O dispozitivnosti § 1180 ObčZ

Vložil Justitianus, 1. Srpen 2019 - 13:49 ::


Neustále se zde mudruje o tom, zda ustanovení § 1180 je či není dispozitivní. V jiné diskusi se objevil dotaz na judikáty ohledně dispozitivnosti (http://www.portalsvj.cz/…-ns-cr-us-cr).

Pročpak nejsou ty judikáty k mání? Čím to asi je?

Mělo by nám všem stačit co o dispozitivnosti ustanovení Občanského zákoníku praví ten nejpovolanější zdroj – samotný zákon č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník. A praví to hned na samém začátku – srozumitelně, jednoznačně a určitě – ve svém ustanovení § 1.

Asi z tohoto důvodu neexistuje k věci judikatura: Nikdo z těch, co se vyznají v právu, totiž princip dispozitivnosti většiny ustanovení ObčZ nezpochybňuje. Pokus prosadit opačný názor prostřednictvím soudu by byl předem odsouzen k nezdaru. Proto se o to nikdo nepokouší.

Cituji klíčové ustanovení § 1 ObčZ:
89/2012 Sb. § 1
(2) Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.
Pokud ještě váháte zda § 1180 má povahu dispozitivní či kogentní, nabídnu Vám podrobný návod jak to rozeznat – je to uvedeno v důvodové zprávě k § 1 návrhu Občanského zákoníku:

Druhý odstavec navrženého ustanovení [pozn.: k § 1] vymezuje kritérium pro odlišení ustanovení, která nebrání, aby si osoby uspořádaly soukromá práva a povinnosti odchylně od zákonné úpravy (dispozitivní právní normy) od ustanovení donucující povahy (kogentní právní normy), od nichž se odchýlit nelze. Důraz se klade na dispozitivitu ustanovení soukromého práva jako na zásadu, zatímco kogentní ustanovení jsou výjimečná. (…)

Tam, kde není výslovný zákonný zákaz, je ujednání odchylky od zákona přípustné, ledaže se tím poruší dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. Zákonný zákaz je formulován buď výslovně slovy „zakazuje se“, nebo výslovným stanovením důsledku odklonu od kogentního ustanovení poukazem na neplatnost ujednání nebo stanovením, že se k závadnému ujednání nepřihlíží. (…)

[D]obrým mravům odpovídá, že se nelze odchýlit od zákonných ustanovení chránících slabší stranu, veřejnému pořádku např. pravidlo, že ujednání stran nezasahuje právní postavení třetí osoby a nemění její oprávnění nebo povinnosti.

Právní normy obsažené v ObčZ – včetně ustanovení § 1180 – tedy je třeba číst podle toho, co je obsaženo v § 1 ObčZ. Jde o ustanovení bezpochyby dispozitivní, od něhož se lze odchýlit ujednáním (obsahem Prohlášení, stanovami SVJ, smlouvou dotčených osob, …).

Omezení principu dispozitivnosti (které se však v rámci bytového spoluvlastnictví zpravidla nijak neuplatní) je uvedeno v části třetí „Absolutní majetková práva“, viz § 978 ObčZ:
89/2012 Sb. § 978
Od ustanovení této části se lze odchýlit ujednáním s účinky vůči třetím osobám, jen připouští-li to zákon.

V bytovém vlastnictví tedy je zachována plná dispozitivnost v rámci vnitřních vztahů uvnitř skupiny spoluvlastníků. Vlastníci jednotek si mohou vzájemně ujednat pravidla odchylně od zákona. Takové ujednání bude platné, účinné i vymahatelné.

Nebude však účinné vůči „třetím osobám“, tedy vůči těm kdo nejsou vlastníky jednotek v domě. V takovém případě by se bezpochyby uplatnil omezující § 978; šlo by zároveň o porušení veřejného pořádku podle § 1.

Justitianus

    Štítky (beta): Přidejte nový štítek vepsáním, smažte kliknutím na křížek (pouze pro přihlášené). Zobrazte další diskuse s daným štítkem kliknutím na štítek. Seznam štítků.

    Vložil Veselý Josef 975aa5 (bez ověření), 29. Říjen 2019 - 0:52

    Zkuste se podívat na dokumenty na Seznamsvj.cz

    Vložil zdeseny clen SVJ, 1. Srpen 2019 - 14:14
    • neboť dikce jeho příspěvků je podobná
    • jeho právní formalismus je podobný
    • a v praxi jsem teď viděl, že Justitianus má oprávnění mazat již zveřejněné komentáře, tedy je adminem

    Takže bych se tímto chtěl zeptat, jaký máte v současnosti názor na Vaše příspěvky z minulosti, které se ukázaly jako justicí zcela odmítané naprosté právní teorie a vícero lidem před soudem jejich opakování a spoléhání se na Vaši právní erudici citelně uškodilo?

    Vložil Obyčejný člověk (bez ověření), 4. Srpen 2019 - 10:50

    Pokud někdo použije radu zdarma z internetového fóra, nezkonzultuje ji s právníkem (ani si ho nenajme, aby ušetřil) a tuto radu není u soudu schopen obhájit, protože si nezjistí souvislosti, může si za neúspěch sám.

    Dávat do souvislosti příspěvek na internetovém fóru s neúspěchem u soudu je podpásovka.

    Nejcennější rada je ta, jak vyřešit problém bez soudu. Tj. pohrozit judikátem, §, atd.

    Vložil Řešil (bez ověření), 4. Srpen 2019 - 11:03

    „Nejcennější rada je ta, jak vyřešit problém bez soudu. Tj. pohrozit judikátem, §, atd.“

    Souhlas. Můžu si Vás na řešení problému bez soudu najmout?

    Vložil zdeseny clen SVJ, 1. Srpen 2019 - 14:09

    A já tady opakovaně vysvětluji, že ta míra dispozivity ve skutečnosti není moc veliká, že ustanovení je v důsledku vlastně kogentní.

    Z jednoduchého důvodu, který i Vy sám uvádíte.

    [D]obrým mravům odpovídá, že se nelze odchýlit od zákonných ustanovení chránících slabší stranu, veřejnému pořádku např. pravidlo, že ujednání stran nezasahuje právní postavení třetí osoby a nemění její oprávnění nebo povinnosti.

