Vlastník ve Zprávě pro příjemce sám určí, na co platbu použít

Vložil Taky čmuchal (bez ověření), 20. Srpen 2017 - 21:35 ::

Čmuchale, jak jste to myslel?

§ 1932
(1) Má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli.
(2) Určí-li dlužník, že plní nejprve na jistinu, úročí se náklady i úroky.

Co napsat do Zprávy pro příjemce, aby SVJ připsalo platbu na určitý měsíc nebo účel (např. na služby, nebo příspěvek na správu)? A co když tento pokyn vlastníka proignorují?

Např. vlastník dluží červenec, v srpnu pošle svou úhradu a do zprávy pro příjemce napíše pokyn „použijte na červencovou zálohu“, ale SVJ příchozí platbu připíše na srpen a červenec bude v evidenci vykazovat jako dlužný?

    Štítky (beta): Přidejte nový štítek vepsáním, smažte kliknutím na křížek (pouze pro přihlášené). Zobrazte další diskuse s daným štítkem kliknutím na štítek. Seznam štítků.

    Vložil Dvořák (bez ověření), 22. Srpen 2017 - 5:22

    Nevím, jaké máte zkušenosti s párováním plateb. Tedy s přiřazováním přicházejících peněz na bankovní účet k jednotlivým předpisům. A s platební morálkou vlastníků. Já mám zkušenost, že tak 20% vlastníků platí jiné částky, než jsou předpisy.
    V čem je problém? Když předpisy k jedné jednotce rozdělíte na vícero, tak s tím bude násobně více práce. U malého SVJ si to pohlídáte, u 20 a více jednotek to bude problém.
    Další problém se týká párování plateb podle nějakých textů. To je nesmysl. Platby se párují přes VS a částky. U zatoulaných plateb je textový popisek fajn, ale software ho ignoruje.
    Software, a je jedno jestli je to SSN, SBN, SSB200, Domsys, Windomy, …, do sebe natahuje bankovní výpisy a páruje platby automaticky podle VS a výše částky. Pokud jedna platba chybí, napáruje aktuálně příchozí platbu pravděpodobně na aktuální měsíc. Ono to má svoji logiku, protože pak rychle vidíte, za který měsíc vlastník nezaplatil. Párování na nejstarší pohledávku má smysl jen při stanovování penále a úroků z prodlení, což je teď poněkud problematické.
    Pokud zaplatí vlastník v jedné částce dopředu, tak to v daném měsíci není s čím popárovat. Předpisy do budoucna ještě neexistují. Takže takovou platbu můžete buď nechat nespárovanou, pak má vlastník nedoplatek, nebo ji napárujete na aktuální předpis, kde vznikne přeplatek. A pak byste správně každý měsíc měli kus z tohoto přeplatku napárovat na nově vzniklý předpis. Navíc to bude fungovat jen v případě, kdy přesně sedí částka na násobek výše předpisu a nedojde během roku ke změně …
    Pokud přijde sdružená platba za více jednotek, je třeba je přepárovat na tyto jednotky. To jde opět jen v případě, kdy částka odpovídá přesně součtu předpisů za ony jednotky.
    Pokud přijde sdružená platba za více jednotek a více období, jste v háji úplně, protože není, kam to napárovat. Musíte to přiřadit k jedné jednotce do jednoho měsíce a pak každý měsíc vzniklý přeplatek rozpárovávat na ostatní jednotky, za které byla sdružená platba. Kromě toho, že opět musí přesně sedět částka na násobek součtů předpisů, musíte doufat, že vlastník jednu ze sdružených jednotek v průběhu roku neprodá. Protože nemáte mechanismus, jak mu napárovat přeplatek, který evidujete na jiné jednotce …Ne, že by to ručně nešlo, ale musíte si to pamatovat a správně uplatnit. Což při větším počtu jednotek a častějších prodejích nejde zvládat.
    Jaký je praktický závěr? Ideální je, pokud vlastníci platí jednou částkou za každou samostatnou jednotku, se správným VS a správnou částkou. Pokud už chcete platby rozdělovat, tak jedině pomocí VS.

    Vložil § (bez ověření), 22. Srpen 2017 - 16:55

    Pane Dvořáku,

    Vy nemáte co párovat. Vy máte evidovat, co Vám plátce „na účel“ uhradil. Zda to uhradí v jedné nebo 27 splátkách Vám může být zcela lhostejné.

    A už vůbec nemáte co párovat tak, jak chcete Vy. Pokud je účel platby nejasný, máte se zeptat plátce, co platbou uhradil. Máte komunikovat.

    Pokud hradím správu jednou za 10 let (dopředu) a služby hradím v každotýdenních splátkách, hradím řádně.

    Pokud hradím každý den jednu 1/365 roční platby, hradím řádně.

    Vložil Dvořák (bez ověření), 22. Srpen 2017 - 20:16

    To evidování plateb, jak to nazýváte, je přesně ono párování. Každou platbu je třeba přiřadit (evidovat) ke konkrétnímu vlastníkovi konkrétní jednotky. A k danému předpisu, který se ke konkrétní jednotce vztahuje. A pokud to někdo chce rozlišovat ještě dál, tak to přiřadit ke konkrétnímu účelu (vzniklému předpisem). Žádná platba nemůže zůstat viset ve vzduchu někam nepřiřazená (k něčemu neevidovaná).

    Komunikace je vždy důležitá, s tím se nedá, než souhlasit. Bohužel často není s kým komunikovat. Vlastník byt pronajímá, sám pobývá v cizině. Nájemník není pro SVJ partner. V malém SVJ s pár platbami se to uhlídat dá, ale jak budete mít 100 jednotek, tak představa, že každý si platí jak chce, je dost hrozivá. Ale komunikace je bezesporu základ, v tom s Vámi naprosto souhlasím.

    Nesouhlasím s Vámi však v tom, že když platíte jak chcete (například ve 27 splátkách či na 10 let dopředu), že hradíte řádně. Zkuste tento princip aplikovat třeba na finančním úřadě, na sociálce. Zkuste jim poslat platbu na 10 let dopředu. Zkuste sociálce poslat odvod ve 27 splátkách a pod jedním VS pro více plátců (třeba za manželku). Bohužel, takto to v praxi opravdu dělat nejde.

    Vložil K.L.F. (bez ověření), 22. Srpen 2017 - 21:17

    „Zkuste tento princip aplikovat třeba na finančním úřadě, na sociálce.“

    Berní úřad i sociálka odmítá přijmout platbu předem, aniž by pro takovýto postup byla opora v zákoně. Praxe těchto orgánů je trestuhodná a neakceptovatelná. I při přeplatku (vzniklém třeba platbou na 10 let dopředu) Vás budou pokládat za neplatiče. Vyzkoušeno.

    Platbu více plátců asi nemyslíte vážně. O té se zde nediskutuje. Jinak účely má berní úřad odlišeny předčíslími účtů. To je jistě řešení vhodné i pro SVJ.

    Vložil Předkladatel (bez ověření), 22. Srpen 2017 - 9:58

    „Pokud už chcete platby rozdělovat, tak jedině pomocí VS.“

    Pane Dvořáku,

    Váš příspěvek se jeví jako znalý věci. Přece v něm cosi chybí:

    Nemám nic proti rozdělování plateb pomocí VS. Ostatně k tomu je VS (a ostatní nepovinné symboly) určen.

