Právo nahlížet do rozúčtování
Dobrý den, rád bych se zeptal zkušenějších na následující ohledně rozpočtu nákladů našeho SVJ : Mají spoluvlastníci právo nahlížet do celkového rozúčtování nákladů na jednotlivé vlastníky (voda, teplo…)? Samozřejmě každý dostane rozpočet svého bytu, ze kterého se dozví kolik spotřeboval měrných jednotek tepla, m3 vody atd. a z toho jsou potom odvozeny platby. Součástí tohoto rozpočtu by měly být i celkově spotřebované jednotky tepla a vody za celý dům. O tom žádná. Může však vlastník požadovat kompletní rozpis, kde jsou dopodrobna napsány spotřeby jednotlivých bytů? Nehraničí to potom s ochranou osobních údajů? Já osobně jako předseda SVJ s tím nemám problém a ukázal bych to táboru A, ale tábor B na druhé straně barikády zase bude protestovat. Proto bych chtěl postupovat podle zákona.
Ale na druhou stranu je dobré si užívat toho, že řešíme jen takovéto blbosti a nemusíme se zabývat neplatiči, nepořádkem, věcnými břemeny, exekucemi a jinými nešvary.
Díky za jakékoliv relevantní připomínky. Petr Honec
Dobrý den, nevíte, zda to někdo řešil soudní cestou? Náš výbor spolu s SBD odmítá zpřístupnit kompletní vyúčtování tepla pro celý dům. Pořád se točí na ochraně osobních údajů, ale žádný zákon ani předpis necitují. Vyhlášku 372 si vykládají po svém. Poradíte mi právníka v Praze, který se tímto zabývá?
Dobrý den, jako předseda jsem toto řešil nedávno a je to takto :
vlastník má právo nahlížet do svého vyúčtování na jednotku a
celkového vyúčtování nákladů na dům. Nemá právo nahlížet do
jednotlivých vyúčtování ostatních bytů – samozřejmě může se
dohodnout přímo s vlastníky, zda mu vyúčtování ukáží – ale
oficiálně toto nelze. Zde platí ochrana osobních údajů, která je
nade vše.
Vladan
cit.„…Zde platí ochrana osobních
údajů, která je nade vše…“
aha tak nadevše.
Můžete uvést §§ ze zák.101 které tak dobře chráníte…?… zkuste
v kontrastu ke stanovisku UOOU (UOOUX002URE4) které uvádí, že předání
jakýchkoli takovýchto informací členu SVJ není zveřejněním dle
§4/l a nemůže být tedy porušením zákona.
A když v tom budete tak uveďte konkrétní §§ nebo citaci Vašich Stanov
nebo Usnesení, která poskytuje výhradní pravomoc Vám jako předsedovi na
uvedené informace a naopak odnímá toto právo Vlasníkovi
NE-členovi-Výboru.
lolek
V tomto starším vláknu se objevily nesmyslné názory o tom, že snad
konečný spotřebitel nemá právo nahlížet do celého rozúčtování.
Takový názor nemá právní oporu.
Naopak platí, že konečný spotřebitel má právo na veškeré informace,
potřebné ke kontrole rozúčtování a vyúčtování služeb. (Totéž
ostatně platí pro vyúčtování nákladů na správu.)
Podle § 7 odst. 2 písm. (f) vyhlášky č. 372/2001 Sb. „Ve vyúčtování vlastník uvede (…) podíly nákladů připadající na konečné spotřebitele s uvedením základních složek, spotřebních složek a celkových nákladů v Kč, a to zvlášť na tepelnou energii na vytápění, na tepelnou energii na ohřev užitkové vody a na vodu spotřebovanou na poskytování teplé užitkové vody,“ Podíly nákladů všech konečných spotřebitelů v domě (vyjádřené nejspíše v Kč) jsou tedy povinně součástí vyúčtování. Neobsahuje-li vyúčtování tento údaj, může být reklamováno jako vadné (neúplné).
