Nový vlastník - kdo má koho kontaktovat?

• „Jak je to teď s povinností informovat nebo kontaktovat? “

Očekával bych, že jako člen výboru znáte alespoň tu část občanského zákoníku, která upravuje bytové spoluvlastnictví.

Podle § 1177 platí, že vlastník jednotky oznámí bez zbytečného odkladu osobě odpovědné za správu domu a pozemku své jméno, bydliště, jméno a bydliště osoby, které přenechal byt k užívání na dobu nikoli přechodnou, a počet osob, které budou mít v bytě domácnost.

• Povinností nového vlastníka tedy bylo oznámit pouze dva údaje: své jméno a bydliště. Neoznamuje jakým způsobem nabyl jednotku do vlastnictví.
• Jestliže nepřenechal byt jiné osobě na dobu nikoli přechodnou [1], pak mu pochopitelně nevznikla povinnost oznámit jméno a bydliště neexistující osoby.
• Jestliže přenechal byt jiné osobě, nemůže s jistotou určit, zda jde či nejde o dobu přechodnou: neexistuje definice délky „doby přechodné“ ani „doby nikoli přechodné“ pro účely občanského zákoníku. Doba přechodná může trvat podle okolností roky či desítky let [2].
• Vznikla sice povinnost „oznámit počet osob, které budou mít v bytě domácnost“, ale jde o povinnost nesplnitelnou: není totiž možné žádným způsobem určit které osoby to jsou, a proto je nelze spočítat [3].

Před 14 dny jsem plnil vůči SVJ povinnost podle § 1177, protože jsem pronajal byt nájemci (právnické osobě). Bylo tedy nemožné oznámit „jméno a bydliště“, protože u právnické osoby takové údaje neexistují. Oznámil jsem – pouze z dobré vůle – název a IČ nového nájemce. V bytě je teď podnájemce s rodinou, ale zákon mi neukládá oznámit jeho jméno ani bydliště. Ohledně osob v domácnosti jsem se zdržel jakéhokoliv konkrétního sdělení a poctivě jsem svému SVJ napsal:

Justitianus

Poznámka 1:
Doba „nikoli přechodná“ je sice opakem „doby přechodné“, ale to je nám na nic. Neznáme totiž definici „doby přechodné“, proto nemůžeme určit ani co je její opak – „doba nikoli přechodná“. Doba „přechodná“ může trvat podle okolností velmi krátce, nebo naopak roky či desítky let. Skutečnost, že vlastník sjednal s nájemcem nájemní smlouvu, neříká nic o tom zda nájemce hodlá užívat byt „přechodně“ nebo „trvale“. Všechny nájemní smlouvy sjednané na dobu určitou je tedy možné považovat za přechodné užívání.

Poznámka 2:
Přechodný pobyt cizinců z EU v ČR může mít délku libovolně přesahující 90 dnů (zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky). Například občan Slovenské republiky, který pracuje v Praze, se hodlá na důchod vrátit do rodné vsi Závažná Poruba. Jeho pobyt v ČR na „dobu přechodnou“ může trvat po libovolnou dobu – od 90 dnů do desítek let.
Podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, existuje pojem „přechodné ubytování“, což je poskytování ubytování zaměstnavatelem zaměstnancům v souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště; toto přechodné ubytování není nijak časově omezeno. Mohlo by tedy trvat celé roky, do ukončení pracovního poměru, nebo do smrti ubytovaného zaměstnance. 

Poznámka 3:
Pojem „domácnost“ není totiž aktuálně nikde definovaný. Není tedy zřejmé co znamená pojem „mít domácnost v bytě“. Pojem „domácnost“ měl svou zákonnou definici ve starém občanském zákoníku č. 40/1964 Sb.. Označoval skupinu osob, které společně žijí a uhrazují své životní potřeby. Ke společnému žití však nikdy nepatřilo společné bydlení v jediném bytě.
Pojem „domácnost“ bude možná definován v zákoně o sčítání lidu, domů a bytů, který bude přijat v roce 2030. Definice ovšem bude použitelná pouze pro účely sčítání lidu, domů a bytů v roce 2031.