Rozúčtování nákladů na ÚT

Ano, takovéto odhlasování je možné, pokud ovšem jste parlament.

Elisabeth

Děkuji, vyšlo mi to přesně podle tohoto návodu na korunu. Akorát by mě zajímalo, jestli ty korekce jsou fiktivní jenom tak aby se to srovnalo, nebo to co mě přičtou zase někomu musí odečíst, aby ty náměry celkově seděli. Ale asi ano? Všichni vlastně musí být v tom intervalu 60 – 140, pokud se nemýlím.

No taky mě zajímá ta korekce.Nechali jsme si spočítat teplo od firmy a docela nevím, podle čeho to zkontrolovat. Jak jste psal/psala, tak jsem zkusila ten Váš vzor a nic. Zkusím příklad: Náklady v Kč na dům Kč 1,124.762,40 cel­ková plocha započítaná na vytápění je 5334,58 m2 = 210,84327 x plocha bytu 31,40 = 6620,4786×0,6 = 3972,29 Kč.

Měřič tepla RTN naměřeno 243,2 dílků /kw/ a korekce byla 249,04 dílků, tj celkem 492,24 dílků.

Máme rozloženo na základní složku 40% 449904,96 Kč:­5334,59 m2=za jednotku 84,34 Kč/m2– ten byt x 31,40 m2 = celkem Kč 2648,19 Kč

Spotřební složka 60% 674.857,45 Kč:2­23567,39 dílků=3,02 Kč/d­íl x ten byt 492,24 dílků=1­.485,57 Kč.

Takže tento byt platí za teplo celkem 2648,19+1485,­57=4134,06 Kč

Jenom je mi divné, proč se počítá korekce z celkové částky za teplo a ne jen z těch 60%?

Součtem korekcí, jsme zjistili, že 20 lidí přetápí své byty o 22.000,– kw/to měli mínusovou korekci/ a 19 lidí zase dostali plusovou korekci 7000 kw a u všech se nám tím pádem zvýšila cena za díl/kw. Je to děs, když někdo topí jako blázen, potom korekcí se mu odečtou Kč 4000,– a ostatní to zaplatíme. Škoda, že nejde jenom ta korekce plusová. Tu mínusovou bych úplně vyřadila.

Stejně bych ráda věděla, jak se ta korekce počítá. Napsala jsem té firmě, zatím žádná odpověď. Zdraví Benešová

Paní Benešová,

když se podíváme na váš příklad, skutečně to vypadá, že korekce byla spočítána chybně o cca 162 Kč.

Ale vezměme to teď z jiného pohledu. Z vámi uvedených čísel vyplývá, že průměrná spotřeba v domě je 41,91 dílku na m2, čili průměrná spotřeba na byt vámi uváděné velikosti je 1315,95 dílku. U vás se ale naměřilo jen 243,20 dílku, čili 18,48% průměrné spotřeby domu.

Pokud jste tedy i s takto hluboce podprůměrným náměrem měla v bytě teplo, zamyslete se prosím nad tím, kde se tam asi vzalo. Že by třeba od těch sousedů, co topí jako blázen? Když je venku deset pod nulou a vy tam máte dvacet nad nulou při zavřeném topení, jakpak je to asi možné?

Funguje to totiž tak, že zatímco v jednom bytě topí jako zběsilí a mají tam pořád zimu, protože teplo odchází prostupem stěnami, a pak dostanou při vyúčtování ránu a jsou na horní korekci, v druhém bytě se někdo chechtá jak tam má teplíčko a nemusí ani otočit ventilem.

Jenže on je rozdíl mezi šetřením, a bezostyšným přiživováním se na jiných, kteří se ani nemohou bránit. Já osobně bych byla pro mnohem přísnější korekce, hlavně u hodně nízkých náměrů.

Já myslím, že s tím topením je to dost individuální.To byste musel být v těch bytech. Je mi naprosto jasné, že když netopím a mám teplo, že někdo topit asi musí,ale pak je otázka jestli netopí např. i s otevřenýma oknama. Já mám třeba extrémně nízký náměr, ale mám topit pokud mám v bytě 22 – 23 stupňů? Ono je to asi taky o velikosti bytu, např. 2+KK – v ložnici se netopí a ve druhé místnosti je počítač,televize něco se uvaří a teplota je na 25 i v zimě.

