Pane TN, samozřejmě že spoluvlastníci jednotky mohou ustanovit (či odvolat) společného zástupce prostou většinou hlasů! Podle § 1128 odst. 1 NOZ přece platí, že o běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů. To platí i pro ustavení společného zástupce.

Společnou (většinovou) vůli si spoluvlastníci jednotky zjišťují mimo SVJ, a řídí se při tom podle obecných ustanovení NOZ o spoluvlastnictví (§ 1115 až 1157). Bude třeba, abyste vzal do úvahy jak vzniká společná vůle mezi spoluvlastníky a jak spoluvlastníci jednají navenek. To jsou dva odlišné případy. Bez pochopení tohoto rozdílu byste se mohl nesprávně domnívat, že si protiřečím.

Podle § 1116 NOZ platí, že spoluvlastníci jednají navenek jako jedna osoba. Kterýkoliv z nich tedy může oznámit SVJ jméno společného zástupce. SVJ se nebude vůbec zabývat tím jak spoluvlastníci dospěli k tomu jménu! Zda si mezi sebou hlasovali, nebo se shodli jednomyslně, nebo se pohádali, nebo si možná hodili korunou. SVJ toto neřeší a nekontroluje, to je pouze vnitřní věc mezi spoluvlastníky jednotky.

Rozumějte, že společný zástupce podle § 1185 není zmocněncem každého jednotlivého spoluvlastníka jednotky. Je zmocněncem plurálního vlastníka jednotky, který není osobou v právním smyslu, ale navenek tak jedná vůči SVJ (viz § 1116 a § 1185). To nebrání tomu, aby se na speciální případ zastoupení podle § 1185 přiměřeně uplatnila obecná ustanovení NOZ o zmocnění.

Proto SVJ zpravidla nebude vyžadovat od spoluvlastníků jednotky doložení souhlasu každého z nich. Bylo by to nadbytečné – SVJ neřeší vztahy “uvnitř” jednotky. To by se členové výborů z toho zbláznili …

Justitianus