vklad do fondu oprav
Může člen SVJ (občanské sdružení) vlastnící jeden byt, na základě svého rozhodnutí jednorázově přispět do FO SVJ mnohonásobně větší částkou než je obvyklé aniž by se to považovalo z pohledu daně za dar. Děkuji
Je zde poměrně velké množství článků od známých autorů tohoto portálu. Většinou jsou to funkcionáři výborů a právnící. Koho zde ale postrádám jsou ekonomové a účetné, aby odborně vysvětlili potřebnou problematiku k věci Byl jsemna přednáškách jak p. Lake, tak i p. Pavla. V určitých případech si tito dva právníci mezi sebou oponovali, ačkoliv by jejich stanovisko k výkladu zákona mělo být jednotné. Co potom nyní NOZ, který má zs nedlouho začít platit? Vznikne právní mela na pracovištích, ve vztazích, při řešení nejríznějších právních úkolů, neboť řada zákonů se spojila práve do tohoto obřího svazku
O.S. vzniklo dávno před tím než než byl vymyšlen zákon o spol.vlastníků b.j.. Důvodem byl boj o bytove domy ve vlastnictvi státního podniku v likvidaci. Domy za podivných okolností získala ještě neexistující firma, která kupní cenu nikdy neuhradila a řadu měsíců používala zálohy na energie pro osobní potřebu dvou jednatelů. Ob.Sd. se podařilo nakonec domy od této firmy koupit s pomocí finančního úřadu. Po dohodě členů sdružení,kteří se na koupi podíleli, se domy rozdělily na b.j. a založilo se SVJ. Jediný byt nebyl původním nájemníkem odkoupen a tak zůstal ve vlastnictví Ob.sdr.. Nájemník se vystěhoval a byt se rozhodlo O.S. prodat. Získané prostředky chce vložit právě pro potřeby údržby a správy spol.částí domů.Nic za to od SVJ nepožaduje. To jen na vysvětlenou pro p.Lakeho není všechno černé a bílé. Protože existují odlišnosti od běžné praxe proto jsem učinil dotaz zda má někdo nějakou zkušenost. Pokud ne, tak není třeba se vyjadřovat. Není třeba řešit problematiku fondů a slovíčkařit. Zdravím
Pane Shaw,
celou dobu Vám tu s panem X vysvětlujeme, že je zásadní rozdíl mezi tím,
zda sdružení chce uhradit ty peníze jako zálohu na správu, nebo jako
příspěvek na správu. A že neexistuje jskýsi „fond oprav“.
Ten rozdíl je pro občanské sdružení dosti podstatný: buď sdružení bude muset odvést daň z příjmu právnických osob z celé částky z prodeje bytu, nebo se platbě daně z příjmu vyhne.
To jsou zásadní věci, pokud si spočítáte kolik ta daň činí. Ale pokud je to pro Vás „slovíčkaření“, pak asi nechcete tu informaci dostat. Taky dobře.
lake
Pan Lake. Ptám se prosím přímo, když dáme příspěvek na správu tak daň z příjmu zaplatíme. Když dáme zálohu na správu tak ne? Nebo obráceně? Pokud si pamatuji tak prodej bytu po 5.letech vlastnictví nepodléhá zdanění.
Když něco nabyde účinnosti od 1.1.2014 a je 27.11.2013, tak ještě neplatí. A jestli bude platit, to je ve hvězdách.
Všichni tady mínusujete Lakeho, ale ten člověk sice vystupuje někdy dost arogantně, ale v podstatě se máme od něj všichni co učit. Nebudu se vyjadřovat k všem níže uvedeným – ale pouze k dotazu , který vložil Shaw.