Děkuji za reakci. Jinak, není to můj byt, ale jsem ve výboru a to byl jen jeden z bytů, kde se dělala ta korekce. Chtěla jsem si vypočítat, jestli nám to udělali správně. Ale jestli jsem to podle Vás udělala správně, tak doufám, že mi firma, která nám to zpracovala, vysvětlí, podle čeho to počítali. Taky mě štvou ti, kteří mají naměřeno 0, nebo jen pár kw a ještě se vychloubají, že nepouštějí vůbec topení a že mají teplo v bytě. Zdraví Benešová

Paní Benešová, v tom případě se omlouvám, jestli jsem se vás nějak dotkla, ale osobně jsem tuto zimu řešila několik případů vypnutého topení a jsem prostě na příživníky alergická. Když pak vidíte důchodkyni s nemocnýma nohama, která ten svůj byt prostě opustit nemůže a celou zimu musí běhat doma ve sněhulích a kožichu, a pak se ukáže, že pan inženýr pod ní má skutečně absolutně nulové náměry… no byla jsem na něj sprostá. Jenže on si patrně vůbec neuvědomil, co způsobuje, líčil to tak, že když přišel večer domů z práce, měl tam teplotu akorát a tak prostě topení nepouštěl, proč taky. Naštěstí to asi pochopil a přislíbil nápravu, že teda bude aspoň temperovat, ale to se teprve uvidí.

Osobně si myslím, že valná většina bytů, co se dostane na korekci 140% průměru domu, jsou právě takovéto případy lidí, co prostě jsou přes den doma a vytápějí ty, co si to na den zavřou, nebo mají smůlu na sousedy, kteří to dělají schválně. Alespoň u nás nemáme nikoho, kdo by měl měřák na topení a větral při otevřeném topení, nebo skutečně přetápěl svůj byt na vysoké teploty. Takové případy jsou spíše v domech, kde měřáky nejsou a rozpočítává se podle plochy.

Nicméně to nic nemění na faktu, že je potřeba se držet vyhlášky a korekci podle ní počítat, horní i dolní. Pokud jste té firmě za rozpočítání zaplatili a není to správně, pak opravdu doporučuji rozúčtování reklamovat. Píšete, že tam bytů s oběma typy korekcí máte dost, tak zkuste jich přepočítat víc, princip jste pochopila bezvadně, u té horní se akorát násobí 1,4 místo 0,6. Prostě by se všechny byty měly pohybovat v rozmezí 126,50 až 295,18 Kč/m2.

Nemíním tvrdit, že rozúčtování tepla s různými korekcemi a koeficienty je jednoduché, navíc s přepočty na dílky, ale dneska na to existují počítačové programy, které to zvládají bezvadně. Pokud to vámi zaplacená firma neumí, ať vrátí peníze a zadejte to jinam. Ty problémy za to nestojí, platit za nekvalitní služby je nesmysl a o vyhlášce se nediskutuje.

Vezměte to obráceně. Někdo má problémy s dýcháním a chce mít v bytě 18°C. Sousední zimomřiví sousedi topí jako blázni. Co jiného mu zbývá než vypnout topení a teplotu regulovat oknem? V domě s dobrou venkovní isolací teplo převážně proudí z nejteplejších bytů a končí v nejstudenějších. Pokud nenařídíte stejnou teplotu ve všech bytech, tak s tím nic nenaděláte. Mluvit o příživnictví je přehnané.

V našem zatepleném domě jsme se dohodli, že měřit nebudeme. Podle našeho názoru je to zbytečná komplikace, která nic dobrého nepřináší. Je snad zbytečné dodávat, že tento názor nikomu nevnucuji.

„Pokud nenařídíte stejnou teplotu ve všech bytech, tak s tím nic nenaděláte.“

Stejná teplota (resp. teplotní rozmezí) je nařízena platnou právní úpravou, ovšem pouze pro centrální vytápění. Ještě zde nikdo nedovodil, jak zajistit tepelnou stabilitu domu po zrušení centrálního vytápění, kdy zákonná povinnost udržovat výpočtové teploty není dána.

„Mluvit o příživnictví je přehnané.“

Naopak, mluvit o příživnictví nebo o krádežích tepla je velmi výstižné. Byty, které tzv. šetří (uzavřou ventily, odstřihnou radiátor) naopak odnímají nejvíce tepla z okolních bytů. To jsou zákony thermofysiky, pane Thermofysiku.

„V našem zatepleném domě jsme se dohodli, že měřit nebudeme.“

Jste rozumní lidé. Za nekonečné dohadování to nestojí.

