vyúčtování vytápění se sankcí

Vložil Šmíd (bez ověření), 2. Červenec 2019 - 9:32 ::

Majitelka bytu si nechala se souhlasem SÚ a SVJ provést změnu vytápění z radiátorů na podlahové. Dům je připojen na centrální zásobování. Na radiátorech byly poměrové indikátory nyní je přívod do bytu osazen ultrazvukovým měřičem. Nový předseda SVJ od roku 2017 začal majitelce bytu účtovat 3násobek průměrné spotřeby s odkazem na par.6, odst.3 zákona č. 76/2013 Sb.. A to zpětně 3 roky. Je tento postup dle Vašeho mínění správný? děkuji. Šmíd

  • rozúčtování tepla

Štítky (beta): Přidejte nový štítek vepsáním, smažte kliknutím na křížek (pouze pro přihlášené). Zobrazte další diskuse s daným štítkem kliknutím na štítek. Seznam štítků.

Vložil Misme, 4. Červenec 2019 - 12:30

Tak si to shrneme.

§ 7 odst. 4 vyhlášky č. 194/2007 uvádí: Měřicí a indikační technika, uplatněná u spotřebitelů v zúčtovací jednotce, se instaluje u všech spotřebitelů a je shodného principu a provedení.

§ 6, odst. 3 zákona č. 67/2013 Sb uvádí: Neumožní-li příjemce služeb instalaci stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění… činí v daném zúčtovacím období u tohoto příjemce služeb spotřební složka nákladů trojnásobek průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadajících na 1 m2 započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky.

Protože měřicí a indikační technika, uplatněná u spotřebitelů v zúčtovací jednotce v tomto konkrétním případě není shodného principu a provedení a protože instalaci stanovených měřidel konkrétní příjemce služeb neumožnil (je irelevantní, že pro změnu způsobu vytápění umožnit ani nelze), u bytu, který nesplňuje podmínku „shody“, se podle mého názoru zcela po právu a v souladu se stávajícími předpisy rozúčtovává podle § 6, odst. 3 zákona č. 67/2013 Sb.

Kromě toho zákon č. 67/2013 Sb. jako takový ukládá postup rozúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům určitým a jím daným způsobem uvedeným v § 6, tj. v tomto konkrétním případě v odst. 2, a to bez výjimek, proto pro dohodu rozúčtovávat tyto dvě komodity jinak, např. na podkladě rozhodnutí společenství (viz např. ustanovení § 5, které se ale těchto dvou komodit netýká), nevidím prostor. Ale je možné, že jsem něco přehlédla.

Vložil Vilém (bez ověření), 5. Červenec 2019 - 11:32

Není pravda, jak uvádíte, že instalaci stanovených měřidel konkrétní příjemce služeb neumožnil. Sankční rozúčtování dle § 6(3) zákona č.67/2013 Sb. považuji za neoprávněné, stejně tak, jak to uvádí v poradně Artav https://artav.cz/…ho-vytapeni/. Cituji odpověď z poradny Artav:

„Pokud byla změna vytápění provedena se souhlasem stavebního úřadu a společenství vlastníků jednotek, je požadavek na uplatnění navýšení dle vyhlášky č.269/2015 Sb., § 3, odst. 5 neoprávněný. Problémem ale zůstává stanovení pravidel, jak zakomponovat náměry z ultrazvukových měřičů tepla do celkového rozúčtování v rámci zúčtovací jednotky. Pro takový případ je nutné, aby pravidla byla vytvořena a schválena v souladu se stanovami SVJ. Standardní rozúčtovací procedura stanovená zákonem č.67/2013 Sb. v platném znění a shora zmíněnou vyhláškou vámi zmiňovaný případ neřeší.“

Vložil Misme, 5. Červenec 2019 - 16:54

Viléme, naštěstí žijeme v režimu, kdy máme každý právo mít názor a nemusí být nutně totožný. Vy (slepě?) věříte názoru ARTAV, já se ráda s cizím názorem seznámím, ale konečné resumé si dělám sama, a to na podkladě těch informací a zkušeností, které mám v danou chvíli k dispozici (proto jsem psala výše: „Ale je možné, že jsem něco přehlédla.“).

Dovolím si za daných okolností upozornit na několik, z mého pohledu poměrně zásadních, momentů tohoto případu:

1.

Konstatování ARTAV: „Standardní rozúčtovací procedura stanovená zákonem č.67/2013 Sb. v platném znění a shora zmíněnou vyhláškou vámi zmiňovaný případ neřeší.“ má informační hodnotu sdělení: „Země je kulatá.“ Můj doplňující dotaz tedy zní: Jaká rozúčtovací procedura se použije a, zejména, kde (v jakém zákonném předpisu) má oporu?

2.

Zde v diskusi se objevilo několik dodatečných dotazů ohledně podstatných okolností, na něž autor původního příspěvku nereagoval.

Co mě osobně udivuje ale ještě o něco více, že ARTAV našel rychlé řešení i bez těchto, opět podle mého názoru podstatných, informací. Jde zde zejména o zdejší dotazy na to, zda je podlahové vytápění napojeno na centrální rozvod tepla a co přesně uvádí rozhodnutí stavebního úřadu a vyjádření SVJ, tzn. jaké podmínky si SVJ stanovilo. Za sebe bych dodala i dotaz na proceduru schvalování v SVJ a její zdokumentování, mohl to „podškrábnout“ jen předseda, a to zase trošku mění situaci.

Víte proč se zajímám o tyto informace já? Protože mít já byt v takovém SVJ a čelit dodatečným nákladům spojeným s tím, že si kdosi cosi vybudoval ve svém bytě a pro mne to ve svém důsledku bude znamenat vícenáklady, tak se bouřím a při nenalezení pro sebe uspokojivého řešení se obrátím na soud.

Ze své opakované zkušenosti totiž vím, že při povolování úprav v bytě je potřeba se dohodnout, tj. mimo jiné dohodu oboustranně stvrdit. A v mém případě jsem vždy setkala s podmínkami, které vždy určovaly provést nejen veškeré úpravy na vlastní náklad, ale zichrovaly „zbytek světa“ i pro případ následných škod a jakýchkoliv negativních dopadů na cokoliv atp. atd. tím, že jsem se musela zavázat, že i tyto náklady na jejich odstranění jdou na můj vrub. Kromě toho jsem vždy musela doložit o všem možném (a skoro i nemožném) prohlášení firmy provádějící práce, aby se i takto prakticky vyloučila kolize se zákonným stavem, ohrožením života, zdraví, životního prostředí atd. atp.