Podle § 7 odst. 3 vyhlášky č. 372/2001 Sb. „[v]lastník seznámí konečného spotřebitele na jeho žádost s podklady, ze kterých vyúčtování vychází, případně se způsobem rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi ostatní konečné spotřebitele v zúčtovací jednotce.“ K podkladům nepochybně patří i zapsané jednotlivé náměry vody, stavy indikátorů tepla či náměry kalorimetrů ve všech jednotkách, včetně použitých koeficientů. Tyto údaje musí být na žádost konečného spotřebitele zpřístupněny, aby mohl uplatnit své právo na kontrolu. Lze diskutovat jedině o tom, zda poskytnuté údaje mají či nemají být anonymizovány (tedy zda jméno či číslo bytu v seznamech má či nemá být nahrazeno tak, aby nebyla možná identifikace konkrétní osoby ani konkrétní jednotky).
Uvedená ustanovení vyhlášky jsou kogentní: nelze se od nich odchýlit. A to ani z toho důvodu, že některý z vlastníků jednotek snad nesouhlasí s poskytnutím údajů.
Viz http://old.otevrete.cz/…iewtopic.php?…
lake
Pane Lake, prosím o Vaše stanovisko. Výbor našeho SVJ po 18 měsících uznal, že každý člen SVJ (22 bytů) má nárok nahlížet do celkového vyúčtování tepla (ISTA s.r.o.) a toto právo není omezeno pouze na výbor SVJ a jeho kontrolní komisi a to teprve pod hrozbou žaloby. Nicméně vyhláška č.372/2001 Sb. hovoří jasně v § 7 odst. 3. Výbor SVJ si šalamounsky přidal do zápisu ze schromáždění SVJ, že výbor SVJ informoval všechny členy, že povinností výboru SVJ není automaticky uvádět ve vyúčtování tepla i celkové rozúčtovaní na ostatní konečné spotřebitele a budou to pouze a pouze předávat členům, kteří si o to výslovně požádají. (Prý, aby se lidé nehádali, poradila jim to správckovská firma Domos.) Chápal bych to u družstva, kde je 2.000 bytů. U nás je 22 bytů, z toho 8 neprodaných a všichni se tu známe. Zajímalo by mě, zda takový zápis ze schůze schromáždění může posloužit jako důkaz, že Výbor porušuje ustanovení vyhl. č.372/2001 a ostatní členové mají právní nárok každý rok obdržet vyúčtovaní ISTA celé a nikoliv rozebrané a zcenzurované. Mimochodem za to ISTA účtuje SVJ 7.000 Kč ročně. Jak prosím postupovat? ČOI? Nebo návštěva advokátní kanceláře a vyvolat občanskoprávní spor? Sám Výbor SVJ v tom není jednotný a předseda byl přehlasován 2 místopředsedy. Myslíte, že na to právní nárok jako člen SVJ mám automaticky?
Děkuji
Jendoslav
cit.(): „…konečný spotřebitel má
právo na veškeré informace, potřebné ke kontrole
rozúčtování…
…Lze diskutovat jedině o tom, zda poskytnuté údaje mají či nemají
být anonymizovány (tedy zda jméno či číslo bytu v seznamech má či
nemá být nahrazeno tak, aby nebyla možná identifikace konkrétní
osoby ani konkrétní jednotky)…“
Tak buď mají být poskytnuty veškeré nebo jen některé. Obojí najednou nelze.
A proč by vůbec měla být vedena diskuze o anonymizaci určitelnosti místa náměrů a odečtů pokud se to má předat spoluvlastníkům v rámci SVJ ?
§7/2f v372 neuvádí selektivně, že by spotřeba neměla být lokalizovatelná. Připustím li, že to má nějaký hlubokomyslný důvod (i když mne nenapadá jaký) – k čemu by anonymizovaná informace byla dobrá?? Člen Výboru má informace veškeré a neČlen Výboru jen své vlastní … takže jsme si Vlastníci všichni rovni … ale někteří jsou si rovnější.