František Voděnka

„Stejná teplota (resp. teplotní rozmezí) je nařízena platnou právní úpravou, ovšem pouze pro centrální vytápění.“

To jsem nevěděl, ale pochopil jsem, že je nařízeno teplotní rozmezí, nikoliv stejná teplota, a to je ZÁSADNÍ rozdíl. Zákonům thermofysiky neodporuje, když některý byt netopí a přesto je nad spodní hranicí rozmezí. To může klidně nastat u zatepleného domu s tenkými příčkami mezi byty. Existuje tedy povolené a nepovolené „příživnictví“. Otázkou zůstává, jak někomu dokázat, že nedodržel spodní hranici rozmezí teplot, když se sám nepřizná.

Summa summarum, lepší nic nevědět a zaplatit podle metrů.

P.S. Měření chápu spíš jako (donucovací) prostředek ke snížení celkové spotřeby tepla než k dosažení nějaké naprosto spravedlivé úhrady nákladů pro každý jednotlivý byt. Lidé to bohužel takto nechápou, důsledkem jsou nikdy nekončící reklamace. Náklady na zbytečně vynaloženou energii (lidskou, ne tepelnou) dosud nikdo nevyčíslil.

„Otázkou zůstává, jak někomu dokázat, že nedodržel spodní hranici rozmezí teplot, když se sám nepřizná.“

To není zase tak obtížné. Otopná soustava je projektována tak, aby v největším mrazu zajistila výpočtové teploty. Postup je tedy následující:

(1) Pořídíte si thermometr.
(2) Počkáte, až nastanou největší mrazy.
(3) Na pořízeném thermometru za největších mrazů odečtete teplotu.
(4) Je-li teplota odečtená na pořízeném thermometru za největších mrazů nižší, než výpočtová, lze s dostatečnou mírou věrohodnosti soudit, že soused uzavřel ventil.
(5) Pokud je míra věrohodnosti Vámi odečítané teploty na pořízeném thermometru za největších mrazů nedostatečná, zapojíte znalce v oboru.

Fysik

Pane Fysiku,

pokud na thermometru naměříte nižší než vnitřní výpočtovou theplotu, můžete "s dostatečnou mírou věrohodnosti" soudit pouze toto:
- vnější teplota poklesla pod vnější výpočtovou teplotu, nebo
- porucha elektroniky ekvitermní regulace, nebo
- nevhodně nastavená topná křivka, nebo
- porucha čidla teploty, nebo
- nízký výkon kotle z různých příčin, nebo
- funguje pouze jeden kotel v kaskádě, nebo
- odstávka/havárie v dodávkách plynu, nebo
- nefunkční oběhové čerpadlo, nebo
- vadné ovládání třícestného směšovacího ventilu u kotle, nebo
- nefunkční ventil diferenčního tlaku na stoupacím potrubí, nebo
- zavzdušněný radiátor, nebo
- ucpaný otvor termostatického ventilu, nebo
- nefunkční termostatická hlavice, nebo
- máte zimnici a zároveň zrakové halucinace, nebo
- sousedi netopí.

lake

Přesně tak, děkuji za doplnění, psal jsem prve poněkud zkratkovitě, princip byl nicméně dostatečně popsán. Nyní podrobněji:

(6) Vyloučíme prvních čtrnáct lakových příčin, tady bych si dovolil odkázat na příspěvek shora, abych jej sem nemusel kopírovat. (7) Zbyde poslední lakova příčina: „sousedi netopí“

Fysik

Vážený Thermofysiku a Fysiku,

oba jste zřejmě ve svých vývodech podlehli sugestivnímu vyjádření pana Františka Voděnky: "Stejná teplota (resp. teplotní rozmezí) je nařízena platnou právní úpravou, ovšem pouze pro centrální vytápění."

Pan Voděnka neuvedl, o jakou právní úpravu se jedná (vyhláška 194/2007 Sb.). Neuvedl ani tu významnou skutečnost, že tento právní předpis stanoví povinnost výhradně vlastníkovi budovy nebo společenství vlastníků jednotek - nestanoví však žádnou povinnost jednotlivým vlastníkům bytů.

Tedy úvahy o nařízení teploty v bytě jsou zcela liché, neboť postrádají právní podklad. Mudrovat o "dokazování" nižší teploty u souseda je pouze ztrátou času. Rovněž úvahy o tom, jak měřením teploty v JEDNOM bytu se zjistí teplota uvnitř JINÉHO bytu jsou zcela mimo realitu (fyzikální i právní).

lake

lake uvedl:

„…tento právní předpis stanoví povinnost výhradně vlastníkovi budovy nebo společenství vlastníků jednotek – nestanoví však žádnou povinnost jednotlivým vlastníkům bytů.“

„Tedy úvahy o nařízení teploty v bytě jsou zcela liché,…“

Z uvedeného tedy by vyplývalo, že všechny povinnosti zákonem uložené SVJ jsou nevymahatelné, protože tyto povinnosti má SVJ a ne vlastníci jednotek. Což je zjevně nesmyslné.

