Výměna vodovodních rozvodů a odpadů
Jako předseda SVJ stojím před výměnou stoupaček, odpadů a vodorovných rozvodů vody. Jsme relativně malé společenství cca 24 bytů. Společenství vlastníků nám odsouhlasilo výměnu výměna stoupaček, odpadů. Až na jeden byt je přístup k rozvodům odnimatelný.
Mám dva níže popsané problémy.
- První vlastník, který nebyl účasten hlasování a při své rekonstrukci si zazdil přístup k rozvodům tak, že jsou přístupné pouze měřiče. Takže bude nutné bourat a dát do původního stavu. Po intervenci našeho právníka ustoupil z původního požadavku nechat si na náklady společenství kromě uvedení do původního stavu obložit kromě přístupové stěny i celou toaletu a přilehlou koupelnu. Teď požaduje sice menší spoluúčast, ale požaduje trojstrannou smlouvu dodavatel-svj-majitel bytu, jako dodávku na klíč s harmonogramem.
- Druhý vlastník zase požaduje finanční kompenzaci, protože si rekonstrukci vodorovných rozvodů provedl sám.
K bodu jedna jsem tady četl fóra, že vše jde na vrub vlastníka, že musí na své náklady zajistit přístup, ale právník specialista na SVJ mne vyvedl z omylu. Tak bych asi volil firmu s kompletním zajištěním, včetně vedení projektu. Nechci totiž absolvovat odbornou diskuzi a tahanice o kvalitě dodávky s výše uvedeným vlastníkem.
K bodu dva nevím, jak řešit tuto situaci, protože se všichni budou cítit poškozeni.
„vlastník … si zazdil přístup k rozvodům“
Učinil (svévolnou? – to zatím nevíme) změnu společné části, na kterou dopadá § 1175 OZ.
„Druhý vlastník … si rekonstrukci vodorovných rozvodů provedl sám.“
Pravděpodobně učinil (svévolnou? – to zatím nevíme) změnu společné části, na kterou dopadá § 1175 OZ. Pravděpodobně proto, že tazatel neuvedl zcela jasně, zda vodorovné rozvody jsou společnou částí. Lze to ale podle dotazu předpokládat, pokud by totiž nešlo o společnou část domu, mohl by s ní vlastník nakládat podle svého uvážení a nepředstavovalo by to problém.
Vy jste nenapsala zásadní věc, a to je komu patří ty vodorovné rozvody v bytě, už jsem vás k tomu vyzval. Nebo to snad jako předsedkyně nevíte? Komu patří stopačky a odpady je snad jasné. Předpokládám,že je to společná část domu. Pokud ovšem vodorovné rozvody v bytě patří vlastníkům, tak se vůbec o výměně této části nemělo hlasovat, protože si tyto rozovody mění každý sám, nemění se ze společných peněz. Jako předsedkyně jste takové hlasování vůbec neměla dovolit. Teď nevíte co s tím. Pokud jste si tedy takhle pitomě odhlasovali, že si rozvody v bytě vyměníte ze společných peněz, tak vlastník, který si je vyměnil sám má nárok na finanční kompenzanci. Nemá žádnou povinnost přispívat na výměnu rozvodů v bytě ostatním vlastníkům. Ovšem vlastník, který zazdil šachtu nemá nárok na žádnou kompenzanci, neměl to dělat, vstup do šachty musí být přístupný.
„si zazdil přístup k rozvodům“
Neuvádíte, zda šlo o svévolnou akci vlastníka, a nebo měl potřebné souhlasy a postupoval po dohodě.
„si rekonstrukci vodorovných rozvodů provedl sám.“
Totéž. Neuvádíte, zda šlo o svévolnou akci vlastníka, a nebo měl potřebné souhlasy a postupoval po dohodě.
Vlastník není oprávněn svévolně zasahovat do společných částí domu, jakkoli je upravovat nebo měnit. Pokud tak přesto učiní, následky jdou k jeho tíži.
Pane Vyčítale, píšete zde nesmysly.
