V první řadě vše, co lze plánovat a sjednávat dopředu, je třeba projednat shromážděním vlastníků. Pokud není zcela jasný způsob financování, tak samozřejmě projednat z jakých prostředků to bude uhrazeno, zda se budou podílet všichni stejně, nebo v poměru spoluvlastnických podílů, zda finanční záloha je dostatečně vysoká, nebo zda se bude něco doplácet a do kdy, a jak se doplatky rozpočítají. V rámci tohoto jednání je třeba, aby hlavně ten, kdo má nějaké námitky, nebo je proti návrhům, byl přítomen projednávání. Pak má právo se soudní cestou bránit z pozice přehlasovaného menšinového spoluvlastníka. Tedy nebyl-li přítomen shromáždění, kde toto vše bylo projednáno a schváleno, nemá šanci se nijak bránit. Pokud však shromáždění řádně neproběhlo, je riziko, že podíl za tohoto vlastníka budou nahrazovat jako škodu způsobenou společenství jeho funkcionáři. K žalobě na zaplacení podílu je totiž třeba doložit to, že schůze byla řádně svolána a že ten dotyčný, který je proti, o jejím konání věděl, zda měl možnost se k předloženým návrhům vyjádřit a pak také, zda ve lhůtě dvou měsíců proti přijatým usnesením nepodal žalobu k soudu. Není-li nic z toho, co jsem napsal, nemá smysl žalobu podávat, protože vlastníku bylo znemožněno uplatnit jeho základní právo a to je aktivně se účastnit rozhodování, vznášet námit a připomínky a předkládat návrhy ke hlasování. Došlo tak k poškození jeho demokratických práv. Takže před podáním žaloby, postup funkcionářů SVJ posoudit, zda nebyla práva vlastníka poškozena, mu upřena.