Pětikolka řádí
Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje vyhlášku pro případ, že by v následujících měsících nastal stav energetické nouze. Chystané nařízení počítá s omezenějším vytápěním administrativních budov, škol, zdravotnických zařízení i bytových prostor. Resort návrh doplnil také o informaci ke kontrolnímu režimu vyhlášky. Oslovení právníci však mají pochybnosti o případné ústavnosti takové vyhlášky a o její vymahatelnosti.
Stav nouze se v energetickém zákoně vyskytuje na třech místech pro různá odvětví. V teplárenství se vyhlašuje podle § 88, v elektroenergetice podle § 54 a v plynárenství podle § 73, konstatuje advokátka Vladana Vališová. Stav nouze a předcházení stavu nouze v elektroenergetice vyhlašuje pro celé území státu provozovatel přenosové soustavy, pro vymezené území provozovatel distribuční soustavy (soukromoprávní subjekt), Musí se jednat o stav, který způsobuje významný a náhlý nedostatek elektřiny nebo ohrožení celistvosti elektrizační soustavy, její bezpečnosti a spolehlivosti provozu na celém území státu, vymezeném území nebo jeho části a vyhlašuje se na opravdu omezený čas vzniku či ukončení stavu nouze.
I v oblasti plynárenství vyhlašuje stav nouze soukromoprávní subjekt – pro celé území státu provozovatel přepravní soustavy, pro vymezené území provozovatel distribuční soustavy.
I zde jsou dané podmínky – musí se jednat o stav, který způsobuje významný nedostatek plynu nebo ohrožení celistvosti plynárenské soustavy, její bezpečnosti a spolehlivosti provozu na celém území státu, vymezeném území nebo jeho části. A i zde je omezený čas působnosti nouzového stavu.
Ministerstvo vyhlašuje až mimořádný stav nouze, ale má oprávnění vydávat opatření a to jako opatření obecné povahy nebo v individuálním případě rozhodnutím. „Pakliže se zde předvídá, že pro případ vzniku nebo předcházení stavu nouze rozsah a způsob omezení dodávek stanoví držitel licence, proč pak MPO vydává pro tyto stavy další vyhlášku?,“ ptá se Vališová. Jak dále uvádí, z vyhlášky nevyplývá, jak by měla probíhat kontrola teploty v konkrétních místnostech, vyhláška se zaměřuje jen na kontrolu systémů. „Oprávnění vstupovat např. do bytů podle mě z žádného předpisu nevyplývá. Jak se zjistí nepřekročení teploty v konkrétních místnostech, aniž by tam mohla SEI vstoupit, netuším. Podle mě je ale opravdu legislativním pochybením, že vyhláška používá pojmy nouze v teplárenství a předcházení stavu nouze v teplárenství, aniž by alespoň odkázala na § 88 energetického zákona, kde jsou tyto pojmy upravené“.
V § 88 odst. 4 energetického zákona, pokračuje Vališová, se uvádí, kdo a jak může tyto stavy vyhlásit – stav nouze pro celé území ministerstvo, pro části krajské úřady, předcházení stavu nouze jen ministerstvo. To Vyhlašování předcházení stavu nouze je novinka. Ovšem zde nejsou zde uvedené žádné parametry pro to, kdy tyto stavy může vyhlásit, kritizuje advokátka. Skutečný problém spočívá podle ní v tom, že ministerstvo si samo od sebe, pokud usoudí, že tu jsou nějaké důvody, může vyhlásit předcházení stavu nouze na 12 měsíců, a pak si ho může samo o 12 měsíců prodloužit, pokud trvají důvody pro jeho vyhlášení, aniž by bylo jasně stanovené, jaké ty důvody jsou. „Je to obdoba pandemické pohotovosti – taky do dneška nemáme žádné parametry pro její vyhlášení, ani nevíme, jaký je epidemický práh covidu. V zákoně se neuvádí, že by mezi vyhlášením//prodloužením a novým vyhlášením muselo existovat nějak dlouhé období, kdy bychom byli bez předcházení stavu nouze. Není tu stanovená žádná kontrola ze strany Parlamentu.“
Z toho Vališová dovozuje, že předcházení stavu nouze může ministerstvo klidně vyhlásit hned na 12 měsíců, po roce ho na další rok prodloužit, udělat den pauzu, a znovu ho vyhlásit. A celou dobu bude vyhláška platit. Vyhláškou to ale podle Vališové nekončí, podle § 88 odst. 7 energetického zákona při předcházení stavu nouze nebo stavu nouze vyhlášeným ministerstvem, může ministerstvo přijímat opatření a ukládat povinnosti držitelům licence na výrobu a rozvod tepelné energie pro snížení rizika vzniku stavu nouze opět bez žádných parametrů, což může být cokoli, podobně jako to předvádělo MZd při covidu.