Podle mne jediný důvod který Výbory a Správce vedou k uvedeným obstrukcím může být zřejmě chybějící vědomosti o správném postupu nebo hůře selektivní zvýhodňování některých Vlastníků a obstrukce pak mají zajistit aby Vlastník nebyl schopen identifikovat tyto problémy nebo jen s velkými potížemi (hrozbou ČOI,SEI,soudy apod.) a aby proti nim nemohl účinně zasahovat.
rivr
Nevymýšlejte vyřešené.
Vlastník jednotky má právo na údaje o své jednotce (tj. stavy a náměry za jeho jednotku) a sumární údaje o domě (tj. stavy a náměry domovních měřičů a součty náměrů za celý dům měřičů jednotek).
Doporučuji Vám, abyste si napřed přečetl vyhlášku 372/2001 Sb., než o jejím obsahu začnete diskutovat.
To, co píšete, je pouze jedna z částí vyúčtování obsažená v § 7 odst. 2 písm. (d) vyhlášky.
Jenomže povinným obsahem vyúčtování (což Vám zřejmě uniklo) jsou položky vyjmenované v § 7 odst. 2 písm. (a), (b), (c), (d), (e), (f), (g), (h), (i), (j).
lake
Neuniklo.
Uveďte přesně, která část vyhlášky dává vlastníkovi právo znát stavy a náměry bytů jiných vlastníků.
Dobrý den,
můj dotaz se týče ohledně nedoplatku. Bydlím už druhý rok v podnájmu se dvěma spolubydlícími,bohužel bez smlouvy. Smlouvu jsem žádala, ale majitelka mi ji dát nechěla. Měsíčně platím částku, na které jsme se ústně domluvily a nikdy nebyl problém. Byt je družstevní a majitelka bydlí v bytě. Včera mi oznámila, že chce zaplatit nedoplatek za vodu, který ji přišel. Chtěla jsem se zeptat, zda mám povinnost nedoplatek za vodu platit,osobně si myslím, že to je její povinnost nedoplatek zaplatit.
děkuji za odpověď
Majka
Vážení diskutující,
několik zásadních otázek a odpovědí:
- Má právo každý vlastník nahlížet do účetních dokladů společenství? Má.
- Jsou účetními doklady i bankovní výpisy společenství? Ano.
- V případě plateb vlastníků z osobního účtu na účet společenství je na výpise uvedeno jméno poukazující osoby-vlastníka a číslo účtu od kud peníze přišli? Ano.
- V případě vratek přeplatků z účtu společenství na soukromé účty vlastníků je na soupisce uvedeno jméno kumu je poukazováno, číslo účtu kam je poukazováno a částka? Ano.
- Je vyúčtování zálohových plateb za celý dům součástí účetnictví včetně způsobu rozúčtování jednotlivých nákladů? Ano.
- Je v rámci účetnictví užíváno jako variabilního symbolu k identifikaci platby číslo jednotky? Ano.
- Jsou na výpise z KN k zastavěné parcele jména všech vlastníků s adresou trvalého bydliště a rodným číslem? Ano.
- Je rodné číslo jediným skutečným edentifikátorem vlastníka? Ano.
Závěr: v souladu s platným ZoVB, že každý vlastník-člen společenství má právo nahlížet do účetnictví společenství, nejedná se v rámci společenství o „osobní údaje“. Člen společenství nesmí tyto údaje ale dále poskytnout osobě, která není členem společenství. Do okruhu oprávněných osob mimo členy společenství patří smluvní osoba která vede účetnictví a správce v souladu s ustanovením mandátní smlouvy.
Poznámka na závěr: Vážení, jaký názor v návaznosti na předpisy o „osobních údajích“ a „ochraně soukromí“ máte na centrální klíč od vstupů do jednotek /i bytových/ umístěný v požárním trezoru z důvodu, že v jednotkách jsou zařízení EPS a centrální ostrahy?
