založení SVJ, jeho vznik a správa

Vložil martl, 13. Červenec 2013 - 14:25 ::

NOZ:

§ 1190 Osobou odpovědnou za správu domu a pozemku je společenství vlastníků. Nevzniklo-li společenství vlastníků, je osobou odpovědnou za správu domu správce.

[…]

§ 1198 (1) Nebylo-li společenství vlastníků založeno již dříve, založí je vlastníci jednotek, kde je alespoň pět jednotek, z nichž alespoň tři jsou ve vlastnictví tří různých vlastníků, nejpozději po vzniku vlastnického práva k první převedené jednotce. (2) Do veřejného seznamu se nezapíše vlastnické právo k další převedené jednotce, pokud není prokázán vznik společenství vlastníků. To neplatí při nabytí jednotky do vlastnictví prvním vlastníkem.

[…]

§ 1200 (1) Společenství vlastníků se založí schválením stanov.

[…]

§ 1202 (1) Dokud má některý zakladatel společenství vlastníků většinu hlasů, je správcem domu a pozemku. Pro tento účel se na strany smlouvy o výstavbě hledí jako na jednu osobu.

[…]

§ 1203 Ztratí-li správce většinu hlasů, podá nejpozději do šedesáti dnů jako statutární orgán společenství vlastníků návrh na zápis společenství vlastníků do veřejného rejstříku a nejpozději do devadesáti dnů svolá shromáždění. Neučiní-li to, může tak učinit kterýkoli vlastník jednotky. § 1204 Společenství vlastníků vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku.


  1. Co to má být, že „správce […] podá […] jako statutární orgán společenství návrh…“. Správce JE v tu chvíli statutárním orgánem, nebo ne? (§ 1205 říká, že „Statutární orgán je výbor, ledaže stanovy určí, že je statutárním orgánem předseda společenství vlastníků.“)
  2. Předpokládám správně, že návrh na zápis společenství do veřejného rejstříku může původní vlastník podat i dříve, než ztratí většinu? A musí to na něčí žádost udělat? (Bez zápisu společenství do veřejného rejstříku společenství nevznikne, a nebudou se tedy zapisovat do veřejného seznamu vlastnická práva k jednotkám (krom té „první“ a těch této předcházejících)…) A co je to za bizarnost, že SVJ se založí, ale pak se ještě neomezeně dlouhou dobu čeká na jeho vznik?
  3. Přestává ve chvíli, kdy SVJ vznikne, být původní vlastník správcem?

    Štítky (beta): Přidejte nový štítek vepsáním, smažte kliknutím na křížek (pouze pro přihlášené). Zobrazte další diskuse s daným štítkem kliknutím na štítek. Seznam štítků.

    Vložil S. (bez ověření), 28. Leden 2014 - 15:40

    Dobrý den. mám prosím úplně tupý dotaz, ale jsem ,,nováček,, a potřebuju polopaticky vysvětli, jak máme společenství založit a jaké jsou k tomu potřeba dokumenty? náš dům (nachází se tam pouze 3 byty a už od začátku jsou tam problémy s vlastníky-vyjít mezi sebou), jde nám o to, mít vše ošetřené. děkuji MOC !!!!

    Vložil Dušan, 17. Červenec 2013 - 11:06

    Martle,

    vzhledem k tomu, že se k Vašim dotazům zatím nevyjádřil žádný ze zdejších odborníků, pokusím se o to sám.

    K otázce 1) a 3)

    text „správce […] podá […] jako statutární orgán společenství návrh…“. si vysvětluji tak, že jde o situaci, kdy společenství ještě nevzniklo (nemá tudíž ani statutární orgán výbor) a správu vykonává dle § 1190 správce (u vzniklého společenství by to bylo SVJ). Správce tedy vykonává dle § 1191 až § 1193 správu bez vzniku společenství).

    Je třeba si uvědomit, že význam pojmu správce dle NOZ se liší od správce dle ZoVB. Správce osoba odpovědná za správu je pro vlastníky partnerem, vůči kterému uplatňují vlastníci jednotek svá práva a plní své povinnosti. Po vzniku společenství je tímto partnerem SVJ jako právnická osoba. V případě ZoVB není správce tímto partnerem pro vlastníky, tím je vždy SVJ právnická osoba.

