Neplatnost usnesení - NS 29 Cdo 3307/2016

Vložil anon1234 (bez ověření), 19. Prosinec 2018 - 16:41 ::

NS vydal 19.7.2018 zajímavý judikát NS 29 Cdo 3307/2016 (soudci Šuk, Cileček, Gemmel) týkající se vyslovení neplatnosti usnesení o spolku. http://www.nsoud.cz/…8327003BA306?…,

Dle NS Nejvyšší soud proto uzavírá, že soud v řízení o návrhu na vyslovení neplatnosti orgánu spolku musí nejprve posoudit soulad napadeného rozhodnutí orgánu spolku se zákonem a stanovami; teprve poté, kdy dospěje k závěru, že tímto rozhodnutím byl porušen zákon či stanovy, zvažuje, zda je na místě vyslovit jeho neplatnost, či zda je – s ohledem na konkrétní okolnosti – naplněn některý z důvodů upravených v § 261 o. z., pro které nelze neplatnost rozhodnutí orgánu spolku vyslovit. Závěrem soudu o tom, že napadeným rozhodnutím orgánu spolku byl porušen zákon či stanovy (a to bez ohledu na to, zda soud vyslovil neplatnost tohoto rozhodnutí či zda návrh zamítl podle § 260 o. z.), je pak vázán i soud rozhodující o případném nároku člena spolku na přiměřené zadostiučinění podle § 261 o. z.

z judikátu vyplývá, že v ČR každý člen spolku má právo soudního přezkumu každého rozhodnutí členské schůze, zda je v souladu se zákonem a stanovami (zde soudní přezkum, zda udělená výtka členu mysliveckého spolku byla v souladu se zákonem a stanovami). Zatímco dle výkladu orlů práva Dýškové/Brzobo­haté/Feráka člen SVJ nemá právo na soudní přezkum usnesení shromáždění SVJ téměř v 99% věcí (vyjma rekonstrukce za miliony a volby členů výboru).

orlové práva Dýšková/Brzobo­hatá/Ferák svým výkladem porušují čl. 6 odst. 1 Úmluvy – analogicky rozhodnutí Kohlhofer a Minarik vs CR (č. 329321/03 z 8.10.2003, 28464/04 z 21.7.2004 a 5344/05 z 29.4.2005), Minarik vs CR (46677/06 z 14.11.2006), Solaris s.r.o. a ostatni vs CR (8992/07 z 15.2.2007), Minarik a ostatni vs CR (10583/09), Kohlhofer vs CR (22915/07 z 17.5.2007), Minarik vs CR (58874/11 z 12.9.2011), ve kterých ESLP konstatoval porušení čl. 6 odst. 1 Úmluvy, neboť stěžovateli české soudy odmítly přezkoumat rozhodnutí valné hromady se zákonem a stanovami.

  • Judikáty
  • judikatura
  • NOZ § 1209

Štítky (beta): Přidejte nový štítek vepsáním, smažte kliknutím na křížek (pouze pro přihlášené). Zobrazte další diskuse s daným štítkem kliknutím na štítek. Seznam štítků.

Vložil DanaH, 23. Prosinec 2018 - 20:42

Přestože o první instance vyhrajete (shromáždění nebylo usnášeníschopné), tak odvolací soud věc vrátil zpět s tím, že se má první soudní instance zabývat důležitostí. A jak to šlo dál a dál, tak soudy se pořád zabývali důležitou záležitosti a opomíjeli skutečnost, že shromáždění nebylo usnášeníschopné – tuto základní skutečnost ignorovali. Toť vše. Teď čekám jenom, co na to ústavní soud, zda se bude vůbec zabývat rozhodnutím soudů, které posvětili skutečnost, že neusnášeníschopné shromáždění může přijímat usnesení, které platí, protože nebylo důležité. Že byly porušeny stanovy, tak to soudy nezajímalo, že byla zvuková nahrávka, že zápis neodpovídal skutečnosti, to nikoho nezajímalo (zvuková nahrávka byla soudem převzata, byl i doložen přepis zvukového záznamu ze shromáždění vlastníků) – ale bylo to k ničemu. Musíte mít štěstí na soudce.

DMH

Vložil precedens, 21. Prosinec 2018 - 3:54

…co míníte DMS?

Precedens

Vložil Okolojdoucí (bez ověření), 19. Prosinec 2018 - 19:51

SVJ není spolek, jak se tu občas z neznalosti píše. Pokud se nezmění speciální úprava pro SVJ, tak je mlácení prázdné slámy.

Vložil Justitianus, 19. Prosinec 2018 - 23:59

Samozřejmě, že SVJ je spolek. Spolek sui generis (svého druhu). Už v důvodové zprávě k NOZ je to uvedeno výslovně.