Matějka
„Člen společenství nesmí tyto údaje ale dále poskytnout osobě, která není členem společenství.“
Dobrý den, dle výše uvedené věty se ptám – jsem v podnájmu, majitel bytu dostal vyúčtování energií a služeb za rok 2008, ale mně ho odmítá ukázat. Požaduje po mně zaplacení určité částky jako nedoplatku bez řádného doložení (a mimo jiné mám info, že na tento byt mu byl vrácen přeplatek). Jaké mám já jako podnájemce práva?? Pokud mám řádnou smlouvu a celoročně obývám byt namísto majitele, nemám nárok aspoň nahlédnout do vyúčtování SVBJ?? Děkuji.
Tady stojí proti sobě právo kontrolovat rozúčtování a právo na soukromí.
Nevidím jediný důvod, proč by se měl člen společenství prostřednictvím náměrů vody dovědět, které jednotky jsou neobydlené, resp. z náměrů vody odhadovat, kolik asi osob jednotku užívá.
Pro mne má ochrana soukromí větší váhu než pár stokorun ušetřených za vodu. Kolik mi bude účtováno, když nenahlásím počet osob užívajících jednotku?
Zdejší teoretikové jistě vymyslí způsob, jak zajistit správnost rozúčtování a současně chránit soukromí, když už přišli na to, jak zajistit tajné rozhodování při nestejných spoluvlastnických podílech.
Mám také rád soukromí. Ale nechci se nechat okrást při vyúčtování tepla, teplé vody a studené vody (nejde jen o stokoruny). Proto nevidím jediný důvod, abych nemohl kontrolovat, jak bylo vyúčtování o společné věci prováděno. Pokud s tím má někdo problém, nemá spoluvlastnit společnou věc, ale má si pořídit vilu, odkud nás lidi z paneláků může poučovat o svém žebříčku priorit. Tento rozumbrada určitě za chvíli přijde s tím, že jméno na schránce je osobní údaj chráněný Ústavou a navrhne schránky zrušit.
Označení na schránce je plně věcí vlastníka bytu a společenství text označení schránky nemůže nijak ovlivnit (nejvýše může označení schránek technicky provést).
Shrnuto: Vlastník povinnost uvádět jména uživatelů bytu na schránce jednoduše nemá, takže tady problém se soukromím nevzniká.
Vážený E56, a ostatní,
neznalost zákona neomlouvá. Povinnost existovala, leč nedokonale.
Dne 1.7.2009 nabude účinnosti zákon č. 7/2009 Sb. novelizující zákon č. 99/1963, Sb. občanský soudní řád s účinností od 1.7.2009 zaměřující se mimo jiné na úpravu doručování!!!
Princip doručování bude spočívat v tom, že každý bude mít povinnost, pokud se na adrese svého trvalého pobytu nezdržuje, nahlásit adresu soudu nebo centrální evidenci obyvatel, kam se mu budou zasílat soudní písemnosti. Pokud si nebude přebírat poštu ani na této adrese, půjde to k jeho tíži, na písemnosti se bude hledět jako na doručené. Neúčinnost doručení bude možné namítnout jen z omluvitelných důvodů. Písemnost určená do vlastních rukou se u fyzických osob vhodí po uplynutí úložní lhůty 10 dnů do poštovní schránky. Tím se písemnost považuje za doručenou. I když vhození do schránky nemá žádné právní účinky, zvyšuje se tím pravděpodobnost, že se účastník po uplynutí úložní doby dozví, jaká písemnost mu byla doručena. Vhození do schránky je jedním ze změkčovacích institutů ve fikci doručení. Každý má povinnost dbát o svoji poštovní schránku tak, aby byla správně označená a zabezpečená. Písemnosti, které nejsou určeny do vlastních rukou, se vhodí do poštovní schránky přímo (bez úložní lhůty na poště).
Nová úprava tedy zásadním způsobem mění odpovědnost za doručení písemností, když ji přesouvá na adresáta
Matějka
Vážený pane Matějko,
píšete (ne sice příliš přesvědčivě, ale budiž), že každý má povinnost dbát o svoji poštovní schránku tak, aby byla správně označená a zabezpečená.
