Jak je to s ochranou osobních údajů v SVJ?

zmíněný „30 Cdo 4613/2007“ jsem četl.

Naleju jiného vína:

cit.(30 Cdo 4613_2007):
V souzené věci žalovaný použil poměrně rozšířenou formu veřejné kritiky, zveřejnění jmen neplatičů nájemného . I pro přípustnost takové kritiky ovšem platí kritéria uvedená výše. V souzené věci se naznačuje, že odmítání placení části nájemného žalobcem nebylo zřejmě projevem jeho špatné platební morálky, ale ve své podstatě bylo podmíněno sporem mezi účastníky týkajícím se tohoto nároku. Proto lze usuzovat, že zveřejnění zprávy fakticky označující (a současně tak kritizující) žalobce jako neplatiče nájemného, bez současného akcentování okolností tohoto konkrétního případu, se musí jevit jako nepřípustná neoprávněná kritika, která je podle názoru dovolacího soudu porušením práva na ochranu osobnosti (§ 11 o.z.) .

Na tom nemůže nic změnit ani existence paušálního dodatku o existenci soudního sporu týkajícího se tvrzeného dluhu. Podstatou je totiž skutečnost, že předmětným zveřejněním byl žalobce zařazen do kritizované (a veřejností z tohoto důvodu nepochybně odsuzované) skupiny neplatičů nájemného, aniž bylo přihlédnuto ke konkrétním okolnostem tohoto případu. Kromě toho významným bylo ověření žalobcova tvrzení, že ve skutečnosti mu žádný dluh na nájemném nevznikl. Potud není správná úvaha odvolacího soudu, že provedení důkazů navržených žalobcem k prokázání této skutečnosti, by bylo nadbytečné (§ 241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř.).

• cit.(lake):„…Zve­řejnění jmen neplatičů nájemného v tisku nepovažuje Nejvyšší soud za porušení zákona…“

  • NS uvedl, že to je rozšířená forma veřejné kritiky a nikoli, že ji nepovažuje za porušení zákona.

• cit.(lake):„…cílem tedy má být přimět dlužníka k zaplacení…“

  • NS uvedl, že dluh byl POUZE tvrzený (tedy nikoli prokázaný) a proto jde o porušení §11 ObčZ a věc vrátil k OS. Že by zveřejnění mělo být – za účelem přinucení dlužníka zaplatit – to jsem tam tedy neprokoukl.

• cit.(lake):„…Musí jít o zveřejnění pravdivého údaje…“

  • Z judikátu je zjevné jediné

    • jde li o zveřejnění PŘED skončením věci (tj. věřitel-dlužník) je stanovisko NS takové že jde o neprokázané tvrzení jedné strany proti druhé straně sporu a také o nepřípustný nátlak a dehonestaci a difamaci

    • jde li o zveřejnění PO skončení věci – zde se stanovisko NS nevyčte. Zde ale konstatuji, že jde jen o to „…způsobit mu veřejně ostudu…“ a zde by šlo o „pravdivý údaj“ (nespadající pod §11 ObčZ) jen do doby, dokud by dlužník dluh neuhradil

    • že OS i VS podle NS pochybily v tom, že neposoudily dostatečně míru akcentace okolností (tj. ani uvedené že o dlužnou částku je veden spor – zjevně podle NS nestačí pro naplnění „míry akcentace“) – PROTO dlužníkovi v dovolání VYHOVĚL z věc vrátil zpět k OS
      
      OS i VS (které dlužníkovi sdělily že v difamačním sdělení nevidí NIC co by neodpovídalo skutečnosti aniž by provedly dokazování)

Právo v ČR není precedentní – bude stejně záležet až na rozhodnutí NS „jak se vyspí“
Uvedeným nechci Lakovy teorie jen odsoudit, ale popisovat stav de lege ferenda
namísto de lege lata je zavádějící a nebezpečné.

lolek

OS – soud 1.ho stupně
VS – vrchní soud (odvolací)
NS – nejvyšší soud (dovolací)

Ještě uveďte, jak často má člen nárok o náměrech vody a tepla jiného člena.

Měřiče odečítané dálkově umožňují odečet

1. bez vstupu do jednotky, ale hlavně
2. aniž by o tom odečítanec věděl,

tj. třeba pětkrát denně. Má i na takové odečty jiného člena jiný člen nárok?