    Navrhněte vhodný systém VS pro a) správu nikoliv vlastní, b) správu vlastní a c) služby, ať to vlastník jednotky nemusí psát do zprávy pro příjemce, což se Vám nelíbí (a nebo – a to spíše – ať to vlastník jednotky píše do zprávy pro příjemce pouze pro kontrolu). Děkuji.

    Dále, co doporučíte vlastníku jednotky, kterému ani na jeho žádost SVJ nepřidělí vhodné VS pro a) správu nikoliv vlastní, b) správu vlastní a

    1. služby? Jak má postupovat?
    Vložil Dvořák (bez ověření), 22. Srpen 2017 - 15:16

    Jedině si takový systém odsouhlasit na shromáždění. V platbách musí být pořádek a proto je důležité, aby všichni vlastníci platili stejným způsobem. Jakmile si každý vlastník začne vymýšlet vlastní systém, tak v tom bude jen nepořádek. Takže jedině si takový způsob práce s variabilními symboly prohlašovat do stanov.

    Vložil Dvořák (bez ověření), 22. Srpen 2017 - 15:14

    Vyjdu-li z formátu GPC bankovního výpisu (GPC je asi nejčastější způsob importu a exportu dat mezi bankou a účetním či správcovským SW), tak VS může mít 10 znaků.

    Systém VS by tak mohl obsahovat označení jednotky, označení vlastníka, označení účelu. Záleží na počtu jednotek, kolik míst to bude celkově. 

    Vzor VS: tjjjvvu

    kde:
    t – je označení typu jednotky, například 1 pro byt, 2 pro garáž
    jjj – je číslo jednotky dle katastru
    vv – je pořadové číslo vlastníka, tedy první vlastník jednotky má 1, pokud prodá, tak následující vlastník má 2 atd.
    u – je účel platby, například 1 pro služby, 2 pro dlouhodobou zálohu, 3 pro správu apod.

    Platba s VS 1001011 by pak mohla znamenat platbu za byt číslo 1, prvního vlastníka, na služby.

    Nicméně znovu bych apeloval na to, to takto nečlenit. Násobně vzroste práce, která s tím bude, násobně vzrostou zmatky v platbách a párování plateb. A užitek z toho nevidím žádný.

    Vložil TN. (bez ověření), 22. Srpen 2017 - 15:56

    Tvoříme metodou č.p. + č.b., tedy č.p. 158 a č.b. 16 = v.s. 15816.

    My jsme to dříve komplikovali, že jsme přidávali pořadové číslo vlastníka (aktuální vlastník 158161 a nový vlastník-nabyvatel bude 158162, další vlastník, co koupí byt 158163), ale kupodivu začal vznikat bordel, tak jsme se vrátili k jednoduché tvrbě č.p. + č.b.

    Vložil Dvořák (bez ověření), 22. Srpen 2017 - 16:38

    Ano, to je přesně ono. Má to být maximálně jednoduché. Složité systémy VS nefungují, vzniká chaos.

    Vložil Předkladatel (bez ověření), 22. Srpen 2017 - 16:02

    „Tvoříme metodou č.p. + č.b., tedy č.p. 158 a č.b. 16 = v.s. 15816.“

    Účel platby se z toho pozná jak?

    Vložil AsiTak, 22. Srpen 2017 - 7:58

    Na to prostředek SIPO.

    Vložil Vlastník bytu (bez ověření), 21. Srpen 2017 - 18:58

    Platbu je třeba rozdělit spíše než na dvě položky (správa, služby) a na položky tři (správa nikoliv vlastní, správa vlastní, služby).

    Vlastník bytu může hradit např. za 7 svých bytů jednou platbou kvartálně předem, rozděleně na správu nikoliv vlastní, správu vlastní a služby.

    Jeden vlastník u nás hradil v lednu jednou platbou za celý rok.

    Vložil kok (bez ověření), 21. Srpen 2017 - 7:26

    popisujete §1932 ale co když má SVJ v pravidlech pro rozúčtovávání určeno, jak zaúčtovat došlé platby – co platí víc § zákona nebo stanovy ?

    Vložil Čmuchal (bez ověření), 21. Srpen 2017 - 3:28
    1. Dlužníkem není ten, kdo pozdě platí zálohy. Dluh vniká až jako rozdíl mezi zálohami přijatými na „účel“ a náklady které byly na „účel“.
      Příkladně: dlužníkem za služby se stane ten může být ten, kdo řádně vyčíslený, nesporný splatný dluh nezaplatí do konečného termínu uvedeného v §7/3 zák.67/2013 (např. vyúčtování jste dostal 10.5. tzn. 10 dní po termínu dle §7/1. Pokud tím nevznikl jiný „spor“, pak jste povinen zaplatit celou částku do 10.9. – všimněte si, že dle nového zákona není konečný termín shodný pro všechny ale je zcela individuální – závislý na termínu DORUČENÍ vyúčtování (§7/3))
    2. já mám pro účel plateb SVJ 2-trvalé bankovní příkazy. Do kolonky „popis“ u prvního vpisuji „záloha na přísp. na správu domu“ a u druhého „záloha na služby dle zák o služ“

    Ano, mé příkazy SVJ „ignoruje“. Protože bydlím v SVJ, dá se usoudit, že nejsem „za vodou“ a že byt používám k vlastnímu osobnímu bydlení a nikoli na výdělek. Proto jsem zatím nevyužil judikátu, který uvádí že použití plateb na jiný účel než je uvedeno plátcem není s právem souladné (ignoruji nyní, jak by to v dnešním stavu od-soudil magor soudce H. – zřejmě by to pro něj zase nebylo „dost důležité“, pro něj je logicky důležitý jeho plat a kytičky na jeho zahrádce). Stav mého placení jsem ale uvedl do takové polohy, že SVJ se bude muset stát žalobcem a soud mi pak vyjasní, co mně se zdá jasné, způsobem jiným než se domnívám já. Já doufám, že se tak nestane a že jsem učinil vše abych JÁ udělil výchovnou lekci SVJ a nikoli naopak.


    „…Např. vlastník dluží červenec,…“

    Ujasněte si nejprve čeho chcete dosáhnout. Já chci dosáhnout kontroly a posléze také ovládání psa, který mi má sloužit a ne já jemu, a ne abych se bál kdy mě rafne do prd..e a kdy se budu muset podrobovat osobním prohlídkám a tupé stádo ovcí se mi bude na shromáždění ještě vyšklebovat.
    Až si Vy uděláte jasno co Vy chcete dosáhnout, pak sám přijdete jak to má být.