    Po vzniku SVJ dle NOZ může být dosavadní správce pověřen dle § 1208 některými činnosti správy domu a pozemku, pak už nebude správcem ve smyslu § 1190 zákona, ale osobou zajišťující některé činnosti správy domu a pozemku.

    Vložil martl, 17. Červenec 2013 - 11:20

    Dušan:

    Děkuji moc za reakci. Měl jsem sem už sám napsat, že některé věci se mi už vyjasnily v souvislosti s dalším studiem a diskusemi (též v souvislosti s tou v tomto vláknu http://www.portalsvj.cz/…e/1166–2-noz ).

    Se vším, co píšete v tomto příspěvku, už souhlasím.

    Vložil Dušan, 17. Červenec 2013 - 11:04

    K otázce 2)

    Podle mého názoru původní vlastník nemůže podat dříve návrh na zápis společenství do veřejného rejstříku, než ztratí většinu, protože by to bylo v rozporu s § 1202 a 1203 …Dokud má některý zakladatel společenství vlastníků většinu hlasů, je správcem domu a pozemku. Pro tento účel se na strany smlouvy o výstavbě hledí jako na jednu osobu…

    V důvodové zprávě k § 1202 a 1203 je uvedeno
    V praxi dochází k tomu, že developer po dokončení domu prodá jen malou část bytů a současně se vyváže ze správy domu. Tomu se snaží navržená úprava zabránit a po vzoru řady zahraničních úprav spojuje odpovědnost za správu domu s osobou, která rozhodla o rozdělení domu na jednotky, po dobu, co tato osoba má většinu hlasů.

    Pokud by mohl původní vlastník (správce) podat dříve návrh na zápis společenství do veřejného rejstříku, než ztratí většinu, nebyl by naplněn smysl § 1202 uvedený v důvodové zprávě, protože by tak nebylo zabráněno vyvázání se správce ze správy domu.

    Vámi uvedenému
    „Bez zápisu společenství do veřejného rejstříku společenství nevznikne, a nebudou se tedy zapisovat do veřejného seznamu vlastnická práva k jednotkám (krom té „první“ a těch této předcházejících)“

    V této souvislosti též úplně nerozumím, protože by to znamenalo, že až do doby ztráty většiny podílu správce a vzniku SVJ byl novým vlastníkům blokován převod jednotek. Přitom by snaha správce prodat byty nemusela být z objektivních důvodů v rozumné době naplněna a v takovém případě by ani tlak vlastníků na správce nepomohl.

    K Vaší otázce „A co je to za bizarnost, že SVJ se založí, ale pak se ještě neomezeně dlouhou dobu čeká na jeho vznik?

    Společenství vlastníků jednotek nebude nadále vznikat ze zákona, nýbrž zakladatelským právním jednáním. V důvodové zprávě se uvádí: „ V praxi se však ukázalo, že jde o řešení, které není zcela vyhovující, protože z moci zákona vznikaly právnické osoby a zároveň byly zaznamenány případy, že si vlastníci jednotek tento stav neuvědomují nebo jsou k němu lhostejní, neřídili se vzorovými stanovami společenství stanovenými nařízením vlády, leckdy svolávají první shromáždění společenství až dlouho dobu po vzniku společenství a činnost těchto společenství se mnohdy vyvíjí dosti živelně; zaznamenány jsou i případy faktického řízení společenství realitními kancelářemi zajišťujících pro společenství správcovskou činnost."

    Proto se přechází na založení a vznik společenství, který odpovídá obvyklému postupu zakládání a vzniku právnických osob v soukromé sféře.

    Zůstává zachován zákonný požadavek, podle kterého musí společenství vlastníků existovat tam, kde v domě vzniklo alespoň pět jednotek a tři různí vlastníci. Nevyhoví-li se zákonnému příkazu, budou vlastníci jednotek donuceni k založení a vzniku společenství tím, že dojde k blokaci převodů vlastnického práva k jednotkám.

    Vložil martl, 17. Červenec 2013 - 11:30

    Dušan:

    Opět s většinou souhlasím.