Závěrem upozorňuje Vališová na to, že podle krizového zákona stát hradí škodu způsobenou v příčinné souvislosti s krizovým opatřením, zatímco podle § 88 odst. 6 energetického zákona je právo na náhradu škody při stavu nouze a při předcházení stavu nouze vyloučeno.
„Státní moc lze uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které zákon stanoví. Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá,“ vysvětluje místopředsedkyně ČAK Monika Novotná. Obecně tedy podle ní platí, že povinnosti dotýkající se občanů, musí být uloženy zákonem, a podzákonným předpisem, tedy např. vyhláškou ministerstva, jen v případě, kdy je k tomu ministerstvo zákonem zmocněno.
Zákon č. 406/2000 o hospodaření s energií zakotvuje zmocnění Ministerstva průmyslu a obchodu vydat vyhlášku k provedení ustanovení, které velmi stručně konstatuje, že „stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že SVJ nevzniklo, správce, jsou povinni řídit se pravidly pro vytápění a dodávku teplé vody stanovenými prováděcím právním předpisem. O stavu nouze nebo stavu, který předchází stavu nouze, neříká vůbec nic. Prováděcím předpisem, který dosud platí, je vyhláška č. 194/2007 Sb., která upravuje v § 6 i způsoby regulace ústředního vytápění a přípravy teplé užitkové vody:
„Argumentace odpůrců vyhlášky, že není jasné, jak by měli teplotu v bytech nebo nebytových prostorách regulovat, je tedy lichá – povinnost regulace jim ukládá i platný předpis, a již dnes byla stanovena rozdílná teplota pro ložnice, koupelny, předsíně a schodiště. I stávající vyhláška stanoví nepřekročitelné limity spotřeby tepelné energie, ovšem jde o limity teploty zvýšené o 50 %, tedy např. v ložnici může být podle stávající úpravy 20 – 30 stupňů (20 stanoví vyhláška + 10 je oněch 50 %),“ vysvětluje dále Novotná.
Jak dále uvádí, to, co stanoví návrh vyhlášky, je de facto stejný konstrukt, liší se jen teplota a přípustný limit, který činí pouhý 1 °C, tedy v ložnici musí být 18 – 19 °C. Zatímco v případě stávající vyhlášky je nepochybně technicky možné uvedené nepřekročitelné limity dodržet, neboť 50 % je dostatečně velký prostor pro technické řešení, limit v rozsahu 1 °C může být technicky obtížně řešitelný. „Vyhláška v navrhované podobě nestanoví v podstatě nic jiného, než co upravuje již stávající platná vyhláška, a tedy v textu ústavnosti by podle mého názoru obstála. Co vidím jako lidsky problematické, je, že je odpovědnou osobou vlastník nebo SVJ, ti však mají často svého dodavatele tepla, nejsou schopni tuto regulaci stanovit sami, ale musí se na tom dohodnout s jejich dodavatelem tepla. Předpokládám, že standardně smlouvy o dodávce tepla obsahují ustanovení, že budou dodrženy limity stanovené právním předpisem, problém by však byl v případě, kdy by přímo odkazovaly jmenovitě na stávající vyhlášku, případně, kdy by limity stanovené právním předpisem byly chápány jen jako minimální (což se tak skutečně v praxi chápalo.“ Pokud by totiž vyhláška ukládala soukromým osobám (vlastníkům budov a SVJ) povinnosti, které nejsou objektivně schopni splnit, pak by se celá vyhláška stala obsolentní, a já si nedokážu představit, že by za této situace bylo odpovídající trestat vlastníky nebo SVJ jakýmikoli sankcemi. To vidím jako daleko větší problém, než diskutovaná ústavnost, uzavírá Novotná.