    ((1) výše jsem napsal, že dlužníkem nejste pokud jen nezaplatíte zálohu v terminu, ale až pokud nezaplatíte splatné vyrovnání – toto si zde na PortalSVJ vyguglete, netvrdím takový postup jen já, (2) podle mne: pokud je v kolizi účel platby určený plátcem, s vnitřními pravidly příjemce platby, měl by takovou platbu příjemce odmítnout. Pokud v tom SVJ udělá mišmaš a záměrně v tom i pokračuje jak popisujete, sám bych byl zvědav jak z toho bude chtít vybruslit. Samozřejmě by se mělo žádat zpět bezdůvodné obohacení, další postup ale významně záleží konkrétních okolnostech …)

    Vložil Anon77 (bez ověření), 26. Srpen 2017 - 18:51

    Čmuchálku, mohl by jste uvést judikát, na který dávátě odkaz ve 3. odstavci?Jde o příspěvek z 21.srpna 2017 – 3.28 hod. Předem děkuji.

    Vložil § (bez ověření), 22. Srpen 2017 - 16:58

    „Dlužníkem není ten, kdo pozdě platí zálohy. Dluh vniká až jako rozdíl mezi zálohami přijatými na „účel“ a náklady které byly na „účel“.“

    Souhlas. Judikátek by nebyl?

    Vložil asdasd (bez ověření), 22. Srpen 2017 - 19:14

    O tvrzení, že jsou zálohy nežalovatelné, platí, že je přání otcem myšlenky. I když v případě Čmuchala o myšlence hovořit nelze. Čmuchal pouze plodí spam.

    Vložil TN. (bez ověření), 22. Srpen 2017 - 17:33

    Zkuste jít s tímto na soud. Pošlu vám tisíc a jeden rozsudek proti dlužníkům, kteří neplatili „zálohy“ a nějaký argument, že dluh vzniká vyúčtování soud nezajímal.

    Vložil zdeseny clen SVJ, 22. Srpen 2017 - 18:47

    Po skončení účetního období už zálohy žalovat nelze.

    Viz judikatura např. I.ÚS 2708/12 ze dne 11. 9. 2012 http://kraken.slv.cz/I.US2708/12

    V průběhu období se žalobou na zálohy uspějete.

    Takže žalovatelné je řádně vyhotovené, tedy splatné, vyúčtování za minulá období plus zálohy řádně předpsané (v souladu se zákonem o službách) a tedy splatné v rámci neskončeného období.

    Ovšem u 90 procent SVJ najdete na vyúčtování nějaké vady a tedy vyúčtování nebude řádně vyhotovené a tedy nebude splatné ani zčásti a tedy vlastník bude mít hodně velký přeplatek a SVJ nevysoudí vůbec nic.

    Viz judikatura např. I.ÚS 1294/07 ze dne 13. 3. 2008 http://kraken.slv.cz/I.US1294/07

    Základem zamítnutí žaloby stěžovatelů obecnými soudy bylo zjištění, že vyúčtování služeb nebylo provedeno řádně, a s tímto zjištěním se Ústavní soud ztotožňuje. Z tohoto důvodu je proto jakákoliv navazující a související polemika stěžovatelů se skutkovými zjištěními a s právními závěry obecných soudů bezpředmětná. Stěžovatelé totiž nehodlají vzít na vědomí, že vyúčtování služeb je jednostranným adresovaným právním úkonem pronajímatele vůči nájemci a teprve jeho řádným doručením (rozumí se doručením správně provedeného vyúčtování) vznikají příslušné právní následky, včetně vzniku subjektivních práv a jim korespondujících povinností. Pokud ke vzniku takových následků nedošlo, nelze se ani s úspěchem domáhat splnění povinností, ani nemůže nastat případné prodlení v důsledku jejich nesplnění.“

    http://profipravo.cz/index.php…

    Vložil TN. (bez ověření), 22. Srpen 2017 - 18:54

    Okresní soud rozhodl ve věci žalobce: Společenství vlastníků proti žalovanému: , o zaplacení částky 20.154,– Kč s příslušenstvím,

    t a k t o :

    I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 20.154,– Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 20.154,– Kč od 1.8.2014 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

    II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 20.026,17 Kč, a to k rukám zástupkyně žalobce do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

    Od ů v o d n ě n í :

    Žalobce se svým návrhem podaným ke zdejšímu soudu domáhá proti žalovanému zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím. Žalovaný je vlastníkem bytové jednotky nacházející se v , ul. . Jako takový nesplnil svoji povinnost hradit žalobci každý měsíc zálohy na úhradu za služby a nedoplatky vyplývající z vyúčtování, kdy za období od ledna do prosince 2013 mu byla vyúčtována částka 44.654,– Kč, zálohy činily 24.500,– Kč, nedoplatek proto činil 20.154,– Kč. Splatnost nedoplatku nastala dne 31.7.2014. Žalovaný jej neuhradil ani částečně, a to ani přes opakované výzvy ze strany žalobce.

    K námitkám žalovaného uvedl žalobce, že vyúčtování služeb bylo provedeno v souladu se stanovami družstva a obsahuje všechny náležitosti dle vyhlášky č. 372/2001 Sb. Účetní doklady a doklady o hospodaření členů žalobce jsou založeny ve Sbírce listin ve veřejném rejstříku, žalovanému tedy kdykoliv k dispozici. Dluh žalovaného představuje nedoplatek za skutečné náklady spojené s užíváním bytové jednotky v jeho vlastnictví, což je ostatně zřejmé z vyúčtování, které bylo žalovanému zasláno. Pokud žalovaný uhradil víc, než uvádí žalobce, musí žalovaný tuto skutečnost doložit, neboť z účtu žalobce a vyúčtování nic takového patrné není.

    Žalovaný nárok žalobce neuznává. Uvádí, že vyúčtování nebylo řádně schváleno shromážděním vlastníků. Bylo vystaveno pověřeným vlastníkem žalobce a neobsahuje zákonné náležitosti. Účetní doklady o hospodaření společenství vlastníků za rok 2013 nebyly žalovanému předloženy, respektive byly mu přiloženy až v rámci tohoto řízení. Žalovaný přitom za rok 2013 uhradil částku téměř dvojnásobně vyšší, než uvádí žalobce. Dle vyúčtování mu za rok 2013 a 2014 vznikl přeplatek 65,– Kč, nikoliv nedoplatek. Žalobce při vyúčtování nezohlednil příjmy společenství vlastníků z poplatků z prodlení, žalovaný se přitom jako vlastník bytu a tedy i vlastník společenství vlastníků podílí na všech příjmech společenství. Žalovanému nebylo žalobcem sděleno, jak bylo naloženo s penězi vybranými od vlastníků bytů jako příspěvků do fondu oprav. Na svůj případný dluh vůči žalobci proto žalovaný započítává svoji pohledávku vůči žalobci, tvořenou právě těmito příjmy společenství. Konkrétní výše pohledávky mu známa není.

    Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav. Žalobce jako prodávající a žalovaný jako kupující a zároveň člen družstva žalobce a nájemce uzavřeli dne 14.3.2003 kupní smlouvu, jejímž předmětem byla bytová jednotka č. 2266/10 včetně spoluvlastnického podílu o velikosti 578/15682 na společných částech budovy a pozemcích (dále jen „byt“). Na základě této smlouvy se žalovaný stal vlastníkem bytu (prokázáno shodnými tvrzeními účastníků i kupní smlouvou). Sjednána byla rovněž povinnost žalovaného přispívat na náklady spojené se správou budovy dle velikosti svého spoluvlastnického podílu a dále povinnost platit měsíčně na účet správce zálohy na úhrady nákladů spojených se správou budovy a na úhrady za plnění poskytovaná s užíváním jednotky (služby). Vyúčtování záloh provede správce nejpozději do 6 měsíců od skončení zúčtovacího období (kalendářní rok). Náklady na údržbu a opravy společných částí budovy, daň z budovy, pojištění budovy, mzdové náklad včetně odvodu na sociální a zdravotní pojištění pracovníků zajišťujících provoz budovy, spotřeba energie ve společných částech budovy, odvoz odpadku a ostatní náklady vztahující se přímo k budově se přitom vyúčtovávají v rozsahu dle poměru spoluvlastnických podílů na společných částech budovy. Spotřebu studené vody v jednotkách vyúčtují podle naměřených hodnot na jednotkových vodoměrech, spotřebu tepla a teplé vody v jednotkách podle platných obecných předpisů (prokázáno výpisem z rejstříku společenství vlastníků jednotek, kupní smlouvou, informacemi o jednotce). Podrobnější úpravu činnosti společenství, jeho orgánů, úpravu členství v družstvu a úpravu vztahů mezi společenstvím vlastníků jednotek a vlastníky bytů obsahují stanovy společenství. Podle čl. IX odst. 4 písm. c) rozhoduje o výši záloh na úhradu za jednotlivé služby a o způsobu rozúčtování úhrad za služby na jednotlivé vlastníky pověřený vlastník, není-li rozúčtování úhrad za služby stanoveno zvláštním právním předpisem, a rozhoduje o rozúčtování cen služeb na jednotlivé členy společenství. Podle čl. XV odst. 2 písm. b) je člen společenství povinen hradit stanovené příspěvky na správu domu a pozemku a stanovené příspěvky na opravy, rekonstrukce a modernizace domu, a to poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu na společných částech domu a dále podle písm. c) hradit stanovené zálohy na úhradu za služby a hradit nedoplatky vyplývající z vyúčtování (prokázáno Stanovami společenství vlastníků jednotek ze dne 21.4.2011). Za období od 1.1.2013 do 31.12.2013 byly náklady TUV a SV na zúčtovací jednotku vyčísleny na 31.047,20 Kč, náklady na teplo byly žalovanému vyčísleny na 13.153,04 Kč. Celkové náklady žalovaného s připočtením částky 453,30 Kč za spotřebovanou energii ve společných prostorách představovaly žalobcem vyúčtovanou částku po zaokrouhlení 44.654,– Kč, kdy podle vyúčtování žalovaný uhradil na zálohách 24.500,– Kč, nedoplatek tvoří částku 20.154,– Kč (prokázáno řádným vyúčtováním zálohových plateb za období od ledna do prosince 2013, vyúčtováním služeb spojených s bydlením za TUV a SV a vyúčtováním nákladů za teplo za toto období). Vyúčtování bylo zasláno žalovanému dne 30.4.2014 na adresu V Lázních 359, Jesenice (prokázáno poštovním podacím archem). Žalobce žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky představující nedoplatek ve výši 20.154,– Kč, a to do 31.3.2015 na účet zde uvedený (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 24.2.2015 a poštovním podacím archem). Za období od 1.1.2014 do 31.12.2014 byly náklady na TUV a SV na zúčtovací jednotku vyčísleny na 25.714,– Kč, náklady na teplo byly vyčísleny na 9.858,14 Kč, energie společných prostor na 454,77 Kč a úklid na 645,15 Kč. Celkové náklady žalovaného tak tvořily částku 36.672,– Kč, po započtení zaplacených záloh tvořil nedoplatek 4.332,– Kč (prokázáno řádným vyúčtováním zálohových plateb za období od ledna do prosince 2014). Žalobce s žalovaným v průběhu řízení komunikovali a pokoušeli se o smírné vyřešení sporu, avšak základní rozpor v jejich tvrzení, tedy zda vznikl nedoplatek či nikoliv, se jim nepodařilo odstranit (prokázáno e-mailovou komunikací účastníků).

    Z ostatních provedených listinných důkazů soud nezjistil žádné pro věc relevantní skutečnosti. Týkaly se jiných bytových jednotek, které jsou rovněž ve vlastnictví žalovaného, avšak nejsou předmětem tohoto sporu. Vyúčtování se provádí pro každý byt zvlášť, žalobce požaduje uhrazení nedoplatku, který vznikl v souvislosti s vlastnictvím a užíváním jednoho konkrétního bytu. Stejně tak vyúčtování zálohových plateb za rok 2014 týkající se ostatních bytů žalovaného, není pro spor rozhodné.

    Soud neprovedl žalovaným navrhovaný důkaz vyúčtováním týkajícím se všech bytových jednotek ve vlastnictví žalovaného, zkompletováním vyúčtování a důkazy k příjmům všech bytů ve vlastnictví žalovaného. Návrh žalovaného na provedení těchto důkazů zamítl, jelikož tyto důkazy nejsou z hlediska předmětu řízení relevantní. Rovněž zamítl návrh žalovaného na provedení důkazu výslechem svědka S , a to s ohledem na hospodárnost řízení, a jelikož žalovaný ani neuvedl žádné kontaktní údaje a svědka proto nebylo možné předvolat.

    Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil v souladu s § 3028 zákona č. 89/2012 Sb. podle zákona č. 72/1994 Sb., zákona o vlastnictví bytů, ve znění účinném ke dni vzniku prodlení.

    Podle § 5 odst. 1 zákona o vlastnictví bytů vlastnictví jednotky podle tohoto zákona spojené se spoluvlastnickým podílem na společných částech domu vzniká vkladem prohlášení vlastníka budovy do katastru nemovitostí nebo výstavbou jednotky provedenou na základě smlouvy o výstavbě podle tohoto zákona.

    Podle § 9 odst. 5 téhož zákona členství ve společenství vzniká a zaniká současně s převodem nebo přechodem vlastnictví jednotky. Spoluvlastníci jednotky jsou společnými členy společenství.

    Podle § 8 odst. 1 téhož zákona jsou společné části domu v podílovém spoluvlastnictví vlastníků jednotek. S převodem nebo přechodem vlastnictví jednotky přechází spoluvlastnické právo ke společným částem domu. Podle odst. 2 se velikost spoluvlastnických podílů na společných částech domu řídí vzájemným poměrem velikosti podlahové plochy jednotek k celkové ploše všech jednotek v domě. Obdobně se postupuje i u společných částí domu, které jsou ve spoluvlastnictví vlastníků pouze některých jednotek.