Za prvé: je bezvýznamné zda u zazdění rozvodů šlo o „svévolnou akci vlastníka“, nebo k ní měl souhlas.
Případný souhlas (pokud snad byl udělen) se totiž týkal výhradně oprávnění provést stavební úpravu v bytě. Ostatní vlastníci se ovšem nezavázali, že do budoucna za tohoto vlastníka budou hradit veškeré bourací práce v bytě a opětovné uvedení do původního stavu, včetně nových obkladů! Takový závazek na sebe vlastníci jednotek nepřevzali (a pochybuji, že by vůbec dali souhlas, kdyby s ním byl spojený i závazek platit do budoucna nové obklady v cizím bytě).
Zákonná povinnost vlastníka „umožnit přístup“ je uvedena v § 1183 NOZ. Udělení souhlasu se stavební úpravou tuto povinnost vlastníka jednotky neruší, ani ji nepřesouvá na někoho jiného! (K tomu by byla nutná vícestranná soukromoprávní smlouva, kterou by se ostatní vlastníci jednotek zavázali hradit za vlastníka jednotky budoucí náklady na umožnění přístupu.)
Není správná ani Vaše druhá úvaha, která se týká vodorovných rozvodů. Na vině je Vaše hluboká neznalost zákona a judikatury. Jinak řečeno, mlátíte zde prázdnou slámu.
| 89/2012 Sb. § 1136 Spoluvlastník, který vynaložil na společnou věc náklad v zájmu ostatních spoluvlastníků bez jejich vyrozumění a souhlasu, může požadovat a) poměrnou část náhrady v rozsahu zhodnocení věci, jednalo-li se o náklad, který byl spoluvlastníkům ku prospěchu, b) náhradu nutných nákladů, jednalo-li se o náklad, který bylo třeba vynaložit na záchranu věci. |
Je jistě pravda, že vlastník jednotky není oprávněn svévolně zasahovat do společných částí. Ale jak vidíte ze znění zákona, zákonodárce takovou možnost připouští a zasahujícímu vlastníkovi přiznává právo na náhradu v rozsahu zhodnocení společné věci. Váš ojedinělý názor je tedy v rozporu se zákonem.
Jestliže v minulosti vlastník jednotky zasáhl do společné části a opravil vodorovné rozvody, měli ostatní vlastníci jednotek možnost žádat o uvedení do původního stavu (což by ovšem byla pitomost, protože staré trubky byly v té době už někde na smetišti).
Jestliže nepožádali bez zbytečného odkladu o uvedení do původního stavu, pak mlčky (konkludentně) přijali fakt, že vlastník jednotky svým nákladem opravil společnou část. Tato skutečnost má svůj nevyhnutelný následek, který se projevuje v majetkové sféře všech spoluvlastníků – viz § 1136 NOZ.
Justitianus
„Váš ojedinělý názor je tedy v rozporu se zákonem.“
Ne tak docela. Úprava v oddíle Bytové spoluvlastnictví je speciální vůči Vámi citovanému § 1136. Co § 1136 povoluje, oddíl Bytové spoluvlastnictví zakazuje.
Paní Jelínková, označte laskavě to konkrétní ustanovení v oddíle Bytové vlastnictví, které – podle Vás – vylučuje postup podle § 1136 NOZ. Děkuji.
Justitianus
Děkuji Vám. Nedokázala jste označit ustanovení, které by vylučovalo použití § 1136 pro bytové vlastnictví. Vaše předchozí tvrzení se Vám tedy prokázat nepodařilo. Vámi označené ustanovení § 1175 zní:
| § 1175 (1) Vlastník jednotky má právo svobodně spravovat, výlučně užívat a uvnitř stavebně upravovat svůj byt jakož i užívat společné části, nesmí však ztížit jinému vlastníku jednotky výkon stejných práv ani ohrozit, změnit nebo poškodit společné části. (2) Vlastník jednotky udržuje svůj byt, jak to vyžaduje nezávadný stav a dobrý vzhled domu; to platí i o společných částech, které má vlastník jednotky vyhrazeny ve výlučném užívání. |
Je zcela zjevné, že oprava společné části není způsobilá „ztížit jinému vlastníku jednotky výkon stejných práv“. Nejde ani o „ohrožení společné části“, ani o „změnu společné části“, a už vůbec nejde o „poškození společné části“.
