67/2013

Misme se mýlí. Zákon č.67/2013 Sb. zavádí pokuty a poplatky z prodlení pouze pro činnosti od 1.ledna 2014 dále. Vyúčtování a rozúčtování předchozího období nespadá vůbec do působnosti tohoto zákona, neprovádí se podle tohoto zákona a posoudí se podle dosavadních právních předpisů.

Je třeba přečíst si § 13 odst. 1 a 2 a dále § 14 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb.

lake

Podle mého názoru není odpověď pana Lakeho tak jednoznačná. Můj výklad je následující. Podle § 14, odst.2 Přechodná ustanovení se rozúčtování a vyúčtování nákladů na služby za zůčtovací období, které započalo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, provede podle dosavadních právních předpisů. Co se rozumí pod pojmem rozúčtování a vyúčtování je závazně definováno v §2, písm. e) a f) tohoto zákona. Přechodná ustanovení v § 14 zákona č. 67/2013 Sb. se tedy týkají výslovně rozúčtování a vyúčtování v tom smyslu, jaká pravidla pro tyto dvě definice platily ve dříve platné právní úpravě, nikoliv však v ostatních ustanoveních tohoto zákona, tedy mimo jiné §7, resp. §13. Zákon říká zcela jasně, že rozúčtování je vyčíslení nákladů za poskytované služby atd. a vyúčtování zase vyčíslení skutečné výše nákladů na služby a záloh (písemný doklad, na základě kterého se provede vyrovnání přeplatků a nedoplatků plynoucích z rozúčtování nákladů za zúčtovací období). Ostatní práva a povinnosti, jak poskytovatele služeb, tak příjemce služeb, která jsou upravena v tomto zákoně, se řídí novou právní úpravou, tedy zde zákonem 67/2013 Sb. Je pomalu konec roku 2014, já dosud nemám v ruce řádné vyúčtování za rok 2013 a na připomínky k jeho vadnému obsahu či výpočtům SVJ nereaguje.

Podle mého názoru není odpověď pana Lakeho tak jednoznačná. 

Já bych se nebála říct, že se lake se svým výkladem přímo uťal. Sankce lze vymáhat již letos, najdete o tom informaci na mnoha „korporátních“ webech, dokonce i na stránkách ombudsmanky ČR a rovněž na portálu epravo.cz.

Misme, opět nemáte pravdu, a to hned třikrát.

Váš první omyl: Na stránkách ombudsmanky není ano slovo o tom, že by se měly pokuty a poplatky, týkající se úhrad podle zákona č. 67/2013 Sb., uplatnit na platby podle jiných (dřívějších) právních předpisů.

Váš druhý omyl: Na portálu epravo není ano slovo o tom, že by se měly pokuty a poplatky, týkající se úhrad podle zákona č. 67/2013 Sb., uplatnit na platby podle jiných (dřívějších) právních předpisů.

Váš třetí a zásadní omyl: Na služby,jejichž dodávka započala před dnem 1.1.2014, nelze uplatnit zákon č.67/2012 Sb. Postupuje se podle § 3028 NOZ. Podle tohoto ustanovení platí, že právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, [se řídí] dosavadními právními předpisy.

Pokud to nevíte, těmito dosavadními právními předpisy jsou zákon č. 40/1964 Občanský zákoník a vyhláška č. 372/2001 Sb. Najděte mi v nich laskavě nějaké pokuty a poplatky pro vlastníky jednotek či pro SVJ.

lake

Jura a já se ale nevyjadřujeme k úhradám, službám,jejichž dodávka započala před dnem 1.1.2014 atp., my se vyjadřujeme k marnému uplynutí lhůty k vyřešení námitek.

Vyjadřujete se k marnému uplynutí lhůty k vyřešení námitek k vyúčtování za rok 2013. Dobrá.

Podle § 3036 NOZ platí, že „podle dosavadních právních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona“.

Takže potřetí Vám píšu, že věc nespadá pod zákon č. 67/2013 Sb., nýbrž posoudí se podle dosavadních právních předpisů. Včetně lhůt.

lake

Vyjadřuji se k marnému uplynutí lhůty k vyřešení námitek k vyúčtování sice za rok 2013, ale provedenému a dodanému v roce 2014, tj. po nabytí účinnosti zákona č. 67/2013 Sb.