    Takže se od ujednání 1180 o míře přispívání na společnou věc nelze odchýlit v neprospěch menšinového vlastníka bez jeho souhlasu. A to ani do budoucnosti, neboť není možné, aby v momentě rozdělování domu prohlášením vlastníka jediný vlastník stanovil pravidla, která by v budoucnosti nutila menšinového vlastníka pro něj už nezrušitelným způsobem platit více, než odpovídá jeho podílu. Toto by bylo v rozporu s dobrými mravy a také by konzervace podobného nespravedlivého pravidla porušovala vlastnické právo.

    Dále musí míra odchýlení respektovat kogentní ustanovení 1175, které jasně říká, že výlučně užívanou společnou část udržuje její výlučný uživatel na své náklady.

    A v neposlední řadě platí, že prohlášení vlastníka nemůže být nepravdivé, musí tedy respektovat skutečné užívání domu a skutečné stavební určení jednotlivých částí domu dle judikatury ÚS.

    Vložil Justitianus, 1. Srpen 2019 - 15:44

    Pane Zděšený člene, znovu se vracím k Vašemu (správnému) tvrzení:
    „Takže se od ujednání 1180 o míře přispívání na společnou věc nelze odchýlit v neprospěch menšinového vlastníka bez jeho souhlasu.“

    Zřejmě si pod pojmem „odchýlení“ představujete něco zcela jiného než my ostatní.

    „Odchýlením“ totiž není situace, kdy nabyvatel si pořídí jednotku v domě! V takovém případě totiž k žádnému „odchýlení“ nedochází: věděl co si pořizuje a za jakých podmínek, a DOBROVOLNĚ si ten byt koupil.

    Já rozumím pojmu „odchýlení“ zcela jinak. „Odchýlením“ může být pouze změna již existujícího (trvajícího) stavu. Vlastník si pořídil byt v domě a POZDĚJI je mu vnucována změna, která zasahuje do samé podstaty jeho vlastnictví, nebo pro něj znamená nepřiměřenou výši nákladů. S tímto odchýlením od dřívějšího stavu ovšem nemohl při koupi jednotky počítat.

    Přesně tak, jak to zde popisuji, tomu rozumí i zákonodárce. ObčZ přece obsahuje pojistku proti odchýlení v neprospěch menšinového vlastníka, pokud by takové odchýlení bylo nemravné, nebo by odporovalo veřejnému pořádku. Cituji:
    § 1162
    (1) Jsou-li podíly na společných částech určeny jinak než poměrem velikosti podlahové plochy bytu k celkové podlahové ploše všech bytů v domě nebo než jako stejné, má vlastník jednotky právo domáhat se změny tohoto určení, pokud se okolnosti změnily tak podstatně, že určení jeho podílu na společných částech je zjevně nespravedlivé.
    (2) Nedojde-li na návrh vlastníka jednotky ke změně prohlášení (§ 1169), změní prohlášení soud.

    Z uvedeného plyne, že vlastník jednotky má právo domáhat se změny Prohlášení pouze v případě, kdy se po nabytí jednotky změní okolnosti tak podstatně, že určení jeho podílu na společných částech se stane zjevně nespravedlivým.

    Z uvedeného rovněž plyne, že pokus vlastníka jednotky domáhat se změny Prohlášení po nabytí jednotky (aniž by po koupi došlo k podstatné změně okolností) bude soudem zamítnut. Není totiž splněna zákonná podmínka podle § 1162: nedošlo k žádné změně okolností.

    Zcela z říše fantazie jsou vlhké sny o tom, že by kvůli jednomu tvrdohlavému vlastníkovi snad soud rozhodl o neplatnosti části Prohlášení. Zkrátka ten člověk od počátku věděl co si kupuje, tak ať přestane kňučet a brečet. Nebo ať prodá jednotku a zmizí z domu.

    Justitianus

    Vložil Zdenek 22, 1. Srpen 2019 - 16:27

    Pnne Justitianus,

    možnost dohody všech dotčených osob vázaných kogentním ustanovením toto ustanovení dispozitivním ještě neudělá. Mám za to, že § 1180/1 je relativně kogentní a § 1180/2 kogentní. Důvody naleznete zde v úvodním příspěvku a zde.

    Vložil zdeseny clen SVJ, 1. Srpen 2019 - 16:06

    Nebudu Vám už Vaše nesmysly nadále rozporovat. Argumentů jsem Vám už napsal dost, v klidu si je přečtěte a důkladně promyslete a uvidíte. Jsem přesvědčený, že nesmyslnost Vaší teorie: “Vlastník nabytím jednotky souhlasil s platností prohlášení vlastníka a nemá tedy šanci s nepravdivým prohlášením nic udělat” Vám samotnému možná dojde po důkladném uvážení.

    Pro ostatní:

    Pokud byste v praxi řešili problém týkající se diskutované otázky opravy neplatného prohlášení vlastníka, napište mi mail a mimo tuto veřejnou diskuzi Vám poradíme s argumentací. Vedeme totiž soudní spory v těchto záležitostech a Víme tedy z praxe, že Výše prezentované je nesmyslem. Soud vás skutečně neodmítne s odůvodněním, co zde prezentuje Justitianus, naopak, soud začne přezkoumávat, jaký byl skutečný stav v okamžiku vzniku prohlášení vlastníka a řešit, jak tedy má prohlášení vlastníka vypadat, aby splňovalo dle ÚS kogentní ustanovení zákona a aby bylo pravdivé.

    Až některý ze sporů pravomocně skončí, budu veřejně prezentovat výsledek.

    Vložil Justitianus, 1. Srpen 2019 - 17:17

    Zděšený člen mi napsal: „Jsem přesvědčený, že nesmyslnost Vaší teorie: “Vlastník nabytím jednotky souhlasil s platností prohlášení vlastníka a nemá tedy šanci s nepravdivým prohlášením nic udělat” Vám samotnému možná dojde po důkladném uvážení.“

    Nikdy a nikde jsem nenapsal nic o jakémsi „nepravdivém prohlášení“. Tyto fantasmagorie zde šíří pouze Zděšený člen. Nemám s tím co napsal nic společného. Prosím, aby si své nesmyslné věty podepisoval svým vlastním jménem.