Pokud se domníváte opak, rád se seznámím s Vašimi argumenty, máte-li nějaké.
A to jsem se ještě ani nezmínil o § 1115 NOZ, který výslovně uvádí, že ustanovení o spoluvlastnictví (kam patří § 1136) se použijí přiměřeně i pro společenství jiných věcných práv (kam patří bytové vlastnictví, přídatné spoluvlastnictví a společenství jmění).
Justitianus
Pane Justitiane,
§ 1175 zakazuje vlastníkovi jednotky svévolnou změnu společné části domu, tj. i takovou změnu, která je spoluvlastníkům ke prospěchu, kterou § 1136 jinak (tj. mimo bytové spoluvlastnictví) povoluje. (V daném případě navíc není zřejmé, zda šlo o změnu, která byla spoluvlastníkům ku prospěchu. Mám za to, že nikoliv.)
Prosazujete zde anarchii, pane Justitiane, pokud píšete nebo lze z Vámi psaného dovodit, že vlastník může svévolně zasahovat do společných částí domu, což není v souladu s právem (§ 1175 OZ).
Máte nicméně pravdu, že v jiném než bytovém spoluvlastnictví jsou svévolné změny společné věci povoleny. Zákonodárce byl patrně pod vlivem, když toto ustanovené psal.
Neodpověděl jste, kdo a podle čeho posuzuje, zda je změna věci (ve spoluvlastnictví, ale nikoliv v bytovém spoluvlastnictví) spoluvlastníkům ku prospěchu.
Vlastislavo, nerozumíte základním pojmům. A navíc lžete o obsahu § 1175. Jak chcete diskutovat?
Zde se nikdo (kromě Vás) nezabývá změnou společné části domu. Uvědomte si to. Tazatel jasně popsal, že v jednotce X byla provedena oprava společné části. Oprava není změna, Vy popleto. Pokud nevíte co je oprava, nastudujte si to: všem známou definici najdete zde, přímo na této stránce, pod nadpisem „Pojmy“ vpravo dole.
| Zákon č. 504/2002 Sb. § 32 odst. 2, písm. a) Opravou se odstraňují účinky částečného fyzického opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu. |
Dále:
Už jsem Vás nasměroval na § 1115 NOZ, který výslovně stanoví, že §
1136 se použije pro spoluvlastnické vztahy obecně, včetně společenství
jiných věcných práv (bytové vlastnictví, přídatné spoluvlastnictví,
společenství jmění). Poslyšte, když někdo neví, rád vysvětlím. Ale
když ze sebe děláte hlupku a stále opakujete nesmysl, přestože jste ode
mne dostala odkaz na příslušné ustanovení zákona – to už mne nebaví
s Vámi diskutovat.
Justitianus
Justitiane, nerozumíte základním pojmům. A navíc lžete o obsahu § 1175. Jak chcete diskutovat?
Zde se řeší změna společné části domu. Uvědomte si to. Tazatel jasně popsal, že v jednotce X byla provedena změna společné části, Vy popleto. Pokud nevíte, co je změna společné části, nastudujte si to.
Vlastislava
„Zde se nikdo (kromě Vás) nezabývá změnou společné části domu.“
Pane Justitiane,
změnou společné části se zabývá diskutované ustanovení. Uveďte zde definici změny společné části. Bez jakéhokoli podkladu tvrdíte, že oprava není změna, a z toho vyvozujete, že vlastník může do společných částí domu svévolně zasahovat, když přesně to zákon vlastníkovi zakazuje.
- Paní Jelínková, napsala jste: „… vyvozujete, že vlastník může do společných částí domu svévolně zasahovat, když přesně to zákon vlastníkovi zakazuje.“.