Pokud jde o přechodné ustanovení téhož zákona uvedené v odstavci (2), to se vztahuje k rozúčtování a vyúčtování nákladů na služby za zúčtovací období, které započalo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Co je myšleno v tomto zákoně pojmy rozúčtování a vyúčtování uvádí §2 písm. e) a f) téhož zákona. Námitky a doby a lhůty k námitkám vztažené zde zahrnuty nejsou, jelikož povinnosti, lhůty, doby ohledně nahlížení do podkladů k vyúčtování a vypořádání námitek jsou definovány v § 8.

Krom toho § 13 v odst. (1) uvádí:

(1) Jestliže poskytovatel nebo příjemce služeb nesplní svoji povinnost upravenou tímto zákonem ve stanovené lhůtě, je povinen … 

Já si tedy nadále trvám na tom, co jsem napsala ve svém vymínusovaném příspěvku ze dne 30. září 2014 – 16:07. Pokuty za nesplnění povinnosti uložené tímto zákonem a poplatky z prodlení tedy vymáhat podle tohoto zákona lze, protože nejsou v zorném úhlu přechodných ustanovení. K § 3036 NOZ uvedu pro ilustrací připomínku, jakým způsobem je zacházeno s reklamacemi spotřebního zboží z jedné výrobní „várky“, ale prodané loni a letos. Letošní vyúčtování sice pracuje s loňským „materiálem“, ale „sjelo z výrobní linky“ a bylo prodáno letos.

Jinými slovy řečeno, můj advokát, Jura a já máme za to, že lhůty a doby pro vyřešení uplatněných námitek k letos provedenému vyúčtování služeb za zúčtovací období roku loňského se neřídí „dosavadními“ právními předpisy, ale zákonem č. 67/2013 Sb.

To pane lake chápu, ale zákon 67/2013 je zákonem speciálním. Poukazujete na §3036 NOZ, kde je v tomto ustanovení uvedeno .........i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona tj. zákona 89/2012 Sb. nikoliv však zákona 67/2012 Sb. Nevím zda měl zákonodárce v úmyslu trpět tento, slušně řečeno, bordel ještě další rok. Konečný spotřebitel z obsahu listiny – vyúčtování nemá kolikrát ani tušení, jak se její zpracovatel k uvedeným údajům vůbec dobral, jak náklady rozpočítal a matematické chyby úrovně žáka základní školy ani nevnímá, někomu účtuje DPH, někomu zase ne, atd. Není to prostě podle dosavadních právních předpisů transparentní a ztěžovat si můžete tak akorát na lampárně. Nejde totiž jen o vyúčtování nákladů podle vyhlášky na teplo a vodu, ale i nákladů na provoz, výtahy, odečty měřidel tepla a vody. Jde i o vyúčtování nákladů na pojištění domu, odměny zpracovateli vyúčtování,… atd. S těmito záležitostmi se ani soudy nezabývají ( byly by jistě přehlceny) s tím, nějak si to tam mezi sebou vyřiďte. Stačí nastolit nepřiměřené zálohy a obrana je pak naprosto nulová. K tomu dodávám, že podle projednávané novely zákona 67/2013 Sb. v PS, a to je účinný ani ne rok, se těmto bordelářům zdá pokuta příliš vysoká a navrhují ji snížit nebo dokonce u SVJ se má o ní hlasovat.

Pane Juro,
račte pochopit: o zákonu speciálním byste mohl hovořit pouze v tom případě, kdyby vedle sebe existovaly dvě určité a srozumitelné právní úpravy: jedna úprava obecná a druhá úprava zvláštní, odlišná od té první.

Zákon č. 67/2013 Sb. však neobsahuje žádnou speciální právní úpravu pro běh lhůt, které se vážou ke službám poskytovaným před účinností zákona o službách. Jak jste došel k opačnému názoru?