3.

ARTAV uvádí: „Problémem ale zůstává stanovení pravidel, jak zakomponovat náměry z ultrazvukových měřičů tepla do celkového rozúčtování v rámci zúčtovací jednotky.“

To je teda ;-) ohromující konstatování, toto je snad gró celého problému, ne? A navíc, jeho řešení nebude s pravděpodobností blížící se jistotě zdarma. Kromě toho je zapotřebí vymyslet algoritmus, speciální software… pokud tedy tento není např. součástí projektové dokumentace. Pokud rozúčtování nedělá předseda „na koleně“, tak si každý rozúčtovatel toto specifické rozúčtování nechá zaplatit, a to každý rok. Z jakých peněz se bude toto vše hradit? Pokud toto není podchyceno v podmínkách schválení a ve společenství bude jediný vlastník, který věc zažaluje, opět se celá konstrukce stanovení možných pravidel rozpadá.

4.

V případě, že by bylo nezbytné provést další úpravy systému vytápění, půjdou tyto úpravy na čí náklad? Pokud i na můj, žaluji.

Závěr:

Ať už máme na věc jakýkoliv názor, ve chvíli, když začnou vznikat vícenáklady společenství, stačí jediný vlastník, který se cítí touto situací nespravedlivě postižen a obrátí na soud a je úplně jedno, co si myslím já, ARTAV nebo kdokoliv jiný, protože rozhodovat bude soudce, a ten je ve své činnosti na zde i jinde prezentovaných názorech nezávislý.

A protože soudit se v těchto případech nelze zdarma, stále považuji za stěžejní informaci, co a kým vlastně bylo schváleno a následně realizováno, když já jsem vycházela při své radě ze svých opakovaných osobních zkušeností, kdy bych si takovou štrapác (nejen) s vyúčtováním hradila sama (protože můj „zbytek světa“ byl dostatečně kompetentní k životu v bytovém domě), a proto v tuto chvíli musím konstatovat, že odpověď odborníků z ARTAV ve mně vyvolává nejen otázky, ale i velice rozpačité pocity.

Douška:

Když už ARTAV odkazuje na ust. § 3 odst. 5, docela by mne zajímalo, proč nepoukázalo na ust. § 3 odst. 6. Asi má k tomu nějaké dobře utajené důvody, když větou „Standardní rozúčtovací procedura stanovená zákonem č.67/2013 Sb. v platném znění a shora zmíněnou vyhláškou vámi zmiňovaný případ neřeší.“ (viz zde bod 1.) tuto možnost smetl se stolu.

Vložil Vilém (bez ověření), 6. Červenec 2019 - 14:17

Úvodem píšete o právu na svůj názor. Nevím proč to píšete, když já vám ve svém příspěvku ani náznakem váš názor neupírám.

Píšete, že já věřím (slepě?) příspěvku Artav. Ale já jsem ve svém příspěvku uvedl konkrétní vlastní důvod, pro který si myslím že nemáte pravdu, cituji: Není pravda, jak uvádíte, že instalaci stanovených měřidel konkrétní příjemce služeb neumožnil. Takže nejde o slepou víru, ale můj názor. Že se s Artavem shoduji, že je požadavek na uplatnění navýšení dle vyhlášky č.269/2015 Sb., § 3, odst. 5 neoprávněný, je pravda.

K bodu 1.

Ptáte se, jaká rozúčtovací procedura se použije a, zejména, kde (v jakém zákonném předpisu) má oporu?. Na to byste se měla zeptat SVJ (předsedy), které takovou změnu povolilo, nejspíše bez schválení pravidel rozúčtování vlastníky jednotek.

K bodu 2.

Uvádíte, že váš udivuje, „že ARTAV našel rychlé řešení i bez těchto, opět podle mého názoru podstatných, informací. Jde zde zejména o zdejší dotazy na to, zda je podlahové vytápění napojeno na centrální rozvod tepla“.

To je podle mně z úvodního dotazu a dotazu odeslaného na Artav jasné. Cituji „…změnu vytápění – z radiátorů na podlahové vytápění v domě s centrálním vytápěním.“ Kdyby podlahové vytápění nebylo napojeno na centrální rozvod tepla, pak by sankční vyúčtování trojnásobkem bylo ještě více absurdní.

K bodu 3

Podivujete se nad tím, že Artav hovoří o problému stanovení pravidel a přitom sama vypočítáváte problémy se stanovením pravidel. Pakliže nebyla pravidla stanovena a schválena už při povolení změny, pak odpovědnost ponesou samozřejmě členové statutárního orgánu SVJ podle § 159 NOZ.

K bodu 4

Odpověď na váš dotaz najdete K bodu 3

K vašemu Závěru

No to jste objevila Ameriku, když píšete, že pokud bude soud, rozhodne soudce.

Zásadní omyl, který jste ve svých závěrech ve vašem prvním příspěvku udělala, jak jsem už uvedl v předešlém příspěvku, je to, že jste vycházela z vašeho nepravdivého tvrzení: instalaci stanovených měřidel konkrétní příjemce služeb neumožnil. A v celém druhém vašem rozsáhlém příspavku k tomu neuvádíte ani slůvko. Použiju-li vaše slova: „Docela by mne zajímalo, proč, asi má k tomu nějaké dobře utajené důvody.“

Vložil Misme, 6. Červenec 2019 - 15:01

K bodům 1 až 4 – nejsem osobně na tomto případu nijak zainteresovaná, jen jsem uvedla své hodnocení a námitky k vašemu obvinění z nepravdivého tvrzení, když jste žádný jiný argument než citaci zavádějící odpovědi ARTAV neuvedl a když s tím, co uvedl ARTAV nesouhlasím. Obdobně tak mám výhrady k níže uvedeným radám jiných účastníků diskuse, jak situaci „polepit“, když každé toto „polepení“ by nejspíš přineslo zátěž pro další vlastníky. Proto mi přijde jakékoliv další rozvádění případu a vaše hodnocení mých námitek jeko neadekvátní. Co jste konstruktivního do této diskuse přinesl vy? Já kritizuji, ale píšu proč, kde vidím slabá místa. S názory, které uvádíte, nesouhlasím, ale rozepisovat proč a kde jsou jejich slabá místa nebudu, protože to nedává smysl a bere mi čas. K tomu vámi uváděnému zásadnímu omylu, který já ale považuji za pragmatické zhodnocení situace a proto jsem se k němu nevyjadřovala, pro vaši potřebu doplňuji:

Jsem toho názoru, že zvolil-li a provedl-li příjemce služeb takové technické řešení, které neumožňuje instalaci stanovených měřidel stejného typu jako byla původní, čehož si musel a musí být plně vědom, tak tímto zabránil instalaci stanovených měřidel, tedy jinými slovy tuto instalaci neumožnil.