Píšete nepravdu. Nikdy a nikde jsem netvrdil, že vlastník může do společných částí domu „svévolně zasahovat“.
Tvrdím zde opakovaně pouze to, co zákon obsahuje ve svém § 1136: Spoluvlastník, který vynaložil na společnou věc náklad v zájmu ostatních spoluvlastníků bez jejich vyrozumění a souhlasu, může požadovat poměrnou část náhrady v rozsahu zhodnocení věci, jednalo-li se o náklad, který byl spoluvlastníkům ku prospěchu.
Může se Vám ta věta nelíbit. Můžete se (i s paní Vlastislavou) vztekat, dupat, ječet, třískat talíře o stěnu. Ale nebude Vám to nic platné. Zákon je zákon:
| § 1115 (1) Osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky. (2) Ustanovení o spoluvlastnictví se použijí přiměřeně i pro společenství jiných věcných práv. § 1136 Spoluvlastník, který vynaložil na společnou věc náklad v zájmu ostatních spoluvlastníků bez jejich vyrozumění a souhlasu, může požadovat a) poměrnou část náhrady v rozsahu zhodnocení věci, jednalo-li se o náklad, který byl spoluvlastníkům ku prospěchu, b) náhradu nutných nákladů, jednalo-li se o náklad, který bylo třeba vynaložit na záchranu věci. |
Vyvozujete z § 1175 NOZ něco, co neobsahuje. Není v něm uvedeno, že by spoluvlastník jednající bez předběžného souhlasu ztratil nárok na poměrnou část nákladů na zhodnocení věci. Naopak, ustanovení § 1136 jasně deklaruje že právě v takovém případě nárok spoluvlastníka vzniká a existuje.
Kromě toho Vám musím připomenout, že v tomto případě je již zcela bezvýznamné, že vlastník jednotky X neměl v době opravy vodorovných rozvodů souhlas shromáždění. Teď ten souhlas již má: shromáždění přece rozhodlo o opravě rozvodů, včetně vodorovných. U vlastníka X tedy šlo o náklad, který byl spoluvlastníkům ku prospěchu, a dnes k tomu má i ten souhlas shromáždění. Že souhlas byl udělen dodatečně nemění nic na tom, že byl udělen.
Protože tuším, že paní Vlastislava teď zase skřípe zuby a mlátí talíři a sklenicemi o stěnu, dám sem odkaz na rozsudek Nejvyššího soudu, který se zabýval právě udělením dodatečného souhlasu. Nejvyšší soud k tomu uvedl:
|
Podle skutkových zjištění soudů obou stupňů (…) v roce
2011 žalovaná postavila zděnou kotelnu ve společných částech domu. Podle
tehdy účinného zákona o vlastnictví bytů ke stavebním úpravám, jimiž
se mění vnitřní uspořádání domu, potřebovala souhlas shromáždění
vlastníků jednotek vyslovený tříčtvrtinovou většinou (§ 11 odst. 5, §
13 odst. 3 zákona o vlastnictví bytů). Jelikož potřebný souhlas
shromáždění neměla, závěr odvolacího soudu, že do společných částí
domu zasáhla neoprávněně, je správný. (…) Zdroj: rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 287/2018, ze dne 30. 10. 2018 |
A my se zde nebavíme o žádné stavební úpravě, nýbrž jen o údržbě či opravě společné části! Až to rozdýcháte a zametete všechny střepy, běžte si prosím stěžovat profesoru Eliášovi (hlavnímu autorovi NOZ), nebo našim poslancům, kteří ten § 1115 a § 1136 schválili. Nebo presidentovi, který NOZ podepsal. Nebo na lampárnu. Na mne už laskavě neútočte, já jen cituji zákonné ustanovení.
Milé dámy, možná nerozumíte právu, možná byste si obě přály jiné znění NOZ. Ale to je pouze váš osobní problém.
Justitianus
„Oprava není změna“
Píšete, že oprava není změna, uvedl jste definici opravy. Neuvedl jste definici změny. Bez toho se nelze vyjádřit, zda oprava je či není změna.