    Ohledně blokace převodů se teď domnívám (jak už jsem psal v tomto http://www.portalsvj.cz/…e/1166–2-noz vláknu ), že § 1198 (2) se uplatní jen v případě, že společenství nevzniklo vkladem prohlášení ani vkladem smlouvy o výstavbě, kdežto §§ 1202 a 1203 se naopak uplatní, pokud SVJ vkladem prohlášení, nebo smlouvy o výstavbě vzniklo. Takže patové situace vznikat nebudou. (Není mi sice jasné, proč §1198 (2) podmiňuje další převody vznikem, a ne založením společenství, dokonce mám pochybnost, zda nejde o nedopatření, ale to je už jiná věc.)

    (Pokud jde o založení a vznik, zkrátka mi nejdřív konstrukce, podle které se SVJ nejdřív zakládá a až třeba mnohem později, klidně po desetiletích, vzniká, přišla bizarní, ale už jsem si celkem zvykl… :) )

    Vložil Dušan, 17. Červenec 2013 - 18:28

    Martle napsal jste:

    Ohledně blokace převodů se teď domnívám, že § 1198(2) se uplatní jen v případě, že společenství nevzniklo vkladem prohlášení ani vkladem smlouvy o výstavbě.

    To je ale v rozporu z důvodovou zprávou k § 1198, podle níž se blokace uvedená v § 1198/2 uplatní právě v případech zakládání společenství prohlášením nebo smlouvou o výstavbě. Cituji z důvodové zprávy k § 1198: „Předně se v těch případech, kdy dochází k rozdělení práva k domu na práva k alespoň pěti jednotkám prohlášením, nebo kdy má dům s alespoň pěti jednotkami vzniknout na základě smlouvy o výstavbě, vyžaduje, aby společenství bylo založeno přijetím stanov osobou, která činí prohlášení, nebo stranami smlouvy o výstavbě. Tím jsou další případy zakládání jednotek omezeny na statisticky malý počet. Nevyhoví-li se v těchto případech zákonnému příkazu, budou vlastníci jednotek donuceni k založení společenství jednak tím, že dojde k blokaci převodů vlastnického práva k jednotkám …

    Předpokládám, že text „Nevyhoví-li se v těchto případech zákonnému příkazu …“ se vztahuje těch případu „prohlášení a smlouvy o výstavbě“ a nevztahuje se na text „Tím jsou další případy zakládání jednotek omezeny na statisticky malý počet.“

    Také jste uvedl:

    „Není mi sice jasné, proč §1198 (2) podmiňuje další převody vznikem, a ne založením společenství, dokonce mám pochybnost, zda nejde o nedopatření.“

    Založení společenství se nezapíše do veřejného rejstříku, SVJ jako právnická osoba nevzniklo. Účelem blokace ale přece je, aby SVJ vzniklo jako právnická osoba a bylo zapsáno do veřejného rejstříku a aby nebyl zápis do veřejného rejstříku bezdůvodně odkládán nebo ignorován. Katastr při rozhodování o blokaci si vznik jednoduše ověří ve veřejném rejstříku.

    Vložil martl, 18. Červenec 2013 - 10:01

    Čtu znovu tu důvodovou zprávu a přijde mi teď, že ono „Nevyhoví-li se v těchto případech zákonnému příkazu, budou vlastníci jednotek donuceni k založení společenství…“ se vztahuje celkem jasně právě k těm „dalším případům zakládání ‚jednotek‘“, jež jsou „omezeny na statisticky malý počet“. Tam se uplatňuje zákonný příkaz založit společenství po převodu „první“ jednotky a vynucuje se blokací.

    Vložil Dušan, 20. Červenec 2013 - 16:17

    Martle,

    na rozdíl od svých přechozích příspěvků, když jsem nesouhlasil s Vašim výkladem, že se blokace převodů § 1198(2) uplatní jen v případě, že společenství nevzniklo vkladem prohlášení ani vkladem smlouvy o výstavbě, s ním teď už souhlasím.

    Uvědomil jsem si, že DZ k § 1198 předpokládala (v té době ještě bez podmínky „tří různí vlastníci“), že v těch případech, kdy dochází k rozdělení práva k domu na práva k alespoň pěti jednotkám prohlášením, nebo kdy má dům s alespoň pěti jednotkami vzniknout na základě smlouvy o výstavbě, aby společenství bylo založeno přijetím stanov osobou, která činí prohlášení, nebo stranami smlouvy o výstavbě. Proto nebylo v té době potřebné vynucovat si založení společenství v těchto případech blokací převodů, a ty se týkají jen „těch ostatních případů“.

