Neplatnost usnesení - NS 29 Cdo 3307/2016

Vložil anon1234 (bez ověření), 19. Prosinec 2018 - 16:41 ::

NS vydal 19.7.2018 zajímavý judikát NS 29 Cdo 3307/2016 (soudci Šuk, Cileček, Gemmel) týkající se vyslovení neplatnosti usnesení o spolku. http://www.nsoud.cz/…8327003BA306?…,

Dle NS Nejvyšší soud proto uzavírá, že soud v řízení o návrhu na vyslovení neplatnosti orgánu spolku musí nejprve posoudit soulad napadeného rozhodnutí orgánu spolku se zákonem a stanovami; teprve poté, kdy dospěje k závěru, že tímto rozhodnutím byl porušen zákon či stanovy, zvažuje, zda je na místě vyslovit jeho neplatnost, či zda je – s ohledem na konkrétní okolnosti – naplněn některý z důvodů upravených v § 261 o. z., pro které nelze neplatnost rozhodnutí orgánu spolku vyslovit. Závěrem soudu o tom, že napadeným rozhodnutím orgánu spolku byl porušen zákon či stanovy (a to bez ohledu na to, zda soud vyslovil neplatnost tohoto rozhodnutí či zda návrh zamítl podle § 260 o. z.), je pak vázán i soud rozhodující o případném nároku člena spolku na přiměřené zadostiučinění podle § 261 o. z.

z judikátu vyplývá, že v ČR každý člen spolku má právo soudního přezkumu každého rozhodnutí členské schůze, zda je v souladu se zákonem a stanovami (zde soudní přezkum, zda udělená výtka členu mysliveckého spolku byla v souladu se zákonem a stanovami). Zatímco dle výkladu orlů práva Dýškové/Brzobo­haté/Feráka člen SVJ nemá právo na soudní přezkum usnesení shromáždění SVJ téměř v 99% věcí (vyjma rekonstrukce za miliony a volby členů výboru).

orlové práva Dýšková/Brzobo­hatá/Ferák svým výkladem porušují čl. 6 odst. 1 Úmluvy – analogicky rozhodnutí Kohlhofer a Minarik vs CR (č. 329321/03 z 8.10.2003, 28464/04 z 21.7.2004 a 5344/05 z 29.4.2005), Minarik vs CR (46677/06 z 14.11.2006), Solaris s.r.o. a ostatni vs CR (8992/07 z 15.2.2007), Minarik a ostatni vs CR (10583/09), Kohlhofer vs CR (22915/07 z 17.5.2007), Minarik vs CR (58874/11 z 12.9.2011), ve kterých ESLP konstatoval porušení čl. 6 odst. 1 Úmluvy, neboť stěžovateli české soudy odmítly přezkoumat rozhodnutí valné hromady se zákonem a stanovami.

  • Judikáty
  • judikatura
  • NOZ § 1209

Štítky (beta): Přidejte nový štítek vepsáním, smažte kliknutím na křížek (pouze pro přihlášené). Zobrazte další diskuse s daným štítkem kliknutím na štítek. Seznam štítků.

Vložil JiMaF (bez ověření), 21. Prosinec 2018 - 23:55

To byla dobrá idea si projít rozsudky NS a US. Je to pro mne dost poučné: Pokud se zdržíme hlasování, pak nemůžeme namítat přehlasování podle par. 1209. protože jsme aktivně nevystoupili. (Z toho plyne, že si musíme dát velký pozor na záznam hlasování… ) Je to logické, ale v zápalu „boje“ hrají svou roli emoce. Měl by to být úkol pro advokáta takové situace „odchytit“.

Jeden z citovaných případů se týká úprav balkonů. Tady bych viděl cestu přes prohlášení vlastníka, kde je uvedeno vymezení jednotek. Pokud je balkon součástí jednotky, měly by jít náklady na úpravy za vlastníkem jednotky. (Mám na mysli prohlášení vlastníka vloženého do katastru před platností NOZu. Od roku 2014 je balkon společný…, i když je ve výlučném užívání majitele jednotky.) Usuzuji, že hlasování o opravě balkonů zřejmě nebude právně podložené, pokud jsou ve vlastnictví jednotlivých vlastníků jednotek (určitě to někdo dovede pojmenovat lépe právnickými výrazy.)

Vložil JiMaF (bez ověření), 20. Prosinec 2018 - 18:03

Mám malý dodatek k tématu, který může být užitečný. Znáte web https://oadvokatech.ospravedlnosti.cz/ ?

Vložil JiMaF (bez ověření), 19. Prosinec 2018 - 21:10

Setkal jsem se v tomto roce s názorem právníka, že nemá cenu danou věc dávat k soudu. Pokud se mi nestane velka majetková újma, smete soud věc ze stolu. Soud prý také neuvěří, když se hájí majetkové nároky za skupinu spoluvlastníků. Potud tvrzení zkušeného právníka. Jaká je Vaše osobní zkušenost se soudy ve věci, které se týkají SVJ? Jak se Vám daří najít toho správného právníka (…ano, je to věčné téma)?

JiMaF

PS: Jistě mi někteří poradí, abych hledal dál. Nakonec v databázi ČAK je asi 1079 právníků pracující ve specializaci 03.