- SVJ – není opravdu občanské sdružení – SVJ se zapisuje do rejstříku společenství vlastníků u Krajského soudu , člen společenství vlastníků je majitelem bytu, podílovým spoluvlastníkem domu a pozemku. Družstva, tedy i bytová družstva – se zapisují do obchodního rejstříku u Krajského soudu , člen družstva , vlastní pouze členská práva, je v nájemním poměru družstva. Občanské sdružení je registováno u Ministerstva vnitra a je na tom stejně, jako člen družstva , tedy žádnou nemovitost ani pozemek nevlastní.
- Je pravda, že v SVJ opravdu nevkládáme peníze do fondu oprav, ale peníze na správu domu, všichni si to zkracujeme tím, že říkáme fond oprav. Každý z vlastníků má svůj vlastní účet, na kterém se evidují zálohy na služby spojené s užíváním bytu a dále pak i peníze na správu domu. Peníze na správu domu se nevrací, ani při prodeji bytu. Pokud se rozhodnu, vložit na svůj účet peníze na 10 roků dopředu, budou evidovány na mém účtu a rozhodně by neměly být chápány, jako dar, ale je fakt, že bych nikdy nic takového neudělal.
Občanské sdružení může vlastnit byt. Nechápu jak můžete popírat tvrzení původního tazatele, který tvrdí, že o.s. byt vlastní. A dokonce tvrdíte, že o.s. může být jen nájemník.
Je velmi ojedinělé, že by se peníze na správu účtovaly nebo dokonce ukládaly na individuální účty.
Asi nevíte o čem píšete.
Možná, že zakopany pes je v tom, co bude za mimořádný vklad požadovat. O tom nic nepíšete.
Píšete nesmysly. SVJ není občanské sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb., nýbrž jde o právnickou osobu podle zákona č. 72/1994 Sb.. Neznám SVJ, které by vytvářelo „fond oprav“.
SVJ může svůj fond oprav samozřejmě vytvořit, ovšem výhradně k opravám vlastního majetku. Musí ke zřízení a vedení fondu otevřít oddělený bankovní účet. Naplňovat bude tento fond z vlastních zdrojů (pokud nějaké má, které by stály za řeč).
Zřejmě o tom nic nevíte. Zkontaktujte se s někým, kdo rozumí daňové problematice a účetnictví. Ten Vám vysvětlí co jsou fondy právnické osoby a proč SVJ zpravidla žádné fondy netvoří.
lake
Pane lake, můžete uvést, z čeho vyplývá, že pro FO musí existovat odělený bankovní účet. Nikde jsem nic takového nenašel a připadá mi to jako blbost. Jirka
Pane Kruppe,
nerozumím, proč se zde ztrácí čas mudrováním o rezervních fodech,
které SVJ nepotřebuje a nevytváří. Připadá mi to jako vést diskusi
o existenci mluvících rybek, vodníků a draků. Už jsem napsal, že
někteří si stále pletou SVJ a družstvo. Když si přečtete zákon č.
593/1992 Sb. o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů,
najdete to.
| 593/1992 Sb. § 7 Rezerva na opravy hmotného majetku (4) Ve zdaňovacím období je tvorba rezervy výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, pokud budou peněžní prostředky v plné výši rezervy připadající podle odstavců 5 a 7 na jedno zdaňovací období převedeny na samostatný účet v bance se sídlem na území členského státu Evropské unie, který je veden v českých korunách nebo v eurech a je určen výhradně pro ukládání prostředků rezerv tvořených podle tohoto ustanovení (dále jen „samostatný účet“), a to nejpozději do termínu pro podání daňového přiznání. |
Vzhledem k nepotřebnosti takto vedené diskuse už se zde nebudu vyjadřovat k rezervnímu fondu SVJ, ani k výkřikům, že si pod pojmem „fond oprav“ kdosi představuje něco úplně jiného.
lake
Prosím Vás všechny úpěnlivě, přestaňte číst příspěvky, ve kterých pan lake brousí do účetnictví. Pan lake umí v oblasti účetnictví akorát číst zákony, ale nerozumí ani tečce za větou.
