Vyúčtování tepla
Dobrý den, teplárenská společnost předložila našemu SVJ výpočet nákladů na teplo za rok 2016, provedený dle nové vyhlášky. Podkladem byly odečtené hodnoty měřáků v jednotlivých bytech. Provedená korekce těchto hodnot navýšila nízké spotřeby, ale vysoké spotřeby nijak neupravila. Situace je nyní taková, že např. nízká spotřeba se pohybuje kolem 5 jednotek a vysoká spotřeba pak kolem 16 jednotek (po korekci dle vyhlášky). Vypočtený náklad na spotřebu 5j=13 000 Kč a pro 16j=26 000 Kč, tedy trojnásobná spotřeba má pouze dvojnásobnou částku. Byty mají stejnou rozlohu a umístění, navíc nemáme žádné vnitřní byty. Podal jsem tedy reklamaci a teplárenská společnost mi sdělila, že můžeme žádat rozúčtování podle starého způsobu, tedy podle naměřených hodnot. Navrhl jsem to našemu výboru, ten však tuto reklamaci zamítl a nechal to proúčtovat podle předloženého výpočtu. S tímto závěrem se mi nechce souhlasit, poněvadž byty s vysokou spotřebou jsou svými vlastníky pronajímány dalším osobám a náklady na toto podnikání v oblasti spotřeby tepla jsou takto rozpouštěny mezi ostatní vlastníky bytů. Chtěl bych tedy touto cestou požádat o radu, jak se v tomto případě dá ještě postupovat. Také by mě zajímalo, jestli výbor má k takovému zastavení reklamace vůbec právo, když ve stanovách SVJ máme k činnosti výboru ohledně vyúčtování uvedeno (pouze), že výbor zajišťuje vyúčtování záloh na úhradu za služby a vypořádání nedoplatků nebo přeplatků. Předem děkuji za ohlasy Patrik Pěch
Dám vám radu do života. Vypadáte jako mladý progresivní, slušně a logicky uvažující muž. A takových jen houšť. Rada je: Nikdy nehledej radu na fóru. Tady je více nesmyslů než smyslů. A platí to všeobecně pro všechna fora.
Pane Macháček,
nesmysl se dá v diskusi vyvrátit odkazem na znění zákonného předpisu. Každou zde uvedenou radu můžete ověřit dotazem, podle jakého znění a kterého zákonného předpisu radící diskutující postupoval. Pokud dostanete doplňující odpověď, můžete si správnost odpovědi sám ověřit.
Pokusím se zestručnit: byt č.1 má spotřebu 5j a má uhradit 13 000 Kč, byt č.2 má spotřebu 16j a má uhradit pouze 26 000 Kč. Zajímá mě, proč má byt č.2 hradit tak málo, když má oproti bytu č. 1 trojnásobnou spotřebu? Výbor mě odkázal na teplárenskou společnost, ti mi sdělili, že výpočet je ok dle nové vyhlášky, ale že pokud o to požádáme, tak to mohou spočítat dle měřáků. Toto však výbor zavrhl a reklamaci neuznal. Dá se s tím něco dělat? Díky PP
Musíte uvést, kolik činí průměrná spotřeba. Počítá se na m2, ve vašem případě pokud máte stejnou rozlohu bytů, tak stačí pro zjednodušení průměrná spotřeba na byt. Pak zjistěte, zda bytům s nízkou spotřebou pod 80% průměru byly skutečně naúčtováno 80% průměru, to by mohlo být podle vašeho příspěvku splněno. U bytů z vysokou spotřebou převyšující 200% průměru by mělo být naúčtováno právě těch 200% průměru, není jasné zda to bylo u vás splněno, to zjistěte.
Příklad: Průměr na byt činí 100. Bytům s příliš nizkou spotřebou pod 80 by mělo být naúčtováno právě těch 80. Bytům se spotřebou nad 200 by mělo být naúčtováno právě těch 200. Z příkladu vidíte, že rozdíl mezi byty s příliš nízkou spotřebou tj. s podlimitní spotřebou (pod 80% průměru) a byty s příliš vysokou spotřebou tj. nadlimitní spotřebou (tj. nad 200% průměru) čini 200/80 = 2,5 tj. dvouapůlnásobek. Tj. maximální rozdíl, který může být vyúčtován mezi uvedenými byty, bez ohledu na to, jak velký rozdíl vznikl porovnáním skutečně naměřených jednotek.
