Rozúčtování nákladů na vytápění je možno také kontrolovat.
V poslední části článku o nespolehlivosti rozúčtování nákladů se Ing. Klokočník vyjádřil, že jeho článek má pomoci vlastníkům, orientovat se v rozúčtování, případně se účinně bránit. Obsah článku mi připomínal spíše reklamu na denostupňovou metodu, ale cíl je ušlechtilý. Napadlo mě, že bych mohl také přispět malým podílem k orientaci vlastníků. Všichni víme o jisté nespolehlivosti měření a víme také, že její nebezpečí se snižuje tím, že se pro zainteresovanost spotřebitelů, využívá pouze část nákladů na vytápění. Článek chce vyvolat dojem, že jsme postiženi téměř všichni nulovými náměry a jen doporučovaná metoda měření nás může účinně ochránit. Před nedávnem podobně pan Kulhánek posuzoval úroveň rozúčtovatelů, kteří nechtějí akceptovat jeho specielní využití koeficientu výkonu tělesa.
Nesetkal jsem se s příspěvkem, který by zde zvyšoval orientaci vlastníků radou, jak se přesvědčit o věrohodnosti rozúčtování vlastního domu „vlastními silami“. Takovou kontrolu dělám již několik let a ne zbytečně. Přivedla mě k tomu chyba, která způsobila značné odchylky od správných hodnot nákladů u řady bytů, hned na počátku měření. Svůj výpočet v jednoduché formě sešitu programu Excel, který jsem si pro účel kontroly vytvořil, může zájemcům posloužit k inspiraci, případně využití. Výpočet má čtyři propojené listy, které mohou být použity také samostatně. Výpočty jsou pro názornost doplněny grafy.
První list počítá orientační hodnoty redukcí pro skupiny bytů znevýhodněných polohou. Orientační hodnoty proto, že výpočet redukce je založen na předpokladu, že průměrný spotřebitel tepla se s velkou pravděpodobností chová správně. Redukce proto neplatí u domů s malým počtem bytů. Neplatí ani při velkém počtu bytů u skupin s malým počtem místností, například nárožní byty. Pro tyto malé skupiny je však možno korekce upřesnit na základě hodnot skupin s blízkými vlastnostmi a větším počtem místností. Potřebné vstupní hodnoty: počet dílků každé místnosti a přiřazení místnosti ke skupině znevýhodněných. Pokud požadujeme redukce za severní stranu, označení místností na severní stěně a velikost redukce v % (předpokládám jednotnou redukci). Výstupem jsou redukce skupin místností a počty přepočtených dílků každého bytu.
Druhý list na základě uvedených výstupů, zadaného poměru základní a spotřební složky nákladů a velikosti plochy každého bytu, ověří dodržení limitů pro velikost odchylky od průměru a v případě překročení hranice stanoví velikost dodatečné redukce a upraví počet dílků. Pokud uvedeme skutečnou výši celkových nákladů, stanoví pro každý byt obě složky nákladů ve skutečné výši. Pokud ji neznáme, zadáme libovolnou náhradní hodnotu, které pak budou náklady odpovídat.
Další dva listy přebírají buď hodnoty dílků odečtených a výsledných (list „Dílky“), nebo hodnoty spotřební složky nákladů (list „Náklady“). Mimo to samozřejmě velikost plochy bytů a podíl jednotlivých složek nákladů. Počítá se s tím, že použijeme ten list, pro který máme data. Odkazy na list „Rozdělení“ nahradíme vlastními hodnotami. Výsledkem jsou skutečné redukce dílků a velikost odchylek od průměrných nákladů. Změnou podílu nákladů můžeme zjistit, jak by se asi změnilo rozložení odchylek od průměru. Pro kontrolu správnosti výpočtu tento orientační výsledek stačí. Zásadní kriteria podle vyhlášky jsou dvě, odchylka od průměru nákladů na m2 nesmí být větší než 40% a všechny byty stejné skupiny znevýhodnění musí mít srovnatelnou velikost redukce (mimo byty, kde byla provedena dodatečná redukce, poznáme je podle toho, že jsou při správném výpočtu na hranici povoleného limitu ±40%).
Pro zajímavost uvádím, že jsem srovnal výsledky tohoto jednoduchého výpočtu redukcí pro náš dům s hodnotami našeho dodavatele výpočtu a také s hodnotami redukcí našeho domu (96 bytů) stanovenými na základě úniků přes „obálky bytů“, které jsou specifické často pro jednotlivé byty. V našem případě je to 21 různých skupin bytů. Redukce se u jednotlivých bytů samozřejmě liší, ale odchylky nejsou významné, s výjimkou již dříve zmiňovaných skupin bytů na štítech.
Svůj původní sešit jsem musel značně změnit, protože jsem chtěl odstranit makra, která zjednodušovala výpočet a manipulaci s grafy. Nahradil jsem také třídění a kontingenční tabulky, abych omezil manipulaci pouze na vložení vstupních dat. Mohou se tedy objevit nějaké chyby. Stručné pokyny jsou uvedeny přímo v sešitu. Příliš jsem je nerozváděl, protože neočekávám velký zájem. Měl bych asi prozradit, že nejsem kvalifikovaný na teplo, ale snažil jsem se do této problematiky nahlédnout hlouběji.
Pod následujícím odkazem je složka na Internetu, ve které jsou tři soubory: „RozuctovaniN“ prázdný sešit verze 2007 (xlsx), „Rozuctovani“ prázdný a „Rozuctovani96“ příklad domu s 96 byty, oba verze 97–2003 (xls).
http://cid-57ae87edc9dfe38f.office.live.com/…aspx/.Public?…
Nový odkaz na OneDrive je http://1drv.ms/1lMD1BT
FrantaF
Poslední komentáře