• Zápis (bez ověření) napsal: „Přehlasový vlastník zde být může …“

To je samozřejmě kravina.

• Zápis (bez ověření) napsal tento nesmysl: „Pozor na podobné rady. Kdo se jimi bude řídit, uplyne mu lhůta pro obranu a zápis bude platit.“

Diskutér Zápis (bez ověření) nerozlišuje dvě naprosto odlišné situace:

(a) Rozhodnutí usnášeníschopného shromáždění platí, není-li včas napadeno postupem podle § 1209.

(b) Rozhodnutí neusnášeníschop­ného shromáždění neexistuje – je přece nulitní! O rozhodnutí shromáždění se nejedná. Na takové rozhodnutí se hledí, jako by nebylo přijato [1]. Nulitní (zdánlivé) jednání není třeba napadnout soudně [2]. Soudy jsou povinny přihlédnout k nulitnosti ex offo (z moci úřední). Neexistuje ani promlčecí lhůta – není zde přece žádná právní skutečnost, která by podléhala promlčení. Je tedy nesmyslem psát cosi o „lhůtě pro obranu“.

Justitianus

Poznámka 1: Podle § 8 NOZ platí, že zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. Podle § 245 platí, že na usnesení členské schůze nebo jiného orgánu, které se příčí dobrým mravům, nebo mění stanovy tak, že jejich obsah odporuje donucujícím ustanovením zákona, se hledí, jako by nebylo přijato. To platí i v případě, že bylo přijato usnesení v záležitosti, o které tento orgán nemá působnost rozhodnout. Podle § 551 platí, že o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. Podle § 554 platí, že k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží. 

Poznámka 2: Vlastník se samozřejmě může obrátit na soud i v případě, kdy SVJ tvrdí, že bylo přijato usnesení shromáždění v záležitosti, o které tento orgán neměl působnost rozhodnout. Vlastník může požadovat, aby soud autoritativně konstatoval, že se o rozhodnutí shromáždění nejedná (a že se na ně hledí, jako by nebylo přijato). Nejde samozřejmě o případ podle § 1209, nýbrž podle § 245 NOZ. K tomu viz judikát 26 Cdo 3352/2021, 26 Cdo 854/2022 a diskusní příspěvek III. ÚS 704/24 – Falšování zápisu 4.