Jak by tak měl každý podle Vás činit? Oblíbenou kratochvílí některých sousedů v domě, kde bydlím, že sloupávání jmenovek ze schránek. Skutečně není v mé moci schránku kontrolovat každý den před příchodem soudního doručovatele.
Policii jsem to hlásil, vynaložili při pátrání veškeré úsilí (aspoň mi to tak napsali v oznámení o odložení věci).
Doručení do vlastních RUKOU mělo mít zásadní význam právě proto aby člověk dostal zásilku do RUKY ne do schránky. Chcete tvrdit že např. nevyzvednutý PIN ke kartě případně kartu po 10 dnech vhodí do schránky kde si to může každý vytáhnout?!! Nebo se to týká jen zásilek s modrým pruhem?
P.L.
Nemaťte tady lidi, povinnost označit schránku neexistuje. Dokonce ani neexistuje povinnost schránku v domě mít.
Před r.1989 tak určoval „Domovní řád“ vydávaný příslušným „Národním výborem“, pokud na to v dané obci či městě úředník nezapoměl. Pokud tak adresát neučinil, jednalo se o porušení předpisů pro danou obec či město. Zrušil někdy někdo tyto „Domovní řády“?
Stále platí ustanovení zákon č. 29/2000 Sb. Dále nově zákon č.7/2009 Sb., platí od 1.7.2009.
Adresát je dle novely plně odpovědný za doručení, „neoznačil-li schránku“ v daném místě, má se za to, že bylo doručeno.
Matějka
Nevidím důvod, proč by neměl vlastník předložit SVÉ vyúčtování svému nájemníkovi. Z dotazu neplyne, že by se nájemník dožadoval vyúčtování všech vlastníků, jistě to tak ani nebylo myšleno.
Technická poznámka: jde zřejmě o pronájem, nikoliv o podnájem. G.X.
Děkuji panu G.X., SVÉ vyúčtování služeb může vlastník poskytovat komu chce a toto JEHO vyúčtování služeb musí obsahovat dostatek informací pro kontrolu správnosti. Vyúčtování služeb ostatních vlastníků vlastníkovi jednoduše nepřísluší (pokud mu ho ostatní vlastníci sami neposkytnou). Režim poskytování informací je tedy zcela stejný jako pro služby v nájemním domě zajišťované vlastníkem domu (a nakonec i pro služby zajišťované přímo vlastníky): v obou těchto případech se o službách ostatních vlastníků žádné informace nedovím.
Děkuji za výstižné a fundované shrnutí. Takto jsem si to představoval. Předpokládám tedy, že rozpis spotřeby vody a tepla (poměrové měřiče) za jednotlivé jednotky je podkladem pro účtování (a dá se považovat za účetní doklad) a tudíž ať se do něj kouká kdo jen chce.
Vážený pane Honec,
Vaše spotřeba elektřiny a Váš účet za telefon jsou také účetní doklady a měl by tedy do nich také koukat, kdo jen chce.
Vážený pane Václave,
diskutujeme k věci společenství vlastníků, ne k soukromým věcem. V souladu s platným ZoVB §13 odst.7, jestli že za něco ručím svým podílem, mám právo i kontroly správné evidence a vědět i znát, který konkrétní spoluvlastník kolik dluží, od koho přichází finanční prostředky a komu jsou posílány finanční prostředky z účtu společenství.
Z uvedeného vyplývá, že jako spoluvlastník mám právo kontroly jednotlivých spotřeb u jiných vlastníků k ověření bezchybnosti rozúčtování nákladů nejen sobě, i jiným vlastníkům, jelikož v případě vzniklé škody kterémukoliv vlastníku z rozúčtování spoluodpovídám za způsobenou škodu a budu ji svým podílem hradit.
Nenáleží mi ale znát, kolik komu vy hradíte, pokud službu a úhradu nesprostředkovává společenství.
Matějka
To zdaleka není tak jednoduché.
Ochrana soukromí je nadřazena, a to i speciálním zákonům, neboť se jedná o základní ústavní princip.