Vložil anon1234 (bez ověření), 19. Prosinec 2018 - 21:42

z judikatury NS a ÚS skutečně platí, že soudy vyhazují téměř 99% žalob týkající se neplatnosti usnesení shromáždění – aby soud vůbec zkoumal (ne)soulad usnesení se zákonem či stanovami, musí se jednat o „důležitou věc“, a to je dle těchto soudů jen rekonstrukce za miliony nebo volba členů výboru…

jsou dvě možnosti s ohledem na tuto judikaturu, (1) nesoudit se vůbec, (2) dotáhnout to k ÚS, ale zřejmě ještě dále k ESLP (to je otázka zhruba 5 let, a to ještě když to půjde superrychle, tj. 1 rok na jednu instanci – KS, VS, NS, ÚS a ESLP)

osobní zkušenost se soudy týkající se SVJ je stejná, a to že téměř všechny žaloby na neplatnost vyhazují.

jsem právník. jinak samozřejmě platí, že dnes je právo tak složité, že je třeba najít specialistu na dané právo, právníky s generální praxí nebrat. v tomhle případě bych se uchýlil k právníkům, kteří vydávají komentářovou literaturu nebo se věnují právu SVJ (mají články o SVJ v různých časopisech).

Vložil okolojdouci (bez ověření), 21. Prosinec 2018 - 13:01

Nevíte jak na tom je zdeseny clen SVJ se svojí ústavní stížností?

Vložil DanaH, 23. Prosinec 2018 - 21:02

Přeji všem krásné a pohodové svátky vánoční.

Bohužel doposud nepřišlo žádné vyjádření od ústavního soudu. Ale já již nevěřím v úspěch a co je nejhorší, zděšený člen SVJ se výsledek nedozví, nečekaně zemřel.

Vím, ale, že zděšený člen SVJ vyložil rozhodnutí soudů NS: „Shromáždění SVJ, které není usnášeníschopné, může přijmout usnesení, které platí, protože není důležité, a o tom co je důležité ovšem rozhoduje soud“.

Já ale nepočítám že se ústavní soud tímto bude zabývat, ale jenom vím, že zděšený člen SVJ odešel s vědomím, že žil ve státě, kde je nevymahatelnost práva a nečekal, že zejména soudy k tomu přispívají.

Jakmile obdržím vyjádření ústavního soudu (pokud nějaké přijde a pokud se ho dožiji), dám to na vědomí.

=================

Možná bude další soudní spor, protože výbor SVJ předložil ke schválení nové stanovy a doplnil je o Předkupní právo:

Jedná se o SVJ vzniklé na základě zákona č. 72/1994 Sb. = schválené vzorové stanovy.

Předkupní právo

(1) Člen společenství je povinen při převodu jednotky nejdříve nabídnout jednotku ke koupi Společenství vlastníků a všem členům společenství za stejných podmínek k okamžiku uzavření smlouvy. (2) Člen společenství je povinen při převodu jednotky oznámit písemně všem členům společenství a Společenství vlastníků podmínky převodu bytové jednotky. (3) Každý z předkupníků je povinen písemně oznámit převádějícímu do 1 měsíce od doručení nabídky, zda jeho nabídku přijímá, jinak jeho právo zaniká. (4) Bude-li mít zájem o bytovou jednotku více předkupujících a nedohodnou-li se jinak, má každý z nich právo vykoupit nemovité věci, tak aby jejich podíly na nemovitých věcech byly stejné. (5) Předkupníci jsou povinni uhradit kupní cenu převodci ve výši dle jejich podílu nejpozději dotří měsíců od doručení nabídky. (6) Odstavce 1 až 5 tohoto článku se nepoužijí, převádí-li převodce jednotku osobě blízké.

============

Všem přeji krásný a pohodový nový rok 2019 a úspěchy v bránění svého práva vůči SVJ.

Vložil ?! (bez ověření), 1. Leden 2019 - 16:45

Odkud mate info ze zdeseny clen svj zemrel…?!

Vložil DanaH, 19. Leden 2019 - 12:06

Byl moje nejbližší osoba. DMH

Vložil TN. (bez ověření), 1. Leden 2019 - 20:19

Zmínka o úmrtí účastníka vlastnického odbojového hnutí vyvolává zármutek, nicméně zděšený člen SVJ zde diskutoval s reinkarnovaným lakem ještě 30. prosince, ledaže by diskuse probíhala ze záhrobí. Vůbec bych se nedivil, kdyby po republice řádily tajné eskadry smrti zřízené tajnou organizací tvořenou z SBD a zmetků z výborů.

Vložil DanaH, 19. Leden 2019 - 12:07

Nevím, kdo se podepsal v prosinci 2018 jako zděšený člen (ale jak se zdá, zděšených členů bylo a je více), ale téma, o kterém diskutuji a které napsal „můj“ zděšený člen byla moje nejbližší osoba a v tomto sporu s SVJ byl i vůdčí osoba. Já jsem byla a nadále budu účastníkem soudního řízení a doufám, že nakonec jsme nebojovali marně, že pravda a právo zvítězí. DMH

Vložil precedens, 14. Leden 2019 - 1:35

bude bud absolutne silena osoba nebo osoba s umyslne zvracenym chovanim.

