Porušení povinnosti při správě cizího majetku (trestný čin podle § 220-221)
V zákoně č. 40/2009 Sb., trestním zákoníku, jsou uvedeny trestné činy § 220 Porušení povinnosti při správě cizího majetku a § 221 Porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti.
Napomáhají tato ustanovení řádné správě domu? Jaké jsou s těmito ustanoveními zkušenosti? Dopadá trestní odpovědnost na osobu odpovědnou za správu domu, na členy jejího statutárního orgánu, nebo snad na ty vlastníky jednotek, kteří o škodlivém jednání rozhodli? Kdo pomůže s kvalifikovaným sepisem?
Osobou odpovědnou za správu domu a pozemku je SVJ, tedy i VY. Ten „správce“, co pracuje na smlouvu, víte co je v ní, že by za něco odpovídal? Odpovídá za něco výbor z OZ? Zkušenosti – pohledejte judikáty. Vždy jde o výběr kandidátů do výboru, za to si odpovídají vlastníci – vizte § 159 OZ. Pokud si odhlasujete nesmyl, máte ho mít. Pokud něco udělá výbor a většina mlčí, co na to Vy sám? Lidi chtějí mít pokoj, kdo půjde na barikádu?
„Osobou odpovědnou za správu domu a pozemku je SVJ, tedy i VY.“
To jsou zase blafy. SVJ není vlastník jednotky.
Jsem vlastník jednotky, nejsem SVJ.
„za to si odpovídají vlastníci – vizte § 159 OZ“
To jsou zase blafy. § 159 OZ o vlastnících jednotky neříká nic.
Když nevíte, nic nepište, ať Vás zde jiní nemusí opravovat.
Napsal jste:
„Odpovídá za něco výbor z OZ? Zkušenosti – pohledejte judikáty. Vždy jde o výběr kandidátů do výboru, za to si odpovídají vlastníci – vizte § 159 OZ.“
§ 159 OZ je o odpovědnosti členů výboru (statutárního orgánu). Členové výboru, kteří se nechají zvolit, musí vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, jinak odpovídají za škodu způsobenou SVJ.
„§ 159(1) Kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Má se za to, že jedná nedbale, kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky.“
„§ 159(3) Nenahradil-li člen voleného orgánu právnické osobě škodu, kterou jí způsobil porušením povinnosti při výkonu funkce, ačkoli byl povinen škodu nahradit, ručí věřiteli právnické osoby za její dluh v rozsahu, v jakém škodu nenahradil, pokud se věřitel plnění na právnické osobě nemůže domoci.“
Zdevíce informací, ale soudní rozhodnutí by bylo zajímavé- https://www.epravo.cz/…e-96854.html
Po analýze ustanovení ZOK a ObčZ, ve kterém jsou orgány právnických osob upraveny obecně, jsem dospěla k názoru, že odpovědnost statutárního orgánu je širší, než byla doposud před účinností ObčZ a ZOK. Vyvozuji toto tvrzení zejména z ust. § 159 ObčZ, které vymezuje povinnost vykonávat funkci člena statutárního orgánu s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Za nedbalé se považuje to chování člena statutárního orgánu, který při výkonu funkce není této péče schopen, ač to musel vědět již při přijetí této funkce. Předchozí právní úprava obsahovala ustanovení, ve kterém bylo pouze to, že má jednat s péčí řádného hospodáře, ale nebylo to nijak rozvedeno dále, kdežto nyní je v ust. § 159 ObčZ obecná definice. Každý, kdo je ustanoven do této funkce, musí již okamžikem přijetí vědět, že je povinen takto jednat, i když je logické, že občas nastanou nepředvídatelné situace, kdy tomu tak býti nemusí. V této situaci musí člen orgánu adekvátně zareagovat a musí z této situace „dovodit pro sebe důsledky.“
K přijetí funkce není jednostranný diktát. Zákon používá slova „kdo přijme funkci“. Nemůže tedy dojít k tomu, že by na někoho dopadlo břemeno povinností a odpovědnosti, a jemu nezbylo než funkci vykonávat. Ač jsou nastavená pravidla pro výkon funkce jistě přísná, je současně třeba si uvědomit, že výkon funkce není nucenou prací. Je na členu voleného orgánu, aby před tím, než přijme funkci, zvážil rizika, odpovědnost a náročnost, která je s tím spojena.
Poslední komentáře