Zaprvé, rezervy dle zákona č. 593/1992 Sb. jsou něco naprosto jiného než rezervní fondy dle §67 ObchZ. Rezervy jsou cizí zdroje společnosti, rezervní fondy jsou součástí vlastního kapitálu. Rezerva a rezervní fond jsou dva odlišné účetní pojmy, které spolu nemají vůbec nic společného.
Plácá-li tu pan lake o tom, že rezervní fond je určen na opravy vlastního majetku a musí mít bankovní účet, je to kravina. Toto platí pro rezervu, nikoli pro rezervní fond, a navíc se obojí opět týká podnikatelů.
Rezervní fond povinně tvoří pouze společnost s ručením omezeným a akciová společnost ze zisku běžného účetního období po zdanění a lze ho použít pouze ke krytí ztrát společnosti.
Oproti tomu rezervy na opravy hmotného majetku mohou za stanovených podmínek vytvářet poplatníci daně z příjmů, kteří mají k hmotnému majetku právo vlastnické, a lze ji použít pouze na opravu tohoto majetku.
Čili, pan lake tady argumentuje v diskuzi o voze citací paragrafů o koze. Neboli cituje zákonné podmínky rezerv a aplikuje je na rezervní fondy. V jiném tématu hovoří o příspěvcích a cituje paragrafy o úhradě nákladů. Roztomilé, že?
SVJ, jakožto osoba, u které hlavním předmětem činnosti není podnikání, může tvořit fondy jakkoli a na cokoli, má-li to ve stanovách (Vyhláška č. 504/2002 Sb.):
Položka „A.I.2. Fondy“ obsahuje účelové zdroje vytvořené buď ze zisků po zdanění dosažených účetní jednotkou v předcházejících účetních obdobích, nebo zdroje bezúplatně přijaté účetní jednotkou převodem, anebo přechodem aktiv v souladu se zvláštními právními předpisy od jiných osob. Uvádí se zde rovněž část výtěžku veřejných sbírek podle zvláštního právního předpisu určená k použití na předem stanovený účel a hodnota bezúplatně nabytých zásob. Položka rovněž obsahuje zdroje účetní jednotky vytvářené podle zvláštních právních předpisů, stanov, statutů, nebo jiných zřizovacích listin, zakladatelských listin, interních předpisů účetní jednotky, nebo na základě rozhodnutí oprávněného orgánu účetní jednotky.
Takže ještě jednou apeluji na váš zdravý rozum – prosím vezměte na vědomí, že pan lake a účetnictví nejdou dohromady. Vytrvale si plete jak příspěvek s úhradou nákladů, tak rezervu s rezervním fondem, a pak mu z toho vychází mluvící rybky, vodníci a draci.
A jediné co je z toho dlouhého povídání rozhodující je to, že vlastník jednotky neskládá nic na žádný „fond“, ani „fond oprav“, neboť takovou zákonnou povinnost nemá.
Přispívá na náklady spojené se správou domu (příspěvky na správu podle § 15 odst. 1 ZoVB). Viz § 4 ZoVB, § 15 ZoVB, § 18 ZoVB, dále per analogiam § 1166, § 1180, 1186, § 1200 NOZ. Dále § 2722 NOZ.
Pokud mu vznikne povinnost složit něco na tento účel předem, jsou to zálohy na správu domu (§ 15 odst. 2 ZoVB), které jsou v účetnictví SVJ vedeny jako přijatá záloha a závazek právnické osoby vůči vlastníkovi jednotky.
lake
„… pan lake a účetnictví nejdou dohromady. Vytrvale si plete jak příspěvek s úhradou nákladů, tak rezervu s rezervním fondem, a pak mu z toho vycházEJÍ mluvící rybky, vodníci a draci.“
Diskuse o rezervách a rezervních fondech je na tomto webu stejně užitečná jako diskuse o typologii mluvících rybek.
