Plná moc
Dobrý večer, jsem vlastníkem bytové jednotky v domě svj. V bytě bydlí můj syn s rodinou. Bude shromáždění, tak jsem chtěla poslat místo sebe syna s plnou mocí k zastupování, ale předseda to odmítl s tvrzením, že pokud není majitel bytu on sám, nelze aby mne zastoupil. Nové stanovy schválené ještě nemáme. Má předseda pravdu, že to nelze? Děkuji
Mgr. Konečná se v článku nepouští do jakékoli analýzy a provádí pouze komparativní výklad části NOZ věnované bytovému spoluvlastnictví vůči zákonu o obchodních korporacích. Kdyby přesně zhodnotila odůvodnění 29 Cdo 3399/2010, nemohla by svůj příspěvek na ePravo vůbec vydat. NS totiž použil konstrukci, která už za účinnosti starého OZ v sobě obsahovala zásadní logický a ústavněprávní rozpor. NS uváděl jen toto:
„Shromáždění vlastníků jednotek je nejvyšším orgánem společenství, tvořeným členy společenství – vlastníky jednotek (§ 9 odst. 7 písm. a/ a odst. 8 věta první zákona o vlastnictví bytů). Právo účastnit se shromáždění (jako jeho člen) a podílet se na jeho rozhodování o záležitostech souvisejících se správou domu je osobním právem vlastníka jednotky. Jakkoliv lze hlasování na shromáždění považovat za právní úkon vlastníka jednotky, účast na shromáždění jako taková právním úkonem není. Člen shromáždění, který se účastní shromáždění, sice může právě proto, že se shromáždění účastní, vykonávat hlasovací právo (popř. i další práva, jako např. právo podávat návrhy, nahlížet do podkladů pro jednání apod.), nicméně účast na shromáždění je nutno od samotného hlasování (či výkonu dalších práv) odlišit. I tehdy, nebude-li se na shromáždění hlasovat, totiž právo účastnit se svědčí pouze členu shromáždění (vlastníku jednotky). Současně platí, že člen shromáždění nemůže vykonávat hlasovací právo, neúčastní-li se shromáždění.“
Jak známo, přijímat rozhodnutí SVJ lze buď na schůzi shromáždění, nebo mimo schůzi (distančně). Jedno konkrétní rozhodnutí nelze plnohodnotně přijímat smíšeným způsobem (část členů by hlasovala na schůzi a část distančně), a to už jen proto, že přijetí každého rozhodnutí předchází diskuse, ze které by si zúčastnění členové shromáždění vzájemně sladí celý plnohodnotný kontext rozhodování (proč se rozhoduje, jaké jsou názory a argumenty účastníků schůze). NS tehdy vytvořil protiústavní konstrukci, ve které sice přiznal právo vlastníků hlasovat, ale upřel jim právo v případně nutnosti vyslat na schůzi zástupce, který by se mohl plnohodnotně seznámit s důvody rozhodování (předestřené navrhovatelem rozhodnutí) a argumentací předestřenou ostatními účastníky schůze shromáždění. NS tedy řekl, že jen kvůli scházející zmínce o zastoupení ve starém zákonu o vlastnictví bytů mají např. nemocní vlastníci nerovná práva vůči společenství.
Ani NS ani Mgr. Konečná žádné další pádné argumenty na obhajobu svých závěrů neuvádějí. Tolik tedy ke starému rozhodnutí NS.
Nyní něco o tom, proč NOZ situaci zásadně mění.