    Podle § 15 odst. 1 téhož zákona jsou vlastníci jednotek povinni přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku. Pokud dohoda neurčuje jinak, nesou náklady poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu (§ 8 odst. 2). Podle odst. 2 k účelu uvedenému v odstavci 1 skládají vlastníci jednotek předem určené finanční prostředky jako zálohu. Výši záloh si určí vlastníci jednotek usnesením shromáždění dopředu tak, aby byly kryty předpokládané náklady, které bude nutné vynaložit v následujících měsících i v dalších letech. Výši částky a den její splatnosti sděluje vlastníkům jednotek výbor nebo pověřený vlastník. Není-li výbor nebo pověřený vlastník zvolen, rozhoduje se o výši částek podle odstavce 1 nadpoloviční většinou všech vlastníků jednotek v domě. Ustanovení § 11 odst. 6 platí obdobně. Pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele byla v posuzovaném případě stanovena vyhláškou Ministerstva pro místní rozvoj č. 372/2001 Sb., účinnou do 31.12.2015. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

    Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je oprávněný. Žalovaný se stal vlastníkem bytové jednotky č. nacházející se v , čímž zároveň nabyl spoluvlastnický podíl na společných částech domu a pozemku. Tím žalovanému vznikla povinnost přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku, a to ve výši stanovené shromážděním společenství vlastníků jednotek. Rovněž tak má žalovaný povinnost hradit poplatky spojené s užíváním bytu, zejména tedy spotřebu studené vody včetně stočného a spotřebu tepla a teplé vody. Způsob úhrady záloh i případných nedoplatků byl sjednán kupní smlouvou a stanovami společenství vlastníků jednotek. Žalovanému vznikl po započtení zaplacených záloh na platbách nedoplatek ve výši 20.154,– Kč. Vyúčtování bylo žalovanému doručeno. Tuto částku však ani přes výzvy žalobce neuhradil a dostal se tak do prodlení. Pokud žalovaný namítal, že zaplatil více, než žalobce uvádí, přes poučení soudu nedoložil k tomuto svému tvrzení žádný důkaz, a neunesl proto v tomto směru důkazní břemeno. Stejně tak v případě námitky započtení nedotvrdil žalovaný, o započtení přesně jaké pohledávky se má jednat, jaká je její výše či její splatnost, ani nepředložil k tomuto tvrzení žádné důkazy, a to i přestože byl o těchto svých procesních povinnostech soudem v souladu s § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. poučen. Žalovaný tedy neunesl břemeno tvrzení ani břemeno důkazní ani ohledně těchto skutečností, a jeho námitka započtení proto nemohla být úspěšná. Kromě toho přeplatky vzniklé v souvislosti s vlastnictvím jiných bytů dle názoru soudu na předmětnou pohledávku nelze započítat. Jednotlivá společenství vlastníků jednotek jsou rozdílné subjekty, vyúčtování se provádí ke každému bytu zvlášť a v tomto tak přeplatek vztahující se k jinému bytu nelze považovat za úhradu nad rámec stanovených záloh u bytu, který je předmětem tohoto sporu. S ohledem na výše uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost uhradit žalobci částku 20.154,– Kč, a to včetně příslušenství tvořeného zákonným úrokem z prodlení stanoveným podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla určena v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta první o.s.ř. jako 3 denní.

    Vložil zdeseny clen SVJ, 22. Srpen 2017 - 19:38

    a neznalosti soudců.

    Nevím, jaký byl průběh tohoto sporu a jeho výsledek pro mě nic neznamená.

    Opakovaně potvrzeno nejvyšším soudem a ústavním soudem platí, co jsem výše uvedl. A pokud to správně použije vlastník bytu (v 90 procentech SVJ, kde je nepořádek), tak uspěje. I například některé software speciálně pro SVJ vyhotovují vyúčtování co nemají všechny náležitosti…

    Navíc ve většině SVJ není správně ani doručování vyúčtování, protože je zhusta doručuje a i podepisuje vyhotovující správcovská firma… A tak dále…

    Takže při správné obraně uspěje vlastník.

    Ovšem doporučuji to jen jedincům s dobrými nervy, nadšením do studia práva, neutuchající ochotou bojovat za pořádek v SVJ atd. Zažijete nečekané, soudci na Vás budou koukat podezíravě, někteří přes Vaše upozorňování i rozhodnou v rozporu s judikaturou a tak dále. Sport pro skutečně odhodlané a riskujete nemalé peníze. Skutečnost je taková, že když Vás silnější strana označuje pejorativně za dlužníka, tak v ČR prohráváte už ve dveřích soudní síně. Což jde zvrátit a dobrat se správného výsledku soudu, ale kdo nezažil neuvěří

    Vložil TN. (bez ověření), 22. Srpen 2017 - 20:13

    Ve sporu nad vámi, co jsem vložil rozsudek, byl žalovaným JUDr., nelze tedy pochybovat, že byl schopen se bránit odborně. Přesto mu soud za pravdu nedal a dal za pravdu SVJ.

    Vložil zdeseny clen SVJ, 22. Srpen 2017 - 20:35

    a rozumi problematice vyuctovani. A dokonce je mozne, ze zalobce SVJ patril mezi mensinu, co ma vyuctovani provadena OK. Take nebyly zalovany zalohy, ale vyuctovani. Takze ten rozsudek skutecne neznamena, ze by slo zalovat zalohy po skonceni ucetniho obdobi ci ze by jine, nez radne vyuctovani bylo splatne.

    Pokud chcete rozporovat moje tvrzeni vyse uvedene Takže žalovatelné je řádně vyhotovené, tedy splatné, vyúčtování za minulá období plus zálohy řádně předpsané (v souladu se zákonem o službách) a tedy splatné v rámci neskončeného období. Tak musite najit rozhodnuti nejvyssiho soudu ci ustavniho soudu.

    Nebot nerespektovani konstantni judikatury nejvyssiho soudu, ci publikovanych nalezu ustavniho soudu je porusenim prava na spravedlivy proces.

    Pokud se chce nizsi soud odchylit od judikatury, musi to hodne dobre promyslet a hodne dobre oduvodnit proc shledal judikaturu prekonanou. Ve vetsine pripadu dokazete rozsudek odchylujici se od judikatury shodit nasledne dovolanim ci ustavni stiznosti.

    Vložil TN. (bez ověření), 22. Srpen 2017 - 21:00

    V tomto sporu šlo mj. o to, že vyúčtování vystavilo SBD, nikoli SVJ. Podle soudu přesto bylo platné.

    SBD prodalo žalovanému r. 2003 byt a v kupní smlouvě se kupující zavázal přispívat každý měsíc na účet SBD na náklady správy budovy. Soud vůbec nevzal na vědomí, že v domě vzniklo už r. 2000 SVJ a toto ustanovení kupní smlouvy je neúčinné. Soud akceptoval tvrzení advokáta SBD, že způsob úhrady záloh byl sjednán kupní smlouvou (!).

    Advokát SBD argumentoval členstvím žalovaného v SBD a povinností dodržovat stanovy SBD ohledně přispívání na správu domu, ačkoli členství v SBD s členstvím v SVJ nesouvisí (žalobcem bylo SVJ, avšak SBD je jeho pověřený vlastník a tedy ve sporu zastupoval právník SBD).

    Soud akceptoval tvrzení advokáta SBD, že o výši záloh a způsobu rozúčtování rozhoduje pověřený vlastník, ačkoli dle ZoVB toto bylo v kompetenci shromáždění (dluh je žalován za rok 2013). Kuriózní je, že v následujícím odstavci soudce sám cituje ZoVB ohledně kompetence shromáždění, to však soudci nepřipadlo divné.

    Soud konstatoval, že vyúčtování se provádí pro každý byt zvlášť. (Žalovaný vlastní víc bytů, toto zde uvádím s ohledem na sousední vlákno, kde se řeší, zda je vyúčtování na vlastníka, nebo na byt, zde máte odpověď soudu.)