    Justitianus

    Vložil zdeseny clen SVJ, 1. Srpen 2019 - 17:27

    diskuze. Udělejte to konečně prosím.

    Já tu totiž od začátku diskutuji o tom, že pokud prohlášení vlastníka určuje společné části v rozporu s kogentními ustanoveními, či v rozporu s jejich stavebním určením a tím daným užíváním, je v tomto neplatné. A tedy jsou neplatná i vyúčtování z nich vycházející atd. atd. atd.

    Vy mi tady po několika dnech vytrhávání vět z kontextu a vymýšlení teorií, jak i pro nepravdivě rozdělený dům na společné části musí každý vlastník vše hradit, neboť si to měl přečíst v prohlášení vlastníka, tak následně přijdete na to, že prohlášení skutečně pokud není pravdivé tak je neplatné a lze se soudně domáhat nápravy. A já že fauluji..

    Jste směšný, přečtěte si nejdříve prosím vše, jak jsem Vás už mockrát žádal a začněte se vyjadřovat ke všemu včetně celkového kontextu.

    Vložil Justitianus, 1. Srpen 2019 - 17:37

    To už je druhý faul z Vaší strany. Požádám admina o smazání obou Vašich příspěvků, kterými porušujete elementární pravidla diskuse. Opět mi připisujete nějaké Vaše vlastní bláboly.

    Nikdy a nikde jsem nenapsal, že by mohlo existovat „neplatné“ prohlášení. Jak ObčZ, tak judikatura je konstantní v tom, že prohlášení vložené do katastru a použité k prodeji jednotek vlastníkům nemůže být nikdy prohlášeno za neplatné.

    Nevím co míníte pojmem „nepravdivě rozdělený dům“ a „nepravdivé prohlášení“. Tyto nesmyslné pojmy jste použil pouze Vy, já však nikdy.

    Justitianus

    Vložil zdeseny clen SVJ, 1. Srpen 2019 - 17:43

    Zcela z říše fantazie jsou vlhké sny o tom, že by kvůli jednomu tvrdohlavému vlastníkovi snad soud rozhodl o neplatnosti části Prohlášení. Zkrátka ten člověk od počátku věděl co si kupuje, tak ať přestane kňučet a brečet. Nebo ať prodá jednotku a zmizí z domu.

    To se tedy týká konkrétně jakých částí prohlášení vlastníka?

    Vložil zdeseny clen SVJ, 1. Srpen 2019 - 18:14

    Jak jistě víte, prohlášení není absolutně neplatné, je neplatné jen v té konkrétní části.

    A jestli nemáte argumenty k tomu, že mi tady opakovaně tvrdíte, že cokoliv v prohlášení vlastníka je platné a že s tím každý vlastník jednotky výslovně a bezvýhradně souhlasil koupí jednotky a najednou jste objevil, že vlastně se jde domáhat opravy vadného prohlášení, tak to klidně všechno smažte.

    Oba dva víme, že celé toto téma jste nejdříve dal jako komentář do jiné diskuze, pak jste to smazal a vytvořil toto téma. Mazat tedy můžete na rozdíl od nás, tak prosím, klidně. Místo právních argumentů použijte vymazávání. :)

    Vložil Justitianus, 1. Srpen 2019 - 16:46

    Jenže Vy teď píšete o úplně jiné věci. Pletete si navzájem pojmy! A asi si to ani neuvědomujete …

    Spory, o kterých se zmiňujete, jsou spory o vadné (nejednoznačné, neurčité či nesrozumitelné) Prohlášení vlastníka. Jde o spor vedený podle § 1168 ObčZ:
    § 1168 Odstranění vady prohlášení
    (1) Vymezuje-li prohlášení jednotku neurčitým nebo nesprávným způsobem a neodstraní-li je původce prohlášení bez zbytečného odkladu poté, co ho na vadu upozornila osoba, která na tom má právní zájem, mohou vadu odstranit vlastníci dotčených jednotek společným prohlášením. Nedojde-li k tomu, rozhodne o odstranění vady soud na návrh osoby, která na tom má právní zájem.

    My zde ale po celou dobu diskutujeme zcela jiný případ: Prohlášení vlastníka je určité, srozumitelné a jednoznačné. Stanoví vlastníkům jednotek rozsah jejich majetku a s tím spojená práva a povinnosti. O rozsahu vlastnických práv tedy není sporu. Nepostupuje se podle § 1168!

    Zákon připouští v § 1162 možnost napadnout obsah prohlášení, avšak teprve pokud se okolnosti změnily tak podstatně, že určení podílu vlastníka na společných částech je zjevně nespravedlivé.

    Pletete si tedy postup podle § 1168 s postupem podle § 1162.

    Justitianus

    Vložil zdeseny clen SVJ, 1. Srpen 2019 - 16:56

    Celou dobu vám tu uvádím, že nelze v prohlášení vlastníka určit jednotku, nebo společné části domu v rozporu se skutečným stavem ani v rozporu s jejich užíváním.

    Celou dobu mi oponujete, že s obsahem prohlášení vlastníka majitel jednotky souhlasil ve chvíli, kdy jednotku koupil.

    Celou dobu Vám píši, že ÚS potvrdil, že nelze v prohlášení vlastníka stanovovat cokoliv si vlastníci usmyslí, ale je potřeba respektovat skutečný stav.

    Přečetl jsem si od Vás

    „nový nabyvatel jednotky dává svůj bezvýhradný souhlas s poměry v domě právě tím, že DOBROVOLNĚ nabude jednotku v tomto domě. Tím zároveň přistupuje ke všem smlouvám a speciálním ujednáním, která jsou závazná pro vlastníky jednotek“

    „Zcela z říše fantazie jsou vlhké sny o tom, že by kvůli jednomu tvrdohlavému vlastníkovi snad soud rozhodl o neplatnosti části Prohlášení. Zkrátka ten člověk od počátku věděl co si kupuje, tak ať přestane kňučet a brečet. Nebo ať prodá jednotku a zmizí z domu.“

    A najednou jste zjistil, že i vlastník, co si něco přečetl v prohlášení vlastníka se může domáhat opravy, protože je něco v prohlášení vlastníka určeno nepravdivě?