Činíte zkratkovité a nepodložené závěry, pane Justitiane.
Osvětlete zde, prosím, pane Justitiane, vztah pojmů oprava a změna (v daném kontextu společné věci, ale to není nyní podstatné). Děkuji.
Tvrdíte, že když věc opravím, tak ji opravou nezměním. Opravdu? Podložte to, prosím.
Nečiním ani zkratkovité, ani nepodložené závěry, pane x. Že mým závěrům nerozumíte – to je pouze Váš problém (snad mozková kapacita, snad neznalost právních předpisů).
Chcete vědět, zda oprava stavby je změna stavby. Není. Jedno hledisko jsem zde uvedl: hledisko daňové. Nestačilo Vám to, pátrejme tedy dále. Dům tazatele je stavbou, což tedy zjistit co o změnách stavby a opravách stavby praví stavební zákon?
| § 2 Základní pojmy (5) Změnou dokončené stavby je a) nástavba, kterou se stavba zvyšuje, b) přístavba, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje a která je vzájemně provozně propojena s dosavadní stavbou, c) stavební úprava, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby; za stavební úpravu se považuje též zateplení pláště stavby. |
Jak vidíte, oprava není v tomto výčtu uvedena. Takže oprava stavby není změnou stavby. Tím bychom mohli skončit.
Možná mi stále nevěříte. Co když – ptáte se – pojem „stavební úprava, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby“ v sobě zahrnuje i opravu stavby? Je to samozřejmě pitomá úvaha, protože pojem „úprava“ je odlišný od pojmu „oprava“. Ale neberu Vám právo klást pitomé otázky. Pojďme to tedy zjistit.
Hledejte tedy ve stavebním zákoně definici pojmu „stavební úprava“. Zkuste nalézt zda tento pojem zahrnuje i opravu stavby. Ulehčím Vám práci: stavební zákon (198 paragrafů) nepoužívá slovo „oprava“ v žádné definici stavební úpravy.
- Nenajdete slovo „oprava“ v definici stavební úpravy nevyžadující ohlášení stavby.
- Nenajdete slovo „oprava“ v definici stavební úpravy vyžadující ohlášení stavby.
- Nenajdete slovo „oprava“ ani v definici stavební úpravy vyžadující stavební povolení.
Stavební zákon totiž neobsahuje slovo „oprava“ v žádném ze svých 198 paragrafů. A když píšu NEOBSAHUJE, myslím tím že NEOBSAHUJE toto slovo v kterémkoliv pádu, v jednotném či množném čísle.
Tím jsem prokázal, co jste žádal prokázat: že oprava stavby není změnou stavby. Mějte se pěkně.
Justitianus
Potíž je v tom, pane Justitiane, že kromě Vás zde o změně stavby ani opravě stavby nikdo nepíše, ani se tyto pojmy nevyskytují v diskutovaných ustanoveních občanského zákoníku. Neříkáte tak k věci nic. Vůbec nic.
Potíž je v tom pane x, že píšete totální nesmysl a nejste schopen si to ani uvědomit: o opravě stavby se zde přece píše od samého počátku. Pak si někteří začali vymýšlet že oprava stavby je údajně změnou stavby.
Jestliže – jak jste si všiml – občanský zákoník neobsahuje pojem „změna stavby“, ani „oprava“, čím tedy chcete argumentovat vůči mému právně podloženému tvrzení? Žádný argument jste neuvedl.
Zde jde od počátku o stavbu (dům s jednotkami) a o opravu rozvodů, kterou provedl vlastník jednotky X. Nelze-li tyto dva pojmy vyložit s použitím občanského zákoníku, je třeba přihlédnout k právním předpisům, které příslušné definice obsahují. Těmito předpisy jsou zákon č. 586/1992 o daních z příjmů (pojem „oprava“) a zákon č. 183/2006 Sb. stavební zákon (pojem „změna stavby“).