Pane AnonymousX,

Již se zde řešilo, že SVJ není pytel plný jednotlivých vlastníků, nýbrž právnická osoba. Má vlastní vůli, přijímá vlastní rozhodnutí a nese za ně odpovědnost (včetně hrozby správních sankcí, tedy pokut). SVJ jako právnická osoba je pasivně legitimováno ve věcech týkajících se správy domu (česky to znamená, že může být žalováno). Členové statutárního orgánu mohou mít i trestní odpovědnost. Teze o nevymahatelnosti povinností je tedy mimo realitu.

Přečtěte si k tomu klíčové rozhodnutí Ústavního soudu ČR I. ÚS 646/04 ze dne 8. 3. 2005 (zveřejněno ve sbírce Rozhodnutí Ústavního soudu ČR, č. 10/2005), online: http://www.sagit.cz/…prehlrub.asp?…

lake

lake napsal:SVJ není pytel plný jednotlivých vlastníků, nýbrž právnická osoba. Má vlastní vůli, přijímá vlastní rozhodnutí a nese za ně odpovědnost (včetně hrozby správních sankcí, tedy pokut). SVJ jako právnická osoba je pasivně legitimováno ve věcech týkajících se správy domu (česky to znamená, že může být žalováno). Členové statutárního orgánu mohou mít i trestní odpovědnost."

Co je tedy společenství, lake? Společenství jako takové nemá vůli, protože jeho vůle převažující vůle jednotlivých vlastníků.Vůli maji nebo nemají vlastníci, nikoliv společenství. Kdo je vlastně žalován, když je žalováno společenství? Kdo bude odsouzen, když soud prohraje společenství? Co to je společenství? Nepište, že je to právnícká osoba, protože to vím a ona to je právnická osoba jenom rádoby. Co je společenství, když to nejsou jednotliví vlastníci? S kým se soudí člen, když se soudí se společenstvím – sám se sebou, nebo jenom se sousedy?

'Zda' napsal(a): "Kdo je vlastně žalován, když je žalováno společenství? Kdo bude odsouzen, když soud prohraje společenství? Co to je společenství?"

Vážený 'zda',
odpověď je přece v mém předchozím příspěvku. Jestliže (příkladmo) výbor SVJ zanedbá údržbu střechy a vám vznikne škoda zatékající vodou, máte možnost domoci se náhrady škody jedině žalobou vůči SVJ (pokud nedojde k dohodě).

Řekněme, že vysoudíte 100000 Kč (náhrada škody a soudní výlohy). Zaplatí to SVJ, ve kterém máte podíl 1/30 podle podlahové plochy Vaší jednotky. Dostanete tedy 100000 Kč, jako člen SVJ budete odpovídat za škodu do výše 3333 Kč, celkový Váš zisk = 96667 Kč.

Částku 3333 Kč můžete následně vymáhat žalobou přímo na členech statutárního orgánu, pokud nekonali s péčí řádného hospodáře a škodu zavinili svou nedbalostí. Spojíte se s dalšími sousedy k hromadné žalobě, vyjde to levněji.

Pokud se vám tento postup nelíbí, nedávejte tedy věc k soudu a zaplaťte si škodu z vlastní kapsy. Ale prosím - nepište už sem nesmysly o tom, že člen se soudí sám se sebou nebo se sousedy.

lake

Je vidět, že jste teoretik:

(1) Soudem přizané soudní výlohy nepokryjí skutečné náklady spojené s řízením.

(2) O zisku ve Vámi uvedené výši už nejde vůbec mluvit.

František Voděnka

Pokud vlastníci zažalují společenství (jak zde někteří často doporučují), pak se soudí sami se sebou + s ostatními vlastníky.

Soudní výlohy tak zaplatí v každém případě, když uspějí, i když neuspějí.

Rovněž tak pokuty ve správním řízení zaplatí vlastníci. (Někteří teoretici tady sice tvrdí něco jiného, totiž že pokuty nezaplatí vlatníci, ale nijak to nedoložili.)

Aha,zajímavé. A kdo pak zaplatí výlohy? Patrně vlastníci sousedního domu.

Kdo zaplatí pokuty se zeptejte toho, kdo zde tvrdí, že o pokutě nebudou vlastníci ani informování, nebude jim umožněno nahlédnout do spisu ani se v řízení vyjadřovat. Nejsou účastníky řízení, pokutu tedy nebudou platit.