    Začínáte být směšný, prosím, přečtetě si celé ty diskuze, přečtěte si judikaturu a všechna ustanovení zákonů, vše si důkladně promyslete a pak teprve zveřejňujte vyjádření…

    Vložil Justitianus, 1. Srpen 2019 - 14:40

    Pane Zděšený člene, děkuji za reakci. Zcela souhlasím s tímto Vaším tvrzením:
    „Takže se od ujednání 1180 o míře přispívání na společnou věc nelze odchýlit v neprospěch menšinového vlastníka bez jeho souhlasu.“

    Ale zjevně Vám ušlo, že nový nabyvatel jednotky dává svůj bezvýhradný souhlas s poměry v domě právě tím, že DOBROVOLNĚ nabude jednotku v tomto domě. Tím zároveň přistupuje ke všem smlouvám a speciálním ujednáním, která jsou závazná pro vlastníky jednotek.

    Kdyby snad předem nesouhlasil, tak si tu jednotku nekoupí, že ano.

    Nabytím jednotky dal neodvolatelný souhlas s obsahem Prohlášení vlastníka (které určuje co jsou společné části a jednotky). Dal tím souhlas i s obsahem stanov SVJ (které mohou určovat jak se vlastníci jednotek podílejí na přispívání a které společné části jsou oprávněni užívat výlučně či s ostatními).

    Jakmile DOBROVOLNĚ podepíšete jakoukoliv smlouvu jde o závazné právní jednání. Nemůžete se cukat že se Vám ta smlouva vlastně od začátku nelíbí. Nemůžete se vymlouvat že jste si ji ani nepřečetl. Jakmile DOBROVOLNĚ nabudete vlastnictví jednotky, je to totéž. Nemůžete se pak cukat. Nejste slabší stranou: jste lempl, který si ani nezjistil co kupuje a jaké jsou s tím spojeny omezení a povinnosti.

    Nejste tedy slabší stranou a nemůžete se dovolávat jakékoliv změny!!!
    • Jste přece svéprávný, nemáte opatrovníka
    • Nenabyl jste jednotku od podnikatele, tedy nejste slabší stranou smlouvy
    • Nikdo Vám nic nezatajil, byl jste si plně vědom do čeho jdete
    • Nikdo Vás nepodvedl (to jest nikdo Vás neuvedl v omyl s cílem sebe nebo jiného obohatit)
    • Všechny relevantní dokumenty (Prohlášení i stanovy) Vám byly veřejně přístupné v rejstříku SVJ a ve sbírce listin Katastrálního úřadu

    Od počátku tedy víte (nebo jste si mohl zjistit) jaká budou po koupi jednotky Vaše práva i povinnosti ve vašem novém společenství. Od počátku znáte (nebo jste si mohl zjistit) rozsah společných částí, jejich užívání, rozsah Vaší jednotky a způsob určení výše příspěvků na společné části.

    Na co se chcete vymlouvat?

    Justitianus

    Vložil zdeseny clen SVJ, 1. Srpen 2019 - 14:58

    Ale naprosto s Vámi nesouhlasím ohledně skutečnosti, zda se v minulosti vyslovený souhlas týká také všeho do budoucnosti.

    Důvodem pro mě je konstatní judikatura, která například ohledně v minulosti konkludentní dohody o užívání společné nemovitosti nad rámec vlastnických poměrů bezúplatně v rozporu s podíly na nemovitosti říká, že tato není platná do budoucnosti a že nově nesouhlasející vlastník může namítat svůj nesouhlas a domáhat se jiného uspořádání.

    Nevidím důvod, proč by vlastník v SVJ měl být o toto právo ochuzen.

    Dále totéž platí pro dědice, kteří se opět mohou domáhat jiné úpravy vztahů a užívání nemovitosti.

    Zde opět nevidím důvod, proč by nový vlastník měl být o tato práva krácen.

    No a v podobném duchu hovoří i NOZ, který dává vlastníkovi nástroj domáhat se opravy prohlášení vlastníka a dále řeší otázku změny poměrů. Proč by to dělal, pokud by prohlášení mělo být dle vás nepřekročitelné, protože přeci v čase jeho vzniku bylo vůlí všech?

    A v neposlední řadě platí, že vy říkáte, že v zájmu právní jistoty se má vycházet z prohlášení vlastníka až do momentu, kdy existuje 100 procentní souhlas s jeho změnou. Kdežto já říkám, že právní jistota nemá přednost před vlastnických právem onoho menšinového vlastníka.

    No a také mi dává za pravdu ústavní soud, že prohlášení nemůže obsahovat cokoliv v rozporu se skutečným užíváním a stavebním určením. Což vy neustále ignorujete a vymýšlíte nesmysly, jak umožnit platnost nepravdivých částí prohlášení.

    A jako poslední argument zopakuji, že dispozivita 1180 nemá přednost před kogentním 1175. Jak tedy chcete upravit přispívání odlišně od výchozího stavu, abyste neporušil 1175?

    Vložil Justitianus, 1. Srpen 2019 - 16:57

    Pane Zděšený člene, napsal jste dva totální nesmysly v příspěvku http://www.portalsvj.cz/…ti-1180-obcz#… (vložil zdeseny clen SVJ, 1. Srpen 2019 – 14:58).

    Nesmysl první:

    Zmínil jste se o konkludentní (tedy nepsané, zvykové) dohodě spoluvlastníků o užívání společného majetku. Zjevně Vám ušlo, že taková dohoda je čistě soukromoprávní. Podle § 1120 ObčZ platí, že plody a užitky ze společné věci se dělí podle poměru podílů. Spoluvlastníci se samozřejmě mohli mezi sebou dohodnout nějak jinak (§ 1 ObčZ), avšak taková čistě soukromoprávní dohoda (dokonce nepsaná!) nezavazuje třetí osoby!!! Přečtěte si k tomu § 978 ObčZ, nejlépe vícekrát za sebou a nahlas, prosím. Už jsem to citoval v úvodním příspěvku.

    Naopak Prohlášení vlastníka budovy je veřejná listina, vložená do veřejného rejstříku. Zavazuje tedy jak autora Prohlášení, tak i Českou republiku, soudy a samozřejmě všechny nabyvatele jednotek v domě. Vámi zmíněná „konstantní judikatura“ ohledně nepsaných soukromoprávních dohod podílových spoluvlastníků je nepoužitelná na bytové spoluvlastnictví. Je zjevné, že netušíte o čem píšete.