    Teprve dodatečné vložení podmínky „tří různých vlastníků“ do § 1198 způsobilo pro nesplnitelnost této podmínky v okamžiku vkladu prohlášení nevymahatelnost a nevynutitelnost naplnit ustanovení § 1198 (jak vysvětlil Lake v jiném příspěvku). Osoba, která činí prohlášení, tak nebude muset uvést náležitosti stanov do prohlášení, a tak nemusí být splněn záměr původního návrhu zákona o založení společenství prohlášením.

    Vložil Dušan, 18. Červenec 2013 - 10:16

    To si nemyslím, jsem přesvědčen, že smyslem blokací převodů bylo vypořádat se se všemi případy otálení s vkladem společenství do veřejného rejstříku. Váš výklad by blokaci převodů omezil jen na tu malou část „dalších případů zakládání jednotek“.

    Vložil martl, 18. Červenec 2013 - 10:38

    A důvodová zpráva k § 1198 říká:

    „Navrhuje se zachovat zákonný požadavek, podle kterého musí společenství vlastníků existovat tam, kde v domě vzniklo alespoň pět jednotek. Nástroje, které povedou k naplnění tohoto požadavku, jsou různé. Předně se v těch případech, kdy dochází k rozdělení práva k domu na práva k alespoň pěti jednotkám prohlášením, anebo kdy má dům s alespoň pěti jednotkami vzniknout na základě smlouvy o výstavbě, vyžaduje, aby společenství bylo založeno přijetím stanov osobou, která činí prohlášení, nebo stranami smlouvy o výstavbě. […]“

    Je úplně jasné, že když DZ mluví o „existenci“ SVJ, míní jeho pouhou založenost, nikoli „vzniklost“. („…aby společenství bylo založeno přijetím stanov osobou, která činí prohlášení, nebo stranami smlouvy o výstavbě.“

    Vložil Dušan, 18. Červenec 2013 - 12:52

    V tom se neshodneme. Když DZ mluví o „existenci“ SVJ, tak tím míní jeho založení vč. jeho vzniku. Pro okolí společenství existuje, když vystupuje jako právnická osoba a tuto skutečnost si může každý ověřit ve veřejném rejstříku SVJ.

    Vložil martl, 18. Červenec 2013 - 10:33

    Ano.

    Vy prostě vycházíte z ničím nezdůvodněné hypothesy, že smyslem bylo „vypořádat se se všemi případy otálení s vkladem společenství do veřejného rejstříku“. Proti tomu ale mluví celkem jasně důvodová zpráva k §§ 1202 a 1203:

    „Navržená ustanovení řeší přechodné období mezi rozdělením domu na dům s jednotkami a stavem, kdy většinu jednotek v domě získají noví vlastníci. V praxi dochází k tomu, že developer po dokončení domu prodá jen malou část bytů a současně se vyváže ze správy domu. Tomu se snaží navržená úprava zabránit a po vzoru řady zahraničních úprav spojuje odpovědnost za správu domu s osobou, která rozhodla o rozdělení domu na jednotky, po dobu, co tato osoba má většinu hlasů.“

    No a tyto paragrafy prostě odkládají vznik SVJ do doby, kdy původní vlastník ztratí většinu. Takže záměrem NOZ bylo naopak zabránit (v drtivé většině případů) příliš časným vkladům do rejstříku. Vynutit časné založení, ale následný vznik oddálit.

    Vložil Dušan, 18. Červenec 2013 - 14:38

    Martle,

    že § 1203 umožňuje vznik SVJ až v okamžiku, kdy původní vlastník ztratí většinu, neznamená, že by by byl podle původního návrhu zákona § 1203 v kolozi s § 1198 o blokaci převodů.

    Ustanovení § 1203 podle původního návrhu zákona (před doplněním podmínkou o třech různých vlastnících) mohlo platit současně s ustanovením § 1198 i v tom přechodném období mezi rozdělením domu na dům s jednotkami a stavem, kdy většinu jednotek v domě získají noví vlastníci (ostatně DZ v konsolidované verzi, ze které oba citujeme, uvádí k § 1198 i na jiných místech, jen tu první podmínku založení tj. alespoň pět jednotek a neuvádí tu druhou podmínku „tři různí vlastníci“, i když jde o konsolidovanou, tedy opravenou DZ na platné znění zákona).