Stejná osoba zde s oblibou cituje, že „vlastnictví zavazuje“. Ale když přijde na pokuty, tak najednou se pokuta vlastníků netýká.

Pane lake, z vašeho vyjádření, na které jsem reagoval vyplynulo:

„…, že všechny povinnosti zákonem uložené SVJ jsou nevymahatelné, protože tyto povinnosti má SVJ a ne vlastníci jednotek.“

Vaše následná reakce i odkaz na rozhodnutí ÚS je mimo toto téma.

Podložte svá tvrzení, nebo uznejte, že jste se zmýlil.

Blábolíte.
Nevydávejte laskavě svá vlastní slova za moje - takovou pitomost jsem nikdy nenapsal.
lake

Neblábolím, ale vy si zřejmě nepamatujete, co píšete (nebo píšete rychleji než myslíte )

Napsal jste:

„…tento právní předpis stanoví povinnost výhradně vlastníkovi budovy nebo společenství vlastníků jednotek – nestanoví však žádnou povinnost jednotlivým vlastníkům bytů.“

Z toho odvozuji, že tvrdíte: Je-li povinnost dána SVJ, pak tato povinnost není vymahatelná po jednotlivých vlastnících.

Já proti tomu tvrdím,, že

Povinnost dána SVJ je přenositelná na jednotlivé vlastníky.

Přeji pěkný zbytek dne.

Pane AnonymousX,

pokud z mých slov něco nesprávně odvozujete, nevydávejte laskavě Vaše myšlenkové výplody za mé. Vaše teze o "přenositelných povinnostech" nemá oporu v zákoně - přenositelné jsou jedině spalničky, žloutenka nebo tyfus. Nečetl jste zřejmě mnou citované usnesení Ústavního soudu, který se vypořádal s otázkou pasivní legitimace.

Dám příklad, kterému každý porozumí:
SVJ nemá řádně vedené účetnictví a dostane po kontrole pokutu od Finančního úřadu. Tento úřad však nebude "popotahovat" jednotlivé vlastníky jednotek v domě, nýbrž bude jednat výhradně s předsedou či pověřeným vlastníkem, neboť reprezentují právnickou osobu, jíž se řízení týká. Vlastníci jednotek nejsou vůbec účastníky tohoto řízení a nemají ani právo nahlížet do spisu, ani podávat vysvětlení, ani se odvolávat. Výsledek kontroly jim nebude sdělen. FÚ se s nimi nebude o věci bavit, ani o udělené pokutě a její výši.

Přečtěte si k tomu zákon č. 500/2004 Sb. (Správní řád). V citovaném usnesení Ústavního soudu byste nalezl myšlenku, že "existuje-li společenství vlastníků jednotek v podobě právnické osoby, je toto hlasování vlastníků jednotek současně projevem tvorby vůle této právnické osoby." Nelze libovolně zaměňovat právnickou osobu za pytel plný vlastníků.

lake

Pane lake, vámi uvedená citace pokračuje:

„Přijaté rozhodnutí zavazuje nejen spoluvlastníky budovy, ale také společenství vlastníků jednotek,…“

Doporučuji nejen citovat, ale také přemýšlet.

Uvedené rozhodnutí tedy neříká nic z toho, co tvrdíte vy, tedy, že by se věc týkala pouze společenství a ne jednotlivých vlastníků.

Pro úplnost, neboť jste zřejmě zapomněl, opakuji co jste uvedl:

„…tento právní předpis stanoví povinnost výhradně vlastníkovi budovy nebo společenství vlastníků jednotek – nestanoví však žádnou povinnost jednotlivým vlastníkům bytů.“

„Tedy úvahy o nařízení teploty v bytě jsou zcela liché,…"

„Zákonům thermofysiky neodporuje, když některý byt netopí a přesto je nad spodní hranicí rozmezí. To může klidně nastat u zatepleného domu s tenkými příčkami mezi byty. Existuje tedy povolené a nepovolené „příživnictví“.“

Je tomu tak, ale ani takový stav není v pořádku, ač ho nazýváte povoleným. Pokud jediný byt netopí a je obklopen topícími byty, může být nad spodní hranicí rozmezí. Už se zde řešilo. Pokud se ale rozhodne konat stejně množství vlastníků větší než malé, už se nad spodní rozmezí nedostanou. A o tom to je. Už se zde řešilo.

„lepší … zaplatit podle metrů.“

Rovněž souhlasím.