Vložil DanaH, 18. Leden 2019 - 1:46

Jsem osoba, která přišla o nejbližšího. Jsem ráda, že zděšený nebyl pouze Jiří. DMH

Vložil DanaH, 18. Leden 2019 - 1:45

Zděšených členů je jak se zdá více, ale můj zděšený člen se bránit nemůže, tak jej budu bránit já. DHM

Vložil zdeseny clen SVJ, 18. Leden 2019 - 9:05

Hezký den všem, jenom pro upřesnění, nechtěl jsem to tu úplně řešit, protože jsem od začátku věděl, kdo asi je nick DanaH a nechtěl jsem její smutek po manželovi jakkoliv rozporovat. A pokud se vyjádřila, že její manžel byl zděšený tím co je v SVJ v ČR možné, tak jsem to nechal být.

Ale aby bylo jasno, já, coby osoba publikující zde pod nickem “zdeseny clen SVJ” jsem o generaci mladší než ona s manželem a díky tomu mám stále dost zdraví i sil k tomu, abychom bojovali dále o změnu smutné soudní reality a konstantního upírání práva na přístup k soudu členům SVJ v ČR.

Pokud chce DanaH pokračovat ve svém boji i před ESLP, nabízím jí tímto bezplatnou pomoc s formulací stížnosti. Jdu jí to napsat i mailem.

Vložil anonym.. (bez ověření), 21. Prosinec 2018 - 13:18

Buď ješte ÚS nerozhodl, nebo již odmítl. Jiná varianta asi není. To by zdeseny clen SVJ informoval. Ostatně i ostatní sudiči mlčí, neboť soudy nerozhodují podle jejich představ.

Vložil zdeseny clen SVJ, 25. Prosinec 2018 - 18:37

Ahoj všem.

Jak zde správně napsal anonym Buď ješte ÚS nerozhodl, nebo již odmítl. Jiná varianta asi není. To by zdeseny clen SVJ informoval. Ostatně i ostatní sudiči mlčí, neboť soudy nerozhodují podle jejich představ.

Osobně jsem se v poslední době zůčastnil nějakou podobou, od úplného sepsání přes poskytnutí podkladů až po jen tichou podporu, několika stížností ve věci onoho bájného důležitého důvodu k ÚS. ÚS to vše zamítá, aniž by se jakkoliv vypořádal s ústavně právní argumentací. Mimo jiné to jednou zamítnul také senát, kterému předsedá dlouholetý autor komentářů k SVJ a přeci nepopře sám sebe. V ČR tedy takto pomoc není, nicméně minimálně v jednom případě bude mít věc pokračování u ESLP. Je to prostě boj na dlouhou dobu!

Ostatně ke kvalitě a spravedlnosti české justice dávám k dobru jednu perličku.

Celá veřejná správa má povinnost ctít zákony a dbát minimalizace svého zásahu vůči občanovi.

Exekutor má povinnost ctít zákony.

Soudce má povinnost ctít zákony.

A přesto tady ÚS je schopen vypustit takovouto perlu – I.ÚS 1422/18

Takže pokud orgán veřejné moci nesplní povinnost, exekutor nesplní povinnost, soudci nesplní povinnost a nařídí exekuci nezákonně, tak pokud na to přijde exekuovaný sice ještě během běžící exekuce, ale po 7mi letech, tak má smůlu. Aneb žijeme v zemi, kde pokud má zloděj nezákonně ruku v cizí kapse, tak pokud mu to 7 let projde, může si svůj lup dokrást.

V zemi s takto inteligentními soudci takto ctícími zákon a spravedlnost (= rovná se schopnými logiky, že nezákonná „krádež“ stává se přijatelnou, pokud dostatečně dlouho trvá) bude ještě nějakou dobu trvat, než dotyční pochopí či bude jim vysvětleno, co to je právo na přístup k soudu. :)

Bohužel podle svých dosavadních zkušeností z reálného výkonu práva, právničiny a ze soudních řízení má tak pouze 1/10 justice v ČR dostatek inteligence a morálních předpokladů k funkci soudce. 9/10 by měl být ihned vyhozen a nahrazen.

Co se týče ESLP, tak ESLP také není neomylný, může se tedy stát, že náprava práva na přístup k soudu členů SVJ v ČR bude muset i k ESLP několikrát. Ostatně i český ÚS může prozřít. Například u změny judikatury ohledně výpalného pro Českou kancelář pojistitelů nejdříve x lidí ÚS vyhodil, aby následně judikoval věc, co bylo logická od začátku. Několikrát jsem to tu v diskuzích psal, není jednoduché měnit judikaturu.

Viz Česká kancelář pojistitelů:

odmítnutí ÚS – III.ÚS 3759/12 IV.ÚS 2325/13 I.ÚS 47/13 III.ÚS 1916/13

prozření ÚS IV. ÚS 2221/13

Aneb tak dlouho chodili k ÚS lidé s tím, že povinnost uzavřít povinné ručení vznikala provozováním vozidla, nikoliv jeho registrací, až se na x-tý pokus v pořadí našel senát ÚS, co si přečetl důvodovou zprávu k zákonu, zamyslel se nad logikou věci a dal stěžovateli za pravdu.