    Soud konstatoval, že přeplatky vzniklé v souvislosti s vlastnictvím jiných bytů na předmětnou pohledávku nelze započítat. (To ale přece není pravda, jestliže má vlastník vůči SVJ pohledávku-přeplatek, a SVJ má vůči vlastníkovi pohledávku-nedoplatek, vzájemně si je započítají).

    Vložil zdeseny clen SVJ, 22. Srpen 2017 - 21:21

    Takže soudce či soudkyně zrovna nebyl úplně na svém místě…

    A také ten žalovaný JUDr. se nebránil zrovna účinně.

    Důvod neznám, nebyl jsem tam a spis jsem nečetl.

    Ony české soudy zhusta fungují tak, že rády dávají za pravdu silnější straně. A jako „dlužník“ jste vždy tou slabší stranou.

    S více věci rozumějícím soudem či lepším advokátem či jiným zástupcem žalovaného to mohlo dopadnout úplně jinak.

    Je potřeba nečekat od soudu, že bude znalý práva. O právu (pro něj závazné judikatuře) jej musíte přesvědčit a ještě musíte natrefit na soud ochotný naslouchat. Což neplatí úplně vždy. Pokud máte smůlu, řešíte to pak v odvolání, dovolání či ústavní stížnosti.

    To bylo to strašně nebezpečné na moudrech pana LAKE. Že s realitou práva to nemělo nic společného, zhusta to byly úplné nesmysly a ta část co nesmyslem nebyla, tak tu není zrovna jednoduché prosadit před soudem.

    Ovšem opravdu platí, s jiným, než řádným vyúčtováním před soudem riskujete, že žalovaný tomu bude rozumět či bude zastoupen dostatečně kvalitně a pak prostě prohrajete. A to stejné vás čeká, když se po skončení účetního období místo vyúčtování pokusíte zažalovat předepsané zálohy.

    Tady máte pár rozsudků, kde nekvalifikované SVJ (jichž je většina) narazilo na dobře vedené námitky protistrany prováděné s posudkem soudního znalce a se znalostí judikatury. http://byt-sluzby-vyuctovani.sweb.cz/

    Vložil AsiTak, 23. Srpen 2017 - 9:18

    Četl jsem v právní literatuře, že slovo „záloha“ označuje účetně interpretovanou zálohu ale i splátku. Splátka je předpis za dílčí dodávku. To že uživatel bytu odebírá průběžně kontinuálně poskytnuté komodity (voda, teplo, plyn…) podle mého názoru umožňuje finanční požadavek „zálohy“ kvalifikovat jako hospodářský případ předpisu splátky. To že objem dodávky je stanoven odhadem a konečné vyrovnání bude provedeno vyúčtováním snad nemá vliv na vymahatelnost předpisu splátky. Přece je nepřirozené a nespravedlivé, že celoroční neplatič, odebírající dodávku by nebyl před vyúčtováním právně postižitelný.

    Vložil zdeseny clen SVJ, 23. Srpen 2017 - 9:53

    V rámci běžného roku jsou zálohy žalovatelné. Psal jsem výše

    Takže žalovatelné je řádně vyhotovené, tedy splatné, vyúčtování za minulá období plus zálohy řádně předpsané (v souladu se zákonem o službách) a tedy splatné v rámci neskončeného období.

    V rámci roku můžete žalovat zálohy. Po skončení účetního období ovšem musíte sestavit vyúčtování a zažalovat konečný zůstatek vyúčtování. Zálohy přestávají být vymahatelné koncem účetního období na které byly předepsány.

    Protože pokud účetní období skončilo, tak už vám neplatič nedluží zálohy, ale stav dle skutečné spotřeby.

    Vložil Magda3 (bez ověření), 22. Srpen 2017 - 22:08

    Zděšený, píšete zde mnoho rozumných věcí, pod které se mohu podepsat a které jsou jistě přínosné. Je ale úplně zbytečné tady osočovat LAKEHO, který zde navíc již nepřispívá. Mnoho z toho, co tu píšete psal i LAKE. A to že s Vámi nesouhlasil neznamená, že neměl pravdu. Stejně tak i naopak.

    Lake zde psal i o realitě a právním bahně. Pouze trochu expresivněji jak vy.

    Za většinu toho co vím o bytovém spoluvlastnictví vděčím právě lakemu. Vy ve vlastnících vyvoláváte strach, lake je burcoval, aby se o svá práva starali. Každý z Vás to dělá jiným způsobem, ale vlastně se oba snažíte o to samé. Přesvědčit o svém názoru a bojovat s právním bahnem.

    Vaše poznámka o moudrostech pana LAKE byla zbytečná a člověka vašeho formátu nedůstojná.

    Magda

    Vložil anon1234 (bez ověření), 22. Srpen 2017 - 23:25

    Zdeseny člen SVJ pouze upozorňuje na realitu, která je u českých soudů. Český soudce nerozhoduje, a když už rozhodne, tak je advokátem silnější strany. U soudců hrají velkou roli předsudky. Jsi dlužník nebo recidivista nebo příslušník menšiny? Jsi vinen! U soudů o výchově dětí prohrávají otcové už ve dveřích..

    Zdeseny člen SVJ jen říká, že svá práva ubráníte, ale musíte být dobře připraveni! Jestli v tom vidíte strašení, tak já nikoli.

    Rozdíl mezi Zdesenym členem SVJ a LAKE je také určitě v tom, že Zdeseny člen SVJ evidentně u soudu někdy byl, což o LAKE říci nešlo. Na otázky, zda by mohl LAKE zveřejnit své rozsudky, LAKE nikdy nereagoval.

    LAKE soudcům vyčítal formalismus, ale sám ho často používal. Už jen to, jak zdůvodňoval, proč se SVJ vzniklá před účinností NOZ mají nadále řídit ZOVB, byl typický příklad právního formalismu. Novela NOZ definitivně potvrdila úmysl zákonodárce, že tyto SVJ se řídí NOZ. Dalším typickým formalismem LAKE byla jeho legendární rada neplatit příspěvky do fondu oprav z důvodu jejich označení.

    Vložil Magda3 (bez ověření), 23. Srpen 2017 - 8:40

    anon1234, vím na co pan Zdeseny člen SVJ upozorňuje. A nejde jeno o předsudky soudců, ale i o jejich neschopnost logicky uvažovat a naprostou neznalost práva. Zažívám to na vlastní kůži.

    Neví o tom, zda tu pan Zdeseny člen SVJ zveřejňoval své rozsudky. Třeba to jednou udělá. A je mi lhostejno, zda pan lake chodil k soudu.

    Je mi ale líto, že pan Zdeseny člen SVJ zde nahradil pana Lake. Cením si příspěvků obou pánů. Tento portál by byl o levl výš, pokud by pan lake dále přispíval.

    Můžete mi dát prosím vědět, čím novela NOZ definitivně potvrdila úmysl zákonodárce, že staré SVJ se řídí NOZ? Osobně se domívám, že zákonodárce v tomto smysl musí také konat a tento svůj úmysl do NOZ (či novely) uvést prostřednictvím přechodných ustanovení. Stalo se tak?

