Byla by to hra na přetahovanou, kdo koho překecá nebo podplatí (nejaktivnějším důchodkyním dává družstvo práci na DPP, čímž získává tvrdou základnu podporovatelů). Základní problém je, že lidé sousedům nedůvěřují (klasika velkých anonymních paneláků) a naopak důvěřují instituci (družstvu). Naopak ze mně mohou dělat hlupáka, protože já nejsem odborník – a oni odborníci jsou. Přitom správce dělá podle mého soudu mnoho chyb a jsem přesvědčený, že i v mnoha ohledech porušuje zákon – např. v účetní závěrce chybí příloha, což je příklad za všechny, protože vím, že příloha má být.

Uvedu jiný příklad – např. jsem protestoval, aby pověřený vlastník rozhodoval o tom, že může zvyšovat libovolně platby bez schválení shromážděním. Pracovník družstva začal naprosto nesouvisle vysvětlovat, že to je proto, kdyby vznikla nutnost nenadálých výdajů na opravu, tak aby se nemusela svolávat schůze. Jenže k tomu slouží limit pro opravy, který v případě našeho SVJ činí 200 000 Kč a pro případ havárií dokonce vůbec limit nemáme.

Proto jsem si řekl, že když na schůzi přinesu soudní rozsudek, kterým dokážu, že postupují špatně, neodborně, protizákonně, tak se mi asi podaří přesvědčit část dalších vlastníků, že je nezbytné nechat zvolit vlastní výbor.

Problém je, že lidé vůbec nerozumí rozdílu mezi nájemník a vlastník, neví, co to je statutární orgán, odpovědnost za vlastnictví a ani to vědět nechtějí a nenechají si to vysvětlit.