Ohledně judikatury k SVJ jsme zatím u ÚS ještě stále ve fázi odmítání přemýšlet, číst a argumentovat. Je prostě tak lákavé a snadné vyhodit to s odkazem na „konstatní judikaturu NS“.

Pokud by kdokoliv zde byl v situaci, že se chystá k NS či k ÚS či k ESLP s „důležitým důvodem“, ozvěte se, pomůžeme Vám s argumentací. Nevzdávejte se, nakonec to zlomíme.

Vložil Kuba. (bez ověření), 26. Prosinec 2018 - 13:05

Zdeseny clene SVJ napsal jste:

„Osobně jsem se v poslední době zůčastnil nějakou podobou, od úplného sepsání přes poskytnutí podkladů až po jen tichou podporu, několika stížností ve věci onoho bájného důležitého důvodu k ÚS. ÚS to vše zamítá, aniž by se jakkoliv vypořádal s ústavně právní argumentací. Mimo jiné to jednou zamítnul také senát, kterému předsedá dlouholetý autor komentářů k SVJ a přeci nepopře sám sebe.“

Místo toho, abyste tedy odkázal na uvedené zamítnutí stížností Ústavním soudem ve věci onoho bájného důležitého důvodu, abychom mohli také my ostatní posoudit jak se ÚS soud vůbec nevypořádal s ústavně právní argumentací, odkazujete na úplně jiné nesouvisející rozhodnutí ÚS.

Vložil zdeseny clen SVJ, 26. Prosinec 2018 - 15:52

Mimo jiné se jedná o tato usnesení ÚS: I.ÚS 1573/17 III.ÚS 1566/18 II.ÚS 4057/17. Další dvě řízení ještě neskončila.

Tyto situace mají společné to, že ve skutečnosti k přijetí usnesení vůbec nedošlo. Ve dvou případech z důvodu neusnášení schopnosti schůze, v jednom případě protože na schůzi nebylo přijato pro nedosažení 75% většiny (dle audiozáznamu, kterým se soud vůbec nezabýval), podvodem při psaní zápisu ovšem bylo usnesení zapsáno jako přijaté cca 69% hlasů.

Ústavní soud se vůbec nenamáhal vyjádřit k tomu, jak je možné, že členové SVJ jsou diskriminováni oproti členům jiných spolků, ve kterých by v obdobné situaci došlo k vyslovení neplatnosti usnesení, ani se nenamáhal vyjádřit k tomu, proč dle judikatury ESLP je součástí práva na přístup k soudu právo na meritorní posouzení věci a přitom v ČR soudci nic meritorně neposuzují, protože jim to nepřipadá důležité. Ani se ÚS nijak nenamáhal vyjádřit k tomu, proč když je možné podat žalobu pro pohledávku klidně 1kč, proč není posuzována zákonnost usnesení určujícího platební povinnost v desítkách tisíc kč ročně…

Připomínám judikát NS, kterým je toto vlákno zahájeno.:Dle NS Nejvyšší soud proto uzavírá, že soud v řízení o návrhu na vyslovení neplatnosti orgánu spolku musí nejprve posoudit soulad napadeného rozhodnutí orgánu spolku se zákonem a stanovami; teprve poté, kdy dospěje k závěru, že tímto rozhodnutím byl porušen zákon či stanovy, zvažuje, zda je na místě vyslovit jeho neplatnost, či zda je – s ohledem na konkrétní okolnosti – naplněn některý z důvodů upravených v § 261 o. z., pro které nelze neplatnost rozhodnutí orgánu spolku vyslovit. Závěrem soudu o tom, že napadeným rozhodnutím orgánu spolku byl porušen zákon či stanovy (a to bez ohledu na to, zda soud vyslovil neplatnost tohoto rozhodnutí či zda návrh zamítl podle § 260 o. z.), je pak vázán i soud rozhodující o případném nároku člena spolku na přiměřené zadostiučinění podle § 261 o. z.

To co jsem linkoval v původním příspěvku, bylo na ukázku, jací blbci a idioti v řadách justice rozhodují. A že ani to, že i ÚS zatím odmítá ústavní přezkum „bájného důležitého důvodu“ a jeho souladu s judikaturou ESLP ohledně práva na přístup k soudu, tak ani to ještě neznamené, že tomu tak musí být stále a že by česká soudní rozhodnutí byla správná…

Ve všech těchto řízeních znám argumentaci a plný text ústavní stížnosti a považuji rozhodnutí ÚS za stejný absurdní nesmysl, jako ono usnesení legalizující 7let nezákonně běžící exekuci jako zákonnou jen z důvodu, že běží už 7 let… (přestože i sám ÚS konstatoval nedodržení zákona při zahájení exekuce)…

Tak takhle si tu žijeme.

A opakuji. Pokud by kdokoliv zde byl v situaci, že se chystá k NS či k ÚS či k ESLP s „důležitým důvodem“, ozvěte se, pomůžeme Vám s argumentací. Nevzdávejte se, nakonec to zlomíme.

