Prohlášení k domu je dokument, který nemůže změnit ani ujetý soudce.

§ 1169 Změna prohlášení

(1) Vlastníci jednotek mohou prohlášení změnit. Ke změně prohlášení se vyžaduje písemný souhlas vlastníka jednotky, jehož práv a povinností se změna dotkne. Je-li jednotka zatížena, vyžaduje se rovněž písemný souhlas osoby oprávněné z věcného práva, pokud se jejích práv a povinností změna dotkne. Pro účinnost změny prohlášení se vyžaduje souhlas většiny hlasů všech vlastníků jednotek, ledaže se změna dotýká práv a povinností všech vlastníků jednotek.

Otázkou, kdy jsou okna, lodžie a balkóny součástí jednotky a kdy společnými částmi budovy se již dovolací soud ve svých rozhodnutích zabýval [viz např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2014, sp. zn. 26 Cdo 413/2013, ze dne 1. 8. 2014, sp. zn. 22Cdo 886/2013 (proti tomuto rozhodnutí podanou ústavní stížnost Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 25. 11. 2014, sp. zn. IV. ÚS 3230/14), nebo usnesení téhož soudu ze dne 11. 12. 2014, sp. zn. 26 Cdo 1379/2013] a uzavřel, že pro závěr, které části domu jsou společné ve smyslu § 2 písm. e) zákona č. 72/1994 Sb. je významný zejména účel jejich užívání a jejich určení v prohlášení vlastníka budovy, JEN STAVEBNĚ TECHNICKÉ HLEDISKO Z POHLEDU ZÁK. Č. 72/1994 Sb. URČUJÍCÍ NENÍ. Vždy proto záleží na tom, zda prohlášení vlastníka budovy podle § 4 zákona č. 72/1994 Sb., případně smlouva o výstavbě (§ 17 zákona č. 72/1994 Sb.), balkóny, lodžie či okna vymezí jako součást jednotky, nebo jako společnou část budovy. Nebude-li vymezení jednotky takovéto určení obsahovat, pak budou ke společným částem budovy (domu) patřit i lodžie, balkony a okna přístupná jen z jedné jednotky jako součást vnějšího pláště domu. Pro tyto závěry lze najít oporu i v judikatuře Ústavního soudu (viz např. usnesení ze dne 8. 12. 2004, sp. zn. III. ÚS 23/04).