KS Brno 50 Cm 101/2016 (žaloba přehlasovaného vlastníka, statutárem SVJ je SBD)

Návrh odůvodnil tím, že k pozvánce nebyly přiloženy žádné dokumenty, které by obsahovaly informace o problémech, které měly být předmětem jednání a rozhodování přítomných vlastníků a členů Společenství. Nebyla v ní ani zmínka o tom, kde se lze s takovými dokumenty, resp. s jejich obsahem seznámit… navrhovatel se neměl možnost seznámit s podklady pro rozhodnutí pod body 5 –7 a tudíž hlasovat o nich se znalostí věcí hlasoval proti těmto usnesením. Navrhovatel má za to, že účastník řízení nesplnil svou povinnost co se týká řádného svolání shromáždění Společenství.

Z pozvánky na shromáždění Společenství vlastníků XXX soud zjistil, že shromádění bylo svoláno pozvánkou podepsanou správcem J. P. … Dle programu mělo být jednáno co se týká bodu 5–7: pod bodem 5 – regenerace domu jižní strana, 6 – financování regenerace, 7 – plán oprav.

Ze žádosti ze dne 9.2.2016 soud zjistil, že touto žádostí navrhovatel žádal účastníka řízení o doručení kopií materiálu, které se budou na shromáždění vlastníků dne 1.3.2016 podle programu projednávat. Ze žádosti ze dne 21.4.2016 soud zjistil, že je to opakovaná žádost navrhovatele o předložení kopií projednávaných materiálů na shromáždění 1.3.2016, žádá též o doručení zápisu z jednání včetně prezenční listiny, žádost je určena účastníku řízení. Z dopisu ze dne 18.1.2016 soud zjistil, že se jedná o dopis označený „opakovaná upomínka – pokus o smír“, kdy navrhovatel žádá o doručení písemných materiálů ke shromáždění vlastníků, které se konalo 22.10.2015 včetně zápisu z jednání.

Z dopisu ze dne 5.5.2016 soud zjistil, že je to dopis od stavebního bytového družstva Družba, určený navrhovateli, jehož obsahem je, že nemůže být vyhověno žádosti o zaslání kopií materiálu ze shromáždění vlastníků konaného 1.3.2016, neboť nebyly žádné písemné podklady dle sdělení správce P. k tomuto shromáždění.

Ustanovením § 1209 občanského zákoníku je speciálním vůči ust. § 258 a následujících občanského zákoníku a vylučuje tudíž jejichž použití.

Co se týká tvrzení navrhovatele ohledně usnášeníneschop­nosti shromáždění, toto soud považuje za nedůvodné, neboť zmocnění k jednání mezi spoluvlastníky jednotky, pokud si zvolí společnost zástupce, nemusí mít bez dalšího písemnou plnou formu. Dle názoru soudu potom jeden ze spoluvlasntíků druhého vlastníka na shromáždění SVJ může zastupovat.

Vzhledem ke všem uvedeným důvodům soud návrh zamítl.