Vložil TN. (bez ověření), 27. Prosinec 2018 - 13:00

Vidíte, nejlépe vyargumantované to má v ÚS Magda a přesto neuspěla, celou dobu to tady píšu, že Magda prohraje a prohraje i před ESLP, jde o zbytečné vyhazování peněz z okna za předem prohrané spory.

Vložil zdeseny clen SVJ, 27. Prosinec 2018 - 15:46

Nevím, jak jste bez čtení stížností mohl poznat, která je jak vyargumentovaná…

A jinak i u Magdy, kde se ÚS občas jakože k něčemu vyjádřil, tak na rozdíl od ÚS si myslím, že v její stížnosti byla diskriminace a dopad judikatury ESLP rozveden dostatečně. Jen ÚS se to jaksi nehodilo do krámu, tak udělal blbého a vylhal se z toho…

Neměl byste nám spíš držet palce, když se bojíte, že i kdyby prošlo parlamentem odstranění důležitého důvodu, tak si jej justice judikatorně ponechá…

Tleskám tomu, že jste osobně podával na MMR připomínky k návrhu zákona. Zkuste zatleskat a držet palce naší snaze vysvětlit české justici její mantinely.

Nebo máte pocit, že v právním státě je možné, aby bylo odmítáno posouzení zákonnosti usnesení určující povinnost na základě subjektivního pocitu důležitosti. To jako u nedůležitých povinností se můžou porušovat stanovy a zákon, či rovnou podvádět. To jako vážně??

Vložil TN. (bez ověření), 27. Prosinec 2018 - 16:49

A co má soudce bez zákona dělat?

Vložil Justitianus, 27. Prosinec 2018 - 23:19

Soudce má soudit. Soudce nemá jen aplikovat zákony bezduchým způsobem. V případě chybějící právní úpravy je jeho povinností tvořit právo, a to s přihlédnutím k Ústavě a Listině základních práv a svobod.

V judikatuře Ústavního soudu se opakuje nabádání směrem k soudům nižších stupňů, aby veškeré rozhodování a výklady právních norem přizpůsobily ústavním principům.

Připomenu slova ústavního soudce Vojtěcha Cepla: „Ústavní principy musí prozařovat celý právní řád a mají vždy přednost před všemi ostatními právními pravidly.“

Mimochodem, našim soudcům profesor Cepl přezdíval lingvisté nebo textaři a zároveň jim vyčítal, že jsou příliš submisivní a cítí se jako součást státního aparátu a ne jako suverénní představitelé samostatné justiční mocnosti.

Budu citovat z nálezu Ústavního soudu č. 163/2009 Sb. (nález Ústavního soudu ze dne 21. dubna 2009 ve znění opravného usnesení ze dne 27. května 2009):

Ústavní soud ve své předchozí judikatuře jasně stanovil, že má-li každý dle čl. 36 odst. 1 Listiny právo domáhat se ochrany svých práv u soudu či jiného orgánu, přičemž podmínky a pravidla realizace tohoto práva stanoví zákon, pak takový zákon, vydaný na základě ústavního zmocnění, nemůže nárok každého domáhat se ochrany svých práv u soudu či jiného orgánu v té které situaci zcela negovat, a tím tedy ústavně zaručené základní právo, byť i toliko v určitých případech, popřít.
Ustanovením čl. 36 odst. 1 Listiny je každému ústavně garantována možnost domáhat se ochrany svého práva u soudu či jiného orgánu ve všech situacích jeho porušení (neexistuje zde ústavní restrikce). Jinými slovy, žádná osoba nemůže být zákonem naprosto vyloučena z možnosti domáhat se ochrany svého práva, byť pouze v určitém případě, neboť její právo dle čl. 36 odst. 1 Listiny by bylo anulováno.
Opačný výklad by rovněž značil, že zakotvení práv každého obracet se na soudní a jiné orgány ochrany pro ochranu svých práv učiněné ústavodárcem – nadané nejvyšší právní silou – by v podstatě ztrácelo smysl, neboť by mohlo být pro tu kterou situaci anulováno vůlí toliko zákonodárce [nález sp. zn. Pl. ÚS 12/07 ze dne 20. 5. 2008 (vyhlášen pod č. 355/2008 Sb.), nález sp. zn. Pl. ÚS 72/06 ze dne 29. 1. 2008 (vyhlášen pod č. 291/2008 Sb.), oba dostupné na http://nalus.usoud.cz].

Justitianus

Vložil anon1234 (bez ověření), 27. Prosinec 2018 - 17:11

tak v případě neplatnosti usnesení shromáždění SVJ soudci mají NOZ, který mají vykládat v souladu s Úmluvou, což nečiní, protože je pro ně pohodlné vyhazovat žalobce kvůli „důležitý důvod“ a nerozhodovat.

Vložil Misme, 27. Prosinec 2018 - 17:10

Ctít etické zásady své profese s důrazem na svědomitý výklad a aplikaci zákona.

Vložil TN. (bez ověření), 27. Prosinec 2018 - 11:56

Já si počkám, až důležitý důvod vypadne ze zákona. Tyto vyčerpávající spory považuji za malicherné. Energii jsem nyní napřímil k žalobám o právo na informace v SVJ, což považuji za mnohem důležitější. Informovaný vlastník nebude hlasovat na schůzi pro nesmyslné návrhy statutárů-diktátorů.