    Nesmysl druhý:

    Opětovně se snažíte argumentovat jednou (nepravdivou a protizákonnou) větou v kterémsi rozsudku. Že ten směšný nesmysl opsali i soudci ústavního soudu – to na věci nic nemění. Že jste to bezmyšlenkovitě opsal Vy ukazuje, že pouhé opisování bez mozkové činnosti Vám obzory nerozšíří. Uveďte namísto opisování zdroj práva – tedy napište zde ve kterém celostátně platném právním předpisu lze dohledat to, co ta věta obsahuje. Já takový zákon neznám.

    Ale Vy jej možná znáte, tak do toho: Jste to Vy, kdo je povinen tvrdit a prokazovat. Prosím uveďte zde číslo onoho právního předpisu ve Sbírce zákonů a rovněž ustanovení (§) tohoto právního předpisu. Děkuji. Pak se o tom s Vámi rád pobavím. Do té doby jen plácáte a dokola opisujete školáckou chybu kteréhosi popleteného soudce.

    Justitianus

    Vložil zdeseny clen SVJ, 1. Srpen 2019 - 17:01

    a je soudci respektován.

    A ani Vy jste zatím nepřišel s logickou a vyargumentovanou interpretací, co by z ní plynulo, že prohlášení vlastníka je platné i v částech, co jsou v rozporu s kogentními ustanoveními zákona či v rozporu se skutečným stavem domu.

    Pokud chcete toto rozporovat, musíte argumentovat.

    Nepravdivé prohlášení vlastníka je v rozporu s dobrými mravy, na základě čeho chcete tvrdit něco jiného?

    Vložil Justitianus, 1. Srpen 2019 - 17:29

    Na to jsem se Vás neptal. Ptal jsem se ze kterého právního předpisu plyne ten nesmysl. Na to neodpovídáte.

    Justitianus

    Vložil zdeseny clen SVJ, 1. Srpen 2019 - 17:32

    Takže dle Vás může být prohlášení vlastníka v rozporu s kogentními ustanoveními, nebo v rozporu se skutečným stavem?

    Vložil Justitianus, 1. Srpen 2019 - 17:59

    Neodpovídáte na otázku. Tím Váš dotaz postrádá smysl – jde jen o Váš úhybný manévr.

    Takže, už jste našel ten právní předpis, na který jsem se Vás už DVAKRÁT ptal?

    Ptám se potřetí: Označte zde prosím které kogentní ustanovení zákona o vlastnictví bytů obsahuje tuto právní normu: „Vyjmenované prostory však jsou společnými částmi domu jen pokud slouží společnému užívání a jsou k tomuto užívání určeny, v opačném případě nikoliv.“

    A pokud to tedy není v ZoVB, tak ze kterého právního předpisu tuto pitomost máte?

    Justitianus

    Vložil zdeseny clen SVJ, 1. Srpen 2019 - 18:13
    • za prvé, dobře víte, z kterého usnesení ÚS tato věta je, pokud neuznáváte usnesení ÚS jako pramen práva, jste směšný, pokud neumíte právně vyargumentovat, proč Vám tato interpretace připadá nesprávná, měl byste se s ní smířit
    • za druhé kogentním ustanovením ZOVB je § 2 a v něm stanovené požadavky na společné části domu – „společnými částmi domu části domu určené pro společné užívání“
    • za třetí, ta věta vyplývá z oné kogentní definice obsažené v ZOVB (není tam totiž ani zejména, ani minimálně, ani nic jiného, je tam přesně jen a pouze to, co tam je a následně výčet co většinou naplňuje onen kogentní požadavek na společné užívání, nemůžete definici společných částí libovolně rozšiřovat, společnou částí je jen a pouze to, co je určené pro společné užívání).

    Toto vše máte popsáno v příslušném mnou citovaném usnesení NS a ÚS. Pouze se Vám to nelíbí, což je ovšem málo.

    Vložil Justitianus, 1. Srpen 2019 - 18:43

    Takže neumíte označit právní předpis, který by tento nesmysl obsahoval.
    Děkuji, to mi úplně stačí. Je jasné, že odpověď neznáte.

    To nesmyslné tvrzení, kterým se oháníte, vzniklo jako školácká chyba kteréhosi soudce Nejvyššího správního soudu. S právem ani s obsahem zákona to nemá nic společného. Onen soudce zřejmě zapomněl, že v prvním ročníku studia práv navštěvoval povinný předmět „Právní logika“ https://www.prf.cuni.cz/…/1404052318/.

    Až budu mít čas a chuť, napíšu k tomu něco podrobněji (v nové diskusi).

    Justitianus

    Vložil anon1234_ (bez ověření), 1. Srpen 2019 - 19:12

    Pane Justitianus, již je mi to definitivně jasné. Vy jste práva nestudoval. To byste totiž věděl, že “logika pro právníky” není povinný předmět.

    Navíc ani neumíte číst či pochopit text, protože ve vašem odkazu je uvedeno “povinně volitelný předmět”, to neznamená, že se jedná o “povinný předmět”. Navíc uvádíte v prvním ročníku, ale v odkazu je uvedeno pro 4., 6. a 8. semestr. Semestr je na VŠ pololeti – ti, co studovali nějakou VŠ to ví, tedy tento předmět si lze zvolit v 2. a vyšším roce studia, takže v 1. roce ani náhodou..

    Tady máte povinné předměty na PRF UK https://www.prf.cuni.cz/…5–17–18.html.

    Obdivuju Zdeseneho člena SVJ, že má chuť a sílu reagovat na vaše příspěvky, navíc když ještě ani nejste schopen vést slušnou a věcnou diskusi. Té by vás na VŠ naučili!

    Vložil zdeseny clen SVJ, 1. Srpen 2019 - 19:02

    zkusím vám to ustanovení přeložit

    Jeho obsahem je definice, co je myšleno společnými částmi domu, konkrétně jsou “společnými částmi domu části domu určené pro společné užívání“.

    Tedy nikoliv “společnými částmi domu alespoň části domu určené pro společné užívání“.

