Důležitá/ý záležitost/důvod podle 26 Cdo 1053/2017 z 15.8.2017
26 Cdo 1053/2017
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jitky Dýškové a soudců JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Miroslava Feráka ve věci navrhovatelky A. R., zastoupené Mgr. Pavlem Nevrklou, advokátem se sídlem ve Znojmě, náměstí Republiky 899/18, za účasti Společenství vlastníků jednotek Oblá 77, se sídlem v Brně, Oblá 458/77, IČO 02936267, o určení neplatnosti usnesení shromáždění společenství vlastníků jednotek, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 35 Cm 29/2015, o dovolání navrhovatelky proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 5. října 2016, č. j. 8 Cmo 253/2016–164, takto:
- Dovolání se odmítá.
- Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
Krajský soud v Brně (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 7. 6. 2016, č. j. 35 Cm 29/2015–108 zamítl žalobu (správně návrh), kterou se žalobkyně (správně navrhovatelka) domáhala rozhodnutí, že veškerá usnesení přijatá na shromáždění Společenství vlastníků jednotek Oblá 77 dne 15. 12. 2014 jsou neplatná (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).
Vrchní soud v Olomouci (soud odvolací) rozsudkem ze dne 5. 10. 2016, č. j. 8 Cmo 253/2016–164, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I.) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II.). Odvolací soud s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu dospěl k závěru, že „ne každé porušení právních předpisů či stanov“ zakládá důvod pro zrušení usnesení shromáždění společenství vlastníků jednotek a že za neplatné může být prohlášeno pouze usnesení shromáždění společenství vlastníků jednotek, je-li pro to „důležitý důvod“ [§ 1209 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“)], což odvolací soud vyložil jako „do jisté míry synonymum“ k pojmu „důležitá záležitost“, který byl obsažen v ustanovení § 11 odst. 3 zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně včasné dovolání, které není přípustné podle § 237 občanského soudního řádu, zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2014 – dále jen „o. s. ř.“, neboť odvolací soud posoudil dovoláním zpochybněnou otázku aplikace ustanovení § 1209 odst. 1 o. z. a výkladu pojmu „důležitý důvod“ v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu [srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 3. 2017, sp. zn. 26 Cdo 4567/2016, ze dne 22. 10. 2008, sp. zn. 28 Cdo 3246/2007, a ze dne 19. 3. 2014, sp. zn. 26 Cdo 421/2014 (ústavní stížnosti podané proti posledně citovaným usnesením odmítl Ústavní soud usneseními z 27. 1. 2009, sp. zn. I. ÚS 60/09, a ze 4. 8. 2014, sp. zn. IV. ÚS 1746/14), a dále např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2012, sp. zn. 29 Cdo 3706/2010, uveřejněný pod č. 95/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či ze dne 8. 6. 2016, sp. zn. 26 Cdo 4386/2015], podle níž ačkoli nová právní úprava mění dřívější pojmosloví užívané pro vyjádření věcného omezení práva na přezkoumání usnesení přijatého shromážděním, z účelu ustanovení § 1209 odst. 1 o. z. vyplývá, že dotčenou terminologickou změnu nelze pojímat jako odklon od dosavadního přístupu. Při výkladu slovního spojení „důležitý důvod“, užitého v ustanovení § 1209 odst. 1 o. z., proto lze vyjít z definice pojmu „důležitá záležitost“, k níž dospěla ustálená soudní praxe při aplikaci § 11 odst. 3 věty třetí zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, a dovodit, že důležitý důvod pro přezkoumání usnesení přijatého shromážděním je dán tehdy, jestliže dotčeným usnesením bylo rozhodnuto o záležitosti, která přímo zasahuje buď do samotného právního postavení vlastníků jednotek, nebo do podstaty předmětu jejich vlastnictví z hlediska účelu jeho využití. Závěr odvolacího soudu, že v daném případě nebyl důležitý důvod dán, a to i přes případné porušení stanov, kterým ovšem nedošlo s ohledem na okolnosti případu k natolik závažnému zásahu do práv vlastníků jednotek či společenství samotného, judikatuře odpovídá.