Čeho se ale bojím, že NS i po vypuštění důležitého důvodu z § 1209 si tento důležitý důvod projudikuje. To je reálná hrozba. Navíc do § 1209 bude vtělen § 261, takže lze čekat, že trend zamítání žalob bude pokračovat i po 1.1.2020.

Pak bude potřeba uvolnit energii na boj proti uplatňování „nevyslovení neplatnosti“.


Připomínám znění § 1209 pop 1.1.2020:

§ 1209
(1) Přehlasovaný vlastník jednotky může navrhnout soudu, aby rozhodl, že rozhodnutí shromáždění nemá vůči němu právní účinky, nebo aby takové rozhodnutí zrušil; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Přehlasovaní vlastníci, kteří mají více než čtvrtinu všech hlasů, nejméně však dva z nich, mohou také navrhnout soudu, aby rozhodnutí shromáždění změnil tak, že uspořádá právní poměry vlastníků jednotek podle slušného uvážení. Soud může zejména rozhodnout, zda se má rozhodnutí uskutečnit bez výhrad, s výhradami či proti zajištění, anebo zda se uskutečnit vůbec nemá.
(2) Vlastník jednotky může navrhnout soudu, aby o záležitosti, která byla shromáždění řádně předložena k rozhodnutí, ale o které nebylo rozhodnuto pro nezpůsobilost shromáždění usnášet se, rozhodl a v rozhodnutí uspořádal právní poměry vlastníků jednotek podle slušného uvážení.
(3) Soud rozhodnutí podle odstavce 1 nezruší, je-li v rozporu s dobrými mravy nebo došlo-li k porušení zákona nebo stanov, aniž to mělo závažné právní následky a je-li to v zájmu společenství vlastníků, nebo vlastníků jednotek před vznikem společenství vlastníků, hodném právní ochrany. Soud rozhodnutí nezruší ani tehdy, bylo-li by tím podstatně zasaženo do práva třetí osoby nabytého v dobré víře.
(4) Návrh podle odstavce 1 může vlastník jednotky podat do tří měsíců ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl nebo mohl dozvědět, nejpozději však do jednoho roku ode dne přijetí rozhodnutí, jinak jeho právo zaniká. Návrh podle odstavce 2 může vlastník jednotky podat do tří měsíců ode dne, kdy se o nepřijetí rozhodnutí dozvěděl nebo mohl dozvědět, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy o záležitosti mělo být rozhodnuto, jinak jeho právo zaniká.
(5) Odstavce 1, 3 a odstavec 4 věta první se použijí obdobně i na rozhodnutí jiných orgánů společenství vlastníků tehdy, byla-li činěna v působnosti shromáždění; návrh může podat každý vlastník jednotky.

Vložil TN. (bez ověření), 26. Prosinec 2018 - 12:25

Zděšený člene, a nemyslíte, že ústavní soudci se nad podáními ústavních stížností nezamýšlejí, jak by měli, protože nemají čas, jelikož většina národa se domnívá, že ÚS je „soud nejvyšší instance“ a zahlcují ho nesmyslnými podáními? Kdyby každý soudce dostal na stůl 1 stížnost týdně, měl by čas se nad každou zamyslet, načíst literaturu, pobesedovat v diskusních kroužcích a pomeditovat. https://www.usoud.cz/statistika/ – 15 soudců na 4000 stížností ročně mluví za vše

Důležitý důvod má z NOZ zmizet k 1.1.2020 (aspoň doufám, dle poslední verze https://apps.odok.cz/veklep-detail… , otázka je, co s návrhem udělala Legislativní rada, protože byly ještě zásadní změny, které ale nikde nejsou zveřejněny.

Domnívám se, ba jsem přesvědčený o tom, že než vyhazovat energii, čas a peníze za nesmyslné ústavní stížnosti, dovolání k NS, stížnosti k ESLP, je jednodušší a efektivnější legislativní lobbing mezi poslanci, který sice také stojí energii a čas, ale je šance něco reálně změnit.

Kdo mohl, poslal připomínky do připomínkového řízení k novele NOZ, něco pozitivního přibylo (možnost pořizování kopií je významné dílčí vítězství vlastnického hnutí), a bohužel přibylo i něco negativního (možnost náhradního shromáždění je zjevný důsledek lobbingu SBD, které si chtějí usnadnit přistup k penězům SVJ, předkladatelem jsou JUDr. Novotný z SČMBD a Mgr. Kroh z SBD Praha, kteří zmanipulovali úřednici MMR Schodelbauerovou a ta je propašovala do legislativní bytové komise, kde mohou řádit ve prospěch SBD – SVJ v této komisi nemají žádné zastoupení, jelikož neexistuje spolek pro SVJ, zatímco družstva mají tři spolky – SČMBD, SMBD a DMS, tak bohužel SVJ ani po 20 letech žádný spolek nemají – stojí k vážnému zamyšlení, proč tomu tak je).