Podotýkám ještě, že ta informace teplárenské společnosti o možnosti použít starý způsob rozúčtování je nesprávná. Podle nově platných předpisů nelze použít starý způsob rozúčtování dokonce ani v případě, že by s tím souhlasili všichni vlastníci.
Děkuji za příspěvky. Průměrná spotřeba na 1m2 činí 0,0955 jednotek dle měřáků, 200% pak vychází na 0,1909. Bytům s nízkou spotřebou korekce provedena byla (resp. navýšení jejich spotřeby). Byt s vysokou spotřebou měl tyto hodnoty: spotřeba na 1m2 = 0,2088 jednotek dle měřáku a nebyla navýšena (korigována); je vyšší než 200% průměru! A tady se dostáváme k jádru problému. Ty spotřeby jednotlivých bytů vyjadřují pouze podíly na celkové spotřebě domu. Pokud se u několika bytů navýší, přičemž celková spotřeba za dům zůstává logicky beze změny, pak původní podíl 0,2088 již nemá takovou váhu, resp. dojde ke snížení jeho podílu na celku. Možná je to proto, že vyhláška nepočítá s tím, že spotřeba bytu může být oproti průměru více než dvojnásobná a připouští navýšení pouze o 200% oproti průměru, nevím. Doptávám se proto, abych zjistil, zda tento problém již někdo řešil v reálu a poradil mi, na koho obrátit, či jak se dá postupovat dál. Předem díky.
Pokud jsem uvedl průměrnou spotřebu na m2, měl jsem na mysli průměrnou výši nákladů na vytápění v Kč přepočtenou na m2. Zjistíte ji, když podělíte celkovou výši nákladů na vytápění v Kč za celý dům (zúčtovací jednotku) celkovou započitatelnou plochou všech jednotek v domě (zúčtovavací jednotky).
V prvním kole vyúčtování se zjistí podle přepočtené podlahové plochy základní složka nákladů na vytápění všech bytů (příp. nebytů) podle m2 a spotřební složka podle náměrů všech bytů (v Kč). Součtem zákl. složky a spotřební složky každého bytu získáme výši nákladů na vytápění každého bytu (v Kč). Byty, jejichž takto zjištěný náklad na vytápění nevyhovuje povoleným limitům, naúčtujeme náklady na vytápění podle zjištěných limitů(limit 80% resp. 200% pro každý byt zjistíme vynásobením průměrného nákladu na vytápění na m2 za celý dům započitatelnou podlahovou plochou bytu).
Pro tyto byty (které nevyhověly povoleným limitům a proto se jim naúčtují náklady ve výši limitů) je to konečné rozúčtování a do dalšího kola výpočtu rozúčtování postupují už jen ostatní byty, které v prvním kole limitům vyhověly. U nich se provede výpočet nově tak, že se bude mezi ně rozpočítávat částka celkových nákladů na vytápění za celý dům snížená o náklady ve výši limitů vyúčtováných bytům s konečným rozúčtováním z prvního kola (nevyhověly limitům v prním kole a do druhého kola už nepostupují). Základní složka bytů se použije stejná zjištěná v prvním kole, zbytek připadne na spotřební složku, která se rozdělí mezi byty podle náměrů a součtem základní a spotřební složky se zjistí náklady na vytápění bytů, které postoupily do druhého kola rozúčtování. Opět se porovná s limity zjištěnými už v prvním kole z průměrné výše nákladů na vytápění, a opět pokud někdo nevyhoví limitům se mu naúčtují uvedené limity a je to pro něj opět konečné rozúčtování a do dlašího kola postupují opět ostatní byty, které i v druhém kole limitům vyhověly.
V posledním kole rozúčtování už vyhoví limitům všechny byty, to jsou ty, které ve všech předchozích kolem limitům vyhověly a teprve náklady na vytápění zjištěné v tomto posledním kole budou pro ně směrodatné a konečné. Všem ostatním bytům, které v některém předchozím kole limitům nevyhověly, byly naúčtovány limity ve výši 80% resp. 200% spočítané z průměrného nákladu na m2 a do posledního kola se proto nedostaly.
Díky, René, za podrobný popis postupu výpočtu. Zeptám se příkladem: máme dva stejné byty, jeden má spotřebu 2 000 a druhý 10 000 Kč. Prvnímu se navýší na 2 500 Kč. Co se stane se spotřebou toho druhého, když celková spotřeba domu zůstává na 12 000 Kč?