K období, které započalo před 1.1.2014, praví zákon o službách úplně jednoznačně:

Četl jste vůbec zákon o službách, pane Juro? Pokud ano, dočetl jste jej až do konce? Nebo jste dyslektik?

lake

Tak jsem z toho pane Lake jelen. Zákon jsem přečetl poctivě až do konce a to od jeho úplného začátku. Na jeho začátku tj. §1, odst. 1) tohoto zákona hovoří o samostatných kategoriích a)zálohy, b)rozúčtování, c) vyúčtování a d) vypořádání nákladů na služby. Konec tohoto zákona tj. §14, odst.2 hovoří pouze a jen o jeho dvou kategoriích tj. o rozúčtování a vyúčtování nákladů na služby tj. jak jsou definovány v §2, odst e) a f) tohoto zákona. Je mi tedy jasné, že rozúčtování a následné vyúčtování se provede podle dřívějších předpisů. Otázkou tedy je podle jakých a jak se podle nich provede vypořádání nákladů na služby. Marně jsem pátral po tom, jak má vyúčtování a vypořádání nákladů na služby vypadat, aby bylo možné ověřit jeho správnost podle způsobů a pravidel dřívějších předpisů. Nic jsem nenalezl, s výjimkou vyhlášky 372/2001 Sb. Ta se ovšem týká jen tepla. Doufám, že se nebudete zlobit, když si Vás dovolím touto cestou požádat o nasměrování na tyto dřívější předpisy. Pokud tyto předpisy neexistují, pak asi nezbývá, než se řídit zákonem 67/2013 Sb.

Pane Juro,
u služeb neupraven7ch vyhláškou č. 372/2001 Sb. platily soukromoprávní smlouvy mezi poskytovatelem a odběratelem služby. Cožpak neznáte jejich znění? Dále zákon č. 40/1964 Sb. Občanský zákoník, zákon č. 526/1990 Sb. o cenách, případně Cenový výměr MF č. 1 pro příslušný rok.

Jestliže netušíte podle jakého ujednání a jakých pravidel jste odebíral služby v roce 2013, je to Váš problém. Proč jste se o to nestaral v dřívějších letech? Určitě to ale nebylo podle zákona č. 67/2013 Sb.. Ten se týká dodávky služeb od 1.1.2014 a práv a povinností z těchto dodávek vzniklých. .

lake

Potíž je v tom pane Lake, že ten bordel ve vyúčtování nastal za účtovací období r.2013 a to nejen u mé konkrétní osoby. Popisovat jej by však nebyla diskuse. Věřte mi ale, že se snažím porozumět Vašemu právnickému myšlení v této oblasti, ale nejde mi pořád dohromady skloubit obě ustanovení §14. Ve druhé větě ustanovení 1),§14 se totiž říká o nárocích vzniklých přede dnem nabytí účinnosti zákona č.67/2013, které se posuzují podle dřívějších předpisů. Nějaký nárok na něco tedy vzniknul a dospěl před 1.1.2014. Můžu jej tedy právně vymáhat podle dřívějších předpisů. Jenže, jestliže dnem 1.1.2014 se změnily právní poměry a vzniklo právo na dodržení termínu doručení řádného vyúčtování, právo na jeho transparenntní obsah, právo na reklamační řízení v nějaké lhůtě či právo na lhůtu řádného vypořádání záloh, pak se musí řídit novou právní úpravou. Pokud by toto neplatilo, pak bych se již nikdy nedočkal toho, že by zaplacené zálohy byly řádně vypořádány. Zpracovatele „vyúčtování“ odkrýt karty by nic k tomu nemotivovalo. Zpracovatel ani na opakovanou reklamaci nereaguje. Z těchto důvodů vložil zákonodárce, podle mého názoru, i ustanovení o pokutách, ačkoliv to ve věcném návrhu zákona vůbec navrženo nebylo.

Napsal jste: „Jenže, jestliže dnem 1.1.2014 se změnily právní poměry a vzniklo právo na …“

Jistěže se změnily právní poměry. Jenže zákon č.67/2013 Sb. dopadá pouze na dodávku služeb, poskytovaných od dne 1.1.2014. Pokud tomu stále nerozumíte, nemohu Vám nijak pomoci. O co se snažíte je použití právního předpisu retroaktivně. K tomu, aby zákon zpětně měnil soukromoprávní smluvní ujednání a pravidla, by musel nastolit retroaktivitu výslovným a pochybnost nevzbuzujícím způsobem. Což zákon č.67/2013 Sb. neobsahuje.