Na oplátku a důkaz dobré vůle diskutovat nyní zde napište vy, na základě čeho se domníváte, že konkrétní příjemce služeb instalaci stanovených měřidel umožnil.

Vložil Kedlub (bez ověření), 9. Červenec 2019 - 15:12

„na základě čeho se domníváte, že konkrétní příjemce služeb instalaci stanovených měřidel umožnil.“

Odmítnutí instalace musí prokázat ten, kdo to tvrdí. „Umožnění“ samo o sobě (v případě neintalace) nelze prokázat, prokázat lze odmínutí.

Vložil Misme, 10. Červenec 2019 - 7:22

Zákon termín „odmítnutí“ nepoužívá. Zákonná formulace zní: „Neumožní-li příjemce služeb instalaci měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění…“. Nejde proto o žádné prokazování odmítnutí.

Vložil Justitianus, 9. Červenec 2019 - 23:00

Podle ustálené judikatury je to takto:
SVJ je povinno tvrdit a prokazovat, že vlastník jednotky byl opakovaně (tedy nejméně dvakrát) vyzván k odečtům či k umožnění instalace stanoveného měřidla. Dále SVJ musí prokázat, že v obou určených termínech byl učiněn pokus o odečet/instalaci, avšak vlastník to neumožnil.

Jedině pokud SVJ tyto skutečnosti prokáže, má šanci na úspěch při vymáhání „sankční“ zvýšené úhrady za službu vytápění podle vyhlášky č. 269/2015 Sb..

V tomto případě není třeba nic z toho řešit. Tazatel přece napsal, že stanovené měřidlo je nainstalováno. Takže vlastník jednotky umožnil instalaci. Sankce ve výši trojnásobku tedy nemohla být uplatněna.

Jiná věc je že předseda SVJ si zjevně neví rady s rozúčtováním v domě s takto „zprasenými“ měřáky. To ovšem není chyba vlastníka jednotky! Při stanovení úhrady za vytápění se mu bude nejspíše vyúčtovat náhradním postupem podle § 3 odst. 6 vyhlášky č. 269/2015 Sb. (platba podle průměrných hodnot). Pokud to předseda SVJ neví, pak je trouba.

Justitianus

Vložil Misme, 10. Červenec 2019 - 7:11

Píšete nesmysly, Justitiane.

Podle § 7 odst. 4 vyhlášky č. 194/2007 Měřicí a indikační technika, uplatněná u spotřebitelů v zúčtovací jednotce, se instaluje u všech spotřebitelů a je shodného principu a provedení. Tato podmínka splněna není. Jinými slovy řečeno, to, co je nainstalováno nesplňuje ustanovení § 7 odst. 4 vyhlášky č. 194/2007.

Vložil Justitianus, 10. Červenec 2019 - 8:15
Vážená paní Misme, opět reagujete zbytečně agresivně, i když nemáte pravdu. Napsal jsem zde před čtyřmi dny přesně totéž, co nyní píšete Vy:

„Ten, kdo dvakrát pochybil a kdo jedná v rozporu se zákonem č. 406/2000 Sb. – to je SVJ a zřejmě i ostatní vlastníci jednotek v domě. Podle § 7 odst. 4 vyhlášky č. 194/2007 Sb. totiž platí, že „[m]ěřicí a indikační technika, uplatněná u spotřebitelů v zúčtovací jednotce, se instaluje u všech spotřebitelů a je shodného principu a provedení.“ 

Vložil Justitianus, 5. Červenec 2019 – 0:31

V čem tedy podle Vás nemám pravdu, když Vy nyní píšete přesně totéž?

Připomínám, že otázka (ne)legálnosti stavu topné soustavy nemá nic společného s otázkou jak rozúčtovat náklady na vytápění. To jsem zde už napsal: podle § 3 odst. 6 vyhlášky č. 269/2015 Sb.. Ještě dříve zde uvedl totéž pan Vilém (Vložil Vilém (bez ověření), 7. Červenec 2019 – 10:24).

A samozřejmě žádnou „sankci“ trojnásobku nelze vůči vlastníkovi uplatnit, to je jen vlhký sen zmateného předsedy SVJ.

Justitianus

Vložil Misme, 10. Červenec 2019 - 8:17

;-) Na vyhlášku č. 194/2007 Sb. jsem zdejší diskutující upozornila před vámi, a to 4. července 2019 ve 12:30, to znamená před vámi.

V čem nemáte pravdu? Nu v tom, že tvrdíte: „Takže vlastník jednotky umožnil instalaci.“ a nezohledňujete fakt, že neshodného principu a provedení.

Vložil Justitianus, 10. Červenec 2019 - 8:28

Paní Misme, máte to popletené.

Vlastník jednotky umožnil instalaci toho, co mu bylo od SVJ uloženo. Kalorimetr na vstupu do bytu je stanoveným měřidlem. Ten kalorimetr je nainstalován (napsal to tazatel v úvodním příspěvku). Takže je zcela mimo realitu Vaše tvrzení, že vlastník jednotky instalaci neumožnil. Kdyby neumožnil, tak by tam ten kalorimetr nebyl, že ano?

SVJ souhlasilo s úpravou topné soustavy a s instalací kalorimetru. Z toho vyplynula povinnost SVJ instalovat následně stanovená měřidla pro všechny jednotky. SVJ tuto povinnost dodnes nesplnilo. Pokutu za porušení zákona může dostat jedině SVJ (na základě rozhodnutí České energetické inspekce).

Čemu na tom nerozumíte? Pletete si různé povinnosti různých osob.

Justitianus

Vložil Misme, 10. Červenec 2019 - 8:41

Vaši reakci jsem si přečetla a reagovat již nebudu. Informací k přemýšlení je zde ve vlákně uvedeno již dost. Je na každém, aby si vybral svou cestu.

Vložil 25Malý (bez ověření), 10. Červenec 2019 - 7:26

Nejvyšší čas skončit tuto zacyklenou debatu. Jeden tvrdí, že se má na byt s podlahovým topením napařit sankční hodnota spotřeby, jiný suše cituje vyhlášku, kde se píše o podmínkách měření. A pak je ke každé myšlence kopec oponentur.