Žádné jiné definice jste nikde nenalezl. Žádné jiné definice necitujete ani z judikatury, ani z komentářové literatury. Tvrdíte-li, že opravou stavby došlo ke změně stavby, pak toto tvrzení je nepochybně v rozporu se stavebním zákonem. Jste to Vy, kdo je povinen prokázat co tvrdíte.
Míč je teď na Vaší straně hřiště. Tak tedy do toho, prokazujte! Spojte se s paní Vlastislavou, ta zde opakovaně píše stejné nesmysly. Až zde zveřejníte odkaz na některý právní předpis nebo judikát k věci, rád si to přečtu …
Justitianus
A co Vám říká " neoprávněný zásah do společných částí v případě havárie a tím i zabránění vzniku dalších škod na společném majetku v domě? I tam by to bylo zadara?
„A co Vám říká "neoprávněný zásah do společných částí v případě havárie a tím i zabránění vzniku dalších škod na společném majetku v domě? I tam by to bylo zadara?“
Nevšimla jsem si, že by se zde řešila tato otázka, v dotazu se o havárii ani zabránění škod nic nepíše. Doporučuji, abyste si otevřel vlastní nové vlákno, sem to podle předchozí diskuse nepatří.
§ 1136 je divný.
Je k němu nějaká judikatura?
Kdo rozhoduje, zda náklad byl spoluvlastníkům ku prospěchu?
Co vlastně rešíte? Nejdříve je potřeba si ujasnit, které rozvody, stoupačky jsou společná část domu a které rozvody patří vlastníkovi bytu. Obvyklé je to tak, že stoupačky jsou společná část domu a vodorovné rozvody v bytě od stoupaček do bytu jsou ve vlastnictví vlastníka bytu. Je to u vás taky tak, nebo je to jinak? Jsou rozvody v bytě, vy jim říkáte vodorovné taky společná část domu? Já o tom pochybuji. Když to sem napíšete, tak z toho vyplyne řešení.
Pokud jsou v původní stavební dokumentaci stupačky za mobilní zástěnou a vlastník jednotky ji odstranil a zazdil,pak jdou veškeré náklady na umožnění přístupu ke společným částem za ním a žádná náhrada mu nepřísluší!
např. jako v tomto případě.
Rekonstrukce bytového jádra – 1 Vložil PeDuPles (bez ověření), 15. Červen 2010 – 12:13 Ve většině případů jsou stoupačky a odpadní potrubí v Prohlášení vlastníka uvedeny jako společné části budovy. Pro jejich odsouhlasené opravy a údržbu tedy existuje nutnost jejich zpřístupnění vstupem do jednotky (§13 odstavec 4 ZoVB). Společné části domu jsou v podílovém spoluvlastnictví vlastníků jednotek (§ 8 ZoVB). Vlastník jednotky nesmí provádět takové úpravy jednotky, jimiž by ohrožoval výkon vlastnického práva vlastníků ostatních jednotek (§13 odstavec 3).
Vlastník jednotky tedy nesmí provádět takové úpravy, kterými tyto společné části budovy, které jsou ve vlastnictví všech, trvale znepřístupní a ohrozí tak výkon vlastnického práva vlastníků ostatních jednotek znemožněním jejich oprav a údržby. Navíc v původním provedení umakartového jádra měla odnímatelná stěna přesně tento důvod.
Ve vašem konkrétním případě, pokud dodavatel bude schopen uvedeným revizním otvorem rekonstrukci stoupaček provést, by bylo dobré zvolit kompromisní řešení, tj. například nabídnout uhrazení případných vícenákladů, které by SVJ zhoršeným přístupem ke stoupačkám ve vaší jednotce vznikly.