Už před zrodem NOZ se na právnických fakultách po studentech vyžadovala znalost významu pojmů „právní jednání“ a „právní úkon“. Zatímco „právní úkon“ byl zákonný pojem, „právní jednání“ bylo jasně definováno právní jurisprudencí jako jakákoli právní skutečnost činěná subjektem práv (volním způsobem), která má za následek vznik, změnu či zánik práv a povinností (viz. např. úvod článku doc. Zuklínové: https://www.pravniprostor.cz/…eho-zakoniku). Starý OZ nebylo možné ani zdaleka považovat za vyčerpávající zdroj pravidel chování v oblasti soukromého práva, a při jeho výkladu bylo nutné používat mj. znalosti právní teorie, která ve všech kontinentálních právních řádech vyvěrá z římského práva (negotium). To, že starý OZ pracoval pouze s pojmem „úkon“, bylo bráno jako nedokonalost, která se překlenovala vhodnými metodami výkladu (tedy ne jen komparativní metodou v rámci právního řádu, na kterou se omezili NS a Mgr. Konečná). NOZ vznikal především proto, aby všechnu neměnnou teorii a ustálený výklad soudů a jurisprudence zpřístupnil formou zákona (namísto mnoha zdrojů různě rozesetých ve sbírkách a literatuře). Kdyby NOZ nechtěl nedokonalost týkající se „právního úkonu“ napravit, používal by nadále v daných souvislostech starý pojem „úkon“. Použitím pojmu „právní jednání“ došlo k nápravě a sjednocení s právně teoretickým pojmem. Proto jedním z následků použití pojmu „právní jednání“ je rozšíření věcné působnosti § 441 a násl. (věnované smluvnímu zastupování) na „právní jednání“. Tento paragraf dokonce výslovně používá výraz „právní jednání“ už ve svém odst. 2.
Kromě toho, hlavním účelem schůzí je přijímání rozhodnutí hlasováním. Ostatní záležitosti jako informování vlastníků osobou odpovědnou za správu domu není nutné činit se všemi vlastníky najednou, a může se tedy odehrávat např. formou vyvěšení informace na webových stránkách SVJ či na nástěnce v domě. Rozhodování hlasováním je ale naproti tomu nutné činit v co možná nejkratším časovém okamžiku. Jelikož je tedy hlavním účelem schůzí shromáždění přijímání rozhodnutí hlasováním, patří účast a hlasování neomyslitelně k sobě. Jde tedy o jedno právní jednání, ze kterého není možné vyčleňovat „účast“ a „hlasování“ zvlášť (jak vyplývá z nesmyslné argumentace výše). A použitím už léta jasně definovaného právně teoretického pojmu „právní jednání“ NOZ výslovně dovoluje smluvní zastoupení nejen pro hlasování na schůzi shromáždění, ale i na samotnou účast. Jedinou výjimkou je tedy situace, kdy se celé hlasování koná mimo schůzi společenství (distančně).
v listině práv a svobod je nechat se zastupovat. To, že si nějaký nýmand myslí něco jiného je nepodstatné. Jediné o čem může být sporu je, zda je třeba mít plnou omoc s ověřeným podpisem zmocnitele. Pokud o tom stanovy mlčí je dobré mít podpis ověřený a pak ji nelze zpochybnit. Z praxe jsem při ustavujícím shromáždění tří SVJ narazil na zajímavý názor notáře, který chtěl u právnických osob ověřené podpisy jednatelů, ale u fyzických se spokojil s neověřenými. Krajský soud v Brně pak vše bez problémů zapsal.
základních práv a svobod, kde je kodifikováno dle vás právo na zastupování? http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1993-2
pouze pokud tak určí stanovy. Judikát Nejvyššího soudu 29 Cdo 3399/2010 je platný i dle NOZ.
http://www.epravo.cz/…u-97093.html
Dne 23.5.2012 vydal Nejvyšší soud své rozhodnutí sp.zn. 29 Cdo 3399/2010, ve kterém se zabýval právní otázkou zastoupení vlastníka jednotky na shromáždění. Citované rozhodnutí Nejvyššího soudu lze aplikovat i za účinnosti nového občanského zákoníku, který, stejně jako předchozí úprava, neobsahuje oprávnění vlastníka jednotky nechat se zastoupit na shromáždění, a obecná ustanovení o smluvním zastoupení na základě plné moci, která se vztahují na zastoupení k právnímu jednání (v předchozí terminologii právnímu úkonu), nelze použít, neboť účast na shromáždění není právním jednáním (v předchozí terminologii právním úkonem).