Řešte, jak rozdělit náklady v takto postižené soustavě vytápění. Několik řešení se v diskusi objevilo, zkuste, je-li to nezbytně nutné, naznačená řešení kultivovat. Ale vycházejte z prostého faktu, že na radiátorech jsou ITN a u podlahového topení je kalorimetr. Řešte technický a ne právní problém.

Vše ostatní – jak to mělo být, co je rozporu s čím, je mlácení prázdné slámy. Tazatele zajímá zda, se může účtovat se sankcí, a jak to udělat, aby bylo rozúčtování spravedlivé.

Vložil Pokorný (bez ověření), 10. Červenec 2019 - 15:27

Malý,

píšete, že tazatele zajímá, zda se může účtovat se sankcí. Ale to je přece právní otázka. Dokud nebude vyřešena a nebude jasné, zda mohl předseda podle práva účtovat se sankcí, tak s tím nepohnete. Pokud majitelka bytu neprokáže, či o tom někdo jiný předsedu nepřesvědčí, že předseda nejednal podle práva, když použil sankční roúčtování, tak ten klidně odmítne jakékoliv jiné „spravedlivé rozúčtování“.

Vložil Misme, 10. Červenec 2019 - 7:42

Máte pravdu, že diskuse se zacyklila, ale nemyslím, že mou vinou. Já se jen snažím trpělivě vysvětlovat a dokládat, když se domnívám, že někteří jiní zde dávají průchod překrucování a osobním výpadům. K rozdělení nákladů se stále vyjádřit nemohu – jestliže nemám jasnou odpověď na dvě dříve vznesené otázky, je to zbytečná práce, protože jsem přesvědčena, že je zapotřebí řešit nejen technické, ale i právní otázky. Dokud se nevyřeší otázka právní, v daném společenství bude „tikat časovaná bomba“, tzn. kdykoliv kdokoliv bude moci způsob vyúčtování napadnout.

Vložil Justitianus, 6. Červenec 2019 - 15:31

Je naprosto nesmyslné tvrzení paní Misme, že vlastník jednotky „… zabránil instalaci stanovených měřidel, tedy jinými slovy tuto instalaci neumožnil“.

V úvodním příspěvku je jasně uvedeno, že stanovené měřidlo na vstupu do bytové jednotky je nainstalováno. A to se souhlasem SVJ i Stavebního úřadu. Opačné tvrzení nemá oporu ve faktech, která uvedl tazatel pan Šmíd.

Je pouze věcí SVJ, aby rozhodlo zda budou v celém domě nainstalována stanovená měřidla (kalorimetry), nebo indikační přístroje (IRTN) na radiátorech, nebo IRTN na zpětné trubce, nebo čidla pro výpočet gradenovou metodou. Zákon pouze ukládá, aby tyto přístroje byly v celém domě shodného principu a provedení.

Bylo to SVJ, kdo povolil vlastníkovi jednotky technickou úpravu topného systému. Z toho vyplynula povinná montáž kalorimetru na vstupu do jednotky. Následovat tedy měla shodná úprava a osazení kalorimetrů ve všech jednotkách v domě, neboť zákon to tak předepisuje.

Je tedy pouze problém SVJ, že v domě dodnes není nainstalována měřicí či indikační technika stejného druhu. Ten, kdo dostane pokutu od správního úřadu bude SVJ, nikoliv pan Šmíd.

Jak rozúčtovat náklady na vytápění v domě z takto „zpraseným“ topným systémem – to je zcela jiná otázka, na kterou se pan Šmíd vůbec neptal.

Justitianus

Vložil Misme, 6. Červenec 2019 - 15:36

Asi se každému z nás zobrazuje jiný text, když já vidím a čtu a kopíruji nyní z úvodního příspěvku zde:

Nový předseda SVJ od roku 2017 začal majitelce bytu účtovat 3násobek průměrné spotřeby s odkazem na par.6, odst.3 zákona č. 76/2013 Sb.. A to zpětně 3 roky. Je tento postup dle Vašeho mínění správný? děkuji. Šmíd

Douška: Já na rozdíl od vás skutečně nevím, co vše SVJ povolilo.

Vložil Justitianus, 6. Červenec 2019 - 15:40

A co se snažíte prokázat? V tom Vámi citovaném textu není ani slovo o tom, že by snad vlastník bytu neumožnil instalaci stanoveného měřidla, nebo že by neumožnil jeho odečet.

Jak už jsem napsal, chyba je pouze na straně SVJ. Společenství porušilo zákon. Nedotáhli do konce výměnu měřáků tak, aby ve všech jednotkách byly shodné.

Justitianus

Vložil Misme, 6. Červenec 2019 - 15:48

Já nic neprokazuji, já svobodně diskutuji. Názor k tomu, proč si myslím, že vlastník neumožnil instalaci jsem uvedla výše. Ten citovaný text navazuje na vaše nepravdivé tvrzení v závěru vašeho příspěvku.

Douška: Já na rozdíl od vás skutečně nevím, co vše SVJ povolilo. A dlouhodobá úroveň zdejší diskuse mě nabádá v dedukcích k nejvyšší opatrnosti.

Vložil Vilém (bez ověření), 6. Červenec 2019 - 15:11

Trváte na tom, že jsem žádný jiný argument než citaci Artav neuvedl.

To ale opět nemluvíte pravdu. Já přece argumentoval tím, že považuji váš názor, že vlastník instalaci neumožnil, za nepravdivé. Tím ale Artav samozřejmě neargumentoval, protože tento váš názor neznal.

Váš názor že

„zvolil-li a provedl-li příjemce služeb takové technické řešení, které neumožňuje instalaci stanovených měřidel stejného typu jako byla původní, čehož si musel a musí být plně vědom, tak tímto zabránil instalaci stanovených měřidel, tedy jinými slovy tuto instalaci neumožnil.“

považuji za absurdní, protože změnu neprovedl příjemce služeb svévolně nýbrž po schválení společenstvím.

Vložil Nečlen (bez ověření), 6. Červenec 2019 - 15:46

/protože změnu neprovedl příjemce služeb svévolně, nýbrž po schválení společenstvím./

Schválené to měl,ale bez předchozí písemné dohody vlastníka nemovitosti.Tzn. všech vlastníků jednotek v domě,neboť všichni tito vlastníci, jsou touto změnou ve způsobu odebírání tepelné energie dotčeni,tedy omezeni.

V „globálu“ to znamená,že kdyby mu společenství/výbor schválilo,že může mít uprostřed obýváku ohniště ,tak je to v pořádku?