    Nikoliv “společnými částmi domu zejména části domu určené pro společné užívání“.

    Ani nic podobného.

    Tedy znamená to, že společnými částmi domu jsou jen a pouze části určené pro společné užívání. A nic jiného navíc.

    Co je dle všech formálních pravidel logiky ekvivalentní s tvrzením, že části domu neurčené pro společné užívání nejsou společnou částí domu.

    Jak nemám justici moc rád a přál bych si kvalitnější, jsem rád, že nejste její součástí.

    Vložil Justitianus, 1. Srpen 2019 - 20:06

    Prosím, nepište už ty nesmysly. Jen ukazujete hloubku Vašich neznalostí. Z Vašeho textu je zřejmé, že nic nevíte o pravidlech právní výrokové logiky.

    Vyšel jste tedy ze znění ZoVB. Jde o složený výrok A ⇒ B (implikace), který zní takto:
    Jestliže část domu JE určena pro společné užívání, pak JE společná.
    Tento výrok je nepochybně pravdivý, vždyť je uveden v zákoně.
    Ale vy jste se pokusil ze složeného výroku odvodit jiný výrok za použití zakázaného postupu dvojí negace: nonA ⇒ nonB. Tedy Váš druhý výrok zní:
    Jestliže část domu NENÍ určena pro společné užívání, pak NENÍ společná.

    A vy tvrdíte, že tento dvojitě negovaný výrok je pravdivý. Není! Za toto by Vás vyhodili od přijímací zkoušky na právnickou fakultu, tam se v testech dávají takové chytáky. Z pravdivého složeného výroku nemůžete pomocí dvojí negace bezpečně získat pravdivý výrok. Získáte buď výrok nepravdivý, nebo neurčitý (o jeho pravdivosti nemůžeme říci nic).

    Příklad k jednoduchému pochopení:
    Složený výrok: „Jestliže prší, silnice je mokrá.“
    Výrok je pravdivý.
    Výrok po dvojí negaci: „Jestliže NEprší, silnice NENÍ mokrá.“
    Výrok je nepravdivý. Silnice může být mokrá, i když neprší. Například po dešti; nebo na ní taje sníh; nebo byla povodeň; nebo tudy jel kropicí vůz; nebo se převrátila cisterna s vodou, atd, atd …
    Druhý příklad proč nelze provádět dvojí negaci:
    Složený výrok: „Jestliže kočka JE mrtvá, nechytá myši.“
    Výrok je pravdivý.
    Výrok po dvojí negaci: „Jestliže kočka NENÍ mrtvá, chytá myši.“
    Výrok je nepravdivý.
    Existují miliony živých koček, které nechytají myši. Například kotě, které to ještě neumí; domácí kočka, která žije v bytě a v životě myš neviděla; kočka-senior, která neslyší a skoro nevidí, a nechytila by myš i kdyby jí tancovala před čenichem. Atd, atd …
    Třetí příklad, tentokrát z oblasti blízké právu:
    Složený výrok: „Jestliže osoba vypila půl litru rumu, nemůže řídit motorové vozidlo.“
    Výrok je pravdivý.
    Výrok po dvojí negaci: „Jestliže osoba NEvypila půl litru rumu, může řídit motorové vozidlo.“
    Výrok je nepravdivý.
    Osoba může totiž být nezletilá, nebo vůbec nemá řidičský průkaz, nebo má zákaz řízení, nebo je to senior, který se nepodrobil povinné zdravotní prohlídce, nebo je to osoba slepá, nebo má jiné zdravotní omezení, které vylučuje aby řídila. Atd, atd.

    Pane Zděšený člene, umíte z pravdivého výroku jednoduše vyrobit nepravdivý. A ani si toho nevšimnete! Ještě zbývá abyste si Váš zásadní omyl uvědomil a přestal se těmi nesmysly řádit. O právní výrokové logice nevíte opravdu vůbec nic.

    Justitianus

    Vložil zdeseny clen SVJ, 1. Srpen 2019 - 20:23

    Nejste ani schopen rozeznat ekvivalenci od implikace.

    Pro implikaci máte samozřejmě pravdu, ovšem v ZOVB není implikace, nebo Vy tam snad vidíte napsáno Vaše: „Jestliže část domu JE určena pro společné užívání, pak JE společná“.

    Ne to tam skutečně není. Tam je definice a matematicky ekvivalence – množina společných částí domů je definována jako množina částí domu určených pro společné užívání. Tedy A ⇔ B a tedy nonB ⇔ nonA.

    Doplňte si prosím vzdělání jak v logice, tak v právu.

    Vložil Logik (bez ověření), 1. Srpen 2019 - 20:36

    Problém je nejspíš jinde.

    Příklad: Jsem povinen doložit listiny. Nedoložím nic. Tvrdím, že jsem doložil listiny, jejichž seznam připojuji. Tento seznam doložených listin var. a) je prázdný, var. b) neexistuje.

    Jiný příklad: Čtverec je obdélník. Souhlasíte? Prosím diskutéry o odpověď na tuto otázku. Osvětlí jejich stanovisko v diskutované věci lépe než sáhodlouhé výklady.

    Obdobně je tomu se zde diskutovaným společným užíváním.

    Logiku bohužel pozapomněla i paní Ing. Klainová, jak zde opakovaně doložila.

    Vložil zdeseny clen SVJ, 1. Srpen 2019 - 20:59

    Čtverec je obdélník, alespoň dle definic obdélníku na Wikipedii a na matematika.cz

    Nicméně věta čtverec je obdélník není myslím to, co je v definiční části ZOVB.

    Tam je ta ekvivalence, což pro čtverec a obdélník neplatí.

    Vložil Klopilová (bez ověření), 1. Srpen 2019 - 21:43

    „není myslím to, co je v definiční části ZOVB“

    V definiční (ani jiné) části ZoVB není uveden žádný vztah mezi společnými částmi domu a jednotkou.