Legrační na tom je, že podle našich stanov (= cca vzorové stanovy) jsme povinni „hradit stanovené příspěvky na správu domu“. Příslušný úkon lze tedy nazvat „úhradou příspěvku“. Autoři vzorových stanov tedy pochopili §15 odst. 1 ZoVB (věta první) podobně jako lake.
Pan X: „Legrační na tom je, že podle našich stanov (= cca vzorové stanovy) jsme povinni „hradit stanovené příspěvky na správu domu“. Příslušný úkon lze tedy nazvat „úhradou příspěvku“. Autoři vzorových stanov tedy pochopili § 15 odst. 1 ZoVB (věta první) podobně jako lake.“
Jestliže jste povinni podle Vašich stanov „hradit stanovené příspěvky na správu domu“, tak je tím zpravidla myšleno hrazení záloh. Tak to pravděpodobně zamýšleli i autoři vzorových stanov.
Lakeho výklad je ovšem na rozdíl o Vašeho tvrzení jiný. Lake za příspěvky od vlastníků považuje jen ty, které jsou vlastníkům rozúčtovány až po vyfakturovaných nákladech na správu (nebylo na ně vybíráno předem). Nejde o úhrady vybíráné předem na plánované akce, ty lake považuje zálohy a striktně je od příspěvků odlišuje.
Dal jsem si práci a zjistil, že jediný, kdo v tomto vláknu použil pojem rezervní fond byl nějaký lake. Leda že by ne každý rozuměl psanému textu. Proč potom tolik urážek?????? Teď tedy i já. Nepoplkáme si o mluvících rybičkách? Jirka
Naprosto souhlasím se všemi, kteří zde uvádějí, že SVJ nemají žádnou potřebu tvořit fondy, tedy ani FO. Pouze jsem reagoval na nepravdivé tvrzení, že, pokud tak učiní, musí pro FO zřídit samostatný účet. Jen jsem byl zvědav, zda lake svou chybu přizná, nebo začne mazat. Rozhodně nejde o nic podstatného. Jirka
Lake chybu nepřizná, možná svou chybu dosud ani nepochopil. On si plete rezervu na opravy s fondem oprav. I jeho další účetní „znalosti“ jsou na této úrovni.
Fondy (snad s výjimkou FKSP) nemusejí mít samostatný bankovní účet. V tom případě ale neochrání prostředky fondu před přechodným použitím na jiný účel, je pak nutné hlídat krytí fondu.
S problematikou SVJ to ale nemá žádnou souvislost. SVJ nemají žádnou potřebu tvořit fondy.
Džíbí se ptá na vklad do fondu oprav. Je tedy zřejmé, že předmětné SVJ fond oprav vytvořilo. Chce patrně vědět, jak mohou členové SVJ tento fond dobrovolně naplňovat, aniž by se musela platit darovací daň. Proč mu tedy neodpovědět? Pokud to někdo ví, ovšem.
Při pozornějším čtení zjistíte že obč.sdruž. jako majitel jedné
bytové jednotky se stal členem SVJ. Každý člen SVJ přispívá určitou
částkou na údržbu společných částí domu. A tak otázka zní, když dá
tento člen jednorázově na údržbu podstatně víc peněz než mu určují
stanovy SVJ, může se to z pohledu daně považovat za dar?
A možná bych v odpovědích ubral aroganci.
Pane Shawe, omlouvám se. Vaši první větu jsem si vyložil nesprávně.
Podstata mé odpovědi se ale nemění: fond oprav neexistuje. Dotaz je tedy nesmyslný. Doporučuji používat výhradně ty termíny, které zákon o vlastnictví bytů obsahuje a jejichž význam je nesporný: skládání záloh na správu domu a přispívání na správu domu.
Rozdíl mezi zálohou na správu domu a příspěvkem na správu domu se shodou okolností právě probírá v jiné diskusi: http://www.portalsvj.cz/…a-prispivani.
