mi dřív
nevpíchneš vidle do prd.le, ale že použiješ to, „co ti Bůh nadělil mezi
uši“.
Takže jo, já už trochu rozumím kdo jseš a jaký názory zastáváš.
:) :)
Pube, tohle nejsou hospodský kecy a tohle téma je hezkej příklad toho jak se vlastníci a výbory někdy totálně míjej. Tebe jako vlastníka nezajímá co všechno musim řešit nebo jestli dostanu držkovou a mě jako výbora zas nemusí zajímat proč si nějaká ofce (tvůj termín) musí furt rozšiřovat nebo zmenšovat stádo a proč nepovažuje za nutný nebo vůbec neví že to má hlásit.
Vono je to totiž dost dvojsečný, páč když se rozhodneš jako hodnej tatík a jednomu odpustíš pokutu tak tě druhej klidně dá k soudu že nejednáš s péčí řádnýho hospodáře a okrad jsi SVJ vo 118600 Kč tak ať je zaplatíš ze svýho. Mi teda fakt řekni jak tohle řešit.
Chtěl jsem jen jednoduchou odpověď Drsoni: tedy zda je zákonnéjší
varianta ad-1 nebo ad-2.
Ale už teď vím, že mluvím k dubu. Už ti nemám co říct. Ani o tvým
cashflow ani o mý metodě.
Ježiš Jasoni tak se nečil, já ti teda vodpovim – já nevim. Ten zákon jsem nepsal a fakt nemám šajna co tim chtěl básník říct. Navíc mě eště napadá varianta číslo 5 pro tvůj příklad a to od 15.ledna 2016 (případně s mejma 30 dnama od 14.2.2016) do 30.4.2017 teda 23.550 nebo 22.050 Kč s tim že ty průběžný změny se už nenačítaj znova.
S tvojí variantou jedna nesouhlasim a nebudu. Povinnost bezodkladnýho hlášení změn počtu vosob je dle mýho v zákoně kvůli tomu aby SVJ mohlo upravit vlastníkum zálohy na novej rozsah dodávek aby pak mělo na faktury. Čili nahlášení změn za celej rok dozadu až v prosinci pro účel konečnýho rozúčtování je platný jak mrtvýmu zimnik a já bych to jako záměr zákonodárce nebral.
Dokud na to nebude judikát tak se fakt nedozvíme co budou soudy schopný zkousnout. Vosobně jsem přesvědčenej že žádnej soudce pokutu 131.000 nebo 118.600 Kč nepřiklepne. Ale můžu se mejlit. Takže ti můžu říct maximálně jak bych to řešil já. A já bych to řešil individuálně podle toho jaká by mi vznikla škoda nebo problém aby trest odpovídal zločinu.
Takže u tvýho příkladu pokud by šlo o maníka co měl zálohy na dvě vosoby, vykop manželku a pak jí vzal zpátky a několikrát to zvopakoval tak bych se na pokutu asi vybod úplně, protože von platil zálohy buď stejný nebo větší než jaký měl a nikomu tim neublížil. Podobně pokud by tam po výkopu manži natáh milenku s dítětem a v celkovým součtu osoboměsíců by to plus mínus ty dva dalo.
Jinačí situace by byla kdyby tam pokaždý přitáh dalšího bezdomovce a v konečným devítičlenným osazenstvu by furt platil zálohy na jednu vosobu. Kdyby mi to rozbouralo cashflow a já musel dělat ňáký harakiri abych měl na faktury nebo by se vošíval u nedoplatku, tak bych fakt měl cukaturu mu tam těch 118.600 Kč napálit a ani soudem bych se pod těch 22.050 Kč ukecat nenechal.
Slitování bych neměl ani kdyby mi najednou po předání vyúčtování přiběh někdo s tim že nebude platit elektriku za tři vosoby když tam vod ledna byli jeden nebo dvá. Páč to znamená předělat, znova vytisknout a znova roznést a rozeslat padesát vyúčtování za celej barák a za to nejsem placenej abych dělal vola někomu kdo se po roce a čtvrt probere.
Takže asi jo, mluvíš k dubu. Žádnou jednoduchou odpověď nemam a metodu co bych byl s čistym svědomim ochotnej a schopnej aplikovat univerzálně neznam. Ale kdybych měl hlasovat tak bych za nejzákonnější a nejrozumnější považoval tu z mýho dnešního prvního odstavce.