    Vložil JaVa, 1. Srpen 2019 - 15:10

    Ustanovení § 1175 odst. 2 vychází z pojetí společných částí v ustanovení § 1160. Vymezení společných částí domu obsahuje nařízení vlády č. 366/2013 Sb., o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím (srov. § 5 a 6). Společnými částmi, které jsou uvnitř bytu nebo do něj nějak zasahují, jsou typicky obvodové zdi, nosné zdi, části otopné soustavy včetně otopného tělesa (topení), okna, stoupačky vody a odpadů, vodoměry, apod. Společné části vyhrazené k výlučnému užívání jsou pak typicky balkony, lodžie a terasy, případně sklepní kóje. Stanoví se, že vlastník jednotky má ty to společné části udržovat. Údržba směřuje k zachování dobrého stavu a vzhledu těchto částí. Údržbou jsou zejména činnosti jako úklid, mytí, atd. Konkrétně jde např. o vytření podlahy na balkoně, umytí otopného tělesa. Vlastník jednotky má povinnost tyto společné části udržovat, ale nemůže je opravovat či do nich jinak zasahovat. Může tedy například natřít otopné těleso, ale nemůže jej opravit ani jej vyměnit. To může pouze osoba odpovědná za správu domu a pozemku.

    Údržba – za údržbu lze považovat soubor činností, které mají zajistit, že se zachová provozuschopný stav stavby nebo zařízení; Podle § 3 zák. č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, se údržbou stavby rozumějí práce, jimiž se zabezpečuje její dobrý stavební stav tak, aby nedocházelo ke znehodnocení stavby a co nejvíce se prodloužila její uživatelnost. Oprava – je technologický postup či soubor úkonů, jimiž se opotřebovaná, nebo jinak poškozená věc vrátí do původního, resp. použitelného stavu. Oprava může spočívat například ve výměně poškozených součástí, v přidání nových součástí nebo v obnovení správného uspořádání součástí (opětovnou montáží, slepením, svařením apod.). Koncepčně je základem těchto činností ustanovení § 1189, které vymezuje kompetence společenství vlastníků.

    Z tohoto pravidla se však stanoví výjimka, a to právě v ustanovení § 1175, kde se zakládají určité kompetence vlastníku jednotky. Ve vztahu ke společným částem je tedy povinností vlastníka je udržovat, a to ať jsou ve výlučném užívání nebo uvnitř bytu. K tomu přistupuje ustanovení § 1182 (zákaz ohrožení, poškození nebo změny společných částí při stavebních úpravách bytu.). V návaznosti na výše uvedené byl upraven též § 1208, kdy údržba společných částí je svěřena společenství vlastníků jednotek v rozsahu, který je omezen kompetencemi vlastníka v § 1175. Opravy veškerých společných částí pak přísluší společenství vlastníků ať již se nacházejí uvnitř bytu, ve výlučném užívání vně bytu nebo ve společném užívání.

    Přeji hezký den. JaVa

    Vložil zdeseny clen SVJ, 1. Srpen 2019 - 15:17

    nebo opravy společného balkónu ve výlučném užívání z peněz někoho, kdo balkón k výlučnému užívání v domě nemá, mohla být v souladu s dobrými mravy?

    Vložil JaVa, 1. Srpen 2019 - 17:39

    K tomu přece stačí:

    1) změna PV dle § 1169 odst.2

    2)určení a popis společných částí se zřetelem k jejich stavební, technické nebo uživatelské povaze a s případným určením, které z nich jsou vyhrazeny k výlučnému užívání vlastníku určité jednotky,(§ 1166/1)b.2.)

    3) včetně způsobu hrazení nákladů na údržbu a opravu těchto společných částí domu určených v PV k výlučnému užívání konkrétnímu vlastníku jednotky v domě (§ 1180/1)

    …je třeba vycházet ze zásad soukromého práva, konkrétně zejména ze zásady, že nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého činu (§ 6 odst. 1 občanského zákoníku) a že zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany (§ 8 občanského zákoníku ). Ovšem právě proto, že poměr výše příspěvků je součástí prohlášení, do kterého může každý nahlédnout v katastru nemovitostí (vzniklo-li společenství vlastníků, tak i ve sbírce listin rejstříku společenství vlastníků – srov. § 1220 odst. 2), může si každý potenciální nabyvatel jednotky v domě zjistit, jaký poměr výše příspěvků připadá na jednotku, kterou chce nabýt do vlastnictví..­.......

    Přeji hezký den.JaVa

    Vložil Justitianus, 1. Srpen 2019 - 16:21

    Vy popleto,
    vlastník jednotky bez balkonu přece od počátku souhlasil s tím, že na opravy balkonů přispěje podle spoluvlastnického podílu. Přečetl si totiž před koupí bytu Prohlášení vlastníka budovy, a tam to našel.

    Máte snad potíže orientovat se v reálném světě?

    Justitianus

    Vložil ? (bez ověření), 1. Srpen 2019 - 17:03

    Pane Justitianus díky. BINGO. Trefil jste hřebíček na hlavičku! Stále nechápu, že většina diskutujících nechápe, že balkony a terasy jsou také obvodovou součástí domu, čili jsou součástí společných částí domu. Jedna věc je totiž běžná drobná údržba balkonu, teras a druhá věc jsou náklady na opravy, kde hrozí zatékání, opadlá fasáda, zanesené odtokové kanálky, poškozená statika a konstrukce apod. To přísluší do oprav společných částí domu, čili oprav z financí SV.

    Vložil tep (bez ověření), 1. Srpen 2019 - 19:18

    Pokud nemají všechny byty balkon, tak i velké opravy balkonů jdou dle § 1180 na vrub jejich výlučných uýivatelů. Bingo!

    Vložil Dudekk (bez ověření), 1. Srpen 2019 - 17:20

    Balkóny jsou vodorovnou konstrukcí, nicméně jsou opravdu společnou částí domu, byť ji výlučně užívá konkrétní vlastník jednotky.

    Stejně je to např. s garážovým stání ve společné garáži (je společnou částí domu, ne jednotkou), kde má také konkrétní vlastník výhradní užívací právo ke konkrétnímu garážovému stání.

    Vložil janaT (bez ověření), 1. Srpen 2019 - 18:19

    V našem prohlášení vlastníka jsou balkony součást bytové jednotky.

    Takže záleží, jak balkon vymezí prohlášení vlastníka.