František Voděnka

Názory mohou být různé. Mám dva byty ve dvou domech. v jednom spotřebu tepla měříme a jsem rád. Sotřeba díky měření klesla. Máme tam případ bytu, který průměrnou spotřebu tepla přesahuje o 80%. ostatní na něj doplácejí.

V druhém domě neměříme a dohodli jsme se, že nebudeme. Jsou tam i radiátory s 3 žebry a to nemá snysl měřit. Dvoupokojový byt má 5 radiátorů. Instalace měřidel nám připadá v takovém případě strašně drahá.

Jirka

Děkuji, vůbec jste se mě nedotkla.Jsem ráda za vysvětlení.Se vším co jste psala, souhlasím. Díky Benešová

„princip jste pochopila bezvadně, u té horní se akorát násobí 1,4 místo 0,6. Prostě by se všechny byty měly pohybovat v rozmezí 126,50 až 295,18 Kč/m2.“

Zajímavé, že vyhláška nepožaduje, aby součet jednotlivých úhrad (po shora uvedené korekci) se rovnal celkovým rozpiočítávaným nákladům. Nebo jsem něco přehlédl?

Počtář

To jako místo 1 000 000 máme v součtu rozúčtovat 2 000 000? Nebo jak je ta poznámka myšlena?

Pokud někdo provádí korekci, tak provádí korekci náměrů aby z pohledu úhrady byla dodržena vyhláška. Tedy tak dlouho upravují náměry, až jejich rozpočtem dosáhnou dodržení úhrady v mezích ± 40%. Tedy v případě, že je potřeba ty korekce provádět.

Petr Patočka VIPA CZ s.r.o.

O korekci náměrů není ve vyhlášce ani slovo.

Počtář

Kromě toho, že se celá vyhláška zabývá rozúčtováním NÁKLADŮ (tedy nikoli libovolného čísla vycucaného z prstu), §3 přímo zmiňuje „vynaložené náklady“:

§3 Náklady na tepelnou energii na vytápění a náklady na poskytování teplé užitkové vody

(1) Náklady na vytápění a náklady na poskytování teplé užitkové vody, které byly vynaloženy v zúčtovací jednotce za zúčtovací období, zahrnují

1. náklady na tepelnou energii na vytápění,
2. náklady na tepelnou energii spotřebovanou na přípravu teplé užitkové vody,
3. náklady na pitnou vodu spotřebovanou na přípravu teplé užitkové vody, v cenách podle cenových předpisů.

Nejde o čísla vycucaná z prstu.Počtář správně upozorňuje, že sečteme-li úhrady po provedených korekcích, dojdeme k jinému číslu než jsou vynaložené náklady.Rozdíl může být kladný i záporný. Co s tím?

amap

Zde je potřeba aplikovat poslední větu §4 odstavce 4): „provede vlastník úpravu výpočtové metody uvedené v odstavci 3“. Čili u vlastníků, kteří byli mimo přípustných 40% tolerance, napočte spotřební složku tak, aby se tito vlastníci ocitli na horní nebo dolní hranici tolerance; zbytek spotřební složky rozdělí na vlastníky v toleranci dle §3.

Proto tvrdím, že teplo by se nikdo neměl pokoušet počítat doma na koleně, jedná se složité iterační metody (obzvláště při přepočtu na dílky a ještě lépe při změně vlastníka).

O „složitých iteračních metodách“ není ve vyhlášce ani slovo, ani se z ní nedá dovodit, že by se měly použít, ať už tím myslíte cokoliv. Vyhláška je naopak natolik průzračná, že výpočet je možné provést „na koleně“. Stačí přečíst toto vlákno:

rozpočítávají se náklady na teplo (nikoliv dílky, nikoliv dodané teplo, nikoliv spotřebované teplo, nebo cokoli dalšího),

korekcí se upraví náklady připadající na jednotku (nikoliv dílky, nikoliv dodané teplo, nikoliv spotřebované teplo, nebo cokoli dalšího), aby byly v požadovaných mezích. O tom, že by se tyto korekce měly uplatnit iterativně (tj. opakovaně) ve vyhlášce není ani slovo.

Můj dotaz byl jasný, zatím mi nikdo neodpověděl: Požaduje vyhláška, aby součet nákladů rozpočítaných na jednotky (po uplatněné korekci) byl roven celkovým nákladům za dům?

Počtář

Vyhláška 372/2001Sb. § 4

(3) Spotřební složku rozdělí vlastník mezi konečné spotřebitele úměrně výši náměrů měřičů tepelné energie nebo indikátorů vytápění s použitím korekcí a výpočtových metod, které zohledňují i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou.