Nerozumím tedy čeho se vlastně domáháte. Byla-li zamítnuta reklamace směřující proti správnosti vyúčtování roku 2013, jak jste napsal, můžete se jedině obrátit na soud. Ten bude samozřejmě věc řešit podle zákonných ustanovení či smluvních ujednání, která platila pro dodávku oné služby od počátku roku 2013.

• Pokud existovala pravidla pro dodávku služby v roce 2013, postupují obě strany podle těchto pravidel až do konečného vypořádání. Včetně běhu všech lhůt. Je Váš problém, že ta pravidla neznáte a sháníte se po nich teprve na konci roku 2014.
• Pokud neexistovala pravidla pro dodávku služby v roce 2013, pak se postupuje podle obecných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb. Občanský zákoník. Příslušné ustanovení už jsem zde citoval: http://www.portalsvj.cz/diskuse/67-2013…. Níže uvádím relevantní části ObčZ, které se použijí při neexistenci zákonné úpravy či smluvního ujednání ohledně termínu konečného vypořádání služeb za rok 2013.

lake

Díky pane Lake za objasnění problému. Přesto bych Vás chtěl pro úplnost pochopení práva požádat o vysvětlení, proč je vloženo do tohoto zákona ustanovení 2),§14, jestliže by postačovalo jen ustanovení 1),§14. Ustanovení 2),§14 zanáší, jak je vidno, zmatky ve výkladu smyslu zákona.

Pane Juro, soudím,že zde není prostor pro výklad. Obecně platí, že právní úprava nemá retroaktivní účinky. Z toho je třeba vycházet. Od tohoto pravidla je možno se odchýlit pouze ze závažných celospolečenských důvodů a pouze tak, že retroaktivita bude výslovně uvedena v jednoznačném a pochybnost nevzbuzujícím ustanovení právního předpisu.

Ústavní soud výslovně judikoval, že retroaktivitu nelze zavést pouhým mlčením zákonodárce, či opomenutím zákonodárce. K tomu Vás odkazuji na diskuse o retroaktivitě na tomto portálu.

• Ustanovení § 3036 NOZ se týká retroaktivity. Výslovně stanoví, že podle dosavadních právních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Takže sem spadají veškeré lhůty k rozúčtování, vyúčtování a vypořádání za rok 2013.
• Zákon č.67/2013 Sb. zavádí retroaktivitu (platnost zákona) pro dříve vzniklé právní vztahy, avšak výslovně z toho vylučuje veškeré nároky vzniklé podle dosvadních právních předpisů přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Co byste chtěl slyšet více?

Skutečnost, že zákonodárce se v § 14 odst. 2 zmínil o rozúčtování a vyúčtování, avšak nikoliv o vypořádání, nemá žádné právní účinky. Pouhé mlčení zákonodárce či jeho opomenutí není samo o sobě způsobilé zavést retroaktivitu do již existujících právních vztahů.

lake

Rád bych se pane Lake pro uklidnění duše těch darebáků, kterým lidé svěřují své peníze a ti do dnešního dne (ano do 11.1.2015) nejsou sto se naučit malou násobilku a plnit své povinnosti řádného hospodáře při správě majetku alespoň se skládáním účtů. Jde o to, jak se došlo k závěru, že celý zákon se na plnění poskytovaná v r. 2013 nevztahuje? Jen rozúčtování a vyúčtování se provede....., to znamená jak. Tím pádem pak druhá otázka směřuje na §3036, na který se odvoláváte. V tomto ustanovení se hovoří pouze o lhůtách a dobách pro uplatnění práv, nikoliv však pro uplatnění povinností. Tito darebáci, zde žádná práva v nějakém čase či v nějaké lhůtě ani uplatňovat nemohou (neexistují), musí plnit přece jen své povinnosti,pře­devším co do času, podle nové právní úpravy, tj. dle zákona 63/2013. Jura