Vložil Misme, 4. Červenec 2019 - 12:30

Tak si to shrneme.

§ 7 odst. 4 vyhlášky č. 194/2007 uvádí: Měřicí a indikační technika, uplatněná u spotřebitelů v zúčtovací jednotce, se instaluje u všech spotřebitelů a je shodného principu a provedení.

§ 6, odst. 3 zákona č. 67/2013 Sb uvádí: Neumožní-li příjemce služeb instalaci stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění… činí v daném zúčtovacím období u tohoto příjemce služeb spotřební složka nákladů trojnásobek průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadajících na 1 m2 započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky.

Protože měřicí a indikační technika, uplatněná u spotřebitelů v zúčtovací jednotce v tomto konkrétním případě není shodného principu a provedení a protože instalaci stanovených měřidel konkrétní příjemce služeb neumožnil (je irelevantní, že pro změnu způsobu vytápění umožnit ani nelze), u bytu, který nesplňuje podmínku „shody“, se podle mého názoru zcela po právu a v souladu se stávajícími předpisy rozúčtovává podle § 6, odst. 3 zákona č. 67/2013 Sb.

Kromě toho zákon č. 67/2013 Sb. jako takový ukládá postup rozúčtování nákladů na vytápění a nákladů na společnou přípravu teplé vody pro dům určitým a jím daným způsobem uvedeným v § 6, tj. v tomto konkrétním případě v odst. 2, a to bez výjimek, proto pro dohodu rozúčtovávat tyto dvě komodity jinak, např. na podkladě rozhodnutí společenství (viz např. ustanovení § 5, které se ale těchto dvou komodit netýká), nevidím prostor. Ale je možné, že jsem něco přehlédla.

Odpovědět příspěvkem do diskuse

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
Tato informace bude zobrazena.
Diskuse je moderovaná - neslušné příspěvky, příspěvky mimo téma apod. mohou být odstraněny.