Protože není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak, Nejvyšší soud dovolání navrhovatelky proti rozhodnutí odvolacího soudu podle ustanovení § 243c odst. 1 věta první o. s. ř. odmítl.
Pro úplnost lze dodat, že vedle způsobilého dovolacího důvodu nesprávného právního posouzení věci (§ 241a odst. 1 a 3 o. s. ř.) žalobkyně uplatnila rovněž nezpůsobilý dovolací důvod (námitkami, že řízení je zatíženo vadami). Vady řízení nejsou samostatným dovolacím důvodem a lze k nim přihlédnout pouze za splnění podmínek § 242 odst. 3 o. s. ř.
Dovolací soud nepřehlédl ani sdělení dovolatelky, že dovoláním je napadán rozsudek „v plném rozsahu“. Zastává však – s přihlédnutím k obsahu dovolání (§ 41 odst. 2 o. s. ř.) – názor, že proti nákladovému výroku napadeného rozsudku dovolání ve skutečnosti nesměřuje, neboť ve vztahu k uvedenému výroku postrádá dovolání jakékoli odůvodnění.
Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. § 243f odst. 3 větu druhou o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 15. srpna 2017
JUDr. Jitka Dýšková předsedkyně senátu
_______________________________________________________________________________-
O nutnosti „důležitého důvodu“ má NS a ÚS k dnešnímu dni jasno.
Hezký den!
Zdravím Pavle,
to že má tento výtečný senát: Brzobohatá, Dýšková, Ferák jasno už dávno je zřejmé každému, kdo četl pár jejich rozhodnutí v posledních několika letech. Zda má jasno také NS jako takový a ÚS, to tento judikát nijak nepotvrzuje. Smutné je, že spory ohledně neplatnosti usnesení dostává vždy tento senát, který u toho přestal myslet a střihá jeden vadný judikát za druhým bez toho, aby tito soudci zapojili šedou kůru mozkovou. Že je tento pomýlený výklad protiústavní je celkem zřejmé i neprávníkům. A že si tento senát chybu nepřipustí a dál bude papouškovat, co již jednou řekl, je také celkem jasné.
Právní bahno, před kterým varoval pan Lake pokračuje v podobě judikátů tohoto senátu. Ale tito tři soudci se nám mohou klidně vysmát a dál se mohou jak čuníci rýpat v bahně, které sami vytvořili. Jsou totiž nepostižitelní.
Magda
…mimochodem Pavle, vy víte jak zněla ta usnesení a proti čemu dovolatel brojil? Bez toho nelze poznat ani to, co se těmto soudcům zdá důležité a co ne. Třeba byla napadena neusnášeníschopnost a tito výtečníci se rozhodli, jako již mnohokrát, že tak podřadná maličkost je nedůležitá. Netuším tedy, v čem jste si udělal jasno Vy a co je ten důležitý důvod.