Zásadní skutečnost pro osobu, která vede účetnictví, je to, že záloha na správu není daňově účinná u plátce ani u příjemce (nejde-li o plátce DPH). Zároveň se složením zálohy vzniká pohledávka složitele vůči příjemci platby ve stejné výši.
Příspěvek na správu domu je svým určením zcela odlišná úhrada. Jde o konečnou úhradu za poskytnuté plnění a tato platba má (minimálně) u plátce daňové účinky. Proto zákon o vlastnictví bytů v § 15 odst. 1 stanoví, že k přispívání na správu domu jinak nežli podle spoluvlastnických podílů musí existovat dohoda všech.
Zákon o daních z příjmů výslovně vyžaduje, aby tato dohoda byla písemná (ZoDP § 4 odst. 1 písm. zg).
Je tedy třeba vyhýbat se nesrozumitelným zmínkám o jakémsi „fondu oprav“ a je třeba pečlivě rozlišovat mezi úhradami vlastníka: zda jde o zálohu na správu domu, nebo o příspěvek na správu domu.
lake
Asi dobře nechápu. Vaše odpověď je obsáhlá, ale konkrétní vysvětlení otázky tazatele mi jaksi chybí. I když jsem si poposedl, tak mi nedocvaklo. Prosím, mějte s námi neznalky trpělivost. Jaká je prosím konkrétní odpověď? Děkuji.
Pane chápající, otázka byla na platbu vlastníka jednotky „do FO SVJ“.
Odpověď pana X i moje je stejná: Žádný „fond oprav SVJ“ neexistuje, takže otázka je zmatečná a nelze na ni odpovědět.
Toto je jediná konkrétní odpověď, kterou je možno tazateli dát na základě mylného údaje, který nám poskytl.
lake
No, jo. Dotyčný a trochu i já, nechceme vědět že to nejde. Otázka zněla, jak by to šlo, pokud možno bez ztráty květinky. S použitím termínů ze zákona o vlast.bytů. Děkuji.
Trváte-li na vkladu do FO, pak SVJ musí FO nejdříve založit. SVJ může mít opravdový nefalšovaný FO, to nikdo nevylučuje. Lake jen upozornil, že běžné SVJ nebude mít dostatečné vlastní příjmy na to, aby mělo nějaký smysl FO zakládat. Situace se ovšem dramaticky změní, pokud se v domě najde mecenáš, který se zaváže do FO přispět významnou částkou, např. 1 mil. Kč. To už pak bude stát za to o zřízení FO uvažovat. Obávám se ale, že SVJ bude muset odvést nějakou daň, bude to v podstatě dar právnické osobě.
Téměř žádné SVJ ale FO nemá, rozhodně ne v účetnictví (pokud účetní není úplný neználek). Vlastníci bytů skládají zálohy. Složit jen tak mirnichtsdirnichts milionovou zálohu je k ničemu. SVJ by ji mělo obratem vrátit. Pokud chce nějaký vlastník něco konkrétního (např. náklady na výměnu výtahu) uhradit sám nebo trvale přispívat větším podílem než mu přísluší, pak musí uzavřít s ostatními vlastníky písemnou dohodu (musíte si uvědomit, že nemůžete lidem vnucovat své peníze proti jejich vůli). Pokud někdo podepsat odmítne, SVJ mu standardně naúčtuje jeho podíl na nákladech. Ostatní, kteří podepsali, pak budou muset odvést daň z příjmu. Jejich příjmem bude rozdíl mezi tím, kolik měli zaplatit podle podílu a kolik zaplatili.
Naši zákonodárci byli tak benevolentní, že v případě dohody všech vlastníků o jiném způsobu přispívání než podle podílu, nikdo žádnou daň z příjmu neodvede. Dohoda musí být písemná (viz ZDP), FÚ ji bude chtít vidět.