Chcete sem napsat Vaše rodné číslo? Nechcete. A to je přesně ono. Na nástěnku v domě to také nanapíšete. Zveřejňování rodných čísel v katastru je velký omyl, divím se, že to ještě nikdo nenapadl u Ústavního soudu.
Právní předpis jasně stanoví, co má obsahovat rozúčtování služeb, připomněl to tu pan Honec. Stejný předpis nestanoví, že by rozúčtování mělo obsahovat údaje ostatních vlastníků. Povinnosti lze ukládat pouze zákonem, ale to znáte. Pokud by vůlí zákonodárce bylo, abych znal nejenom svůj náměr vodoměru TUV a celkový součet všech náměrů v domě, ale i náměry všech svých sousedů, abych mohl sledovat přibližný počet osob v jednotce, uvedl by to do právního předpisu. Zákonodárce tak ale neučinil, a to záměrně!
Odkud, prosím, čerpáte definici účetního dokladu? Děkuji za upřesnění.
Vážená/ý Ano,
jakým způsobem chcete identifikovat vlastníka oprávněného na schůzi shromáždění hlasovat: bude to Ivan Novák, který v domě bydlí a má trvalé bydliště v Budkově 4 nebo to bude Ivan Novák, který v domě nebydlí má trvalé bydliště v Budkově 4. (Jedná se o otce se synem, jen jeden je vlastník.) Já vám pak snadno zpochybním presenční listinu a hlasování. Dle čeho chcete ověřit totožnost u vlastníků v souladu s platným výpisem z KN, nebo u těch, kteří v domě nebydlí? Dle tvrzení Ivana Nováka, že je vlastníkem. Děkuji za odpověď.
(Omlouvám se případnému Ivanu Novákovi z Budkova 4 za zneužití jména a adresy, pokud jsem se trefil.)
Matějka
Vážený pane Matějko,
k Vašemu dotazu Vám napíši, že nejste oprávněn ověřovat totožnost pana Ivana Nováka z Budkova, byť by byl členem Vašeho společenství, pokud tím myslíte, aby se Vám p. I. Novák legitimoval.
Vážená/ý Ano,
je to váš názor, zkuste konzultovat s advokátní kanceláří.
Dle vašeho názoru lze odvodit, že presenční listina je cár papíru, proč se vyžadují plné moci k zastupování na jednání na shromáždění za vlastníka? Jak chcete ověřit oprávněnost vlastníka být na shromáždění a hlasovat v domě se 160 jednotkami/vlastníky, kde více než 30% jednotek je vlastníky pronajímáno a konáte první či druhou schůzi shromáždění?
Děkuji za vaši radu.
Matějka
Konsultace s advokátem se v tomto případě (legitimování členů společenství na schůzi) nevyplatí, zákon hovoří jasně.
Zajímavější je otázka poskytování osobních údajů spoluvlastníkům, tam se dá dovodit obojí. V ZoVB jsem právo nahlížet do účetních dokladů nenašel. Špatně hledám? Požádám Vás o přesný §, prostuduji, může záležet na každém slovíčku.
Vážená/ý Ano,
zkuste prosím uvažovat ve vzájemné návaznosti a proveditelnosti o ustanovení ZoVB §9 odst.14 písm.f); §9a (prosím rozklíčujte si kdo je „společenství“ – jen někdo „vyvolený“ nebo všichni vlastníci); §12, §13 odst.1, 7; §14, §15 odst.1, 3; §16 odst.1; VN č.371/2004 Čl.XIV odst.1 písm.f) a Čl.XVI odst.5 a 6; v návaznosti na vaše konkrétní stanovy a dosouladit se zákonem o účetnictví a jeho prováděcí vyhlášky.