Vložil Justitianus, 7. Červenec 2019 - 12:30

Pane Nečlene, Vámi zmíněná „písemná dohoda vlastníka nemovitosti“ nebyla nejspíše vůbec zapotřebí.

Podle § 11 odst. 5 zákona č. 72/1994 Sb. platilo:
Jde-li o (…) stavební úpravy a opravy společných částí domu, jimiž se nemění vnitřní uspořádání domu a zároveň velikost spoluvlastnických podílů na společných částech domu, postačuje souhlas tříčtvrtinové většiny všech vlastníků jednotek".

Takže žádná písemná dohoda nebyla potřebná, pokud to neměli ve stanovách upraveno nějak exoticky jinak.

A pokud se snad hlasovalo podle nové právní úpravy ObčZ, pak platilo:
Podle § 1208 písm. f) ObčZ se o o opravě nebo stavební úpravě společné části vůbec nehlasuje, nepřevyšují-li náklady v průměru 1000 Kč na jednotku (pokud stanovy neurčují něco jiného). K tomu viz § 13 odst. 2 nařízení vlády č. 366/2013 Sb..

Takže žádná písemná dohoda nebyla potřebná, a mohl rozhodnout pouze výbor, pokud to neměli ve stanovách upraveno nějak jinak.

Proč se domníváte, že byla potřebná písemná dohoda všech? Bez znalosti jejich stanov byste neměl vynášet kategorické soudy.

Justitianus

Vložil Hrubý (bez ověření), 8. Červenec 2019 - 10:06

Pane Justitianus,

vaše citovaná ustanovení § 11 odst. 5 zákona č. 72/1994 ZoVB a § 1208 písm. f) ObčZ se vztahují na opravy a stavební úpravy prováděné společenstvím.

Na případ, kdy společné prostory upravuje ve své jednotce sám vlastník ve své režii se vztahují § 13 ZoVB a § 1175. Podle nich vlastník nesmí změnit společné prostory či ztížit jinému vlastníku jednotky výkon stejných práv. Logicky když vlastník ze zákona nesmí, lze uvedený zákaz prolomit jedině dohodou tj. souhlasem všech vlastníků.

Vložil Justitianus, 8. Červenec 2019 - 11:44

Pane Hrubý, mýlíte se. Pravděpodobně z neznalosti zákona. Nepřečetl jste si § 13 ZoVB, na který se odkazujete.

Ustanovení §11 odst. 5 ZoVB se nevztahuje pouze „na opravy a stavební úpravy prováděné společenstvím“, jak nesprávně tvrdíte. Takové omezení zákon neobsahuje. Toto ustanovení řeší pouze jak se shromáždění usnáší o opravách a stavebních úpravách společných částí. To platí obecně, bez ohledu na to kdo tuto (schválenou) opravu či stavební úpravu má potom realizovat.

K tomu viz § 13 odst. 3 ZoVB věta třetí, která zní:
„Ustanovení § 11 odst. 5 věty druhé platí obdobně.“
Z toho plyne, že i při změně prováděné vlastníkem jednotky se bude schvalovat podle § 11 odst. 5 věty druhé. Tedy v domě tazatele byl potřebný souhlas tříčtvrtinové většiny všech vlastníků jednotek.

Není tedy takováto změna zakázána, jak se nesprávně domníváte. A žádná písemná dohoda vlastníků nebyla ke schválení potřebná.

Schválení shromážděním podle § 11 odst. 5 veta druhá se použije ve všech případech – jak při schvalování stavební úpravy a opravy prováděné společenstvím, tak i pro schválení stavební úpravy a opravy prováděné jednotlivým vlastníkem jednotky, nájemcem, osobou oprávněnou z věcného břemene, či kýmkoliv jiným. 

Způsob schválení může být ve stanovách SVJ pana Šmída upraven odlišně. Ale to nás nezajímá. Jestliže souhlas SVJ byl dán – jak zde napsal pan Šmíd v úvodním příspěvku – pak je bezvýznamné jakým postupem ke schválení došlo. Pokud se snad někomu schválení nelíbilo, měl se obrátit na soud do šesti měsíců (ZoVB) případně do tří měsíců (ObčZ). Ta lhůta dávno uplynula; netuším co k tomu chcete ještě řešit.

Justitianus

Vložil Pozorný (bez ověření), 9. Červenec 2019 - 10:17

Proč tady řešíte ZoVB, dnes přece platí NOZ. A i v případě, kdy mělo společenství úpravu ve stanovách podle ZoVB, mělo podle ustanovení NOZ jeho přísnější úpravu přizpůsobit do stanov.

Ani váš výklad podle ZoVB, i když dnes už neaktuální, není správný. Už se to řešilo např. v příspěvku zde: http://www.portalsvj.cz/…ahove-topeni#…

Vložil Justitianus, 9. Červenec 2019 - 11:56

Pane Pozorný, jste poněkud nepozorný. Žádná z Vašich námitek není opodstatněná.

Pokud jde o Vaši první námitku: netušíme kdy došlo k úpravě bytu na podlahové topení. Víme pouze že to bylo někdy před rokem 2017. Mohlo to být za účinnosti ZoVB, proto jsem ve své odpovědi zmínil obě právní úpravy – starou i novou.

Ani druhá Vaše připomínka není důvodná. Dal jste odkaz na starší diskusi, ve které se ale řešila zcela jiná otázka: jeden z vlastníků se chtěl odpojit od centrální dodávky tepla a topit elektřinou. Budova tedy měla být upravena z centrálního vytápění na smíšený způsob vytápění. K tomu byla potřebná rekolaudace provedená Stavebním úřadem, který by kontroloval (mimo jiné) i splnění požadavku podle § 16 odst. 7 zákona o ochraně ovzduší.
Zde projednávaný případ je ovšem zcela jiný: nikdo se neodpojil. Centrální vytápění všech bytů z jediného společného zdroje zůstává zachováno.

Justitianus

Vložil Kedlub (bez ověření), 8. Červenec 2019 - 12:13

„Pokud se snad někomu schválení nelíbilo, měl se obrátit na soud do šesti měsíců (ZoVB) případně do tří měsíců (ObčZ).“

Nedávejte nepoužitelné rady, mohl by se jimi někdo řídit. Pokud je to z neznalosti, nastudujte nejprve, tak takovéto určovací žaloby dopadnou. Nápověda: Co je v zápise, platí.