Dovolím si uvést takovou perličku – v domě mého známého si jakýsi expert nechal zazdít stoupačky celé s okýnkem asi 20×20 cm na odečty vodoměrů. Při rekonstrukci stoupaček mu celou zeď zbourali, nafakturovali mu vícepráce (bourání) a po výměně stoupaček mu nechali díru přes celou stěnu. Dotyčný absolvoval (a zaplatil) konzultace u pěti právníků, nakonec do jeho kauzy ale všichni odmítli jít. Celá ta sranda (bourání + právníci + nová stěna) ho stála asi 30000 Kč. Inu nemyslíš – zaplatíš :-)
Konec citace
Přeji hezký den.JaVa
P.S.Mohla by jste prosím,napsat odkaz na toho „právníka=specialistu na SVJ“abychom se mohli jeho „službám“ v budoucnu obloukem vyhnout.Děkuji.
Děkuji všem za názory, pokud je vše jak říkáte, mám luxusní pozici.
ad bod 1) Určitě vlastník nedostal svolení, udělat rekonstrukci koupelny tak, aby znemožnil výkon práva na společných prostorách to znamená rozvod odpadů a stoupaček. Takže přístup si zajistí na své náklady.
ad bod 2) Určitě tady nebyl souhlas společenství s výměnou vodorovných rozvodů. Asi bych se klonil k finanční kompenzaci jím vyměněných částí.
Ibacina, napsal jste: „Určitě tady nebyl souhlas společenství s výměnou vodorovných rozvodů.“
Uvědomte si, že to je dnes již bezvýznamné. Souhlas totiž byl nepochybně dán! V okamžiku, kdy shromáždění rozhodlo o opravě „vodorovných rozvodů“, udělilo tím zároveň dodatečný souhlas s tím, že v jednom z bytů jsou rozvody již opraveny.
Už jsem Vám napsal, že SVJ se bezdůvodně obohatí tím, že ušetří za výměnu vodorovných rozvodů v tom bytě, kde výměna byla už provedena svépomocí. Judikatura je konstantní:
- Jestliže spoluvlastník vynaložil náklad na společnou věc bez souhlasu ostatních spoluvlastníků, náleží mu částka odpovídající zhodnocení společné věci v okamžiku ukončení spoluvlastnického vztahu.
- Jestliže spoluvlastník vynaložil náklad na společnou věc se souhlasem ostatních spoluvlastníků, náleží mu úhrada účelně vynaložených nákladů.
Justitianus
Ibacina, váš právník „specialista na SVJ“ nerozumí jednoduchému právu. To co Vám radil by znamenalo porušení zákona – a ještě by po Vás mohlo SVJ později vymáhat vzniklou škodu. Právní rámec z doby účinnosti zákona č. 72/1994 Sb. zde už popsal JaVa. Přidám současnou právní úpravu podle NOZ.
| § 1183 (1) Vlastník jednotky se zdrží všeho, co brání údržbě, opravě, úpravě, přestavbě či jiné změně domu nebo pozemku, o nichž bylo řádně rozhodnuto; jsou-li prováděny uvnitř bytu nebo na společné části, která slouží výlučně k užívání vlastníka jednotky, umožní do nich přístup, pokud k tomu byl předem vyzván osobou odpovědnou za správu domu. To platí i pro umístění, údržbu a kontrolu zařízení pro měření spotřeby vody, plynu, tepla a jiných energií. (2) Při poškození jednotky prováděním prací podle odstavce 1, nahradí vlastníku jednotky škodu společenství vlastníků, a nevzniklo-li, nahradí ji poměrně spoluvlastníci domu. Prováděl-li však tyto práce ve svém zájmu jen některý vlastník jednotky, nahradí škodu sám. |
Z uvedeného je zřejmé, že zákonnou povinností vlastníka jednotky je „umožnit přístup“ podle odstavce 1. Teprve potom – až tuto svou povinnost splnil – může být zahájeno „provádění prací“ uvedené v odstavci 2.
Povinnost SVJ nahradit škodu se tedy vztahuje pouze na poškození jednotky během provádění prací. Jakákoliv škoda vzniklá před zahájením provádění prací jde za vlastníkem jednotky – ostatně škodu si způsobil on sám.