    Ve finále je to jedno, jestli balkon je společný s výlučným užíváním nebo součást jednotky. Protože obojí znamená, že opravy balkonu (zábradlí, podlaha, …) platí bytový vlastník a opravu fasady vsichni.

    Přijde mi to spravedlivé, nechápu, proč by ti, co nemají balkon měli platit za ty, co balkon mají.

    To samé, jak se tady propírá ten případ vlastníka garáže, co ma platit za rozvody, které nemůže používat. Hanba by mě fackovala požadovat po tomto vlastníkovi naklady na opravy něčeho, co nemůže využívat a podle prohlášení vlastnika má právo je používat!!!

    Vložil Nečlen II (bez ověření), 3. Srpen 2019 - 18:24

    Spousta přispěvatelů zde stále řeší vlastníka garáže, který v ní nemá plyn, vodu a odpad. Ale ani jeden z Vás se ho nezeptal, zda platí do FO (m2) stejně jako byty!

    Pane Anonymous22, platíte do FO (m2) stejně jako byty?

    Vložil ? (bez ověření), 2. Srpen 2019 - 19:15

    Ach ta závist. Jen abych neplatil o korunu více než soused. Ale že jste všichni v domě vlastníky a kolektivně zodpovídáte za stav domu, tedy i za stav balkonů, to Vám selský rozum nedává. Až budou díky takovým jako jste Vy padat balkony, zatékat do spodních bytů apod. tak Vás hanba nebude fackovat? Opravdu si myslíte, že se Vás to nebude týkat? – zřejmě patříte mezi ty, kteří balkon nemají a tak remcají – prostě závist je vlezlá mrška.

    Vložil janaT (bez ověření), 3. Srpen 2019 - 18:54

    tak si představte, že mám balkon i plyn.

    Evidentně pro vás něci nepředstavitelné, že existuje někdo, kdo nechce, aby za něho platili druzí.

    Když mám balkon, tak za něj platím, a nenechám toho, kdo nemá balkon, aby mi na něj přispíval přeci.

    To samé, pokud v našem vchodu, je rozvod plynu, tak opravy platím a ne aby na ty opravy přispívali vlastníci z jiných vchodů, kteří plyn nemají.

    Asi sám závidíte, že argumentujete závistí.

    Vložil tep (bez ověření), 3. Srpen 2019 - 14:06

    Rozdíl v hodnotě bytu s balkonem a bytu bez balkonu může být markantní. Proč by levný byt měl doplácet na opravu balkonů, které nemá, to nechápu. Nejde totiž o pár korun, jak píše vžše otazník. Nechat padat balkony odporuje pravidlu pečovat o dům s péčí řádného hospodáře. GO balkonu bývá nákladná a nevidím důvod, proč by si výluční uživatelé balkonů nemohli na jejich GO naspořit v příspěvcích, určených na tento účel? Chce to myslet dopředu a nesnažit se to ufinancovat na vrub bytů bez balkonů, protože to odporuje dobrým mravům. Spořit na tento účel se dá již od 1.1.2014, kdy začal platit NOZ. Kdyby šlo o pár korun, máchl bych nad tím rukou.

    Vložil Nečlen II (bez ověření), 1. Srpen 2019 - 18:29

    K té garáži:

    prohlášení vlastníka vzniklo v době, kdy ta garáž patřila k bytu v domě.

    Vložil Dudekk (bez ověření), 1. Srpen 2019 - 18:26

    Jistě, že záleží, jak je to v prohlášení vlastníka. Ale zde se řešily balkóny coby společná část domu, jako vodorovná konstrukce.

    Není to jedno, jestli je balkón společný nebo ne. Je vidět, že se na věc díváte úzkým pohledem a to není dobře. Bohužel to dělá hodně lidí, snad většina. Pak jsou jejich závěry mylné.

    Používáte střechu? Asi těžko, připadá Vám také nemorální na ni přispívat?

    Vložil janaT (bez ověření), 1. Srpen 2019 - 18:55

    Když to není jedno, tak v čem se to liší? Nic jste neuvedl. takže těžko s vámi mohu argumentovat. A dokázat, ze se mýlíte.

    Já střechu používám. Kdyby nebyla střecha, tak zatéká do domu. Mám k ní přístup, kdykoli na ni můžu vylézt. Mám na ní anténu. Zatímco ten vlastník garáže nemá přístup k těm rozvodům. Nejsem parazit, abych nechala platit někoho něco, co nemůže používat a nadto za situace, kdy má na to právo.

    V našem domě vede plyn pouze v jednom vchodu a náklady na opravy a revize platí jen vlastníci v tomto vchodu. Proč by měli na tento rozvod přispívat i ti, ke kterým nevede plyn?!?

    to samé, jak tu zmiňoval pan tep. Pokud v jednom vchodu je výtah, proč ti, co výtah nemají, mají platit za tento výtah?!?

    Vložil zdeseny clen SVJ, 1. Srpen 2019 - 19:19

    jak jde bydlet v domě a nepoužívat střechu?

    Umíte také nepoužívat základy domu? Nebo obvodové stěny? Nebo nosné části konstrukce? Nebo napojení na kanalizaci? Nebo okapy?

    Kdybyste byl ochoten toto naučit i ostatní, dost by ušetřili.

    Nicméně vážně, zatímco vlastník garáže v suterénu užívá vše výše uvedené a i mnoho dalšího, tak skutečně neužívá stoupací vedení vody, svislé části odpadů, stoupací vedení elektřiny atd. A přitom by chtěl, ovšem ostatní vlastníci odmítají tyto inženýrské sítě do garáže zavést na náklady SVJ. Proč by tedy mělo být spravedlivé, že se vlastník garáže má podílet na nákladech inženýrských sítí v domě co nemůže užívat?

    Vložil Klopilová (bez ověření), 1. Srpen 2019 - 19:46

    „jak jde bydlet v domě a nepoužívat střechu?“

    Kolik vsadíte za předložený důkaz?

    Vložil Anonymousz (bez ověření), 3. Srpen 2019 - 3:04

    o jakem dukazu to motate?

    Vložil Klopilová (bez ověření), 3. Srpen 2019 - 20:53

    O důkazu, jak jde bydlet v domě a nepoužívat střechu.

    Kolik vsadíte za předložený důkaz?

    Volby prohlížení komentářů

    Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".