Co zákon nezakazuje, to je povolené. ZoVB nám určil odpovědnost v §13 odst.7: „Vlastníci jednotek ručí za závazky společenství v poměru, který odpovídá velikosti spoluvlastnických podílů na společných částech domu.“ V souladu i s OZ lze tedy jednoznačně odvodit, že ručím-li za něco jako spoluvlastník, tedy i za finanční škodu, mám právo i průběžné/preventivní kontroly správnosti. Povinnosti na jedné straně musí být vyrovnány právy na druhé straně. Je chybou, pokud ve stanovách společenství nejsou tyto náležitost v části hospodaření řádně a jednoznačně ošetřeny.
Pokud kterémukoliv vlastníkovi je odepřeno právo kontroly, zbavuje se své spoluzodpovědnosti, jelikož díky „zmařené možnosti kontroly“ statutárem typu „Ano“ nemohl zjistit, upozornit či sjednat nápravu a zamezit škodám.
Matějka
Vážená/ý Ano,
načtěte prosím zákon č.328/1999 Sb. § 2 „Občanský průkaz“ odst.1: „Občanský průkaz je veřejná listina, kterou občan prokazuje své jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, podobu a státní občanství České republiky (dále jen „státní občanství“), jakož i další údaje v ní zapsané podle tohoto zákona.“
OBČANSKÝ PRŮKAZ JE VEŘEJNÁ LISTINA !
Takže pro potřeby identifikace na schůzi shromáždění vlastníků je oprávněn ověřovatel účasti či presence požadovat předložení OP.
Matějka
Vážená/ý „A“, a ostatní,
máme tu jednu či jednoho velkou či velkého „POTÍŽISTU“ jménem „Ano“. Zatím neodpověděl na žádný dotaz, jak třeba řeší u nich ověření účasti na shromáždění, nepodělil se o jejich způsob ověření účasti.
Na vše chce §§. Já mu kladu jednu zásadní jednoznačnou otázku:
Kterým zákonem a v kterém §§ je vážená/ý „Ano“ zakázáno ověřit na schůzi shromáždění totožnost vlastníka dle OP.
Platí, že co není nikde zakázáno, je povolené, a sem patří i nahlížení do veřejné listiny, což OP ze zákona je, v případě ověření totožnosti na jednání shromáždění.
Děkuji za informaci.
Matějka
Pro další diskusi uveďte, prosím, §§,
- podle nichž se musí člen společenství legitimovat předsedajícímu shromáždění,
- podle nichž může společenství poskytovat citlivé osobní údaje (náměry měřáků v bytě a zejména počty osob užívajících byt) třetím osobám.
Prostuduji §§ a vyjádřím se, nedělá mi potíž přiznat omyl, ale takové §§ jsem jednoduše nenašel, zejména ne v ZoVB v účinném znění.
P. Matějka napsal:
„pro potřeby identifikace na schůzi shromáždění vlastníků je oprávněn ověřovatel účasti či presence požadovat předložení OP.“
Já se ptám: Podle jakého § ? Žádný takový jsem nenašel.
Tak teď v tom mám guláš. Podle p. Matějky je to jasné. Podle Vás vlastně taky. Takže stále stejná otázka : jsou rozpisy jednotlivých vodoměrů a měřičů tepla (náměry) účetní doklady? Nebo nedílná součást účetních dokladů? A pokud ano, je nadřazena ochrana soukromí právu nahlížet do účetnictvi?…
Petr Honec
Vážená pane Honec,
jsou nedílnou součástí účetních dokladů, bez těchto podkladů nic průkazně nerozúčtuji.
Pokud má někdo jiný názor, je to jeho právo, ale účetnictví musí být průkazné a rozúčtování=vyúčtování nákladů jednotlivým vlastníkům je součástí účetnictví.
Matějka
Nepíšete, zda máte na mysli držení klíče od bytů se souhlasem vlastníků bytů, nebo bez takovýchto souhlasů, a kdo by byl jejich držitelem.
Hasiči jsou tak jako tak oprávnění vstoupit do jednotky, tedy za určitých okolností.