SVJ by mělo ve smlouvě se zhotovitelem zakotvit, že před zahájením prací v každém bytě provede zhotovitel přejímku staveniště. Zjistí-li se, že v bytě není umožněn přístup ke společným částem, pak staveniště nebude převzato. Provádění prací v bytě tedy nebude vůbec zahájeno! Vlastníkovi samozřejmě nevznikne žádný nárok na náhradu škody.
Naopak nárok na náhradu škody vznikne SVJ. Jestliže nepřevzetím staveniště vzniknou zhotoviteli vícenáklady (prostoje pracovníků, zvýšené náklady na přepravu, platby za práci přesčas), naúčtuje tyto vícenáklady objednateli – SVJ. Společenství pak bude vzniklou škodu vymáhat na vlastníkovi jednotky který nezpřístupnil společné části, přestože k tomu byl prokazatelně vyzván v dostatečném předstihu.
SVJ není ani povinno, ani oprávněno za vlastníka řešit zpřístupnění! To je pouze jeho věc. Pouze na něm záleží jakým způsobem splní svou zákonnou povinnost. A samozřejmě splní ji na vlastní náklad.
SVJ je oprávněno vymáhat zpřístupnění i s pomocí soudu. (Soud se vůbec nebude zabývat technickou stránkou věci – pouze uloží vlastníkovi jednotky zpřístupnit společné části. Volba metody je na vlastníkovi jednotky, to soud ani žalobce nezajímá.)
Justitianus
Pokud není vodorovné vedení vody v bytě, uvedeno v PV jako společné, tak vlastník jednotky, nemá na finanční kompenzaci nárok.Viz § 6 písm.
- z.č.366/2013 Sb.,a § 1189 z.č. 89/2012 Sb.,
Přeji hezký den.JaVa
- to mu jako svj povolilo, zazdít společné částí? asi ne. Do původního stavu si musí uvést koupelnu sám. vyměňte právníka. zadarmo by byl drahý.
- vodorovné rozvody jsou v jeho vlastnictví? to asi taky ne. koukněte do PV. rekonstrukci provedl se souhlasem SVJ? asi taky ne. tak co chce kompenzovat?
Vodorovné rozvody (za vodoměrem) většinou nebývají společnou částí. Potom by kompenzace byla samozřejmě v pořádku.
„potom je nebude předělávat svj, ale každý vlastník sám.“ – kdo by to řekl?
Teď se to zde objevilo: http://www.portalsvj.cz/…odu-a-odpadu#…
… chápete?
K Vašemu bodu 2:
Je to jednoduché. Necháte si zpracovat kalkulaci kompletní opravy a kalkulaci opravy bez vodorovných rozvodů, které si vlastník jednotky X nechal dříve opravit vlastním nákladem.
Rozdíl obou částek je bezdůvodným obohacením SVJ a musí být vlastníkovi jednotky X vyplacen. Nesmyslné názory o „poškození“ nemají žádný právní podklad.
Pokud snad ta individuální oprava v jednotce X proběhla před více lety, pak byste výslednou částku měli ponížit a vyplatit pouze časovou cenu.
Justitianus
Co jsem napsal o vašem případu č. 2 platí samozřejmě jen v případě, že „vodorovné rozvody“ jsou podle prohlášení společné. Ale to jste si jako předseda jistě ověřil předem, než se akce začala plánovat.
Pokud snad „vodorovné rozvody“ jsou ve vlastnictví jednotlivých vlastníků jednotek, pak nepřichází v úvahu nic jiného, než že si každý vlastník opravuje a hradí „vodorovné rozvody“ sám.
Justitianus
Kladu si otázku proč? Proč se vlastníci skládají na obložení koupelen a záchodu těch, kdo si je vylepšili takže zazdili přístup k rozvodům? Od začátku vím že si to mělo hlídat a mělo si dát do stanu že se to nesmí dělat. Představte si že si někdo obloží koupelnu a nechá si žádné dlaždice do rezervy tečka Co s tím pak budou SVJ dělat? Budou měnit obklady celé koupelny? Je to špatně nastaveno. A správce by si měl tyhle věci hlídat.
Poslední komentáře