Vložil Topič (bez ověření), 7. Červenec 2019 - 9:42

„Schválené to měl,ale bez předchozí písemné dohody vlastníka nemovitosti.Tzn. všech vlastníků jednotek v domě“

Tazatalka píše o souhlasu SÚ. SÚ souhlas nevydá bez souhlasu vlastníka stavby. Takže souhlas vlastníka stavby byl dán. Stavba proběhla legálně.

Pro rozúčtování nákladů na vytápění se použije plocha.

Vložil Vilém (bez ověření), 7. Červenec 2019 - 10:24

Souhlasím. Upřesním pro tazatele ještě ustanovení předpisu, podle kterého by se mohlo rozúčtování provést, a o které by mohl doplnit svou reklamaci sankčního vyúčtování.

Vyhláška č. 269/2015 Sb. § 3 odst. 6

„(6) Pokud měřidla podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění nemohla být u příjemce služeb instalována z prokazatelných technických důvodů, poskytovatel služeb u tohoto příjemce služeb v daném zúčtovacím období stanoví spotřební složku ve výši průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky. Spotřební složka nákladů u tohoto příjemce služeb je pak násobkem průměrné hodnoty spotřební složky a započitatelné podlahové plochy.“

Vložil Misme, 7. Červenec 2019 - 11:19

Nic ve zlém, Viléme, ale otočil jste o 180°, že?

Vložil Vilém (bez ověření), 7. Červenec 2019 - 16:09

To vy jste otočila o 180°. Já od začátku tvrdím, na rozdíl od vás, že sankční rozpočet ne.

Vložil Misme, 7. Červenec 2019 - 18:17

Ale no tak. Trošku nadhled a smysl pro humor. Nevím, kde jsem otočila já o 180°. Na druhou stranu musím přiznat, že proti sankčnímu vyúčtování vytrvale protestujete, ale také současně negujete názor, že příjemce instalaci stanovených měřidel konkrétního typu neumožnil – tam jsem směřovala svým komentářem. Přitom ten § 3 odst. 6 vyhl. č. 269/2015 Sb., na nějž jsem, sice poněkud ironicky v reakci na vámi uvedenou odpověd ARTAV, jež tuto možnost úplně setřel a vy jste bral jeho závěr za bernou minci, upozornila já, hovoří o prokazatelných technických důvodech, pro něž nemohla být konkrétní technika instalována, tzn. umožněna instalace. Z mého pohledu bude proto nezbytné velmi citlivě vážit a posoudit, co bylo skutečně tím SVJ schváleno, protože třeba já měla na čtyřech hustě popsaných arších A4 uvedenu hromadu podmínek a mezi nimi např.: Původní ITN umístěné na radiátorech vám za úhradu přemístí firma XXX, která tato měřidla spravuje a odečítá… Já tomu rozumím tak, že kdyby se ukázalo, že instalace těchto původních ITN nedává smysl nebo nelze provést, je to jen můj problém a účtování podle § 6, odst. 3 zákona č. 67/2013 Sb. je OK. To si ale každý musí vyhodnotit sám a posoudit šanci na úspěch ve sporu.

Cením si toho, že zarputile netrváte na stanovisku ARTAV. Kdybych sama nepovažovala ten § 3/6 za možný únikový prostor, tak ho nebudu ani uvádět. Nicméně, jsme dva právní laici, já teda rozhodně, soudím se a soudce např. odmítl metodický pokyn MMR, protože je toho názoru, že k interpretaci zákona nepotřebuje úředníka ministerstva. Já to respektuji a proto se domnívám, že i u toho § 3/6 zase bude zapotřebí posoudit, co to jsou za daných okolností ty prokazatelné technické důvody a co je nedodržení stanovených a dojednaných podmínek.

Vložil Nečlen (bez ověření), 7. Červenec 2019 - 9:55

„SÚ souhlas nevydá bez souhlasu vlastníka stavby. Takže souhlas vlastníka stavby byl dán.“

Domnívám se,že SÚ vzal jako souhlas vlastníků budovy, rozhodnutí shromáždění,které mu předal všehoschopný výkonný „orgán“ = výbor.Tázající se vůbec nezmínil o tom,zda po něm někdo požadoval podpis na dohodě všech vlastníků objektu ještě před konáním shromáždění.

Souhlasím s názorem,že v tomto případě, zcela selhali páni výboři a je pouze na nich,aby svoji chybu napravili!

Vložil Misme, 6. Červenec 2019 - 15:28

To ale opět nemluvíte pravdu. Já přece argumentoval tím, že považuji váš názor, že vlastník instalaci neumožnil, za nepravdivé.

Viléme, ale sdělení, že považujete můj názor za nepravdivý není argument, to je vaše konstatování. Musíte uvést proč vy osobně považujete tento názor za nepravdivý, jaké důvody, východiska atp. k tomu máte, když vyjádření ARTAV není vyjádřením vašim a ani jeho správnost jste nedoložil nijak.

Vložil Justitianus, 5. Červenec 2019 - 0:31

V tomto případě se Misme mýlí. Účtování trojnásobku průměrné hodnoty není opodstatněné.

Není totiž pravdou, že by vlastník bytu „neumožnil instalaci stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění“. Není tedy splněna základní podmínka k tomu, aby mu byl účtován trojnásobek spotřební složky podle § 6 odst. 3 zákona č. 67/2013 Sb..

Shrňme si co víme: Se souhlasem vlastníků jednotek a se souhlasem Stavebního úřadu byl jeden z bytů upraven na vstup/výstup tepelné energie v jediném místě. Podle § 7a vyhlášky č. 194/2007 Sb. tím vznikla SVJ POVINNOST osadit na vstupu do tohoto bytu kalorimetr (stanovené měřidlo). Cituji: „V budovách se vnitřní rozvod tepla pro vytápění (…) vybaví v případě, že a) vstupuje a vystupuje z bytu nebo nebytového prostoru v jednom místě, pracovním měřidlem stanoveným určeným k měření tepla (…) podle zákona o metrologii v místě vstupu vnitřního rozvodu tepla pro vytápění (…) do bytu nebo nebytového prostoru“.

Je nepochybné, že vlastník bytu umožnil instalaci kalorimetru na vstupu do bytu – tedy v jeho případě je beze zbytku splněna zákonem uložená povinnost konkretizovaná ve vyhlášce č. 194/2007 Sb..