A jako bonus tu mám další příkládek: Nahlášeno je 5 osob. V půlce června se jedna přistěhuje a počátkem srpna jiná odstěhuje. Vlastník to nahlásí 31.12. Napálíme pokutu za dvě nenahlášený změny od 15.6. do 31.12. (teda mezi 8450 a 17550 Kč podle použitý metody) i když od 1.sprna byl nahlášený počet osob správný? Nebo jenom 850 až 2350 Kč za ty dny kdy to bylo blbě? Nebo jak jinak?
Páčko,
vlastník jednotky je povinen uhradit případný nedoplatek plynoucí z vyúčtování služeb. Povinnost navyšovat zálohy v průběhu zúčtovacího období dána není.
Zákon je tady jednoznačný: Zálohy se stanoví na zúčtovací období dopředu.
Bohdana H.
Bohdano, pokud u vás dokážete platit dodavatelům za služby ze záloh který nevyberete, pak byste se vo tenhle kouzelnej trik mohla s náma podělit. Patrně si u vás berete úvěry na faktury za služby, nebo na ně protizákonně frcáte prachy na opravy, anebo vůbec netušíte vo čem je řeč.
Nevim jakej zákon jste četla vy, ale §4 odst 4 Zákona 67/2013 Sb je tady opravdu jednoznačnej a říká pravej opak:
Poskytovatel služeb má právo změnit v průběhu roku měsíční zálohu v míře odpovídající změně ceny služby nebo z dalších oprávněných důvodů, zejména změny rozsahu nebo kvality služby.
Takže když čtyřnásobnej rozsah tak čtyřnásobná platba a hned od dalšího měsíce. Společenství rozhodně neni povinný vám poskytovat bezúročný půjčky.
Bohdano, píšete nepravdu. Podle § 4 zákona č. 67/2013 Sb. je poskytovatel služby oprávněn změnit měsíční zálohu i v průběhu roku.
lake
Uvedené nejasnosti je možné snadno překlenout výkladem, přihlédneme-li jednak k účelu uvedených ustanovení, jednak z zásadě, že by občan měl být zatěžován zákonnými povinnostmi co nejméně, a jednak k tomu, že nesplnitelnou povinnost občan není povinen plnit (a to ani přibližně, předběžně, náhradním způsobem). Z toho vychází následující výklad:
Povinnost vlastník jednotky splní, oznámí-li po skončení rozúčtovacího období počet osob (jedno číslo, tj. např. „V roce 2015 činil počet osob pro rozúčtování služeb 3,45 osob.“), a to pouze v případě, nastala-li změna tohoto počtu proti předchozímu účetnímu období. (Není-li toho schopen, jistě svou povinnost splní i nahlášením podrobností, tj. dat změn počtu v průběhu roku, z nichž rozúčtovatel stejně vypočte a použije jedno jediné číslo. Rozdíl je v tom, že v tomto případě si toto číslo vypočte z podkladů předaných vlatníkem jednotky rozúčtovatel sám. Stejnou vypovídací hodnotu mají i tzv. osobodny či osoboměsíce, což jsou pojmy, které zákon nezná.)
Už se zde řešilo.
„…nesplnitelnou povinnost občan není povinen plnit …“
Nerozumím, jakou nesplnitelnou povinnost míníte? Míníte, že oznámit něco „bez zbytečného odkladu“ tzn. do data D+x je povinnost nesplnitelná nebo zatěžující?
„…splní, oznámí-li po skončení rozúčtovacího období …“
OK. Tak jak dlouho po 31.12. kal.roku je nutné to hlásit, aby nedošlo ke „ZBYTEČNÉMU odkladu“?nedávno jsem byl v městským aqua-kačáku (vstupný je 200Kč/3hod/4členná skupina) a kde je psáno, že při „překročení časového limitu“ se platí další za každou osobu další 1hodina. Přeloženo: je to brutální pěsťovka (140Kč/1hod/1osoba) – překročení 1minutu to tedy stojí dalších 560Kč)
Z příkladu je zřejmé, že chtějí li v městském aqua-kačáku (co stál bezmála 600 melounů) splácet úvěr takto „razantně“, že ten samý způsob může zvolit i SVJ aby jim chudákům [paraf. „páčko“] „v červenci nezačly chodit výhrůžky vodstřižením“
„…Už se zde řešilo…“
Já to tedy nemohu nalézt …dáte mi tedy link KDE KONKRÉTNĚ: „zde“ se to již „řešilo“?
Z Vašeho příspěvku soudím, že jste zřejmě pro variantu ad-1.