NOZ (bohužel) nezakotvil v oddílu bytového spoluvlastnictví zplnomocnění pro zastupování na shromáždění tak, jak to stanovuje zákon o obchodních korporacích, který výslovně stanovuje možnost zastupování na základě plné moci na valné hromadě, příp. členské schůzi. Je to šlendrián zákonodárce. Ustanovení o zastoupení dle § 436 a následující NOZ není možné aplikovat, neboť se nejedná o právní jednání. Proto je nezbytné zakotvit ve stanovách možnost zmocnění k zastupování na shromáždění.
zákon o obchodních korporacích – výslovně stanovuje plnou moc pro zastupování na valných hromadách u s.r.o., a.s. či družstva
§ 168 (1) Společník se zúčastňuje valné hromady osobně nebo v zastoupení. Plná moc musí být udělena písemně a musí z ní vyplývat, zda byla udělena pro zastoupení na jedné nebo na více valných hromadách.
§ 399 Akcionář se zúčastňuje valné hromady osobně nebo v zastoupení. Plná moc pro zastupování na valné hromadě musí být písemná a musí z ní vyplývat, zda byla udělena pro zastoupení na jedné nebo na více valných hromadách.
§ 635 (1) Právo zúčastnit se členské schůze mají členové družstva, likvidátor a osoby, o nichž tak stanoví jiný právní předpis. (2) Člen se zúčastňuje členské schůze osobně nebo v zastoupení. Plná moc pro zastupování na členské schůzi musí být písemná a musí z ní vyplývat, zda byla udělena pro zastoupení na jedné nebo na více členských schůzích. Nikdo nesmí být na jednání členské schůze zmocněncem více než jedné třetiny všech členů družstva, jinak platí, že nemá pro jednání na členské schůzi udělenu žádnou plnou moc.
V citovaném článku Mgr. Martiny Konečné publikované na www.epravo.cz se uvádí:
„Citované rozhodnutí Nejvyššího soudu lze aplikovat i za účinnosti nového občanského zákoníku, který, stejně jako předchozí úprava, neobsahuje oprávnění vlastníka jednotky nechat se zastoupit na shromáždění, a obecná ustanovení o smluvním zastoupení na základě plné moci, která se vztahují na zastoupení k právnímu jednání (v předchozí terminologii právnímu úkonu), nelze použít, neboť účast na shromáždění není právním jednáním (v předchozí terminologii právním úkonem).“
Skutečnost je podle nové právní úpravy ovšem jiná. Dříve platný občanský zákoník definoval právní úkon jako projev vůle, který směřuje ke vzniku, změně nebo zániku těch práv a povinností, které právní předpisy s takovým projevem vůle spojují. Nový občanský zákoník výslovnou definici právního jednání neobsahuje. Z pojetí právní úpravy právního jednání lze dovodit, že právní jednání je širší kategorí, než kterou dříve zahnovaly právní úkony. Za právní jednání jsou považovány veškeré projevy vůle osob, tedy nejen ty, které bezprostředně směřují ke vzniku, změně nebo zániku práv a povinností. Právním jednáním jsou tedy i takové projevy vůle, které byly dříve označovány jako faktické úkony, protože přímo nesměřují ke vzniku, změně nebo zániku práva a povinností.
Nový občanský zákoník opouští původní koncepci právního úkonu (nejenom v rámci terminologie, kdy nově používá pojem právní jednání) a nesnaží se již poskytnout definici pro právní jednání jako takové. Dle nového občanského zákoníku právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran.
Právním jednáním jsou tak dle nového občanského zákoníku i takové skutečnosti, které dříve právním úkonem nebyly (např. zastupování na shromáždění SVJ). Vlastník jednotky se tak na shromáždění SVJ bude moct nechat zastoupit třetí osobou bez dalšího, i pokud stanovy budou o tomto oprávnění mlčet (stanovy i nadále mohou určit bližší náležitosti plné moci – např. úředně ověřený podpis zmocnitele apod.)
Ve svém příspěvku jsem čerpal z článku JUDr. jaroslava Stránského – Obecná východiska NOZ a článku Mgr. Stanislava Pavlů – Zastupování vlastníka jednotky na shromáždění společenství http://www.hblaw.eu/…ednotek.html
Občanský zákoník 1964 definoval v § 34 právní úkon takto Právní úkon je projev vůle směřující zejména ke vzniku, změně nebo zániku těch práv nebo povinností, které právní předpisy s takovým projevem spojují.
Nový občanský zákoník opustil pojem právní úkon a používá pojem právní jednání – § 545 Právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran.. Právní jednání vyvolává právní následky a právním následkem je vznik, změna nebo zánik práv/povinností.
