Podklady týkající se pořadu jednání shromáždění

Vložil Zdenek 22, 18. Červen 2026 - 7:57 ::

I. Svolavatel shromáždění společenství vlastníků je povinen uvést v pozvánce nejen pořad zasedání, ale rovněž dodat (zpřístupnit) vlastníkům jednotek podklady týkající se pořadu jednání shromáždění. Z úpravy § 1207 odst. 2 o. z. vyplývá, že podklady týkající se pořadu jednání shromáždění nemusí být vždy přímo součástí pozvánky, postačí umožní-li svolavatel vlastníkům jednotek, aby se s nimi seznámili. Svolavatel shromáždění musí zajistit, aby každý vlastník jednotky (člen nejvyššího orgánu společenství vlastníků), měl (mohl mít) k dispozici před jednáním shromáždění podklady pro jednotlivé body jednání; není přitom významné, zda tyto podklady (fyzicky) připojí přímo k pozvánce, nebo vlastníky v pozvánce informuje, kde se s nimi mohou seznámit. Jedině tak se může vlastník jednotky na zasedání shromáždění náležitě připravit.

Ustanovení o společenství vlastníků ani o spolku žádnou konkrétní lhůtu (či přesný časový okamžik), v níž (k němuž) musí být zpřístupněny podklady týkající se pořadu zasedání, nestanoví. Nejvyšší soud již ve svých rozhodnutích zdůraznil, že délka lhůty určená stanovami společenství pro vyrozumění vlastníků jednotek o konání schůze shromáždění společenství vlastníků musí být dostatečně dlouhá tak, aby si vlastníci mohli zajistit podmínky pro účast. Totéž nepochybně platí i o lhůtě, v níž se vlastník jednotky může seznámit s podklady pro zasedání. Podklady by proto měly být zpravidla dodány či zpřístupněny společně s pozvánkou na shromáždění, i kdyby se tak výjimečně nestalo, musí se jednat o dobu, která vlastníkům jednotek poskytne dostatek času, aby se s nimi seznámili. Nebudou-li podklady připojeny přímo k pozvánce, musí v ní svolavatel uvést, kde budou zpřístupněny a případně od kdy. Zda byla lhůta dodržena, bude vždy záležet na posouzení konkrétní situace (rozsah podkladů, rozsah a obsah pořadu jednání, doba svolání zasedání apod.).

II. Svolavatel v posuzované pozvánce uvedl, že podklady jsou dostupné jednak na internetových stránkách (které specifikoval), jednak v jeho sídle, byl tedy povinen na obou takto deklarovaných místech umožnit vlastníkům jednotek seznámit se s podklady pro zasedání shromáždění a jestliže se tak nestalo, svou povinnost nesplnil. Na internetových stránkách svolavatele označených v pozvánce byly podklady na zasedání k dispozici teprve pět dní před shromážděním, ačkoliv pozvánka na shromáždění byla vlastníkům jednotek zaslána měsíc před jeho konáním a podklady se týkaly hospodaření svolavatele a změny stanov – takovou lhůtu nelze považovat za dostatečnou na řádnou přípravu; nadto z pozvánky ani nevyplývalo, že by na některém z avizovaných míst byly materiály k nahlédnutí později.

Odvolací soud se otázkou včasnosti zpřístupnění podkladů členům společenství pečlivě zabýval, přihlédl ke všem zjištěným skutečnostem, vycházel přitom z konkrétních zjištění učiněných v dané věci (že k pozvánce ze dne 25. 10. 2019 na zasedání shromáždění svolané na den 26. 11. 2019 nebyly připojeny žádné podklady, bylo v ní však výslovně uvedeno, že veškeré podklady jsou k dispozici jednak na internetových stránkách svolavatele, jednak v sídle svolavatele, avšak podklady k rozhodování shromáždění nebyly na internetových stránkách k dispozici přinejmenším do 21. 11. 2019, tj. 5 dní přede dnem konání shromáždění, jež se konalo dne 26. 11. 2019), jeho úvaha, že navrhovateli nebyly podklady zpřístupněny včas, tak není zjevně nepřiměřená.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 778/2023, ze dne 13. 6. 2024

    Štítky (beta): Přidejte nový štítek vepsáním, smažte kliknutím na křížek (pouze pro přihlášené). Zobrazte další diskuse s daným štítkem kliknutím na štítek. Seznam štítků.

    Vložil Justitianus, 18. Červen 2026 - 13:15
    • Brzobohatá, Dýšková, Jackwerthová: judikovaly: „Svolavatel shromáždění společenství vlastníků je povinen uvést v pozvánce nejen pořad zasedání, ale rovněž dodat (zpřístupnit) vlastníkům jednotek podklady týkající se pořadu jednání shromáždění.“

    Toto tvrzení je nepřesné, proto rozporné se zákonem.

    Zákon neukládá bezvýjimečnou povinnost dodat či zpřístupnit nějaké podklady! Naopak platí, že k řádnému svolání shromáždění postačuje – podle okolností – pozvánka s uvedením pořadu jednání. Jednotlivé body pořadu jednání musí být natolik určité, aby bylo zřejmé o čem se bude jednat, případně rozhodovat. V některých případech to bude postačovat – pak nemusí existovat žádné podklady.

    Podle § 1207/2 NOZ platí, že „nejsou-li k pozvánce připojeny podklady týkající se pořadu zasedání, umožní svolavatel každému vlastníku jednotky včas se s nimi seznámit“.

    ➡️ Z uvedeného plyne: Tato formulace nestanoví statutárům povinnost vypracovat nějaké podklady vždy! Nejsou-li podklady, nevzniká svolavateli ani povinnost připojit (neexistující) podklady k pozvánce, ani povinnost umožnit každému vlastníku jednotky včas se s (neexistujícími) podklady seznámit.