Hele Pube když už mě tak hezky cituješ tak mi to nedá a zareaguju eště na tohle:
U nás po městě jezdí MHD za 13 Kč za dvacet minut teda 0,65 Kč za minutu. V jednadvacátý minutě už je člověk s cvaknutou třináctikorunovkou cestujícím bez platný jízdenky neboli černým pasažérem a revizor mu napaří pokutu 1000 kaček. Takže ta minuta přijde na litr což je 1538 krát víc. Jestli dobře chápu tvojí logiku tak je to brutální pěsťovka a razantní přivýdělek aby bylo na nový autobusy.
Podle mojí logiky to je ale jedinej způsob jak zajistit aby bylo na provoz, protože kdyby přestali chodit revizoři a dodržování přepravních podmínek hlídat tak by jezdila celá populace na černo a nebylo by ani na naftu pro stávající autobusy. Stejně tak v tvym akváči by nebylo k hnutí protože by tam za tu pajcku každej trávil celej den.
Pro mě je rozhodující to že jak v akváči tak v městský dopravě každej svým vstupem potvrzuje že zná pravidla a je si vědomej co se stane když je poruší, čili že každej se může svobodně rozhodnout jestli pravidla dodrží a za svý prachy dostane přesně to co si zaplatil nebo nedodrží a bude ho to stát něco navíc. Stejně tak by to mělo dle mýho fungovat v SVJ.
Jinde v tomhle tématu jsem ti poctivě odpověděl na tvojí otázku a teď tě prosim o to samý, teda abys mi řekl která varianta je podle tebe správně v příkladu co jsi tak hezky citoval, čili jak má předseda reagovat když neni v červnu na faktury kvůli nenahlášenejm osobám, klidně můžeš přidat i variantu tři:
1/“Ale kámo to je úplně v pořádku že tu bydlíte ve čtyřech a máte zálohy na jednu osobu, omlouvám se že jsem ti lezl do soukromí, já ty faktury za druhý pololetí zaplatim ze svýho, co na tom že budeme s manželkou a dětma o chlebu a vodě, vždyť se rozšoupneme až to za rok zaplatíš v nedoplatku, a neboj, žádný nepříjemnosti navíc, ty pokuty jsou v zákoně pro úplně jiný případy.“
2/“Hele kámo, kvůli tvýmu porušování stanov a zákona tady neni na faktury, tohle neni holubník a tak ti od příštího měsíce zvyšuju zálohy a k tomu ti tam pálím několikatisícovou pokutičku, ze který sice budu mít vosobně houbelec ale je třeba aby sis to propříště pamatoval a nahlásil to včas a já nemusel jak debil lítat po baráku a bejt u dodavatelů za neplatiče“
Podle mě dokud budeme považovat za chudáky ty kdo porušujou pravidla a slíznou za to pokutu, a za padouchy ty co ty pokuty udělujou a přitom musí řešit následky, tak se v týhle diskuzi nikam nepohneme. Nadávat na svině statutáry je tady v módě ale jak se něco vytkne vlastníkům tak je voheň na střeše i když je to přímý porušování zákona. Je to normální?
„…jak má předseda reagovat když neni v červnu na faktury kvůli nenahlášenejm osobám…“
Drsoni i když MŮJ dotaz má jiný obsah, odpovím teď na TVŮJ ďyvnej
příklad:
je třeba rozlišovat ZÁLOHY od FAKTUR a je dobré znát znění §
4 odst. 4. Zřejmě „odstřižením“ míníš odstřižení vody:
dejme tomu, že byla spotřeba vody za dům v minulém roce celých
72.000 Kč/dům. V takovém případě dodavatel předepíše 1/12 pro
měsíční předpis v následujícím roce: a Vy platíte formou
ZÁLOHOVÝCH-faktur. Plánovaná měsíční ZÁLOHOVÁ-platba, bude těch
6.000/dům (resp. 1200/byt). Když se v únoru k někomu z 5-ti bytů
nastěhuje „hejno“ osob rozhodných pro vyúčtování, dodavatel vody
zjistí tento fakt až na konci účtovacího období (tedy po odečtu,
který se provádí jednou ročně – v prosinci). V lednu pak přijde
FAKTURA na 1×(5×1200)+11×((5+8)x1200) =177.600Kč tzn. náklad proti
předchozímu roku vyšší o 146%/dům. Pak teprve má smysl aby
- „milej předseda začal obíhat barák cože se teda děje“ tzn. aby se dodavatelská faktura splatila do splatnosti a aby „nezačly chodit výhrůžky vodstřižením“.
- aby „milej předseda“ stanovil zálohy pro příští rok ve výši 1/12 z 177.600Kč tzn. 14.800Kč/byt (pokud snad nemá těch 5-bytů podružné vodoměry) nebo ve výši 1/12 z každé jednotlivé výše odečtené na každém jednoplivém podružném vodoměru.
