Nový vlastník - kdo má koho kontaktovat?
Dobrý den,
v našem SVJ došlo k prodeji bytu. Nevěděli jsme o tom, zjistili jsme to náhodou, protože původní vlastník, ani nový vlastník nás neinformoval.
Jak je to teď s povinností informovat nebo kontaktovat? Má starý, resp. nový vlastník povinnost se spojit s výborem (předsedou), nebo má výbor (předseda) povinnost kontaktovat nového vlastníka? Nový vlastník sice tento měsíc napsal e-mail, ve kterém žádal o zaslání podkladů k platbám (fond oprav, voda, .....), to mu bylo zasláno, ale přesto platbu stále nezaslal a více nekomunikuje.
Děkuji za odpověď.
- „Jak je to teď s povinností informovat nebo kontaktovat? “
Očekával bych, že jako člen výboru znáte alespoň tu část občanského zákoníku, která upravuje bytové spoluvlastnictví.
Podle § 1177 platí, že vlastník jednotky oznámí bez zbytečného odkladu osobě odpovědné za správu domu a pozemku své jméno, bydliště, jméno a bydliště osoby, které přenechal byt k užívání na dobu nikoli přechodnou, a počet osob, které budou mít v bytě domácnost.
- Povinností nového vlastníka tedy bylo oznámit pouze dva údaje: své jméno a bydliště. Neoznamuje jakým způsobem nabyl jednotku do vlastnictví.
- Jestliže nepřenechal byt jiné osobě na dobu nikoli přechodnou [1], pak mu pochopitelně nevznikla povinnost oznámit jméno a bydliště neexistující osoby.
- Jestliže přenechal byt jiné osobě, nemůže s jistotou určit, zda jde či nejde o dobu přechodnou: neexistuje definice délky „doby přechodné“ ani „doby nikoli přechodné“ pro účely občanského zákoníku. Doba přechodná může trvat podle okolností roky či desítky let [2].
- Existuje sice povinnost „oznámit počet osob, které budou mít v bytě domácnost“, ale jde o povinnost nesplnitelnou: není totiž možné žádným způsobem určit které osoby to jsou, a proto je nelze spočítat [3].
Před 14 dny jsem plnil vůči SVJ povinnost podle § 1177, protože jsem pronajal byt nájemci (právnické osobě). Bylo tedy nemožné oznámit „jméno a bydliště“, protože u právnické osoby takové údaje neexistují. Oznámil jsem – pouze z dobré vůle – název a IČ nového nájemce. V bytě je teď podnájemce s rodinou, ale zákon mi neukládá oznámit jeho jméno ani bydliště. Ohledně osob v domácnosti jsem se zdržel jakéhokoliv konkrétního sdělení a poctivě jsem svému SVJ napsal:
| „Není mi známo co znamená pojem “mít v bytě domácnost”. Domácnost je ekonomická kategorie, která není spojena s bydlením v konkrétním bytě. Až toto bude definovat nějaký celostátně účinný právní předpis, pak počet osob oznámím.“ |
Justitianus
Poznámka 1:
Doba „nikoli přechodná“ je sice opakem „doby
přechodné“, ale to je nám na nic. Neznáme totiž definici „doby
přechodné“, proto nemůžeme určit ani co je její opak. Doba
„přechodná“ může trvat podle okolností velmi krátce, nebo
naopak roky či desítky let. Skutečnost, že vlastník sjednal s nájemcem
nájemní smlouvu, neříká nic o tom zda nájemce hodlá užívat byt
„přechodně“ nebo „trvale“. Všechny nájemní
smlouvy sjednané na dobu určitou je možné považovat za přechodné
užívání. Je-li sjednán nájem na dobu neurčitou, pak nájemce může
vypovědět nájem kdykoliv podle § 2231, a vlastník jednotky nemůže nijak
předem zjistit zda a případně kdy tak nájemce učiní.