Pojem právní úkon a právní jednání nejsou ekvivalentní, ale lze je při výkladu právních předpisů zaměňovat. S tímto ostatně souhlasí Dvořák, Švestka, Zuklínová a kolektiv – Občanské právo hmotné. Díl první: Obecná část. 2013, Wolters Kluwer, str. 156 Právní předpisy (počínaje u nás obč. zák. 141/1950 Sb. až do 31.12.2013) používaly pro právní jednání pojem právní úkon. Pojmy „právní jednání“ a „právní úkon“ sice nelze ztotožnit, ale svou podstatou jsou si velmi blízké, takže při práci s právními předpisy a v aplikační praxi je lze zásadně zaměňovat. Drobný rozdíl je jistě v tom, že zatímco se říkalo, že osoba činí úkon, podle občanského zákoníku z roku 2012 osoba právně jedná..
Judikát Nejvyššího soudu sp.zn. 29 Cdo 3399/2010 tedy je platný i za účinnosti NOZ a tedy platí, že zastupování na základě plné moci na shromáždění SVJ je možné pouze, pokud to zakotvují stanovy.
Pokud nemáte ve stanovách napsáno, kdy může být plná moc uplatněna, tak nic nenaděláte.U nás může vlastníka zastupovat jen vlastník. Ostatní rodinní příslušníci, kteří bydlí v bytě vlastníka, se u nás běžně zúčastňují schůzí jako hosté.
Předseda odmítl uznat synovu plnou moc pro zastoupení matky na shromáždění.
Předseda s velkou pravděpodobností jedná v rozporu s ustanoveními nového občanského zákoníku (§ 436 a další). Jestliže je matka nemocná a nemůže se zúčastnit zasedání, musí existovat náhradní způsob, aby mohla uplatnit svá členská práva, např. hlasovat. Jedním ze způsobů je plná moc.
Ať je ve stanovách cokoliv, jestliže to je v rozporu s ustanoveními v novém občanském zákoníku, tak to pozbývá závaznosti.
Předseda si neuvědomuje, že bez Vašeho zastoupení mohou být usnesení shromáždění neplatná a že Vám svým rozhodnutím může způsobit škodu.
Ivanq.
Kdyby syna na shromáždění nepustili a odhlasovali si něco, s čím nemůžete souhlasit, můžete předsedu upozornit na § 1209 NOZ:
Je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl; v rámci toho může navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí.
Kdybyste byla bohatá, tak na schůzi pošlete svého právníka a nikdo by ani nepípnul.
Držím pěsti.
Ivanq.
Plnou moc stačí napsat rukou originál + kopie. Originál se odevzdá předsedovi při prezentaci před zahájením zasedání. Kdyby pan předseda nechtěl plnou moc uznat, požádejte ho hned o písemné vyjádření na kopii, proč se tak rozhodl. Kopii s vyjádřením pana předsedy si schovejte pro další jednání.
PLNÁ MOC
Já, níže podepsaná zmocnitel – jméno a příjmení, nar. bytem(ulice, číslo popisné, místo)
Z P L N O M O C Ň U J I
svého syna, pana zmocněnec – jméno a příjmení, nar. bytem (ulice, číslo popisné, místo) aby mne zastupoval jako vlastníka bytové jednotky č … ve všech bodech jednání s právem hlasovacím do výše mého spoluvlastnického podílu na zasedání shromáždění Společenství vlastníků (jméno SVJ), které se koná dne .....
V ...........dne.........................
Podpis zmocnitele
Prohlašuji, že jsem plnou moc přijal:
Podpis zmocněnce ......................
Můžete mínusovat jak chcete,platí to, co je ve stanovách až do doby, kdy se to změní hlasováním. Proto máte v některých společenstvích takový bordel, pokud stanovy považujete za cár papíru. No, tě bůh s takovým společenstvím, kde si myslí ten, co víc řve, že má pravdu a všichni podle něj poskakují.
Podívejte se do Stanov SVJ. Ve strarých Stanovách-pokud ještě nemáte nové-by muselo být uvedeno pojednání jak, kdy a komu lze plnou moc udělit. Pokud tam nic o plné moci není uvedeno, tak nemužete uplatnit plnou moc na nikoho.