Takže varyanta třy, pro Drsoně: doporučil bych 5-ti-hlavému-SVJ aplykovat postup ad-2 → a hnedle bude myt SVJ do příšťyho roku vejdělek (=„dardička 118.600“ podle uvedenyho přykladu, když se „hejno“ nastěhuje v unoru). Drsoni je nutno ještě zařydit, jak bude „milej předseda“ zjyšťovat udalost „D“ (kamery, nášlapní senzóry, světelná závora, zamky na čip, „Blažková“ na SoD).
Jestli ti to takto stačí Drsoni, vrátil bych se k MÝMU dotazu tzn. která parametrizace: ad-1 nebo ad-2, je ta správná („správná“ =plynoucí z textu §12 ZoSL, nikoli jen z tvýho nutkavýho chtění „nakopat někomu pr.el“).
PS: Drsoni, mysliš, že černý huby ze Slovenska zaplatí příkladně těch 118.600 jen na pokutě, když normální příspěvky na správu a nedoplatky služeb vyrovnávají až po sódní tahanici a někdy ani pak ne?
Hele Jasoni eště jeden dotázek – jak mi pomůže rozlišování záloh a faktur když při roční fakturaci mi bude v lednu chybět na nedoplatek a navýšenou zálohu bratru vokolo 120.000 Kč? Navíc když podle toho geniálního zákona můžu lidem ty zálohy navýšit nejdřív vod února, ale spíš až vod května kdy budu znát 1/12 skutečnejch nákladů z vyúčtování?
„…jak mi pomůže rozlišování záloh a faktur …“
Jak? Pomůže ti porozumět, že dávat souvislost mezi pokutu odvislou od porušení §12 s tím, žes v dubnu v háji s cashflow (přičemž je jedno zda si v háji v dubnu s 19.200 Kč nebo v lednu s „bratru vokolo 120.000 Kč“), je nesmysl. A protože můj dotaz byl, zda ze znění §12 plyne varianta ad-1 nebo ad-2 pochopit, že výše pokuty plynoucí z porušení §12 má sice nepřímou (zastrašovací) souvislost s tím, kde lednu nebo dubnu schrastíš prachy na faktury/zálohy, ALE není odpovědí ani na to zda víc postraší pokuta ~131.000 nebo ~6.000, ani na to zda z textu §12 plyne ~131.000 nebo ~6.000.
„…ten náš fakturuje kvartálně a zálohy taky předepisuje kvartálně…“
Abys to pochopil Drsoni: je jedno zda je fakturace/zálohace roční nebo kvartální – je to jen „hra s čísly“ (V dubnu pak přijde FAKTURA na 1×(5×1200)+2×((5+8)x1200) =37.200Kč tzn. chybí ti 19.200) kterou nakonec musí zaplatit ti, kterých se to týká. Jo, možná to bude jiný tam, kde pořád vaří nějaký ten gulášový-komunismus (=každému podle jeho potřeb). Tak to snad ale u Vás nemáte, nebo jo?
„…Navíc když … můžu lidem ty zálohy navýšit nejdřív …“
E? A co jako? Chtěl bys ty zálohy „navýšit v minulosti“? Bo, jestli v tom tvým sdělení je nějaká „sofistikovaná duchaplnost“, tak já ji neprohlédl.
Pube, já faktury od záloh rozlišuju, akorát máme asi jinýho dodavatele a ten náš fakturuje kvartálně a zálohy taky předepisuje kvartálně. Takže když přijde v dubnu faktura za dvojnásobnou spotřebu tak přijde taky rovnou dvojitá zálohovka na druhej kvartál. I když to ustojím při platbě zálohovky a nezaplatim jí celou tak mě dostanou červenci u faktury. Tim si moc nepomůžu.
Abys to pochopil na tvym příkladu tak když zaplatim v lednu zálohovku vodárnám na 18000 Kč a voni v dubnu pošlou fakturu s nedoplatkem 22000 Kč tak mi zároveň pošlou zálohovku na 40000 Kč na druhej Q. A já s vymakanym cashflow (všimni si že už v lednu musim zaplatit to co vyberu částečně až v březnu) jsem v dubnu v háji už o 44000 Kč.
A abysme zodpovědně zodpověděli tvuj dotaz na 118600 Kč tak ten se Slovenska netejkal, to byl tvůj příklad s vosmi změnama během roku. Tam pokud to nebyl Ahmed s osmi těhotnejma manželkama tak to asi byly změny nahoru i dolu a vcelku asi moc škody nevzniklo, takže bych mu to vosobně kdyby to bylo na mně napálil podle tvý metody 1.
Poslední komentáře