Poznámka 2:
Přechodný pobyt cizinců z EU v ČR může mít délku libovolně
přesahující 90 dnů (zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území
České republiky). Například občan Slovenské republiky, který pracuje
v Praze, se hodlá na důchod vrátit do rodné vsi Závažná Poruba. Jeho
pobyt v ČR na „dobu přechodnou“ může trvat po libovolnou
dobu – od 90 dnů do desítek let.
Podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, existuje pojem
„přechodné ubytování“, což je poskytování ubytování
zaměstnavatelem zaměstnancům v souvislosti s výkonem práce, pokud obec
přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec
bydliště; toto přechodné ubytování není nijak časově omezeno. Mohlo by
tedy trvat celé roky, do ukončení pracovního poměru, nebo do smrti
ubytovaného zaměstnance.
Poznámka 3:
Pojem „domácnost“ není totiž aktuálně nikde definovaný. Není
tedy zřejmé co znamená pojem „mít domácnost v bytě“. Pojem
„domácnost“ měl svou zákonnou definici ve starém občanském
zákoníku č. 40/1964 Sb.. Označoval skupinu osob, které společně žijí a
uhrazují své životní potřeby. Ke společnému žití však nikdy nepatřilo
společné bydlení v jediném bytě.
Pojem „domácnost“ bude možná definován v zákoně
o sčítání lidu, domů a bytů, který bude přijat v roce 2030. Definice
ovšem bude použitelná pouze pro účely sčítání lidu, domů a bytů
v roce 2031.
Justitianus jako člověk, který žije právními přepisy jistě ví, že existuje tzv. Analogie legis čili pokud by se opravdu teoreticky dostalo k soudnímu sporu, kde by justitianus domáhal toho, že domácnost neexistuje, byl by velmi rychle usazen právě analogii legis, například zákonem č. 586/1992 Sb, kde je domácnost definována. Dále toto již nejvyšší soud. To jen tak pro uvedení těchto “rad” na pravou míru.
Anonymo, zřejmě neumíte číst, nebo neumíte myslet.
Definice „společně hospodařící domácnosti“, uvedená v zákoně č. 586/1992 Sb., nemá nic společného s pojmem „domácnost v bytě“, použitým v § 1177 NOZ.
Čemu na tom nerozumíte? Kterému slovu, nebo kterému písmenu v mém textu jste neporozuměl?
Kdyby to řešil soud, jak teoreticky zmiňujete, došel by – stejně jako já – k závěru, že společně hospodařící domácnost je ekonomická kategorie, která nemá žádnou spojitost s jedním konkrétním bytem. Definici „domácnost v bytě“ jste tedy v českém právním řádu nenalezl ani Vy.
Justitianus
Kromě uvedeného zákona je dále uvedena v 26 Cdo 3382/2017.
„Definici /vymezení/ rodinné domácnosti o. z. neobsahuje, lze však vyjít z definice formulované v souvislosti s výkladem § 743 o. z. komentářovou literaturou, podle níž je rodinnou domácností (manželů) společenství tvořené manžely, případně dalšími osobami trvale spolu žijícími ve společném obydlí (obydlí manželů) a společně hospodařícími “
chápu Vaší snahu co nejvíce diskreditovat NOZ, protože je paskvil (máte v případě SVJ pravdu).
- anonymo, citoval jste z rozsudku NS: „Definici /vymezení/ rodinné domácnosti o. z. neobsahuje …“
O tom se zde nebavíme.
☀ Napřed jste tady psal o „společně hospodařící domácnosti“, což je něco jiného než „domácnost v bytě“. Teď zase citujete cosi o „rodinné domácnosti“, což je ale opět něco jiného. O tom se fakt nebavím.
➡️ Kdyby pojem použitý v § 743 NOZ měl být shodný s pojmem použitým v § 1177, pak racionální zákonodárce by jistě užil v obou případech jedno jediné (shodné) označení. Avšak není tomu tak. Ustanovení § 1177 se nezmiňuje ani o rodinné domácnosti, ani o společně hospodařící domácnosti. Nepodařilo se vám tedy najít definici, kterou marně hledáte.