To jako myslite, že zúčovací jednotka (dům) má jen 2 jednotky (byty) o stejné velikosti započitatelné podlahové plochy?
V takovém případě činí průměrná spotřeba na byt 12 000/2 = 6 000 Kč. Minimální limit pro byt činí 0,8×6 000 tj. 4 800 Kč. Tzn., že prvnímu bytu musí být náklady na vytápění navýšeny na 4 800 (dolní limit ve výší 80% průměrných nákladů), nikoliv na 2 500 Kč jak jste uvedl. Druhý byt postupuje do druhého kola rozúčtování, ve kterém se mu rozúčtuje celková částka nákladů na vytápění snížená o 4 800 Kč naúčtovanou prvnímu bytu tj. 12 000 – 4 800 = 7 200.
V prvním kole rozúčtování činily náklady na vytápění druhoho bytu 10 000 Kč tj. 167%. Protože se ale v prvním kole navýšily náklady na vytápění prvního bytu ze 2 000 na 4 800, rozdíl ve výši 2 800 sníží náklady na vytápění druhého bytu z 10 000 na 7 200 Kč.
Shrnuto. Konečné rozúčtování pro první byt činí 4 800 Kč a pro druhý byt 7 200 Kč.
Uvedl jsem pouze modelovou situaci. V reálu máme bytů více, ale můžeme je zařadit do některé ze dvou uvedených skupin. Výsledná podoba vyúčtování po úpravě je pak velice podobná tomu, co jste uvedl v odpovědi, ze které vyplývá, že byty s enormní spotřebou ve výsledku zaplatí méně, než by ve skutečnosti měly zaplatit podle množství naměřeného a tedy spotřebovaného tepla. V našem příkladu se jedná o snížení z částky 10 000 na 7 200. No a já pro toto snížení nevidím důvod. Tak co teď s tím?
Pokud bych to zjednodušil, autoři vyhášky usoudili, že při podlimitním nebo nadlimitním stavu náměrů není spravedlivé tyto nad či podlimitní stavy těmto bytům rozúčtovat, proto se jim naúčtují limity. Např. někdo podlimitní náměr dosáhne tím, že zastaví topení ve svém bytě a pak je jeho byt vytápěn sousedními byty. Bylo by nespravedlivé vůči ostatním především sousedům (právě těm se nespravedlivě zvýší náklady na vytápění diky netoupícímu či příliš šetřícímu sousedovi), aby mu bylo rozúčtováno méně než 80% průměru, protože vypnutí topení není žádoucí (myslím, že některý zákon nebo vyhláška nařizuje vlastníkovi vytápět byt na určitou minimální teplotu). Většinou by při dobře vyvážené topné soustavě mělo docházet k podlimitním či nadlimitnm stavům zcela výjimečně pokud vůbec.
Limity tedy maji zabránit, aby nedocházelo k nežádoucím excesům při rozúčtování nákladů na vytápění. Úplně spravedlivé rozúčtování nebude existovat nikdy, vždy se najdou z různých důvodů případy, ve kterých nemusí být úplně spravedlivé.
Pokud se chcete podrobně seznámit s důvody, které vedly k nové vyhlášce i přesným postupem výpočtu rozúčtování i s příkladem tak nahlédněte do Metodického pokynu MMR http://www.mmr.cz/…_31_1_17.pdf
„podle množství naměřeného a tedy spotřebovaného tepla“
Napište nám tady, jak byt spotřebovává teplo. Dostanete Nobelovu cenu za fyziku.
Ve Vašem požadavku na ohlasy je mnoho povídání, ale žádné konkretní údaje. Pro názor čitatelů je nutno znát podrobnosti z vyúčtování- dejte ho do přílohy k Vašemu textu. Reklamaci jste měl podat výboru SVJ, který je objednavatelem rozúčtování, tak nevím proč Vám odpovídá teplárenská společnost. Pokud se s výborem nedohodnete a ten Vaši reklamaci uspokojivě nevyřídí… tak už jen žaloba na výbor.
Ah jo… kdo to má číst… vyúčtování snad rozumím po 17 letech práce ve výboru SVJ ale uprav ty tvé bláboly max. do 4 řádků…
Poslední komentáře