    1. Jestliže například na pořad jednání je zařazeno „stanovení výše záloh na správu domu“, pak neexistuje povinnost vypracovat jakékoliv podklady a neexistuje tedy ani povinnost připojit je k pozvánce. Výše záloh bude nejspíše určena hlasováním teprve po diskusi, která proběhne přímo na shromáždění.
    2. Jestliže například na pořad jednání je zařazena „změna stanov“, pak neexistuje povinnost vypracovat jakékoliv podklady a neexistuje tedy ani povinnost připojit je k pozvánce. Je totiž možné, že návrh změny stanov vyplyne teprve z diskuse v průběhu zasedání shromáždění. Statutáři by však měli v pozvánce uvést kde se vlastníci jednotek mohou seznámit s „podkladem týkajícím se pořadu zasedání“, což jsou stávající stanovy. (Ty jsou trvale zpřístupněny ve sbírce listin rejstříkového soudu.)
    3. Jestliže má být schválen určitý již vypracovaný dokument (např. účetní závěrka, návrh smlouvy se smluvním správcem, atd.) pak se plně uplatní § 1207/2: Dokument který je „podkladem týkajícím se pořadu zasedání“ musí být přílohou pozvánky, nebo se uvede informace o tom jak se vlastník jednotky může s podkladem seznámit. Pouze v takovém případě může soud zkoumat, zda svolavatel splnil svou zákonnou povinnost a umožnil každému vlastníku jednotky včas se seznámit s podklady týkajicími se pořadu zasedání.

    Justitianus

    Vložil Krupp, 18. Červen 2026 - 14:28

    Jestliže například na pořad jednání je zařazeno „stanovení výše záloh na správu domu“, pak neexistuje povinnost vypracovat jakékoliv podklady a neexistuje tedy ani povinnost připojit je k pozvánce. Výše záloh bude nejspíše určena hlasováním teprve po diskusi, která proběhne přímo na shromáždění.

    Justitiane, zkuste uvést příklad, jak je možno hlasovat po diskuzi bez jakýchkoliv podkladů. To někdo navrhne: navrhuji platit 324,63 Kč/m2, druhý navrhne já navrhuji 6,30 Kč/m2, třetí řekne, já bych byl pro něco mezi tím, třeba 165 Kč/m2.
    Víc podle vás není potřeba vědět, tak pojďme hlasovat. Jak byste hlasoval vy?

    Vložil Jan77 (bez ověření), 19. Červen 2026 - 11:31

    Přesně tak se u nás hlasovalo – ústně byla vysvětlen důvod pro zvýšení příspěvku, příklady výdajů, které by mohly nastat, navržena z praxe obvyklá částka, kterou by SVJ mělo mít trvale k dispozici se zřetelem k vybavení, velikosti a stáří domu, a následně navržena měsíční částka/m2 ke schválení; přičemž tato následně byla snížena, aby hlasování bylo „průchozí“. K tomuto bodu tedy žádné speciální písemné podklady nebyly.

    Vložil § (bez ověření), 18. Červen 2026 - 14:14

    „Brzobohatá, Dýšková, Jackwerthová judikovaly“ (Vložil Justitianus, 18. Červen 2026 – 13:15)

    Uvedené nejudikovaly tři uvedené doktorky obojího práva, ale Česká republika, jak je ostatně uvedené v záhlaví diskutovaného rozhodnutí. Nejedná se tedy o soukromý názor tří lidí, jak se domnívá Justitianus, ale o právně závazný a platný výklad práva Českou republikou (pokud je rozhodnutí pravomocné a vykonatelné, což Justitianus neuvádí).

    Diskutujeme zde platný a závazná výklad práva státem.

    Vložil Justitianus, 18. Červen 2026 - 15:53

    Pane § (bez ověření), snažíte se mudrovat o záležitostech kterým nerozumíte.

    Judikatura – to jsou výroky soudů, vyhlašované konkrétními soudci. Judikáty tvoří výhradně soudní moc, nikoliv moc výkonná, nikoliv moc zákonodárná.

    Soudní moc je pouze jedna oddělená (a nezávislá) složka státní moci. Kdybyste si přečetl Ústavu, věděl byste to.

    Justitianus

    Vložil Tomáš Neugebauer. (bez ověření), 18. Červen 2026 - 14:47

    Dovolím si doplnit jednu zásadní maličkost. Ano, je pravda, že se jedná „o právně závazný a platný výklad práva Českou republikou“, resp. k tomu oprávněného orgánu, ale pouze ke konkrétní kauze. Judikáty v ČR nejsou obecně právně závazné. Jsou tak pouhým doporučením.

    Vložil § (bez ověření), 18. Červen 2026 - 15:12

    Dovolím si doplnit odkaz na § 13 občanského zákoníku.

    Toto ustanovení je zcela nové, dříve zde takové ani obdobné nebylo.

    Vložil Tomáš Neugebauer. (bez ověření), 18. Červen 2026 - 15:48

    Ano, ale to neznamená, že je judikát právně závazný! Neznamená to, že na daný případ se pouze mechanicky a nekriticky aplikují již vydaná rozhodnutí. V České republice neplatí anglo-saské právo. Bohužel, dost lidí se to domnívá. Takže ještě jednou judikát není v České republice obecně závazným právním ustanovením (dokonce ani rozhodnutí Ústavního soudu není neprůstřelné). Jedná se pouze o doporučení, jak uvedený případ řešit.

    Podrobněji např. na: https://bozppo-neu.cz/….

    Volby prohlížení komentářů

    Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".