Vložil zdeseny clen SVJ, 26. Prosinec 2018 - 12:45

To je úplně špatný přístup. To množství podání je dané nekvalitou rozhodování. A protože úkolem ÚS je sjednocovat judikaturu, vykládat právo a každý ze soudců ÚS by měl být autoritou a špičkou v právu, nesou jasnou zodpovědnost za to, že justice je nekvalitní. Několik ukázek jejich vlastních „kvalit“ jsem odkazoval.

Totéž soudci pod nimi. To, že mám moc práce není omluva, odůvoďnující produkovanou nekvalitu. Kdyby podobně problémy s vytížením prací řešili například statikové mostních konstrukcí, tak nám polovina mostů padá na hlavu, což se neděje.

Pokud jako soudce nemám podmínky pro kvalitní výkon své práce, mám to řešit a bojovat za zlepšení. Ne odbývat práci a losovat, komu se budu věnovat s péčí a koho vyhodím bez argumentace.

Jinak chválím za snahu to řešit změnou zákona. Ale správné je oboje. Bojovat za logické a zákonné rozhodování sporů, i za úpravu zákona tak, aby jej i lempl a blb soudce nemohl překrucovat.

Bez spravedlivé a předvídatelné justice není funkční demokratický právní stát. Na snahu o toto nelze rezignovat. A kdyby soudci produkovali vyargumentované a logické rozsudky, i ta prohrávající strana by s nimi neměla problém. K tomu máme ale poměrně daleko.

Vložil Justitianus, 26. Prosinec 2018 - 17:23

Nejde jen o kvalitu soudců, nýbrž v první řadě o kvalitu zákonů.

Je absurdní, že myslivci- členové honebního společenstva (podle zákona č. 449/2001 Sb. o myslivosti) mají svá práva chráněna mnohem lépe než vlastníci bytů. Mohou se obrátit na soud s jakoukoliv záležitostí, která se týká společného rozhodování. Soud nikoho z nich nemůže odmítnout, i kdyby šlo jen o rozhodnutí o počtu ulovených zajíců! Soud vůbec není oprávněn zkoumat zda jde či nejde o „důležitý důvod“.

Zákon č. 449/2001 Sb.
čl. 22
(8) Považuje-li člen honebního společenstva rozhodnutí valné hromady za nezákonné nebo odporující stanovám, může se do 15 dnů ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl, nejpozději však do 3 měsíců od konání valné hromady, domáhat, aby soud vyslovil neplatnost rozhodnutí valné hromady, jinak jeho právo zaniká; (…). 

Jak vidíte, v zákonu o myslivosti není zmíněn žádný „důležitý důvod“. Každému se dostane spravedlnosti, a tak to má být.

České právo – to je neuvěřitelný Absurdistán! Členové výboru zfalšovali zápis ze shromáždění, celková škoda určitě přesáhne hranici 5000 Kč (trestný čin podvodu) – ale český soudce s chutí strčí hlavu do písku jako pštros a prohlásí, že nešlo o „důležitý důvod“. Žaloba se zamítá, zfalšovaný zápis je i nadále platný.

Justitianus

Vložil TN. (bez ověření), 20. Prosinec 2018 - 9:05

Představa, že se někomu bude věnovat právník, autor komentáře, je komická. Všichni tito právníci zastupují SČMBD a velká SBD (Horák, Novotný, Kabelková, Čáp), Schodelbauerová je úřednice pod pantoflem DMS.

Problematiku si musí každý nastudovat sám a pročíst veškerou judikaturu, vč. rozhodovací praxe daného krajského soudu (jsou totiž rozdíly v rozhodování různých krajů). Vy potřebujete vyhrát u první instance. Pokud soudce neudělal zásadní chybu, takl většinou mu to odvolačka už potvrdí (časté chyby jsou, že krajský soudce nepozjišťuje, zda je žalobce přehlasovaný vlastník a zda je žaloba podána z důležitého důvodu, hodně soudců také chápe důležitý důvod odlišně).

Počkal bych na 1.1.2020, kdy – pokud se to podaří – by měl důležitý důvod z §1209 vypadnout. Nicméně i pak se budou soudy bránit a důležitý důvod si „projudukují“, čili budou s ním operovat i nadále.

Vložil DanaH, 23. Prosinec 2018 - 20:42

Přestože o první instance vyhrajete (shromáždění nebylo usnášeníschopné), tak odvolací soud věc vrátil zpět s tím, že se má první soudní instance zabývat důležitostí. A jak to šlo dál a dál, tak soudy se pořád zabývali důležitou záležitosti a opomíjeli skutečnost, že shromáždění nebylo usnášeníschopné – tuto základní skutečnost ignorovali. Toť vše. Teď čekám jenom, co na to ústavní soud, zda se bude vůbec zabývat rozhodnutím soudů, které posvětili skutečnost, že neusnášeníschopné shromáždění může přijímat usnesení, které platí, protože nebylo důležité. Že byly porušeny stanovy, tak to soudy nezajímalo, že byla zvuková nahrávka, že zápis neodpovídal skutečnosti, to nikoho nezajímalo (zvuková nahrávka byla soudem převzata, byl i doložen přepis zvukového záznamu ze shromáždění vlastníků) – ale bylo to k ničemu. Musíte mít štěstí na soudce.

DMH

Vložil precedens, 21. Prosinec 2018 - 3:54

…co míníte DMS?