(4) Rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy nesmí překročit u konečných spotřebitelů s měřením či indikací v zúčtovací jednotce hodnotu 40 % oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období. Pokud dojde k překročení přípustných rozdílů, provede vlastník úpravu výpočtové metody uvedené v odstavci 3.

Postup výpočtu: provedu rozdělení dle (3), zkontroluji dle (4).
Splňuji = hotovo.
Nesplňuji = zpět ke (3) s jinými korekcemi nebo metodou (a to tak dlouho, dokud nespňuji (4)).

Jakožto rozúčtovateli mi bohužel dotaz jasný není. Pokud se bavíme o definici slova rozdělí, tak předpokládám, že rozdělením čehokoli na díly, mám v součtu stále původní celek. Neumím rozdělit meloun tak, aby součtem jednotlivých dílů vznikl půlmeloun nebo jedenapůlmeloun.

Petr Patočka
VIPA CZ s.r.o.

Já zase neumím upravit koeficienty, které jsem již dříve stanovil odborným posouzením provedeným podle vyhlášky tak, abych se neodchýlil jak od dříve stanovených koeficientů podle odborného posouzení provedeného podle vyhlášky, a současně provedl úpravy podle 372/2001 Sb. § 4 odst. 4.

Ale možná Vám to je jasné. Příklad, v domě jsou 3 vlastníci, mají stejně velkou otopnou plochu, radiátory stejně velké, stejnou orientaci místností na světové strany, stejný počet vnějších stěn, a tím stejné koeficienty. Náměry poměrových indikátorů mají následující:

1. byt obývají pan Šetřil a pan Odjel: náměr 1 dílek (příklad B: 0 dílků, to se bude lépe násobit korekčním koeficientem),
2. byt obývá pan Topil: náměr 10 dílků,
3. byt obývá pan Větral: náměr 100 dílků.

Zkuste rozúčtovat podle vyhlášky, celkově se protopí 30 000 Kč ročně. Průměr je tedy jasný: 10 000 Kč na vlastníka, musíte se vejít do rozmezí 6 000 Kč až 14 000 Kč na vlastníka.

Hodně zdaru.

Počtář

Rozúčtování tepla v souladu s vyhláškou 372/2001 Sb.:
Šetřil 6000 Kč
Topil 10000 Kč
Větral 14000 Kč
------------------------------
Celkem 30000 Kč

lake

A proč zrovna takhle?

Přijde za Vámi pan Topil, že měl náměr 10× menší než pan Větral, a měl by tedy platit výrazně méně něž pan Větral. Jak mu Vaši výpočtovou metodu vysvětlíte?

Předloží Vám návrh:

Šetřil 7 000 Kč Topil 9 000 Kč Větral 14 000 Kč

který rovněž splňuje vyhláškové rozmezí, stejně jako řada dalších rozdělení. Ten svůj návrh budete muset nějak obhájit.

Příští rok se pan Topil přidá k panu Šetřilovi:

Šetřil 1 dílek Topil 1 dílek Větral 100 dílků

Tady už s Vaší metodou neuspějete.

Počtář

Pane Počtáři,

Je nejméně pět různých postupů pro rozpočítání nákladů v obdobných speciálních případech.

Až budete ve výboru SVJ a budete skutečně rozpočítávat náklady a budete potřebovat radu, ozvěte se. Určitě Vám zde na portálu někdo z nás rád pomůže. Nemám ale bohužel čas na teoretické příklady, které si jeden za druhým vymýšlíte.

K této rozsáhlé problematice můžete otevřít nové vlákno.

lake

Jak je libo:

http://www.portalsvj.cz/…du-na-topeni

Počtář

A jsme opět u nedůvěryhodných náměrů některých typů indikátorů (ale o mě se ví, že tento argument rád používám). Tedy náměr indikátoru by měl odpovídat nějakému rozumnému parametru z vytápění. Třeba dosahované teplotě. Pak se nemůže stát, že je někde nulový náměr a někde jinde nekonečněkrát větší (za to může ta nula).

Pan Odjel i pan Šetřil mohl dosahovat teplotu 16–17°C. Pan Topil 22°C. Pan Větral 20°C (ale protože přeci neměříme přímo teplotu místnosti, tak 26°C které si vyvětral na těch 20°C) platit bude za 26°C. Vemte 6% na stupeň a vypadnou náklady každého. A fyzikálně podložené.