    Teprve vložení podmínky „tří různí vlastníci“ do § 1198 i do dalších ustanovení zákona způsobilo kolizi obou paragrafů a vyloučilo, aby mohly platit současně v založeném společenství.

    Vložil martl, 18. Červenec 2013 - 15:43

    Teď Vám vůbec nerozumím.

    Podle § 1203 společenství nevznikne, dokud má původní vlastník většinu, a podle § 1198 se nebudou převádět další jednotky, dokud nevznikne společenství. To prostě nelze smířit (v domě, který má alespoň cca 9 jednotek). Nemůže se aplikovat obojí současně.

    S tím, zda § 1166 (2) obsahuje podmínku o 3 vlastnících, to skoro nijak nesouvisí. (Jediná souvislost – podle mého výkladu – je, že když tam tu podmínku přidali, bude se § 1198 (2) aplikovat častěji, protože přibude případů, kdy SVJ nebude založeno vkladem prohlášení.)

    Vložil Dušan, 18. Červenec 2013 - 16:57

    Chápu, že se Vám zdá můj předešlý příspěvek nesmyslný. Pokusím se vysvětlit, jak jsem k tomu názoru přišel.

    Domnívám se, že v původním návrhu měl odst. 2 § 1198 úplně jiný význam než má nyní. Způsobilo to vložení podmínky „tří různí vlastníci“ do odst.1 § 1198. Před vložením podmínky „tří různí vlastníci“ se jednalo v textu 1. odst. § 1198 „nejpozději po vzniku vlastnického práva k první převedené jednotce“ skutečně o převod první převedené jednotky.

    Odst. 1 § 1198 v návrhu zněl:

    "1) Nebylo-li společenství vlastníků založeno již dříve, založí je vlastníci jednotek, kde je alespoň pět jednotek, nejpozději po vzniku vlastnického práva k první převedené jednotce.“

    Odst. 2 § 1198 se nezměnil:

    „2) Do veřejného seznamu se nezapíše vlastnické právo k další převedené jednotce, pokud není prokázán vznik společenství vlastníků. To neplatí při nabytí jednotky do vlastnictví prvním vlastníkem.“

    Všimněte si druhé věty „To neplatí při nabytí jednotky do vlastnictví prvním vlastníkem.“ Na první pohled se zdá nadbytečná, protože „že to neplatí pro nabytí jednotky do vlastnictví prvním vlastníkem“ vyplývá už z věty první ze slov „k další převedené jednotce“.

    Podle mého názoru znamenala věta druhá to, že se měla posuzovat skutečnost, zda jde o první nebo další převod u každé jednotky zvlášť. Tzn., že se nemělo posuzovat, zda jde o první nebo další převod v domě, ale u každé jednotky to, zda už byla daná jednotka převedena novému vlastníkovi. Zatímco původní vlastník by při prodeji neprodaných jednotek blokován nebyl, protože v případě těchto jednotek by šlo o jejich první převod, noví vlastníci, kteří byty koupili a chtěli by je dále převést by blokováni byli, protože v jejich případě by šlo už o další převod jejich jednotky.

    Z toho vyplývá, že správce (původní vlastník) by převáděl v souladu s § 1203 jednotky až do ztráty většiny, aniž by byly tyto převody blokovány §1198/2 (jednalo by se o první převody těchto jednotek). Blokováni by ale byli noví vlastníci, v případě jejich bytů by se jednalo o další převod, pokud by chtěli koupený byt dále převést na jiného vlastníka. A to až do chvíle, než by správce ztratil většinu a zapsal by společenství do rejstříku, čímž by společenství vzniklo.

    Vložil martl, 18. Červenec 2013 - 21:17

    Děkuji za upozornění na změnu v § 1198 (1). Máte asi pravdu, že v tomto odstavci „první jednotka“ původně opravdu znamenala první jednotku.

    Pokud jde o Váš výklad druhé věty § 1198 (2), nevím, proč ho spojujete s původním zněním odstavce 1. Ten výklad byste stejně dobře mohl razit i dnes. Ale já s ním nesouhlasím. Myslím sice, že se v té 2. větě opravdu nemyslí převod první jednotky, ale myslím, že Váš výklad taky není správný. Nevidím jediný důvod, proč neblokovat prodeje původním vlastníkem, ale blokovat prodeje druhým vlastníkem. (Kterému Vy říkáte „první“.) Myslím, že ten první vlastník je prostě vlastník původní, který nabyl jednotku do vlastnictví prohlášením vlastníka. (Přiznávám, že původně jsem „prvního vlastníka“ chápal jako vlastníka první jednotky, na výklad, který teď presentuji, mě navedla jedna právnička v jiné diskusi.)