Závěr: Doporučuje se měřáky odečítané bez uvědomění odečítance důrazně odmítnout.

cit.(): „…jak často má člen nárok o náměrech vody a tepla jiného člena…“

mohou se vyskytnout teorie, že za účelem zjištění značného rozdílu mezi fakturovanou spotřebou a spotřebou napočtenou je třeba radiový odečet, který odhalí manipulace s měřidlem a může v reálném čase přispět k zjištění úniků vody (snadnost odečtu i to, že není třeba chodit do bytu je nepochybně výhoda pro nefakturační odečty).
Ano z technického hlediska JE toto řešení a může vést k odhalení jistých lidských nedostatků.

Z pohledu zákona: ZOOU v §5/1d jasně uvádí, že údaje lze shromažďovat za jasně stanoveným účelem. V případě TUV je tento účel specifikován v §2/i s periodou §2/h dle Vyhlášky 372/2001. Mám tedy za to, že technicky lze z je i možné sledovat souseda 5× denně. Právně však lze použít zjištěné údaje jen 1× za zúčtovací periodu a to k přesně stanovenému účelu – z tím je rozúčtování nákladů.

Kontra-závěr: klidně lze umožnit kontrolu a to bez vědomí „odečítance“ avšak jakékoli zjištění, že byl údaj použit mimo stanovený účel (třeba i tlachy v SVJ o tom jak má někdo malou spotřebu a tedy se nemyje či snad vůbec WC nesplachuje) je třeba tvrdě ztrestat sankcemi dle §44 ZOOU.

Odpověď na Vaši otázku tedy je – 1× (ročně) pro stejný účel – rozúčtování.

rivr

„technicky je možné sledovat souseda 5× denně.“

A o to přesně jde:

Instalaci jakéhokoliv zařízení do bytu, které může být použito k dálkovému sledování, je každý oprávněn odmítnout.

Zná někdo technické podrobnosti? Dokážu si představit technické řešení, kdy zařízení poskytne pouze náměr za poslední rok, nikoli okamžitý stav.

cit.(): „…dálkovému sledování, je každý oprávněn odmítnout…“

no to bohužel tak jednoduché není – sám jsem se snažil tento vodoměr odmítnout. Příspěvek p.Lolka mi nastínil že to zřejmně nebude možné. A ani p. Lake nevysvětlil jak bych reálně zrealizoval cit(Lake).„…pouze Vy sám rozhodnete, zda a kdy svůj vodoměr vyměníte…“

rivr

Zas tak složité to není.

Vodoměr daného typu neodmítnete, přičemž necháte vyřadit z provozu jeho radiový modul s poukazem na shora uvedenou argumentaci. Tuto úpravu případně uhradíte (ač je vodoměr bez radiového modulu levnější).

Máte tyto povinnosti:

Strpět instalaci, odečet, ověření poměrových vodoměrů.

Povinnost nechat si do bytu instalovat zařízení umožňující dálkové sledování nemáte. Pokud Vám někdo snad tvrdí opak, nechť argumentuje právním předpisem on, a argumentaci zde případně uveďte.

• kde vidíte že by Vyhláška-372 určovala, že tím odečtovým zařízením může být pouze mechanické měřidlo bez dálkového odečtu?
• „nechám vyřadit“ – kým ???
  • ten kdo mi to instaluje to bezpochyby odmítne
  • kdokoli jiný to udělá → §5/7 cit. „…odečet, nebo je ovlivní, činí …“

Kde jste zažil, že s Vámi někdo „argumentuje podle práva“ a ne „silově“ ?
Máte nějaký POUŽITELNÝ (=také silový) návod ?

rivr

„vlastník jednotky má právo na údaje týkající se ostatních vlastníků jednotek, i bez jejich výslovného souhlasu.“

Pokud tomu tak je, pak vlastník jednotky není povinen žádné údaje týkající se jeho nebo jeho jednotky komukoliv poskytovat. Argmumentace je přesně stejná, jako bylo uvedeno výše, totiž že právo na informace není nadřazeno právu na ochranu osobních údajů.

Dobrý den,
přeji krásný máj a děkuji za Vaše skvělé rady a velkou pomoc při řešení problematiky v našem SVJ. Díky a krásný den Vám přeji jch