Firmy které mají problémy s nulovým náměrem se do podobné diskuze vůbec nebudou pouštět. Tedy jakmile výpočet splňuje požadavek §4, od.4. vyhlášky, je rozúčtování legislativně správně a tudíž je vše perfektní. A to i v případě kdyby se výpočtovou metodou dostali k úhradám 10 000/10 000­/10 000. Proto­že i tento rozpočet splňuje tento paragraf vyhlášky. Bohužel i na podobnou argumentaci „odborné“ firmy už jsem narazil.

Petr Patočka VIPA CZ s.r.o.

A nebo ještě jinak:

Pokud neuplatníme korekci, tj. neupravíme náklady, které by jinak ležely mimo interval <0,6 x střed; 1,4 x střed> tak, že příliš nízké náklady nahradím hodnotou 0,6 x střed a příliš vysoké nahradím hodnotou 1,4 x střed, součet částí je roven celku. Jedná se tedy o hru s nulovým součtem, chceme-li to tak nazvat.

Pokud shora popsané korekce uplatním, součet částí už zpravidla celku roven nebude (odhlédněme nyní od singulárního případ, kdy korekce uplatním, a přesto součet částí zůstane roven celku. Tato situace je sice možná, ale její pravděpodobnost je prakticky nulová).

Je to záměr zákonodárce, a nebo opomenutí?

Počtář

Počtáři, ta iterační smyčka je v samotném zákoně, kde vás konec odstavce 4 při nesplnění podmínek háže zpět na odstavec 3 a furt kolem dokola, dokud nesplníte podmínky obou odstavců:

(3) Spotřební složku rozdělí vlastník mezi konečné spotřebitele úměrně výši náměrů měřičů tepelné energie nebo indikátorů vytápění s použitím korekcí a výpočtových metod, které zohledňují i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou.

(4) Rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy nesmí překročit u konečných spotřebitelů s měřením či indikací v zúčtovací jednotce hodnotu 40 % oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období. Pokud dojde k překročení přípustných rozdílů, provede vlastník úpravu výpočtové metody uvedené v odstavci 3.

Splnit podmínky obou odstavců a zároveň vyúčtovat vynaložené náklady ve smyslu vyhlášky jde opravdu jenom tak, jak jsem napsala: u vlastníků, kteří byli mimo přípustných 40% tolerance, se napočte spotřební složka tak, aby se tito vlastníci ocitli na horní nebo dolní hranici tolerance; zbytek spotřební složky se rozdělí na vlastníky v toleranci dle §3 úměrně výši náměrů měřičů tepelné energie atd.

„u vlastníků, kteří byli mimo přípustných 40% tolerance, se napočte spotřební složka tak, aby se tito vlastníci ocitli na horní nebo dolní hranici tolerance; zbytek spotřební složky se rozdělí na vlastníky v toleranci dle §3 úměrně výši náměrů měřičů tepelné energie“

Takovýto postup z vyhlášky nevyplývá.

Počtář

Nejsem profík na rozúčtování, ale mě je to jasné. Píšete:
********
1. byt obývají pan Šetřil a pan Odjel: náměr 1 dílek (příklad B: 0 dílků, to se bude lépe násobit korekčním koeficientem),
2. byt obývá pan Topil: náměr 10 dílků,
3. byt obývá pan Větral: náměr 100 dílků.
Zkuste rozúčtovat podle vyhlášky, celkově se protopí 30.000
********
Vycházím z toho, že byty jsou zcela totožné.
Tedy průměr na byt 10.000Kč.
Náklady na byt musí být v toleranci +-40% od hodnoty 10.000, nebo-li 60 až 140% hodnoty 10.000, což je interval od 6.000 do 14.000Kč na byt.
Byt 3. se spotřebou vymyká, proto náklady budou 14.000Kč (maximální možné náklady).
Zbývá rozdělit 16.000Kč mezi byty 1., 2.
Tedy např.:
- polovina, byt 1. 8.000Kč a byt 2. 8.000Kč
- dle náměru, byt 1. skoro na nule, tedy 6.000Kč (minimální nutné náklady), byt 2. zbytek, tedy 10.000Kč
- dle rozdílu náměru z průměrné ceny za 1 dílek 270.27Kč (30.000/111), tedy rozdíl dílků je 9, vyjádřeno cenou zaokr. 2.432Kč, takže byt 1. 6.784Kč [(16.000-2.432)/2] a byt 2. zbytek, tedy 9.216Kč
- od oka (součet vždy 16.000Kč a min. 6.000Kč na byt), tedy byt 1./2. např. 6.500/9.500, 7.000/9.000 atd., jak vás napadne, ale vždy s ohledem na náměr