Ještě drobný poddotaz, pokud ve stanovách není nic ohledně zastupování na shromáždění, nelze dát plnou moc ani jiněmu vlastníkovi bytu, třeba právě jemu, myslím předsedu.Ptám se, běžně totiž na schůzi předseda plné moci jemu udělené přebírá.
Děkuji za názor, ve stávajících původních stanovách nic o plné moci není, ale nejsem o nic víc chytřejší, protože v dalším názoru čtu , že ji mohu použit i když ve stanovách nic není…Milka
Vážená paní Milko,
váš předseda se pravděpodobně řídí rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 05. 2012, sp. zn. 29 Cdo 3399/2010, ze kterého vyplývá, že Vaše právo nechat se na shromáždění SVJ zastoupit může být založeno pouze na základě stanov. Rozsudek byl vydán před účinností nového občanského zákoníku v r. 2012.
Naproti tomu existuje názor, respektující nový občanský zákoník a publikovaný např. též kvalitní advokátní kanceláří v únoru letošního roku, že vlastník jednotky ve společenství vlastníků, které vzniklo podle NOZ (t.j. po 31.12.2013) se může nechat zastoupit třetí osobou, i kdyby stanovy o tomto oprávnění mlčely.
Tatáž advokátní kancelář připouští, že totéž platí i pro vlastníka jednotky ve společenství vlastníků, které vzniklo podle ZoBV (t.j. před 1.1.2014).
Podrobnější informaci o tom si můžete přečíst na http://www.hblaw.eu/…ednotek.html
Jsou zde proti sobě dva odlišné názory, které bohužel prostému občanovi na právní jistotě mnoho nepřidají. Který z nich platí, může totiž opět rozhodnout jen soud.
Ivanq.
Pan předseda si vykládá zákony tak, jak to vyhovuje pouze jemu samotnému.Sám si na sebe nechává napsat několik zplnomocnění(viz.Váš příspěvek z 28.5.2016 v 7:33),aby měl většinu hlasů a v případě,kdy má plnou moc možný oponent,tak poukazuje na Judikaturu 29 Cdo 3399/2010.Doporučuji Vám, blíže se podívat na hospodaření vašeho SVJ a hlavně na počty hlasů a plných mocí po již proběhlých shromáždění vlastníků.Pokud opravdu nemáte ve stanovách nic o způsobu zplnomocnění členů SVJ,tak není možné,aby se měřilo dvojím metrem.Jedná se o hrubé porušování znění vašich stanov a to přímo tím,kdo má dodržování jejich obsahu v náplni své funkce. SVJ.JaVa
Pokud máte ve svých platných stanovách uvedeno,že se vlastníci jednotek účastní shromáždění osobně,tak lze opravdu uplatnit zmocnění pouze v případě zastoupení právnické osoby osobou fyzickou, manželů(SJM) a několika spoluvlastníků jednotky,kteří jsou povinni ze zákona zmocnit svého zástupce.Pokud se nejedná o SJM a spoluvlastnictví jednotky,tak stále platí :http://www.judikaty.cr/ 29Cdo3399/2010, který plnou moc, není-li uvedena ve stanovách nepřipouští.Všichni víme,že to odporuje dobrým mravům,LZPS a NOZ,ale bohužel dokud nebude nový Judikát,tak se s tím nedá nic dělat. Mám s tím osobní zkušenost!
JaVa
Když něco není ošetřeno ve Stanovách (např. plná moc), protože jste na to zapomněli nebo jste to nepovažovali za důležité, potom pro vás platí to, co stanoví nový občanský zákoník. Když to nenajdete ani v NOZ, potom v soukromém právu platí, že co není zakázáno, to je dovoleno.
Ivanq.
Nešlo by sem dát ty vaše stanovy,abychom opravdu viděli, co v nich o zastupování členů SVJ na shromáždění, vlastně máte?Děkuji.JaVa
O zastupování členů zde není ani zmíňka, pouze o počtu hlasů potřebných ke schválení konkrétnich situací, kdy je usnášeníschopné, zápis ze schromáždění apod.