☀ Jsem zákonem nucen sdělit svému SVJ něco, co není v českém právním řádu definováno. To přece dělat nebudu – musel bych si k tomu napřed vymyslet nějakou vlastní extra soukromou definici, podle které bych pak rozhodoval koho započítat a koho ne. Proč bych to ale dělal? Nemohu přece oznámit to, co nevím, když ani zákonodárce neví co po mně chce. A nevědí to ani soudy. Proč bych se zbytečně vystavoval nebezpečí, že mi někdo kdykoliv později vyčte nesprávný údaj?
Takže shrnuji svůj postoj:
Až bude postaveno najisto (právním předpisem, konstantní judikaturou) kdo
jsou „osoby které mají v bytě domácnost“, pak samozřejmě
splním zákonnou povinnost oznámit tento počet bez zbytečného odkladu, jak
mi ukládá zákon. Do té doby má zákonodárce, Vy i mé SVJ smůlu –
žádné čísílko si nehodlám jen tak vycucat z prstu.
Nový občanský zákoník je v mnoha ohledech srandovní čtení ve stylu DO-DO (dodělej doma).
Justitianus
Poznámka: Mohu posloužit ještě další definicí
domácnosti – podle zákona č. 332/2020 Sb.: „Domácností je skupina
fyzických osob, nebo i jediná fyzická osoba, které bydlí v jednom bytě
nebo jiném obydlí, o půlnoci z pátku 26. března 2021 na sobotu
27. března 2021.“
Ani tato definice není ta pravá, i kdybychom škrtli to přesné datum. Kdyby
totiž racionální zákonodárce chtěl v ustanovení § 1177 uložit
povinnost oznámit počet osob bydlících v bytě, jistě by
v textu zákona uvedl, že mám povinnost oznámit počet osob
bydlících v bytě. Zákonodárce však chce něco
jiného …
Vážený, pravděpodobně, kolego. Měl byste méně spoléhat na používání umělé inteligence a více na vlastní studium. ;) Ty smajlíky a stylizace textu doslova křičí, že to za vás píše AI.
„„Domácností je skupina fyzických osob, nebo i jediná fyzická osoba, které bydlí v jednom bytě nebo jiném obydlí, o půlnoci z pátku 26. března 2021 na sobotu 27. března 2021.““
Trochu nám to osvětlete, Justitiane.
O půlnoci z pátku na sobotu bydlím v hospodě, v práci, na chatě, v karavnu, lůžkovém voze apod. Jak se sečtu?
"SVJ došlo k prodeji bytu. … zjistili jsme to náhodou, původní ani nový vlastník nás neinformoval.
Kdo má povinnost informovat výbor (starý či nový vlastník). Nový vlastník žádal emailem podklad k platbám (fond oprav, voda, .....), to bylo zasláno, ale platbu nezaslal a nekomunikuje"
- – – – – – – – – – – – –
Převodce má povinnost dle § 1186/3. Sankce za nesplnění v NOZ nejsou uvedeny. Pokud bych já prodal byt tak bych podnikl kroky dle uvedeného paragrafu abych nedoplácel neuhrazené Příspěvky a zálohy za dobu kdy už nejsem vlastníkem.
A nabyvatel by se měl zajímat nejen o Rozpis záloh, ale i o Prohlášení vlastníka (možná si ho sehnal na katastru) a Stanovy, příp. zda má SVJ úvěr, a samozřejmě by se měl sám zajímat o bezdlužnost převodce a o důležitá usnesení shromáždění aby nebyl překvapen jaké povinnosti ho třeba zanedlouho čekají.
Pokud nehradí zálohy a Příspěvky tak ani není důležité že je nový vlastník. Čeká ho vyúčtování stejně tak jako převodce a stálé vlastníky
Poslední komentáře