Ten, kdo dvakrát pochybil a kdo jedná v rozporu se zákonem č. 406/2000 Sb. – to je SVJ a zřejmě i ostatní vlastníci jednotek v domě. Podle § 7 odst. 4 vyhlášky č. 194/2007 Sb. totiž platí, že „[m]ěřicí a indikační technika, uplatněná u spotřebitelů v zúčtovací jednotce, se instaluje u všech spotřebitelů a je shodného principu a provedení.“. Z uvedeného plyne, že ve všech bytech musí být na radiátorech shodné indikátory, nebo musí ve všech bytech být nainstalovány kalorimetry na každém vstupu/výstupu. Za toto odpovídá SVJ jako správce společných částí domu.

První chybou SVJ bylo umožnění atypické úpravy rozvodu tepla v jednom bytě. Druhou chybou SVJ bylo, že neprovedlo následně zákonem požadovanou úpravu všech ostatních jednotek v domě, spojenou s instalací stanovených měřidel (kalorimetrů) shodného typu. Současný stav je v rozporu se zákonem a neumožňuje provést řádné rozúčtování nákladů na vytápění. Není to však vina tazatele pana Šmída!

Chyba je (dvojnásobně) na straně SVJ. Nesplnilo povinnost uvedenou v § 7 odst. 4 písm. g) zákona č. 406/2000 Sb.. Jde o přestupek podle § 12a odst. 1 písm. i) zákona. Pokuty vybírá a vymáhá Státní energetická inspekce. SVJ pak může takto vzniklou škodu vymáhat na členech statutárního orgánu, neboť nekonali s péčí řádného hospodáře.

Justitianus

Vložil Jan77 (bez ověření), 3. Červenec 2019 - 19:46

§ 6, odst.3 zákona č. 67 (nikoliv 76) /2013 Sb zní: Neumožní-li příjemce služeb instalaci stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, nebo přes opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich odečet, nebo je neoprávněně ovlivní, činí v daném zúčtovacím období u tohoto příjemce služeb spotřební složka nákladů trojnásobek průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadajících na 1 m2 započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky. 

To podle všeho splněno není, nevidím důvod pro aplikaci sankce.

Horší však je, že situace nemá (dle mého názoru) řešení (aspoň ne dle vyhlášky a zákona). Nelze použít měřič jiného typu než je ve zbytku domu. Ten ultrazvukový měřeič je bezcenný. Ten kdo to vyprojektoval a následně odsouhlasil, měl říci předem, za jakých podmínek a jak se bude rozúčtovávat.

Za koho zde vystupujete?

Vložil 25Malý (bez ověření), 4. Červenec 2019 - 7:43

Vážení diskutující. Popisovaný stav, a to smíšené a nekompatibilní měření, není v legislativě popsáno. Aniž bych si osoboval právo na neomylný názor, pokusím se aspoň naznačit, jak by se daly náklady v takovém domě mezi jednotky rozúčtovat, anebo aspoň mezi vlastníky dohodnout, přitom by se nikdo neměl cítit poškozený:

  1. Teplo vstupující do ústředního topení se měří kalorimetrem („ultrazvuk“), výstupem kalorimetru jsou jednotky tepelné energie = GJ.
  2. Teplo vstupující do jednotky s podlahovým vytápěním měří rovněž kalorimetr = GJ.
  3. Ostatní jednotky mají na radiátorech indikátory topných nákladů (ITN), jejichž výstupem je bezrozměrné číslo, které slouží k rozdělení nákladů. Zde je povinnost, aby byly všechny stejné konstrukce (prakticky stejného výrobce a typu), aby všechny indikovaly spotřebu podle stejného algoritmu.
  4. ITN indikují integrál povrchové teploty radiátoru v čase a s použitím výkonu tělesa a dalších koeficientů zobrazí na displeji ono bezrozměrné číslo = dílky.
  5. Koeficienty, jimiž se korigují naměřené dílky, jsou tajemstvím každého výrobce ITN, ale všichni užívají nejméně dva: koeficient přestupu tepla z povrchu radiátoru na teplotní čidlo ITN (konstrukční uspořádání) a polohový koeficient, jímž se zohledňuje poloha vytápěné místnosti v domě (rohová, pod střechou, nad průjezdem, nad kotelnou apod.)
  6. Jak rozdělit spotřební složku, když kalorimetr v bytě měří energii (GJ) a ITN měří dílky? Já bych nejprve stanovil jednotkovou cenu energie vstupující do domu, tj. Kč/GJ. Poté bych od celkového množství energie vstupující do domu odečetl údaj kalorimetru bytu s podlahovým topením. Tím bych dostal energii spotřebovanou byty s ITN. Jsem si vědom, že bych musel zanedbat případnou chybu měření, která ale nebude u obou přístrojů příliš rozdílná.
  7. Množství energie vstupující do bytu s podlahovým topení se vynásobí polohovým koeficientem bytu – bude to trochu obtížné, neboť koeficienty ITN se týkají jedné místnosti, kdežto pro celý byt by se musel najít odpovídající vzorec, například průměr za všechny vytápěné místnosti. Jiné koeficienty použité u ITN zde nepřipadají v úvahu.
  8. Množství energie naměřené kalorimetrem tohoto bytu a vynásobené polohovým koeficientem se vynásobí jednotkovou cenou tepla a dostanou se celkové náklady na vytápění této jednotky. Tyto náklady se odečtou od nákladů celého domu a dostanou se tak náklady na vytápění bytů s ITN. Zde se již ve všech bytech pracuje s náklady.
  9. A nyní již nastane známé kolečko: Rozdělení celkových nákladů na základní a spotřební složku. Rozdělení základní složky podle započitatelných ploch na všechny byty (sem patří i ten byt s podlahovým vytápěním).
  10. Rozdělení nákladů na spotřební složku bytů s ITN podle dílků a k tomu náklad bytu s kalorimetrem podle výpočtu v bodě 8. = stanovení podílů jednotek na nákladech spotřební složky. Kontrola nepřekročení zákonné odchylky za všechny byty. Případná další iterace výpočtu atd.

Výsledkem by mohlo být nejspravedlivější možné rozúčtování v mezích technických a zákonných možností. Ale určitě tím není sankční rozúčtování.