Samozřejmě každá právnická osoba může založit rezervní fond. Ale otázkou je k čemu by to SVJ bylo. Fond může sloužit výhradně k opravě VLASTNÍHO majetku právnické osoby. Takže SVJ by nemělo za co utratit ten milion od bohatého mecenáše. Protože fond se naplňuje z vlastních zdrojů právnické osoby, bude příjemce muset ten přijatý milion zdanit v okamžiku, kdy jej ze speciálního účtu vybere.
Pohádky o fondech jsou nesmysly těch, kdo neumějí rozeznat družstvo od SVJ.
lake
SVJ mu standartne naučtuje jeho podíl na nákladech....... Tak z toho jsem jelen. Prosím, o jaké náklady se jedná? A když někdo odmítne, kde je potom dohoda (všech)? Prosím o trpělivost. Děkuji.
Měl jsem na mysli náklady na správu domu. Pokud dohoda neurčuje jinak, nesou vlastníci náklady poměrně podle spoluvlastnického podílu (§15 odst. 1 ZoVB).
Představte si dům s 10 stejně velkými byty. Jeden z vlastníků nabídne, že zaplatí opravu střechy a složí příslušnou zálohu (1 mil. Kč). To samo o sobě nestačí. S ostatními vlastníky musí uzavřít dohodu. Řekněme, že jeden odmítne. Pak to pochopitelně není dohoda všech, ale jen devíti. Předpokládám, že současně opravu i schválili (k tomu jim stačí 3/4 většina všech). V tom případě SVJ vyúčtuje onomu šlechetnému vlastníkovi 90% nákladů (zálohu již složil) a tomu vlastníkovi, který milodary ze zásady nepřijímá, pak 10% nákladů. V tom případě osmi vlastníkům vznikne zdanitelný příjem, každému cca 100.000 Kč. Kdyby však písemnou dohodu podepsali všichni, pak by jejich příjem byl osvobozen od daně. Kde to má logiku, netuším.
Dovedu si představit, že tím „mecenášem“ může být původní družstvo, které hodlá převést poslední byt a před likvidací potřebuje utratit zbylou částku ve FO.
Pane X, mám jiný názor na Váš příklad. Zákon neříká, že by muselo jít o dohodu všech vlastníků jednotek v domě. Musí však jít o dohodu všech, kterým se podíl na úhradě mění.
Obsah dohody je nepochybný: jde o písemnou dohodu devíti osob mezi sebou (1 štědrý mecenáš a 8 prosebníků). Náklad na provedenou opravu se pak rozúčtuje takto:
- vlastník, který nebyl účastníkem dohody, uhradí alikvotní část podle svého podílu (ve Vašem příkladu 10%)
- účastníci dohody uhradí zbylých 90% nákladů podle jejich písemné dohody (mecenáš celých 90%, ostatní 0%).
Finanční úřad zjistí, že došlo k nepeněžnímu příjmu osmi vlastníků, ovšem ti předloží písemnou dohodu s mecenášem podle § 4 zákona o daních z příjmů.
O vlastníka, který dohodu neuzavřel, se FÚ nezajímá, neboť uhradil
přesně tolik, kolik na něj připadalo podle spoluvlastnického podílu.
Nevznikl u něj nepeněžní příjem.
--------------------------------------------------------------------
Podotýkám, že dohoda je čistě soukromoprávní úkon, který je činěn podle Občanského zákoníku, nikoliv podle ZoVB. Tedy dohoda je zcela mimo SVJ. Společenství – právnická osoba není účastníkem této dohody a není touto dohodou nijak vázáno (pokud s ní nevyjádří souhlas jako věřitel).