Precedens

Vložil Okolojdoucí (bez ověření), 19. Prosinec 2018 - 19:51

SVJ není spolek, jak se tu občas z neznalosti píše. Pokud se nezmění speciální úprava pro SVJ, tak je mlácení prázdné slámy.

Vložil Justitianus, 19. Prosinec 2018 - 23:59

Samozřejmě, že SVJ je spolek. Spolek sui generis (svého druhu). Už v důvodové zprávě k NOZ je to uvedeno výslovně.

Důvodová zpráva k ustanovení § 1200 NOZ k tomu praví: „Společenství vlastníků jednotek je ve své podstatě species spolku, popř. svépomocného družstva."

Samotný NOZ stanoví, že právní úprava spolků se použije také na SVJ, kromě případu, kdy v části o bytovém vlastnictví existuje speciální právní norma pro SVJ:
§ 1221
Nevyplývá-li z ustanovení o společenství vlastníků něco jiného, použijí se přiměřeně ustanovení o spolku. Nepoužijí se však ustanovení o shromáždění delegátů, dílčích členských schůzích ani o náhradní členské schůzi.

Justitianus

Vložil Dudekk (bez ověření), 27. Prosinec 2018 - 14:12

Necitujete přesně z důvodové zprávy:

„Společenství vlastníků jednotek je ve své podstatě species spolku, popř. svépomocného družstva. Obdobně jako u spolků a družstev v současné i nově navrhované zákonné úpravě se navrhuje stanovit, že se k založení společenství vlastníků vyžaduje přijetí stanov a stanoví se jejich povinné náležitosti.“

Tak je to (pouze ve své podstatě) spolek, popř. svépomocné družstvo. Můžeme si vybrat? :-)

Vložil Vlastik (bez ověření), 19. Prosinec 2018 - 17:56

Opomněl jste speciální ustanovení § 1209 ObčZ pro členy SVJ.

§ 1209
„(1) Je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky nebo i společenství vlastníků, pokud je vlastníkem jednotky, navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká.
(2)Je-li pro to důležitý důvod, může každý vlastník jednotky navrhnout soudu, aby rozhodl o záležitosti, která byla shromáždění řádně předložena k rozhodnutí, ale o které nebylo rozhodnuto pro nezpůsobilost shromáždění usnášet se.“

V řízení dle § 1209 ObčZ se v případě SVJ nepoužijí kritéria § 258 ObčZ, leč speciální kritéria uvedená přímo v citovaném speciálním ustanovení § 1209 ObčZ. V otatních případech neuvedených v § 1209 se ustanovení § 258 ObčZ u SVJ použije na základě § 1221 ObčZ.

§ 1221
„Nevyplývá-li z ustanovení o společenství vlastníků něco jiného, použijí se přiměřeně ustanovení o spolku. Nepoužijí se však ustanovení o shromáždění delegátů, dílčích členských schůzích ani o náhradní členské schůzi.“

Vložil anon1234 (bez ověření), 19. Prosinec 2018 - 18:35

aplikace § 1209 NOZ na vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění je v rozporu s čl. 6 odst. 1 Úmluvy.

Čl. 6 odst. 1 Úmluvy věta první zní Každý má právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích neobo o oprávěnosti jakéhkoli trestního obvinění proti němu. Občanským závazkem je zde povinnost plynoucí z usnesení shromáždění SVJ. Dle čl. 6 odst. 1 Úmluvy má každý právo, aby soud rozhodl o jeho občanském závazku. Proto není možné, aby soud řekl, že „to není důležité“ a nebude se věcí zabývat, toto je porušením čl. 6 odst. 1 Úmluvy. Podrobně je to vysvětleno právě ve věcech Kohlhofer, Minarik, Solaris a spol. vs ČR.

Ostatně ČR pro absenci soudního přezkumu prohrála u ESLP např. ve věci Kilian vs CR (48309/99 z 7.12.2004 – porušení čl. 6 odst. 1 Ú pro absenci správního soudnictví) či ve věci Stefanec vs CR (7615/01 z 18.7.2006 – porušení čl. 6 odst. 1 Ú pro absenci soudního přezkumu u určitého druhu přestupku).

aplikace § 1209 NOZ na vyslovení neplatnosti u SVJ je v rozporu s čl. 6 odst. 1 Úmluvy. na vyslovení neplatnosti u SVJ se použije § 1221 a 258 a násl. NOZ, což je v souladu s čl. 6 odst. 1 Úmluvy.

selským rozumem, přišlo by vám normální, aby vám soud v právním státě řekl, že zamítá vaši žalobu na 100 Kč, protože 100 Kč je bagatelní částka, proto není dán důležitý důvod, aby soud o tak malé částce rozhodoval?

Vložil precedens, 21. Prosinec 2018 - 4:19

ÚS ČR běžně považuje spory (s SVJ) do 10 000Kč za bagatelní, ÚS zamítá s odůvodněním, že jsou to bagatelní částky, spory nehodné precizního přezkumu.

Precedens

Vložil Okolojdoucí (bez ověření), 19. Prosinec 2018 - 19:52

To chce změnu zákona případně Nález Ústavního soudu. Oboje je v nedohlednu.

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".