Ale je to jenom pověst…

Vložil tep (bez ověření), 5. Červenec 2019 - 6:50
  1. Na základě faktur za teplo se rozdělí náklady na teplo na složku základní a spotřební. (Základní složka pro byt s podlahovým topením je vypočtena dle plochy tohoto bytu stejně jako pro byty s poměrovými měřidly – na základě ploch bytů.)
  2. Od celkové spotřební složky bych odečetl spotřebu bytu s podlahovým topením v Kč – náměr kalorimetru bytu krát cena za GJ dle faktur, což je spotřební složka bytu s podlahovým topením. U ostatních bytů se zbytek spotřební složky rozdělí mezi byty dle náměrů poměrových měřidel.
  3. Pak už se postupuje dle platných pravidel pro rozúčtování (minimum pro byt je 80% průměru nákladů na čtvereční metr vytápěné plochy – čili běžné iterace rozpočtu nákladů dle pravidel pro rozúčtování + maximum pro byt dle pravidel pro rozúčtování…). Nehledal bych v rozúčtování složitosti – všechny potřebné úaje pro rozúčtování jsou k dispozici.
Vložil 25Malý (bez ověření), 5. Červenec 2019 - 7:23

Souhlasím s tepem.

Stručně shrnul můj postup, který se asi jevil zbytečně detailní. Na druhou stranu mám zkušenost, že detaily někdy rozhodují, na kterou stranu se misky vah vychýlí.

Vložil Viktorie (bez ověření), 4. Červenec 2019 - 8:13

Postup pana Ing. 25Malého by se dal použít za předpokladu osazení dalšího kalorimetru, tj. za patním kalorimetrem by byly dvě větve osazené podružnými kalorimetry, jedna vedoucí do podlahového vytápění a za druhým kalorimetrem ve druhé větvi by byly osazeny ITN. Takovéto řešení by bylo v souladu s předpisy, tj. měřidla stejného typu, kaskádovitě za sebou.

Není ale popsána situace, tj. není zřejmé, zda je takovéto řešení technicky možné.

Co se týká stávající situace, je podlahové topení vytápěním bez osazeného ITN a tak se také rozúčtují náklady. Každá legrace něco stojí. Nic ovšem nebrání tomu, osadit na podlahové vytápění ITN stejného typu jako jinde v domě. To se ovšem mělo učinit při změně vytápění.

Vložil Vyúčtování (bez ověření), 4. Červenec 2019 - 9:25

Z technického hlediska NELZE osadit stejné ITN na radiátory a podlahové vytápění.

Vložil Viktorie (bez ověření), 5. Červenec 2019 - 11:50

„Z technického hlediska NELZE osadit stejné ITN na radiátory a podlahové vytápění.“

Z technického hlediska osazení stejných ITN nic nebrání. Asi jste chtěla napsat, že způsob takovéhoto osazení není upraven, resp. že není upraveno použití takto zjištěných náměrů.

Vložil P_V (bez ověření), 4. Červenec 2019 - 8:05

„Poté bych od celkového množství energie vstupující do domu odečetl údaj kalorimetru bytu s podlahovým topením. Tím bych dostal energii spotřebovanou byty s ITN. Jsem si vědom, že bych musel zanedbat případnou chybu měření, která ale nebude u obou přístrojů příliš rozdílná.“

Nejde tady o chybu měření, ale hlavně o to, že tímto způsobem nezahrnete ztráty v potrubí mezi oběma kalorimetry. Ty nejsou malé. Teprv kdyby byly kalorimetry všude, tak by se tam ta ztráta opět dostala, jelikož by se poměrově rozdělila.

Tohle má jediné řešení, instalaci denostupňových měřičů, které jsou na způsobu vytápění nezávislé. Ale kdo to zaplatí. A mají také svá specifika, jako že platíte za i teplo z vaření, za to že máte lepší okna než sousedi, naopak neplatíte za pouštění tepla z okna…

Vložil 25Malý (bez ověření), 5. Červenec 2019 - 7:45

Jen drobná reakce na příspěvek P_V.

Neměřené ztráty v potrubí od domovního kalorimetru k dalším měřidlům všichni platíte v základní složce nákladů. Principiálně jsou tyto ztráty stejné, když potrubí vede k radiátoru s ITN, nebo do bytu s kalorimetrem podlahového vytápění.

Metoda rozúčtování nákladů na vytápění podle indikace „denostupňů“ vypadá lákavě, ale má jednu nevýhodu, totiž jinou teplotu vzduchu potřebnou k dosažení shodné tepelné pohody pro místnost vytápěnou radiátorem (je třeba vyšší teplota vzduchu) a pro místnost vytápěnou podlahovým topením (je potřeba nižší teplota vzduchu). V bytě s podlahovým topením se pak při stejné spotřebě tepla naměří nižší hodnota „denostupňů“. Tuto hodnotu jistě lze korigovat, aby byla vůči bytům s ITN spravedlivá, ale nechtěl bych absolvovat dohadování a odsouhlasování takového vzorce.

Vložil P_V (bez ověření), 5. Červenec 2019 - 8:51

Kdyby měli kalorimetr všichni, tyto kalorimetry v součtu naměří méně. Rozdíl jsou ty ztráty. Pak se ty náměry ještě násobí koeficienty. Jednotková cena spotřební složky na vyúčtování tedy není odvozená z ceny GJ od teplárny krát podíl spotřební složky, ale ze spotřební složky nákladů rozpočtených na přepočtené GJ z bytů.

Asi bych to tedy měl upřesnit, že chyba je v tom kroku „8. Množství energie naměřené kalorimetrem tohoto bytu a vynásobené polohovým koeficientem se vynásobí jednotkovou cenou tepla“. Jakou jednotkovou cenou tepla? Tou od tepláren (krát podíl spotřební složky) rozhodně ne. A protože nemáte gigajoule naměřené a přepočtené v ostatních bytech, tak prostě nevíte jak ji stanovit.

Vložil Viktorie (bez ověření), 3. Červenec 2019 - 20:07

„Nelze použít měřič jiného typu než je ve zbytku domu.“

Napsal jste řešení: Použít měřiče stejného typu.

„Ten ultrazvukový měřič je bezcenný.“

Odkud soudíte, který z uvedených typů je bezcenný? Stejně tak byste mohl tvrdit něco jiného.

Vložil Jan77 (bez ověření), 2. Červenec 2019 - 17:17

Jen pro upřesnění, to podlahové vytápění je napájeno stejným centrálním zdrojem tepla jako vytápění zbytku domu?

Vložil Pavel II (bez ověření), 2. Červenec 2019 - 15:20

Je třeba prozkoumat co uvádí rozhodnutí stavebního úřadu a Vyjádření SVJ i pravidla na téma měření a vyúčtování dodávky tepla. Zákon 76/2016 Sb. se nepoužije pokud se vlastníci dohodli jinak.

Vložil Viktorie (bez ověření), 2. Červenec 2019 - 9:57

Je vůle věc řešit dohodou všech?

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".