Důvodová zpráva k ustanovení § 1200 NOZ k tomu praví: „Společenství vlastníků jednotek je ve své podstatě species spolku, popř. svépomocného družstva."

Samotný NOZ stanoví, že právní úprava spolků se použije také na SVJ, kromě případu, kdy v části o bytovém vlastnictví existuje speciální právní norma pro SVJ:
§ 1221
Nevyplývá-li z ustanovení o společenství vlastníků něco jiného, použijí se přiměřeně ustanovení o spolku. Nepoužijí se však ustanovení o shromáždění delegátů, dílčích členských schůzích ani o náhradní členské schůzi.

Justitianus

Vložil Dudekk (bez ověření), 27. Prosinec 2018 - 14:12

Necitujete přesně z důvodové zprávy:

„Společenství vlastníků jednotek je ve své podstatě species spolku, popř. svépomocného družstva. Obdobně jako u spolků a družstev v současné i nově navrhované zákonné úpravě se navrhuje stanovit, že se k založení společenství vlastníků vyžaduje přijetí stanov a stanoví se jejich povinné náležitosti.“

Tak je to (pouze ve své podstatě) spolek, popř. svépomocné družstvo. Můžeme si vybrat? :-)

Vložil Vlastik (bez ověření), 19. Prosinec 2018 - 17:56

Opomněl jste speciální ustanovení § 1209 ObčZ pro členy SVJ.

§ 1209
„(1) Je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky nebo i společenství vlastníků, pokud je vlastníkem jednotky, navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká.
(2)Je-li pro to důležitý důvod, může každý vlastník jednotky navrhnout soudu, aby rozhodl o záležitosti, která byla shromáždění řádně předložena k rozhodnutí, ale o které nebylo rozhodnuto pro nezpůsobilost shromáždění usnášet se.“

V řízení dle § 1209 ObčZ se v případě SVJ nepoužijí kritéria § 258 ObčZ, leč speciální kritéria uvedená přímo v citovaném speciálním ustanovení § 1209 ObčZ. V otatních případech neuvedených v § 1209 se ustanovení § 258 ObčZ u SVJ použije na základě § 1221 ObčZ.

§ 1221
„Nevyplývá-li z ustanovení o společenství vlastníků něco jiného, použijí se přiměřeně ustanovení o spolku. Nepoužijí se však ustanovení o shromáždění delegátů, dílčích členských schůzích ani o náhradní členské schůzi.“

Vložil anon1234 (bez ověření), 19. Prosinec 2018 - 18:35

aplikace § 1209 NOZ na vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění je v rozporu s čl. 6 odst. 1 Úmluvy.

Čl. 6 odst. 1 Úmluvy věta první zní Každý má právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích neobo o oprávěnosti jakéhkoli trestního obvinění proti němu. Občanským závazkem je zde povinnost plynoucí z usnesení shromáždění SVJ. Dle čl. 6 odst. 1 Úmluvy má každý právo, aby soud rozhodl o jeho občanském závazku. Proto není možné, aby soud řekl, že „to není důležité“ a nebude se věcí zabývat, toto je porušením čl. 6 odst. 1 Úmluvy. Podrobně je to vysvětleno právě ve věcech Kohlhofer, Minarik, Solaris a spol. vs ČR.

Ostatně ČR pro absenci soudního přezkumu prohrála u ESLP např. ve věci Kilian vs CR (48309/99 z 7.12.2004 – porušení čl. 6 odst. 1 Ú pro absenci správního soudnictví) či ve věci Stefanec vs CR (7615/01 z 18.7.2006 – porušení čl. 6 odst. 1 Ú pro absenci soudního přezkumu u určitého druhu přestupku).

aplikace § 1209 NOZ na vyslovení neplatnosti u SVJ je v rozporu s čl. 6 odst. 1 Úmluvy. na vyslovení neplatnosti u SVJ se použije § 1221 a 258 a násl. NOZ, což je v souladu s čl. 6 odst. 1 Úmluvy.

selským rozumem, přišlo by vám normální, aby vám soud v právním státě řekl, že zamítá vaši žalobu na 100 Kč, protože 100 Kč je bagatelní částka, proto není dán důležitý důvod, aby soud o tak malé částce rozhodoval?

Vložil precedens, 21. Prosinec 2018 - 4:19

ÚS ČR běžně považuje spory (s SVJ) do 10 000Kč za bagatelní, ÚS zamítá s odůvodněním, že jsou to bagatelní částky, spory nehodné precizního přezkumu.

Precedens

Vložil Okolojdoucí (bez ověření), 19. Prosinec 2018 - 19:52

To chce změnu zákona případně Nález Ústavního soudu. Oboje je v nedohlednu.

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".