V případě, že mecenáš nedodrží dohodu a neuhradí slíbených 90% nákladů, bude SVJ normálně vymáhat na každém vlastníkovi jeho podíl. Účastníci dohody se pak mohou dožadovat na mecenášovi, aby dodržel dohodu a uhradil jim co slíbil.
| 40/1964 Sb. § 534 Kdo se s dlužníkem dohodne, že splní jeho závazek vůči jeho věřiteli, má vůči dlužníkovi povinnost poskytovat plnění jeho věřiteli. Věřiteli z toho však přímé právo nevznikne. |
| 40/1964 Sb. § 531 (1) Kdo se dohodne s dlužníkem, že přejímá jeho dluh, nastoupí jako dlužník na jeho místo, jestliže k tomu dá věřitel souhlas. Souhlas věřitele lze dát buď původnímu dlužníku nebo tomu, kdo dluh převzal. |
lake
Znovu jsem si osvěžil §4/1zg ZDP (od 1.1.2015 se změní označení odstavce):
Od daně se osvobozuje (…) za předpokladu, že se vlastníci bytů a nebytových prostorů v domě písemně dohodnou o úhradě uvedených nákladů a výdajů jinak než podle výše spoluvlastnických podílů na společných částech domu, …
Mylně jsem to pochopil tak, že k osvobození od daně je zapotřebí dohoda všech vlastníků v domě (sami posuďte, zda ta fomulace tak nevyznívá). Zdálo se mi to nelogické. „Mecenáš“ přece může nabídnout dohodu jen některým (těm kterým chce pomoci, nebo se jim za něco odvděčit), proč by k tomu byla nutná dohoda všech. Každopádně se s tím většina z nás nesetká, ale je dobré o této možnosti vědět. Je to defacto forma daru, která nepodléhá zdanění. Navíc jako dárce máte jistotu, že to obdarovaný nepropije nebo nenahází do automatu.
Na tomto „threadu“ je vidět, že věcná diskuse doplněná ilustrativními příklady má smysl. Původní tazatel nyní již ví, co musí onen vlastník bytu (občanské sdružení) učinit, když chce přispět na správu domu nad rámec své povinnosti.
Máte pravdu, při pozornějším čtení původního dotazu je zřejmé, že občanské sdružení je vlastníkem bytu a členem SVJ. To však nehraje žádnou roli.
Vlastníci bytů uhrazují stanovené zálohy na budoucí náklady na správu domu. Zálohy nepodléhají zdanění. Na tom nic nezmění ani fakt, že některý vlastník složil výrazně větší zálohu než mu byla stanovena. Může se tak stát dobrovolně nebo i omylem. SVJ mu beztak nemůže naúčtovat větší podíl na nákladech na správu, než jaká odpovídá velikosti jeho podílu, a to jen na základě toho, že složil zálohu větší než měl. Z toho přece nelze nic vyvozovat. Když po vás někdo požaduje zálohu 10.000 Kč a vy mu složíte na účet zálohu 50.000 Kč, tak jste mu přece nic nedaroval, že.
Na tomto dotazu je opět vidět, jak je důležité používat správné pojmy – tj. dlouhodobá záloha (na správu, opravy, atd.), žádný „příspěvek do FO“.
Pokud nějaký vlastník chce přispět na nějakou opravu více než odpovídá jeho podílu anebo ji dokonce celou zaplatit, pak o tom všichni vlastníci musejí uzavřít písemnou dohodu. V takovém případě je příjem ostatních vlastníků osvobozen od daně z příjmu (viz zákon o dani z příjmu). Své peníze ale nemůžete nikomu vnucovat proti jeho vůli. SVJ není oprávněno v tomto za vlastníky rozhodovat.
A můžu se zeptat jestli i toto platí ,když tím dárcem je bývalý vlastník bytů v bytovém domě a to BD? Jde o to že převádíme byty do OV a vznikne SVJ na kontě BD zůstane určitý obnos a chceme ho používat na udržbu společných prostor domu. můžeme to převést na SVJ jako zálohu na budoucí správu domu a musíme to danit?? díky d
Poslední komentáře