V našich stanovách nemáme ohledně tohoto zhola nic, ani osobně ani v zastoupení, neřeší to stanovy nijak, bohužel…
už se tu několikrát diskutovalo – byl rozsudek, že pokud to nemá SVJ ve stanovách, tak není možné mít na shromáždění plnou moc. Ale platí NOZ, a ten nařizuje manželům, aby měli na shromáždění plno moc. Pokud tedy manželé musí, a ostatní nesmí – byli by diskriminováni. Takže podle NOZ může mít na shromáždění plnou moc každý.
Dnes jsme si na schůzi odhlasovali, že plná moc ano (navíc ověřená), ale vždy jen na danou schůzi, nikoliv generální plná moc. Jinými slovy pokaždé běžet ověřit podpis. To je OK, když je to ve stanovách? děkuji
OK to bohužel je, z mého pohledu jde však o šikanu vlastníků. Nicméně pokud by přehlasovaný vlastník podal žalobu, soud by taková omezení nejspíše nevyhodnotil jako porušující dobré mravy, protože ve stanovách akciových společností a družstev taková ustanovení bývají častá.
Jen nechápu myšlení výboru, který něco takového navrhne, ve většině SVJ jsou rádi, že jsou vůbec usnášeníschopní
Pokud předseda trvá na tom, že nemá ve stanovách zastupování plnou mocí (ve vzorových to nebylo a znamenalo by to, že MMR nepočítal se zplnomocňováním, na rozdíl od tehdy obecně platného pro záležitosti mimobytové OZ 40/1964 Sb. ?) tak nechť vysvětlí čeho se obává. Že si snad bude někdo z vlastníků stěžovat na soudech, nebo že bude syn hlasovat jinak než chce předseda ? Pokud je plná moc uvedena v 89/2012 Sb., NOZ, tak nevím, proč by nesměla být použita na shromáždění vlastníků.
- zkuste zplnomocnit třeba sousedku (snad taková existuje).
- plnou moc by měl přijmout předseda a uveďte v ní, jak má za vás hlasovat (nebo ani to dle zákona a stanov nelze ?)
- žádejte řešení do stanov
Zde v diskusi jsou po r. 2014 např. tato vlákna
www.portalsvj.cz/…svj-plna-moc
www.portalsvj.cz/…-moc-dle-noz
www.portalsvj.cz/…cdo3399–2010
www.portalsvj.cz/…s-pritomnost
www.portalsvj.cz/…ch-plne-moci
www.portalsvj.cz/…seciho-prava
www.portalsvj.cz/…-moc-overena
Máte zřejmě pravdu v tom,že předseda se obává jiného případného hlasování. Se synem má spory ohledně kouření na chodbě domu, předseda tam kouří a jelikož syn bydlí v posledním patře kde se kouř drží, tak samozřejmě větrá chodbu a to se panu předsedovi nelíbí, což je také jeden bod na shromáždění -větrání chodby…
To znamená, že se ve vašem SVJ nepoužívají pro hlasování plné moce ? Jako host předpokládám, že syn přijít může.
Ověřte, kdo na shromáždění chodí a hlasuje. Aktuální seznam oprávněných vlastníků najdete na cuzk.cz, klik Náhled, Stavba, zadat Obec a Vyhledat, zadat (vybrat) Část obce, Typ stavby nechat Čís. pop (u chat se překlikává na Čís. evid), zadat Čís. popis (ne Čís. orient) a ještě kontrolní kód.
Pokud je vás v SVJ velký houf, tak třeba ani nemáte přehled, zda došlo ke změně vlastníka a hlasuje oprávněný vlastník. Někdy převedou rodiče byt na syna či dceru, ale chodí hlasovat rodiče.
Plnou moc , pokud vím dle toho co nám oznámí na schůzích , má od nepřítomných on sám, šlo mi o ten fakt, že mi řekl, že pokud nemá syn vlastnický podíl, tak to nelze, ale pokud ve stanovách nic stanoveno ohledně zmocnění není, tak na základě čeho rozhoduje, že mohu plnou moc dát jemu nebo jinému členu svj a ne synovi…
Mám dotaz, který předpis (neboť v NOZ to myslím není) řeší, že zmocněnec musí na schůzi spolku ostatním na požádání zplnomocnění předložit. Hlavně se to týká případů zplnomocnění pro předsedu. Ten si může zplnomocnění vymyslet, řekne že ji nemá u sebe, a potom si ji dodatečně nechá vystavit.
Poslední komentáře