Priznam se, ze nevim co na to zakony. Ale z logiky veci bych nemel problem predat komukoliv z domu materialy nutne pro rozuctovani vcetne poctu osob a spotreby vody ci tepla v kazdem byte. Protoze bez techto udaju se rozuctovani nakladu neda zkontrolovat. Samozrejme za podminky, ze tyto udaje budou slouzit jen k overeni rozuctovani, nebudou predany dalsim osobam atd. Casto se dokonce zapisuji osobo-mesice na konci roku na nastence. To uz je asi problem, protoze si je prectou i lide mimo uzivatele bytu. ivo6
Děkuji panu Ivo6 za připomenutí, nástěnka v části domu přístupné každému je určitě problém, obsahuje-li jakékoliv údaje o vlastnících bytů bez jejich souhlasu.
Asi by to do jisté míry řešila nástěnka přístupná pouze členům SVJ, např. ve schůzovní místnosti.
V mém seznamu by tedy měla být na prioritním místě, protože prostřednictvím nástěnky jsou (mohou být) údaje o členech SVJ zveřejňovány mimo SVJ.
Nejcitlivější údaj je asi počet osob užívajících jednotku. Ten není možné nikomu sdělovat, pokud už je vyžadován pro rozúčtování.
Další problém je v čísle bankovního účtu, zjevně se opět jedná o osobní údaj, který není možné sdělovat třetí straně bez souhlasu „subjektu údajů“.
Náměry vody a tepla bych viděl jako závadné až na třetím místě, a to hlavně z toho důvodu, že z nich lze nepřímo usuzovat na počet osob užívajících jednotku, což je citlivý údaj (možná ne citlivý podle zákona, ale fakticky, protože jeho znalost a poskytnutí je způsobilé způsobit újmu).
Určitě někdo odpoví kvalifikovaněji, ochrana soukromí v SVJ je zásadní téma.
Dobrý den,
toto diskuzní vlákno už je dost staré, ale pro případ, že by na něj někdo narazil při vyhledávání, bych zde rád shrunul vyjádření Úřadu na ochranu osobních údajů k otázce zveřejňování „citlivých údajů“:
Podle ÚOOÚ jsou sice údaje např. o jménech, platbách nebo dluzích jednotlivých vlastníků citlivými údaji ve smyslu ZOOÚ, ale pokud je zveřejňujete v rámci společenství vlastníků, nejedná se o zveřejňování „cizím/třetím osobám“ (což je velmi podstatná věc)! Z toho vyplývá, že výbor (jakožto zpracovatel těchto údajů) může účetní a jiné doklady zpřístupňovat ostatním vlastníkům/spoluvlastníkům bez jejich souhlasu, protože v tomto případě se nejedná o zpřístupňování osobních údajů cizím osobám, ale samotným vlastníkům (subjektu těchto údajů).
Doporučuji v případě nejasností kontaktovat ÚOOÚ, kde vám celkem ochotně na případné dotazy odpoví.
„v tomto případě se nejedná o zpřístupňování osobních údajů cizím osobám, ale samotným vlastníkům“
Nastudujte pojem právní subjekt.
Zjistíte, že společenství je subjektem odlišným od samotných vlastníků (což zde bylo ne zcela výstižně charakterizováno slovy, že společenství není pytel vlastníků).
Takže společenství může zveřejňovat svoje osobní údaje (= údaje o společenství), pokud se tak rozhodne, nikoliv údaje dalších osob.
Diskutující by neměli používat pojem citlivý údaj, jestliže neznají význam tohoto pojmu.
Podle § 4 písm. (b) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů „… citlivým údajem [je] osobní údaj vypovídající o národnostním, rasovém nebo etnickém původu, politických postojích, členství v odborových organizacích, náboženství a filozofickém přesvědčení, odsouzení za trestný čin, zdravotním stavu a sexuálním životě subjektu údajů a genetický údaj subjektu údajů; citlivým údajem je také biometrický údaj, který umožňuje přímou identifikaci nebo autentizaci subjektu údajů,“
Takže pravdivá informace o tom, že určitá osoba je
neplatičem, NENÍ citlivým údajem o této osobě.
Jasné?
lake
Poslední komentáře