Není to tak horké. Nezapomínejte, že u NS už neprobíhá dokazování, to proběhlo u KS. Problém žalobců je často ten, že neunesou důkazní břemeno. Když advokát SVJ založí do spisu zápis ze schůze a protokol o hlasování tady z prográmku Hlasování, musí žalobce prokázat, že schůze usnášeníschopná nebyla – ideálně kombinací svědectví a zvukové nahrávky. Mně se také osvědčilo ihned po schůzi poslat statutárovi dopis, ve kterém napíšu něco ve smyslu „Velevážený Vezíre, Ó Slunce Naše Jasné! Pane Nade Dnem I Nocí! S ohledem ke skutečnosti, že nejvyšší orgán našeho bytového hovnospolku nebyl od 18:57 usnášeníschopný, tedy od bodu 4 Schválení úvěru, a podle stanov a zákona tedy nedošlo k přijetí úvěru shromážděním, navrhuji do 30 dnů svolat nové shromáždění, abychom neohrozili financování Vašeho geniálního záměru výstavby bazénu na střeše našeho domu.“ Z nahrávky pak hlavně musí být evidentní, že vlastníci odcházejí (!). Nejlepší je, aby vlastník, který se chystá žalobu podat, nahlas řekl „Paní Vomáčková odešla, od tohoto okamžiku nejsme usnášeníschopní“ a na to předseda zareagoval „I ty jeden kverulante, polib mi, já si to stejně schválím, na nějaké zákony a stanovy ti kašlu“. Před podáním žaloby pošlete předžalobní výzvu, byť to v daném případě není nutné, ale jde o další signál pro soudce, že Vy jste ti hodní, kdo vyčerpal všechny možnosti dohody. Já jsem takto vyhrál několik žalob, klíčové je koncentrovat všechny důkazy na prvním jednání KS a pokud v průběhu řízení protistrana uvádí nové skutečnosti a důkazy a soudce to protokoluje, musíte okamžitě navrhnout protidůkaz, protože soudci NS pak už budou vycházet jen z toho, co je napsáno v protokolech, s váma se už nikdo v dovolací fázi bavit nebude.
Vážení spoluobčané,
jelikož otázku „důležitosti důvodu usnesení“ je soudy v ČR stále posuzována čistě subjektivně a vlastník jednotlivec nemá žádnou ochranu pokud žaluje v režimu o spoluvlastnictví NOZ, tak mě jedině napadá tento nespravedlivý soudní systém obejít. Je zde nějaký machr na komplexní právo, který by uměl dát návod dle jakých jiných předpisů § žalovat SVJ když porušuje závažně opakovaně práva vlastníka…? Napadá mě např. analogie u NOZ a nový instrument o zdánlivém jednání kde poškozenému v určitých oblastech práva zákon umožňuje chránit svá práva žalobou na splnění povinnosti apod. Od ÚS, či evropských soudů pomoc nečekejme, spoléhat musíme na vlastní um, když žijeme v bezprávním státě.
Hezký rok 2018!
§ 80 OSR Určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.
§ 588+ NOZ Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
Ferák, Dýšková, Brzobohatá opět odpírají spravedlnost, jak se již bohužel stalo jejich zvykem. Bohužel jsou oni a jejich platy nepostižitelní.
Spor o placení 1 Kč (na základě nedůležitého usnesení SVJ) klidně rozhodnou, s desetitisícovými náklady. Je to důležitá záležitost.
ANO, JE TO TAK, TOMU SE RIKA OTEVRENE DISKRIMINACE (HLAVNE ZE MAME ANTIDISKRIM. ZAKON) A ZA KOMUNISMU SE TOMU RIKALO ABSOLUT. TOTALITNI REZIM.
to je přeci jasné, vždyť dle tria Ferák, Dýšková, Brzobohatá je dle čl. 1 odst. 1 Ústavy Česká republika svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát v důležitých záležitostech založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana v důležitých záležitostech.
takže když shromáždění ve skutečnosti neodsouhlasí zvýšení záloh na příspěvky na správu domu, neboť nebylo dosaženo kvorum, ale dle předsedajícího shromáždění a dle zápisu odsouhlaseno bylo, v ČR se nedomůžete nápravy a jste povinen platit tyto zálohy, ač fakticky usnesení o zálohách nebylo přijato, protože dle výše zmíněného tria usnesení o těchto zálohách není důležitou záležitostí (jedná se jen o pár (deseti)tisíc korun ročně přeci..)
dokud budou rozhodovat o právech tito a obdobní soudci, nemůžeme se divit, že lidé pak volí extremisty, když se nemohou domoci svých legitimních práv a jsou nuceni k nezákonným povinnostem.
k tomu diskuse zde: http://www.portalsvj.cz/…dulezity-duv
Poslední komentáře