    Každopádně v mém výkladu k žádné kolisi nedochází, protože § 1198 (2) se uplatní jen v těch řídkých případech, kdy stanovy nebudou součástí prohlášení či smlouvy o výstavbě.

    Vložil Dušan, 19. Červenec 2013 - 10:50

    Martle napsal jste:

    „Myslím, že ten první vlastník je prostě vlastník původní, který nabyl jednotku do vlastnictví prohlášením vlastníka.“

    Takový výklad se nabízí jako nepravděpodobnější, ale je tu logický rozpor. Druhá věta § 1198 stanovuje podmínku neplatnosti případu popsaného ve větě první odst. 2 § 1198. Tj. případu, podle kterého se má jednat o vlastnické právo k další převedené jednotce, tzn. že se nemůže jednat o původního vlastníka a už vůbec ne na základě prohlášení, protože se mluví o převodu (o další převedené jednotce).

    Připouštím, že ten můj výklad v předchozím příspěvku je málo pravděpodobný. Napadla mě ještě jedna varianta výkladu, který by mohl vyhovovat druhé větě odst. 2 § 1198 „To neplatí při nabytí jednotky do vlastnictví prvním vlastníkem“ a to, že ten další převod (tedy druhý převod podle původního návrhu nebo druhý další převod podle schváleného znění, který by měl byl blokován katastrem) blokován nebude v případě, že původní vlastník převede druhý (eventuálně druhý další) byt na vlastníka, na kterého už převedl první byt. Takže by původní vlastník mohl prevádět jednotky dále, ale jen na stejného vlastníka, převody na jiné vlastníky by byly blokovány. Pro takový postup mně ale chybí vysvětlení, co by s tím zákonodárce sledoval, smysluplnost takového postupu, a tak bude asi taká málo pravděpodobný.

    Vložil martl, 19. Červenec 2013 - 11:28

    „Takový výklad se nabízí jako nepravděpodobnější, ale je tu logický rozpor. Druhá věta § 1198 stanovuje podmínku neplatnosti případu popsaného ve větě první odst. 2 § 1198. Tj. případu, podle kterého se má jednat o vlastnické právo k další převedené jednotce, tzn. že se nemůže jednat o původního vlastníka a už vůbec ne na základě prohlášení, protože se mluví o převodu (o další převedené jednotce).“

    No nevím… Je to sice trochu divné, ale třeba ta 2. věta odst. 2 opravdu jen ujišťuje, že první (= původní) vlastník samozřejmě může prohlášením či smlouvou o výstavbě nabýt do vlastnictví jednotek kolik chce, ačkoli SVJ pochopitelně ještě vzniklé není.

    Vložil martl, 17. Červenec 2013 - 19:33

    Dušan:

    Ach, moc se omlouvám. Chtěl jsem napsat:

    „Ohledně blokace převodů se teď domnívám, že § 1198 (2) se uplatní jen v případě, že společenství nebylo založeno vkladem prohlášení ani vkladem smlouvy o výstavbě.“

    A pak mi dává to, co citujete z důvodové zprávy, za pravdu. Pokud nedojde k splnění „zákonného příkazu“ v případě dělení domu prohlášením vlastníka na 5 a více jednotek, tj. společenství se nezaloží, tak budou převody blokovány, aby byli vlastníci „donuceni k založení společenství“.

    Pokud dojde vkladem prohlášení k založení SVJ, § 1198 (2) se neuplatní, naopak se uplatní §§ 1202 a 1203.

    Když k založení vkladem prohlášení nedojde, budou vlastníci nuceni k založení blokací. Jenže oni nebudou dle znění § 1198 (2) nuceni jen k založení, ale taky k vzniku. Takže společenství bude muset vzniknout před převodem čtvrté jednotky, kdežto kdyby k založení vkladem prohlášení došlo, vznikne, až když původní vlastník ztratí většinu hlasů. To je zvláštní asymetrie a já se ptám, proč nejsou převody blokovány spíše založením než vznikem (pak by vše v případě nezaložení vkladem prohlášení probíhalo stejně jako obdobně jako v případě založení vkladem prohlášení, uplatnily by se §§ 1202 a 1203. A Vy skutečně citujete z důvodové zprávy, že vlastníci mají být blokací nuceni k založení, ne ke vzniku.