    Děkuji

    Magda

    Vložil anon1234 (bez ověření), 23. Srpen 2017 - 9:03

    novela NOZ 460/2016 Sb., čl. II odst. 6 Přechodná ustanovení 6. Spolek a společenství vlastníků vzniklé do 31. prosince 2013 nejsou ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona povinny uvést označení právní formy ve svém názvu do souladu s požadavky § 132 odst. 2, § 216 a § 1200 odst. 2 písm. a) zákona č. 89/2012 Sb.

    pokud by se na SVJ vzniklá před účinností NOZ nevztahoval NOZ, pak by výše uvedené zákonodárce v novele neuzákonil.

    Vložil TN. (bez ověření), 22. Srpen 2017 - 21:33

    Zkuste se odvolat až vás SVJ jako dlužníka zažaluje o 1500 Kč nebo i 9500 Kč (bagatelní spor)..... A takových sporů je u SVJ drtivá většina.

    Soudce prostě potvrdí žalobu a nebude se chtít věcí zabývat kvůli pár drobným.

    Vložil zdeseny clen SVJ, 22. Srpen 2017 - 21:45

    Pokud se rozsudek v bagatelní věci nedůvodně odchyluje od judikatury, je vadný (protože došlo k porušení práva na spravedlivý proces nepředvídatelností rozhodnutí) a jako takový jej zruší ústavní soud. Jenom musíte umět, respektive Váš advokát, napsat ústavní stížnost natolik kvalitní, aby to z ní bylo jasně patrné.

    Viz mimo jiné například III.ÚS 2018/15 řešící Ústavní principy v bagatelním sporu

    http://judikatury.cz/…ent/czm17fqf

    To platí např. v situaci, kdy lze v individuálním případě uvažovat o natolik intenzivním zásahu, že by způsobil ve smyslu čl. 4 odst. 4 Listiny kolizi se samotnou podstatou a smyslem dotčeného základního práva či svobody (zpravidla půjde o zcela klíčové principy spravedlivého procesu, popř. absenci jejich uplatnění vůbec, kdy je bez náležitého odůvodnění popřeno žalobní tvrzení, a tím zmařen nárok na poskytnutí soudní ochrany). K takovému zásahu, bez ohledu na kvantitativní aspekt věci (bagatelní částka), v projednávaném případě došlo, neboť právě kvalitativní aspekt (zjevné porušení čl. 36 odst. 1 Listiny, když se stěžovateli nedostalo řádné soudní ochrany) byl v projednávané věci rozhodující. V takovém případě není z hlediska přezkumu Ústavním soudem rozhodující výše sporné „částky“, nýbrž „hodnota“ ústavního principu, který byl v řízení před obecným soudem narušen. Byl by proto v tomto ohledu rozdíl, došel-li by okresní soud k závěru, že nárok promlčen nebyl (pak by byla sporná částka vskutku bagatelní), nebo že promlčen byl (pak výše nároku nemusí být rozhodující, je-li rozhodnutí zatíženo zjevnou neústavností ve smyslu čl. 36 odst. 1 ve spojení s čl. 2 odst. 2 a čl. 4 odst. 4 Listiny).

    21. Princip vyloučení libovůle ve smyslu čl. 2 odst. 2 Listiny při rozhodování soudů patří mezi základní principy právního státu. Při hodnocení důkazů v civilních sporech jsou obecné soudy vedeny zásadou volného hodnocení důkazů (§ 132 odst. 1 občanského soudního řádu), která je projevem jejich nezávislosti (čl. 81 Ústavy), resp. nezávislosti soudců při výkonu své funkce (čl. 82 odst. 1 Ústavy). Jakkoli Ústavní soud má velmi limitovaný prostor do této výlučné pravomoci obecných soudů vstupovat, je povinen zasáhnout za situace, kdy hodnocení důkazů obecným soudem vykazuje znaky libovůle. Takovým je i rozhodnutí obecného soudu, jehož skutková zjištění zjevně neodpovídají provedeným důkazům, resp. jehož právní závěry, přijaté na základě takto „zjištěného“ skutkového stavu (i přes námitku stěžovatele), zároveň zcela odhlížejí od ustálené judikatury Nejvyššího soudu, jež je z hlediska požadavků na zjištěný skutkový stav relevantní.

    Vložil TN. (bez ověření), 22. Srpen 2017 - 22:24

    Půjdete k ÚS kvůli 1500 Kč?

    Vložil anon1234 (bez ověření), 22. Srpen 2017 - 23:03

    To, že žalovaná částka je 1.500 Kč, neznamená, že náklady sporu jsou přeci pouze 1.500 Kč. Když prohrajete u okresního soudu, zaplatíte náklady svého advokáta i advokáta protistrany a soudní poplatek. Takže jít k ÚS i v případě zdánlivě malé žalované částky, dává smysl.

    Vložil TN. (bez ověření), 23. Srpen 2017 - 10:45

    Budete-li se soudit o 1500 Kč, přizná vám soud náhradu cca 4700 Kč (teda doufám, že jsem to spočetl předtím dobře, vycházím ze 3 úkonů).

    Pokud prohrajete a půjdete k Ústavnímu soudu, bude vás zastoupení před ÚS stát nejméně 20 000 Kč, možná klidně i 60 000 Kč (uvažuji, že kvalitní advokáti berou 2500 Kč/hod), jenže přísudek budou nižší tisícikoruny, který vaše náklady pokryje jen z velmi malé části.

    Čili soudit se o spravedlnost přenechávám bohatším, případně můžeme zkusit crowdfundingovou kampaň a vložit peníze do společné kasičky, vytipovat utlačovaného vlastníka, kterého zlotřilý výbor žaluje o 1500 Kč, na které však nemá platební titul (=chybí rozhodnutí shromáždění). Okresní soud vlastník prohraje, pojďme dát dohromady sbírku a zaplaťme mu advokáta, který zpracuje ústavní stížnost. Jsem ochoten do společné akce vložit 5000 Kč a utlačovaného vlastníka také najdu.

    Vložil Magda3 (bez ověření), 23. Srpen 2017 - 11:09

    TN, také jsem ochotná přispět na takovou ústavní stížnost.

    Uspět u soudu je opravdu těžké a zdlouhavé (pro nás neprávníky o to více). Bagatelní spor by mohl být krapet rychlejší :-). Ale trochu se obávám, že i Ústavní soud se na bagatelní věci kouká prizmatem: jen prudič se soudí o bagatelní věci.

    Magda

    Jenom pro info. NS již v mé věci (aktivní legitimace – důležitá záležitost) 15.8. 2017 rozhodl. Čekáme na doručení.

    Vložil zdeseny clen SVJ, 23. Srpen 2017 - 11:30

    V USA takhle běžně financují zájmové skupiny spory co mají šanci stát se precendentem, takže nápad chválím.

    Nicméně v tuto chvíli nám leží na nejvyšším soudě dovolání ve kterém napadáme přesně protiústavnost současného výkladu soudů o ustanovení řešícím důležitý důvod. Takže buďto najde nejvyšší soud odvahu revokovat svoji judikaturu (čemuž moc nevěřím), nebo dojdeme příští rok na podzim k ústavnímu soudu touto cestou.