Na údajnou protiústavnost kroků dotýkajících se zamýšleného příkazu výše teploty v bytech a v dalších prostorách upozorňuje Ministerstvo průmyslu a obchodu advokátka Jana Zwyrtek Hamplová. „I kdybychom připustili, že lze snížit hranici pro vytápění konkrétních prostor tak, aby mohly být vytápěny nejméně na stanovenou výši teploty, protože přesně k tomu k tomu slouží předmětná vyhláška, tedy stanovení minimální teploty, nikdy nelze připustit to, že tato položka je položkou maximální, a že nelze dané prostory vytápět z rozhodnutí státu více. Tedy pokud má vyhláška zaručovat minimální výši teploty v daných prostorách, nelze toto stanovení nikdy vykládat tak, že na více se dané prostory vytápět nesmí, a podobné vytápění vlastníkovi zakázat, tuto výši kontrolovat a dokonce ukládat sankce,“ oponuje. Nelze tedy nikdy z titulu státní moci zakázat vytápět nad jakoukoli státem přikázanou minimální hodnotu. Ve vyhlášce bude nutné zaměnit hodnotu minimální výše teploty za pojem maximální výše teploty v daných prostorách.
Omezení vlastnických práv cestou stanovení maximální hranice pro vytápění pod hrozící finanční sankcí nemůže absolutně obstát, píše Zwyrtek Hamplová dále v dopise s tím, že k omezení vlastnických práv, která jsou chráněna ústavním pořádkem, nemůže nikdy dojít vyhláškou jako podzákonným předpisem. Meze základních práv mohou být omezena pouze ve výjimečných případech stanovených Listinou, a do této kategorie v žádném případě nespadá stanovení maximální teploty, na kterou může vlastník své prostory vytápět – ať jde o společenství vlastníků jednotek, obce, města a kraje jako vlastníky veřejných budov a další subjekty veřejného i soukromého práva. U obcí a krajů navíc dochází k zásahu do jejich ústavně garantovaného práva na samosprávu.
„Je nutné si uvědomit, k jakému účelu byla vyhláška, jejíž úpravou chce vláda protiústavně dosáhnout maximálních hodnot vytápění, přijata. Jejím účelem je zajištěni minimální výše dosažených teplot v daných prostorách, tedy měla a má zaručovat minimum standardu pro uživatele prostor. Nelze proto uvedenou vyhlášku zneužít k zákazu vytápět nad uvedené hodnoty, tedy ke stanovení naprostého opaku – maxima. Podobný přístup je jasným zneužitím výkonné moci a zneužitím práva k jiným cílům, než k jakému měla a má daná vyhláška sloužit.“
Táhněte na Novinky s těmi kecy. Mj. regulační stupně zde byly už za komunistů a my starší víme co to byly uhelné prázdniny.
Vyhlášku je možné vyložit pouze tak, že stanoví MINIMÁLNÍ PŘÍPUSTNÉ teploty v místnostech bytů.
Není totiž možné aby kdokoli cizí přepadával obyatele v jejich bytech, vylamoval deře a prováděl uvnitř nějakou „kontrolu“ a měření teplot.
Jediný praktický účel navrhované vyhlášky tedy je stejný jako u platné dosavadní vyhlášky č. 194/2007 Sb. – aby samotný uživatel bytu mohl porovnat teplotu v místnosti s teplotami uvedenými v příloze vyhlášky. V případě že byt nebude vytápěn řádně na tyto MINIMÁLNÍ PŘÍPUSTNÉ teploty, má možnost domáhat se práva na řádné poskytování služby „vytápění“.
Justitianus
No, co. Vymyslím vyhlášku a nemusím nic dělat. Stejně za nic nezodpovídám, ani za tu vyhlášku, ani za ty ceny energií, já jsem politik. Tak jaképak copak, proč bych se namáhal. Ať lůza mrzne. Já si zatopím, já na na to mám.
Poslední komentáře