    Jak jste přišel na to, že „Účelem blokace ale přece je, aby SVJ vzniklo jako právnická osoba a bylo zapsáno do veřejného rejstříku“? Proč nemůže vznikat SVJ vždy teprve, až původní vlastník ztratí většinu hlasů?

    Vložil Dušan, 18. Červenec 2013 - 6:39

    Martle,

    Váš výklad má jistou logiku, já se ale zatím přikláním k názoru, že blokace převodů se vztahuje na všechny nevzniklé společenství tj. založené i nezaložené, i když v takovém případě u založených s většinou původního vlastníka vzniká ta kolize, kdy má být blokován převod čtvrté (třetí) jednotky, což ale brání správci splnit povinnost provést tolik převodů, aby ztratil většinový podíl a podal návrh na vklad do rejstříku.

    Ptáte se: „Jak jste přišel na to, že „Účelem blokace ale přece je, aby SVJ vzniklo jako právnická osoba a bylo zapsáno do veřejného rejstříku“, a proč nejsou převody blokovány spíše založením než vznikem?“

    Vyplývá to z § 1198/2 – Do veřejného seznamu se nezapíše vlastnické právo k další převedené jednotce, pokud není prokázán vznik společenství vlastníků…

    Založené společenství funguje ve srovnání se vzniklým společenstvím omezeně, nejde o právnickou osobu, nenajde ho nikdo ve veřejném rejstříku. Přesto, že zákon stanovuje povinnost zapsat společenství do veřejného rejstříku, bez donucovací blokace převodů (v případě, že by blokace by byla využita jen na založení) by problém dneška tj. nezapsání do rejstříku zůstal neřešen. Pokud by správce z jakéholi důvodu po ztrátě většiny návrh na zapsání do rejstřiku nepodal, přestože mut to ukládá za povinnost § 1203 a ani vlastníci nebudou konat, bez donucovací blokace převodů nebude návrh na zápis společenství vlastníků do veřejného rejstříku podán a společenství nevznikne.

    Práte se: „Proč nemůže vznikat SVJ vždy teprve, až původní vlastník ztratí většinu hlasů?“

    Asi proto, že budou vznikat i společenství, kde nebude mít nikdo většinu.

    Vložil martl, 18. Červenec 2013 - 9:15

    Dušane, říkáte:

    „Vyplývá to z § 1198/2 – Do veřejného seznamu se nezapíše vlastnické právo k další převedené jednotce, pokud není prokázán vznik společenství vlastníků…“

    No ale já jsem se přece právě ptal, proč to tam tak je a zda to náhodou není nedopatření. Vy jste řekl, že to není nedopatření, protože záměrem je právě vynutit vznik, já se zeptal, jak to víte, a Vy jste odkázal zpět na § 1198 (2). To je kruh… :)

    (Vlastně mě napadá, že ten paragraf může vyžadovat vznik, nikoli založení proto, že ověřit vznik je snazší než ověřit založení. Ale přijde mi to být slabý důvod…)

    Vložil Dušan, 18. Červenec 2013 - 10:08

    Podle důvodové zprávy se v NOZ podobně jako u ZoVB zachovavá zákonný požadavek, podle kterého musí společenství vlastníků existovat tam, kde v domě vzniklo alespoň pět jednotek a tří různí vlastníci. K jednomu z hlavních nástrojů, které mají vést k naplnění tohoto požadavku, se zvolila blokace převodů.

    Považuji za rozumné a logičtější, že se požaduje vznik a ne jen založení. Založené společenství není právnickou osobou, bez vzniku není v rejstříku. Je ve veřejném zájmu (především v zájmu třetích osob, které jednají se společenstvím, a pro vlastníky konformnější správu ve vzniklém společenství ve srovnání se společenstvím spravovaným podle ustanovení Správa bez vzniku společenství vlastníků) aby společenství vzniklo a bylo v rejstříku.

    Vložil právník (bez ověření), 18. Červenec 2013 - 9:37

    Nedopatřením je celý NOZ

    Volby prohlížení komentářů

    Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".