    Dále mám jeden spor kde soud použil správně paragraf 258 a dal nám za pravdu, že usnesení SVJ je neplatné a následně vrchní soud toto vrátil zpět s odkazem na 1209. Tak tady se budu snažit nalézací soud přesvědčit, aby trval na svém použití 258 a navrhnul ústavnímu soudu zrušení 1209 pro protiústavnost. (Což by u ústavního soudu mělo vést k tomu, že 1209 nezruší, protože jej lze ústavně konformě vyložit tak, že důležitý důvod a přehlasovaný vlastník se týká pouze správně v souladu se zákonem a stanovami přijatými usneseními, u těch v rozporu se zákonem a stanovami se má vše řešit jen a pouze podle 258). Každopádně celou argumentaci o protiústavnosti současného vrchním soudem a nejvyšším soudem používaného výkladu provedeme už před prvoinstančním soudem…

    Takže uvidíme, jak se to bude vyvíjet. Nicméně pokud by někdo měl malý case co jde použít tím TN postupem, klidně pomůžeme s argumentací…

    Vložil Šárka1 (bez ověření), 23. Srpen 2017 - 11:51

    No jo, zděšený člene, a co když se na soud obrátí přehlasovaný vlastník, že bylo přijato usnesení např. o barvě nové podlahové krytiny, a to v rozporu se zákonem a stanovami (např. shromáždění nebylo usnášeníschopné). To má taky řešit soud?

    Vložil anon1234 (bez ověření), 23. Srpen 2017 - 12:07

    Má, právní stát stojí na dodržování zákonů.

    Vložil Šárka1 (bez ověření), 23. Srpen 2017 - 12:59

    Anone, já jsem přesvědčena, že stát má zasahovat do soukromého života lidí jen v nezbytně nutném rozsahu. A tedy i soudy by se měly zabývat jen tím, co skutečně výrazně porušuje něčí práva. To, že máte jiný názor než většina členů ve vašem SVJ (na barvu čehokoli, na míru podrobnosti specifikace toho, na co konkrétně vybíráte příspěvek na správu, nebo na výši toho příspěvku, pokud se výrazně neliší od obvyklé výše v daném místě a čase), ještě neznamená, že by to měl řešit soud. V SVJ by se členové měli být schopni především dohodnout mezi sebou. Když ale budou vystupovat z pozice jediného neomylného s tím správným názorem a tvrdit, že ti ostatní jsou „tupé ovce“ nebo „přestárlí důchodci“ apod., tak to s tou dohodou bude těžké.

    Vložil anon1234 (bez ověření), 23. Srpen 2017 - 13:47

    Souhlasím s vámi, že stát má zasahovat do soukromých vztahů co nejméně. Zároveň ale stát má chránit práva.

    Pokud si shromáždění odsouhlasí v souladu se zákonem a stanovami (tj. usnašeníschopné shromáždění, kvóra dle stanov atd.), pak je „důležitý důvod“ § 1209 opodstatněný. Soud má rozhodovat, zda schválený heliport je rozumný/vhodný. Nikoli že úklid za 1.000 Kč neni rozumný.

    Pokud ale shromáždění odsouhlasí něco v rozporu se zákonem a stanovami, v právním státě musíte mít možnost se nezákonnosti dovolat. A je pak na každém, jestli se ji dovolá nebo ne.

    V Ústavě stojí, že jsme právní stát. Není tam uvedeno, že jsme „právní stát od 1.000 Kč“ nebo „právní stát v důležitých věcech“.

    Velkou míru žalob jsou žaloby typu poplatky ČT nebo pokuty dopravních podniků s pohledávkou 1.000 Kč. Tam se tedy domníváte, že soud nemá vstupovat do soukromoprávních vztahů? Je to nedůležitých 1.000 Kč přeci…

    A proč je krádež 5.000 Kč trestný čin!?! Je to přeci tak malá částka, ať se krade tak aspoň do 50.000 Kč beztrestně…

    Právní stát stojí na zákonnosti a ochraně práv.

    Vložil TN. (bez ověření), 23. Srpen 2017 - 11:49

    Navrhuji schůzku TN, Magda, zdeseny clen SVJ, když budeme postupovat společně a např. investujeme do sporu, který vypadá nejnadějněji, oproti vlastním sporům, jejichž výsledek je nejistý, zvýší se šance na úspěch prospěšný celému kolektivu.

    Vložil Vlastník bytu (bez ověření), 23. Srpen 2017 - 13:09

    „Navrhuji schůzku TN, Magda, zdeseny clen SVJ“

    Ještě Čmuchala.

    Vložil Magda3 (bez ověření), 23. Srpen 2017 - 12:14

    Ještě bych navrhla přibrat anona1234. A pokud by měl někdo další zájem, tak dejte vědet. Možná že to není vůbec špatný nápad. Lepší než můj nápad se spolkem :-).

    Magda

    Vložil TN. (bez ověření), 23. Srpen 2017 - 11:20

    No a jak rozhodl? To je tajemství? Jsme tu plní netrpělivosti :-)

    Vložil Magda3 (bez ověření), 23. Srpen 2017 - 11:22

    TN to já nevím. Tu informaci mám z výpisu událostí – Justice.cz.

    Dozvíme se prý nejříve v průběhu září :-(.

    Nebo máte jiný nápad, jak zjistit alespoň výsledek?

    Magda

    Vložil Sázkař (bez ověření), 23. Srpen 2017 - 11:37

    S velkou pravděpodobností Magda prohrála. Pravděpodobnost vidím na 90%.

    Vložil TN. (bez ověření), 22. Srpen 2017 - 23:17

    Pokud dobře počítám, žaluje-li SVJ o 1500 Kč, bude soudní poplatek 1000 Kč, žalobci jako neúspěšný účastník patrně zaplatím nejvíce 3 úkony (převzetí, sepis žaloby, jednání), což činí – 1000 Kč za úkon a 300 Kč paušální náhrada, celkem i s DPH asi 4700 Kč.

    Pokud já budu zastoupen advokátem, nejspíše mu zaplatím víc, v Praze advokáti berou běžně 2500 Kč za hodinu, v regionech 1000 Kč za hodinu, počítám tedy, že advokátovi zaplatím v Praze něco k 8000 Kč, v regionech něco k 4000 Kč.

    Jenže jako chudý neplatič asi zastoupen advokátem nebudu, že… A asi ani nebudu schopen přemýšlet v kategorii ústavního práva a možnostech podat stížnost k ÚS, nehledě na to, že 99,99 % neplatičů se v lepším případě zmůže na podání odporu, ale na jednání se už nedostaví, protože ze soudů mají strach.

    Budu-li bohatší neplatič, asi mám jiné starosti, než běhat 10 let po soudech kvůli principu, pardon kvůli 1500 Kč + 1000 Kč + 4700 Kč, když za ústavní stížnost zaplatím určitě nejméně 20 000 Kč.

    Vložil anon1234 (bez ověření), 22. Srpen 2017 - 23:42

    Jenže jednání nemusí být jedno, že? K tomu několik znaleckých posudků, dále bude několik svědků, do toho tlumočník, dále letenka z Austrálie, kde trávím českou zimu, a náklady nám vzrůstají…

    Volby prohlížení komentářů

    Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".